Články

Petra dubnová...

Páteční glosy 29. 4. 2016

Erik Best:

Firma Martina Nejedlého Lukoil Aviation Czech musí zaplatit státu 27,5 mil. Naštěstí je to jen pravomocný rozsudek.

Nechápu, proč chce zaplatit, na to je přece ještě spousta času než  „vyčerpá všechny zákonné prostředky“…precedens jako hrom tu je, dodávám.

 

Miloš Zeman si opět nevidí do huby: při návštěvě Čapího hnízda prohlásil, že politici by si neměli hrát na vyšetřovatele a vždy vyčkat na konec vyšetřování. A tak jsem si vzpomněl, jak o mně v době, kdy byl ve funkci ministerského předsedy v televizi prohlásil, že jsem vytuneloval Knižní velkoobchod.

Skončilo to tak, jak to skončit muselo: policie po dlouhém vyšetřování nikdy nic takového neprokázala, protože co se nestalo, prokázat se pochopitelně nedá a Zeman se mi musel pravomocným rozhodnutím soudu v televizi omluvit.

 

Jarda Polanecký na facebooku:

Co má Dopravní podnik organizovat to, aby nějací šumaři vrzali v metru? Zaprvé o to nestojím a zadruhé DPP by měl především pořádně organizovat a provozovat dopravu. Vrzaly, seznamovací vagóny a další zhulenecké krávoviny k přetahování hipsterského elektorátu ať si platí Krnáčová z partajních peněz.

Čtvrteční glosy 28. 4. 2016

Další zhůvěřilost je na světě: na krabičkách cigaret budou odpudivé obrázky rakoviny plic a devastovaných chrupů, a to nejméně ve velikosti 65% plochy. Tento detail sociálního inženýrství se mi na tom líbí nejvíc: proč zrovna 65% a ne třeba 60% nebo 70%, to by mne fakt zajímalo.

Myslím, že největší radost z toho budou mít dealeři jiných drog, a to nejen v Orlové, byť účinek na jejich konkurenci je to více než pochybný…

Doufám jen, že ministr Stropnický své dceři zakáže dívat se na ty odpornosti, aby jí ještě více nezničily dětství…

 

Stát chce přilákat do svých služeb mladé experty ze soukromého sektoru. Výdělky vysokoškoláků by podle let praxe měly růst strměji než dosud. Odborníci by zas mohli dostat až 200 procent tarifu. Dlouhodobě neobsazená místa by mohl pomoci zaplnit stotisícový náborový příspěvek. Vyplývá to z výsledků analýzy, kterou vypracovalo ministerstvo práce. Pod služební zákon spadá 65 tisíc státních zaměstnanců.

Tolik zpráva. A peníze na to stát vezme z kapes těch, kteří ještě zbydou mimo stání službu. Co je to nekalá soutěž zřejmě také soudruzi nevědí…

Středeční glosy 27. 4. 2016

Vsaďte se, že policie nikdy nevypátrá sprejery, kteří posprejovali některé pražské kavárny protiimigračními nápisy. Zjistilo by se totiž, že nemají s tolik proklínanými „neonacisty“ vůbec nic společného.

Mimochodem, už policie zjistila, kdo byli ti „neonacisté“ v Thunovské ulici, dirigovaní policistou v kožené bundě?

 

Zato na poli humoristické literatury se policie činí. Viz zpráva jejího tiskového mluvčího:

„Neznámý pachatel či pachatelé na fasády různých podniků nastříkali černou barvou nápisy a symboly. Proto jsme všechny tyto události v prvopočátku prošetřovali pro podezření z trestného činu sprejerství. Avšak text zmiňovaných nápisů následně vyhodnotili kriminalisté krajského ředitelství, zabývající se problematikou extremismu. Ti došli k závěru, že obsah textu zavdává podezření z trestných činů Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod člověka, tedy zločinů proti lidskosti.“

 

Jestlipak se podaří za pomoci EU přesvědčit Rakušany, že člověk morální a politicky vzdělaný musí hlasovat proti svým zájmům?

Mimochodem, všimli jste si, že v českém tisku má Hofer křestní jméno Populista?

 

Angela Merkelová prohlásila, že na běžence budou uplatňovány stejné modely integrace jako na Němce vyhnané z východní Evropy po roce 1945.

Někdo by jí měl připomenout, že nešlo o žádné vyhnání, ale splnění jejich přání, které léta (přesně: od roku 1920) u nás hlasitě vykřikovali: „Heim ins Reich!“

 

Čtenář glos V. M. mi napsal:

Vládní činitelé, členové ČSSD, se pokouší  řešit problémy  v OKD. Shodou okolností ti samí, kteří  před lety problémy založili.

Bakala je podle nich darebák, který levně koupil , díky tomu neuvěřitelně zbohatl , protože  údajně  levně přišel  k 70 miliardám zisku. Pro jistotu není nikým řečeno, zda před zdaněním, nebo po zdanění.  Když to bylo pro Bakalu takové terno, tak proč  to  ti hoši z ČSSD vůbec prodávali? Ten náramný zisk mohl zůstat ve státní kase.

A jak je u ČSSD obvyklé, tak darebák není ten, kdo tak trestuhodně levně prodal, ale ten, kdo akceptoval jejich nabídku a levně koupil. To je podle nich ten hlavní viník.

 

Čeština je jazyk vtipný:

Jakmile běží v televizi Nora Fridrichová, většina diváků se rozeběhne též - vypnout televizi.

Úterní glosy 26. 4. 2016

Dobrý den, dámy a pánové,

 

když jsem zvažoval kterak pojmout své dnešní vystoupení, první co mne napadlo byl  vnitřní zákaz jakéhokoliv nostalgického vzpomínání a udělování dobrých rad, když už nemám možnost odstrašovat špatnými příklady. Takže se pokusím vzít na téma „Vzestup a pád české pravice“ ostrý skalpel do pevné ruky a sine ira et studio provést několik názorných řezů.

 

Nečekaný úspěch české pravice, tedy ODS, a to záhy po jejím vzniku, byl dle mého názoru způsoben následujícími faktory:

1.) Příznivé politické klima v Evropě a USA

Pád železné opony, Helmut Kohl ve sjednoceném Německu, Margaret Thatcherová a John Major s jejím odkazem ve Velké Británii, George Bush starší s odkazem Ronalda Reagana v USA, Carl Bildt ve Švédsku a leckteří další, jejichž politické strany byly ODS v lecčems vzorem a nápomocny.

2.) Příznivé domácí politické klima

Panovala všeobecná touha většiny občanů po změně a velké expektace, byť si každý tu změnu představoval jinak, z čehož logicky plynulo pozdější zklamání. Dále zde bylo velké znechucení velké části občanů a aktivních členů OF, a to zvláště mimopražských,  z viditelné snahy  chartistů, osmašedesátníků a dalších levičáků dostat se co nejrychleji do funkcí a začít opětovně budovat „socialismus s lidkou tváří“. Hodně též tehdy pomohlo přetrvávající znechucení ze slov Petra Pitharta „slyším trávu růst“ a přílišná havlovská sametovost, nemluvě o jeho neustálém koketování s iluzorními třetími cestami.  Půda pro „jinou“ politickou stranu byla tedy příhodně nachystána, ač si to pražské vedení OF (jak typické!) pranic neuvědomovalo.

3.) Nepominutelný lídr

Jak si možná někteří ještě pamatují, když jsem na ustavujícím kongresu ODS v dubnu 1991 představoval Václava Klause coby jediného kandidáta na předsedu, pronesl jsem následující slova: „Lídr se nevolí, lídr buďto je nebo není. Máme to ohromné štěstí, že lídra máme.“

4.) Apoštolové

Nelze politicky uspět bez týmové práce pro lídra a ve prospěch celku, kdy lidé potlačí svoje osobní ambice a animozity a vše nasadí pro společné vítězství. Každý sportovec, a doufám, že i nesportovec, ví o čem mluvím. Výhodou též bylo, že jsme nemuseli od počátku budovat zcela novou územní stranickou  strukturu, ale využít již etablované části OF.

5.) Program

Jasný, stručný, srozumitelný, nesocialistický, pravicový program pro zodpovědné a podnikavé lidi, jehož kvalitu je možno posoudit lehce tak, že si jej dnes znovu přečtete a zjistíte, že ideově na něm není potřeba změnit ani slovo.

6.) Jeho šíření

Nikdo nikdy nespočítá hodiny, dny a týdny, které všichni členové ODS věnovali mravenčí politické práci ve svém okolí, bez toho, že by spoléhali na tehdejší rozkolísaná a nepříliš přátelsky naladěná media.

7.) And last but not least

Neexistovaly tehdy zavedené a dobře zorganizované nátlakové skupiny, ať už šlo o odbory, komory, různá sdružení, kulturní frontu, justici a všeliké nadace a neziskovky, které vždy hájí svůj soukromý zájem před zájmy celku.

 

S postupným, tu pomalejším, tu rychlejším opouštěním lídrovského principu a postupným „rozkročováním se“, tedy formálním a obsahovým rozmělňováním a pohodlným splýváním do jediného  kalného proudu české politiky, spolu s politikařením a různými „kartelovými dohodami“ při stranických primárkách namísto společné politické práce pro celkový úspěch, zákonitě musel přijít postupný, tu rychlejší, tu pomalejší pád ke dnu politického spektra. Ukolébání solidními volebními výsledky v polovině prvního desetiletí třetího milénia, jež však byly více způsobeny chybami politických protivníků než vlastním politickým působením a následný pocit samozřejmosti existence na politickém výsluní s jistou bohorovností chování, pak dokonaly své, neboť prudce ubývalo lidí, kteří ještě viděli nějaký jiný důvod volit ODS než nostalgii.

V současné době pak pozoruji totální „zepražštění“ politického chování ODS: každou chvíli zaznamenávám nějaké vyjádření či aktivitu k problému, který trápí tak maximálně omezené pražské kruhy a neziskové organizace, ale rozhodně ne k problémům, které dnes a každodenně trápí občany Osoblažska, Svitavska, Bruntálska či Ústecka nebo Pardubicka.  

Asi nejlépe vyjadřuje dnešní situaci bonmot: Poslanecký klub ODS by měl vstoupit do poslaneckého klubu TOP 09 a přestat tak škodit své straně.

 

Přitom je dnešní prostředí pro razantní pravicovou politiku a politickou stranu velmi výživné, neboť politický protivník, postupně ohrožující všechny, je sice obtížněji popsatelný než jakákoliv opoziční politická strana, ale přitom veskrze viditelný a zřejmý. Dovolím si jej nazvat „consorcionismus“ (z latinského consortium = spojení dvou a více osob, skupin, spolků, sdružení, organizací, a to často se státem, za účelem společného cíle), který čím dál tím větším tempem požírá a ničí vše, co by měla pravice bránit do příslovečných „hrdel a statků“.

Jde vesměs o nikým nevolené či sice nepřímo volené nebo jmenované, ale téměř neodvolatelné skupiny a instituce, které  namísto práce pro celek, namísto podílu na efektivní správě státu, hájí jen a jedině své úzké skupinové zájmy.

A je lhostejno, zda jde o bruselské eurokomisaře, zbytná a zbytečná ministerstva či jiné úřady, povinné či nepovinné profesní komory, kulturní frontu hochů, kteří spolu mluví na Kavčích Horách či jinde, soukromníky napojené na státní rozpočet a eurodotace, přebujelou byrokracii či stovky a tisíce „neziskovek“ - všichni společně a rukou nerozdílnou zákonitě vytvářejí prostředí, ve kterém jimi vygenerovaní politici  za jejich hlasitého potlesku (a samozřejmě jako vždy pod různými ušlechtilými záminkami a s řečmi o nezbytném zajištění blahobytu a bezpečnosti) zabezpečují to, o co jim jen a jedině jde:  co největší míru přerozdělování, tedy co největší zabezpečení „jejich“ peněz k dalšímu přerozdělování a z nich plynoucí moc. Což se ovšem zákonitě neobejde bez spousty paragrafů, vyhlášek, zákazů, příkazů, omezení, kontrol, hlášení a sledování, tak jak to vidíme dnes a denně.

To vše, bohužel,  dnes ještě umocňují technologie, které všeobecné fízlování a šikanování snázeji umožňují.

A to nemluvím o setrvalém neblahém socialistickém tlaku eurounijní věrchušky (stačí se nakonec podívat na její životopisy) - ale to už by bylo na jiný text.

Samozřejmě, že jde o boj se stohlavou saní, který nelze nikdy zcela vyhrát - je však též zcela nepřípustné proti ní přestat byť na jeden jediný okamžik bojovat.

Co však dnes vidíme namísto tvrdého politického boje za zvrat těchto poměrů? V podstatě totéž v bledě modrém: Jo, kdybychom vládli my, tak by takové nařízení nebylo, my bychom přijali jiné, lepší. Taky tento paragraf bychom otočili vzhůru nohama! A do vedení toho úřadu bychom jmenovali našeho, schopnějšího člověka! Také dotace bychom přerozdělovali úplně jinak!

A tak namísto toho, aby pravice zavelela k radikálnímu odplevelení celého toho  přebujelého, zaneřáděného, profízlovaného systému, staví si dnes vzdušné zámky o postupném posílení své politické moci jen proto, aby mohla korektně, překorektně, „mírným pokrokem v mezích zákona“ vylepšovat nevylepšitelné. Přidáme-li k tomu módní trend vydávat píár za výkon, tedy mluvení o práci za práci, nedivme se situaci dnešní pravice.

Přidáním pár sebebarevnějších tašek na shnilý krov, byť se slavnostním poklepem,  pevný přístřešek pro ty, kteří chtějí v klidu, bez neustálého státního obtěžování, pracovat pro blaho své a svojí rodiny, prostě vytvořit nikdy nelze.

Kdysi jsem prohlásil, že uvěřím ve skutečný počátek reformy zdravotnictví, až uvidím první zrušenou pražskou nemocnici. Dnes prohlašuji: uvěřím v obnovení pravice a pravicové politiky v Česku, až uvidím první seznam zákonů, vyhlášek a státních institucí ke zrušení či silnému zeštíhlení, návrh totálního seškrtání  skupinových výhod, dotací a veřejných prostředků pro „neziskové“ organizace všeho druhu a navrácení ušetřených peněz tam, kam patří: do kapes občanů.

Velmi rád bych se dnes viděl v situaci jako tehdy před 25 lety v Olomouci, kdy bych mohl říct: Lídra naštěstí máme, dejme se do toho!  Obávám se ovšem, že bude muset přijít hodně velký, ale opravdu veliký kolaps, než jako Fénix z popela povstane nový lídr pravice. Nicméně nesmírně rád bych se toho ještě dožil…

 

Děkuji Vám za pozornost…

 

Pondělní glosy 25. 4. 2016

Není nejvyšší čas, aby premiér Sobotka vrátil diplom? Pokud tedy ta práva skutečně vystudoval, neboť z jeho projevů to vskutku není znát.

Navíc beztrestné  ignorování pravomocného soudního rozhodnutí a další obstrukce ČSSD v celkové nahotě odhalují  bídu a nelogičnost české justice.

Pokud tedy neplatí třetí varianta, že ČSSD už má domluven kladný výsledek svého dovolání. Podle jejich dosavadního chování to tak, bohužel,  vypadá.

 

Barack Obama: „Angela je strážkyně Evropy.“

Je nejvyšší čas začít mít neklidné spaní…

„Jsem hrdý, že je Angela má přítelkyně,“ doplnil.

 jsem trochu žárlivý a proto jsme jí také odposlouchávali hovory, zapomněl dodat.

 

Petr Hampl:

Když chce pan ministr Pelikán zavírat za urážku životního stylu, měl by také vydat nařízení, jaká slova se říkat můžou a jaká už ne. Třeba za slovo „buzerant“ se bude chodit do vězení, gay je v pohodě, buznička taky, s buznou je problém (působí to jako urážka, ale používá to pan profesor Putna), ale co třeba teplouš? Vyslovení slova „smažka“ bude taky trestné, feťák samozřejmě taky, narkoman možná, člověk trpící drogovou závislostí úplně v pohodě. Vzhledem k bohatství a šíři životních stylů a preferencí bude mít vyhláška cca 500 stran a bude muset být aktualizována jednou ročně.
Pelikánův šéf Babiš to pak může ještě překládat do slovenštiny. Byla by to kreativní práce a určitě by tím způsobil méně škody, než vymýšlením dalších a dalších registrů.

 

Čeština je jazyk vtipný:

Česká straka sociálně demokratická…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s pány Shakespearem a Cervantesem

Jsem unavený, nechce se mi žít,

když lumpovi se metál připíná

a nuzná nicka chce se dobře mít

a čistou víru každý proklíná

a zlatý věnec zdobí ničemu

a dívčí cudnost špatně končívá

a dokonalost není k ničemu

a vláda v slabých rukou spočívá

a úřad bdí nad tvůrčí čistotou

a rozhodují blbci s tituly

a nazývají pravdu prostotou

a dobro k veslu zla si přikuli:

vším znavený bych smrt měl lehce brát,

však opustil bych i tu, co mám rád.

 

Když na obloze září  Mléčná dráha

a lidé spánkem spravedlivých spějí,

já v roztoužení  Chloridě své  pěji

ač srdce mé se tomu citu zdráhá.

Když ráno slunce se vstáváním  váhá,

než červánky svou barvu do dne vlejí,

já trápím se a vzdychám v beznaději,

jež  každým stonem víc a víc mne zmáhá.

Když slunce vstoupí přímo do zenitu

a do vyprahlé země šípy buší,

pláč ovládne mou mysl silou vlčí.

Noc  vypustí  pak beznaděj mou z krytu

a zármutek hned plní moji duši:

Bůh neslyší mne, jako Chloris mlčí.       

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Arthurem Hughem Cloughem

Vše dobré bude

 

Svým snům vždy volnost dopřávej,

však ukryté je v srdci měj

a svému tělu klidu přej.

Až probudíš se k práci zas,

zříš vítr čluny hnát v ten čas,

však kam, to neví nikdo z nás.

 

Vše dobré bude, proč se bát,

ač kdy a kde a proč se ptát

je zbytečné, to nelze znát.

Proč trápit se a chmuřit líc,

vždyť marně neděje se nic,

zříš vítr lodě hnát v ten čas,

však kam, to neví nikdo z nás.

Páteční glosy 22. 4. 2016

Erik Best:

Podle Jiřího Rusnoka Češi rozhodně nežijí na dluh. Centrální bankéři mají obdivuhodnou schopnost podívat se pravdě do očí … a mrknout.

 

Ota Vychodil:

Zajímavá země tohle Norsko. Tak se snažím si představit, jak by staří Vikingové naložili s podobnou bestií, jako je Breivik. V nejlepším případě (pro něj) jedna mistrovská rána mečem, než by stačil vykoktat písmeno "l" z těch "lidských práv".

 

A na závěr jeden politicky nekorektní návrh:

Poslanecký klub ODS by měl celý přejít k TOP09 a neškodit dále své straně.

Čtvrteční glosy 21. 4. 2016

Zpěvačka Lenka Dusilová před několika dny kritizovala prezidenta Miloše Zemana za jeho politiku vůči Čínské lidové republice: „Nesouhlasíme s tím, že se prezident naší země ve svém úřadu chová nedůstojně a i naším jménem podlézá režimu popírajícímu svobodu a demokracii.“

Nyní však vyšlo najevo, že byla v Číně hrát, zpívat a vydělávat peníze.

Klasika nejklasičtější: pokrytectví na druhou + peníze, které nesmrdí…

 

František Matějka na facebooku:

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že EU má mnoho legislativy, plete se lidem do života, připravila se o prestiž a kvůli přílišné byrokracii ztrácí ekonomickou atraktivitu. Neuvěřitelná drzost. Jeho slova přichází v době, kdy se bude ve Velké Británii konat referendum o vystoupení z tohoto spolku. Cílí na ty, kteří jsou snad ještě nakloněni myšlence, že projekt Evropských socialistických republik je reformovatelný. Děkuji, ale mé opovržení takovými lidmi jen zesílilo.

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články