Články

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Billem Knottem

Prohlížím

kůži

hledám ten

pór

s nápisem

VÝCHOD

 

 

Rada expertů

 

Pustá ulice, já ležím na chodníku,

nohy zapřené o mřížku kanálu.

Z římsy ve výši, kde čumilů pár stojí

slyším výkřiky znít: „Ne, ne, neskákej!

 

 

Smrt

Ve spánku skládám ruce na svou hruď.

Učiní tak jistě zcela stejně.

Jako bych toužil vletět do sebe.

Ženy, které činí svět lepším

Na rozdíl od mediálního prostoru nepovažuji za „ženy, které činí svět lepším“ ty, kterým příroda a plastičtí chirurgové nadělili do vínku hezkou tvářinku a tělo, a které nás z toho titulu „oblažují“ dnes a denně popisem svých bohulibých aktivit a nabádají  k všeliké dobročinnosti.

Ba ani ty, které kanalizují svůj neukojený pohlavní pud do „neziskových“ aktivit (přinášejících, bohužel, často přečasto zcela opačný finální efekt, než mají v bohulibém názvu) a stávají se tak agresivními pachatelkami „dobra“.

Ani mužatky z intelektuálních kruhů, vylučujících více testosteronu než četa vojáků a vždy rázně pochodujících v politice či jinde s nějakým praporem v čele, aniž by si všimly, kolikrát jim byl vyměněn.

Také ne otrokyně manažerských postů, které musejí i během nedělních rodinných sešlostí odbíhat do kouta a tam česky či cizojazyčně rozprávět se svým protivným šéfem nebo trávit víkendy na „teambuildingu“.

Ženy, které činí svět lepším“, se totiž v mediálním prostoru nevyskytují a vlastně o nich veřejnost ani neví. Tedy, lépe řečeno, nezná je jménem. Jsou to totiž ženy, které dokáží s úsměvem a láskou udržovat rodinný krb krásně planoucí, vytvářet domácí pohodu a zázemí svým nejbližším, udržovat svého muže v dobrém rozmaru a při čilém těle a duchu, a které vychovávají ze svých potomků podnikavé, pracovité a odpovědné jedince, kteří pak dále činí svět lepším.

 

Středeční glosy 24. 6. 2015

Maďarská vláda jednostranně zastavila platnost azylové dohody. Ta evropské státy zavazuje k tomu, aby přijaly zpět migranty, kteří u nich požádali o azyl a před vyřízením žádosti utekli jinam. Pokud policie běžence zadrží v jiném státě, do Maďarska je nebude moci vrátit.

Staří Čechové to vyjadřovali stručněji: bližší košile než kabát…

 

Francouzi se diví, že americké tajné služby neodposlouchávaly léta jen Angelu Merkelovou, ale i jich prezidenty a ministry. Jako by neznali slavná slova Felixe Edmuntoviče Džeržinského „Důvěřuj, ale prověřuj“. Vám by takové jednání  manželky či kamarádů jistě také nevadilo…

 

Postřehy Petra Paulczyňskiho:

Debata na zasedání města Brna je jako když mluví pitomec s blbcem. V mnoha případech tomu tak skutečně je.

Z úspěchů člena koalice „Žít Brno“: zakousli Grand Prix, blokují dopravu, omlouvají se Němcům, hájí koupání „cikorek“ v kašně, pouští cyklisty do štatlu, vyhnali trhovce ze Zelnýho rynku a propagují prohlídky frndy, protože jejich členka lapla raka děložního čípku. A to je asi tak všechno, co zatím předvedli…

Lidovci jednají na mimořádném zasedání o situaci v koalici…
Asi chtějí nevystoupit…

 

Jindřich Šídlo:

Jak to bude vypadat, až bude platit ten nejpřísnější zákon o prokazování původu majetku a majetková přiznání pro každého.

Přijde kontrola z finančního úřadu k domu pana kancléře Mynáře, protože se ho chce na něco zeptat.

Zazvoní na zvonek, otevře se okno, vykoukne pan Mynář a zeptá se: "Co chcete?"

"Chceme mluvit s panem Mynářem," řekne kontrola.

"Ale tady žádný pan Mynář nebydlí," řekne pan Mynář.

"Tak to se moc omlouváme, my jsme si mysleli, že tu bydlí pan Mynář," řekne kontrola.

"Nic se neděje, na shledanou," rozloučí se pan Mynář.

A to je všechno.

 

Úterní glosy 23. 6. 2015

Město Domažlice chce zrekonstruovat plavecký bazén za cca 200 milionů korun. To je téměř 19.000.- Kč na jednoho obyvatele. Zeptali se tamní radní, zda takovou nezanedbatelnou sumu jsou ochotni dát ze svých kapes i ti, kteří mají jiné koníčky, jež si musejí hradit sami?

Abych uvedl na pravou míru včerejší nepřesnou informaci: Sobotkova vláda nepřiklepla více než 4 miliony korun osobně Madeleine Albrightové, ale po ní pojmenovanému doktorandskému studiu bohemistiky na Glasgowské universitě pro jednoho studujícího. Zaplatí to pochopitelně čeští daňoví poplatníci, slávu získává Albrightová…

Pondělní glosy 22. 6. 2015

Téhle zprávě se ani nechce věřit, bohužel je pravdivá:

Vláda Bohuslava Sobotky usnesením č. 970 ze dne 24. 11. 2014 uložila ministru školství zabezpečit v letech 2015 až 2019 úhradu nákladů spojených s financováním dvou doktorandských stipendií bývalé ministryni zahraničních věcí USA a americké občance Madeleine Albrightové. Úhrada stipendia má být do výše Kč 1,085.000,– Kč ročně.

Vzhledem k délce studia od roku 2015 do roku 2019 (4 roky) činí celková výše uhrazených nákladů na stipendium Madeleine Albrightové 4.340.000,– Kč.

 

Chcete-li patřit mezi pražskou intelektuální smetánku, musíte obdivovat „Tančící dům“ a nenávidět hotel „Don Giovanni“, jinak nemáte šanci…

 

Shell je jednou ze tří evropských společností, s nimiž Gazprom uzavřel ve čtvrtek předběžnou dohodu na zdvojnásobení kapacity plynovodu Nord Stream z Ruska přes Baltské moře do Německa. Vedle Shellu jsou dalšími partnery německý E.ON a rakouská OMV. Wintershall, který je dceřinou firmou německého koncernu BASF a podílníkem konsorcia pro původní Nord Stream, dnes sdělil, že jedná o své účasti v projektu rozšíření.

Gazprom a Shell rovněž začnou pracovat na rozšíření společně vlastněného závodu na zpracování zkapalněného zemního plynu na dálněvýchodním ostrově Sachalin, řekl šéf Gazpromu Alexej Miller.

Tak tomu říkám pořádné sankce!

 

Zpráva:

Děti do osmi let věku nesmí samy podle nejnovějšího bezpečnostního nařízení Evropské unie nafukovat obyčejné balónky. Potřebují k tomu dozor plnoletých osob. Bez jejich přítomnosti nesmí děti ani foukat do frkaček. Ty jsou nově vedeny jako nebezpečné pro všechny děti do 14 let. Na nařízení, které již vstoupilo v platnost, upozornil britský deník Daily Telegraph.

Dodávám:

U takových zpráv vždy váhám, zda jsou pravdivé nebo jde o žert na úkor bruselských bolševiků. Bohužel to ve většině případů je pravda…

 

Opsáno z facebooku:

Na koho nemá Babiš složku, jako by neexistoval.

Koaliční rada byla krátká. Sobotka a Bělobrádek vyfasovali svou složku a šlo se domů.

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Galwayem Kinnellem

Ovesná kaše

 

Vždy snídám vločky z ovsa.

Jen zaliju je horkým mlékem a pak zamíchám.

Jím vždycky sám.

Vím, snídat kaši takto osaměle

je o duševní zdraví, ta její konsistence

 žádá společnost.

Tak proto v duchu často snídám s někým

u stolu,

byť možná je to ještě horší  snídat s někým

v duchu.

Však včera ráno snídal jsem tu porridge,

kterak říkal kaši, přímo s Johnem Keatsem.

Ten prohlásil, že chápe proč byl pozván,

tu lepkavou a beztvarou a přímo slizkou hmotu

z pár vloček ovsa

nelze pozřít sám.

Dál pravil, že je zcela O.K. snídat

takto ve dvou, že často snídal porridge

třeba s Miltonem nebo Spencerem.

Byť pojídání kaše ve dvou také nic moc

není, vždy můžete se leccos

dozvědět.

Tak včera ráno, kupříkladu, Keats mi líčil věrně, jak vznikla vlastně

„Óda na slavíka“.

Jak trvalo mu hrozně dlouho než ji dokončil, „hlozně

hlouho“  vlastně řekl s pusou plnou

kaše.

Jak naškrábal ji na útržky z archu papíru a ty pak prostě strčil

do kapsy.

A po návratu domů náhle zjistil, že zapomněl už na pořadí strof,

tak s přítelem si sedli ke stolu a snažili se 

seřadit je správně, však do dneška si vůbec nejsou jisti,

že uspěli.

Vždyť jedna strofa mohla z kapsy sklouznout

do podšívky.

Však často zíral, kterak náhle strofy, ač posunuty,

smyslem navazují a řádky tvoří obraz musulmana, jenž modlí se,

pak náhle vyskočí a zase rychle pádí, pak zklidní se

a báseň pokračuje v svém kolébavém neúnavném rytmu.

Prý kdosi mu též říkal, že Wordsworth to kdes slyšel

a též psal vlastní verše na útržky, ty různě posunoval,

však výsledek byl vždycky ještě horší.

Tak to bych ani netušil, když pojídal bych ranní kaši

sám.

John po snídani přednesl mi svoji báseň „Podzim“.

Tak procítěně, pomalu a s krásnou výslovností

a s témbrem hlasu sladce znějícím.

Však historku jak napsal „Podzim“ nedodal,  k té básni zřejmě žádnou

prostě neměl.

Však pravil, kterak sklizeň ovsa byla inspirací

 a verše z ní „vždyť právě léto do zrn vazkost dává“

a potom též „ a pozoruješ zbytky šťávy  prýštit“

jej napadly, když sám pojídal kaši.

To přímo vidím: lžička povrch lesklé hmoty brázdí a ozývá se veršů

mumlání.

Nic úžasného zřejmě na tom není, jen krátký záblesk zárodečné blány.

Dnes povečeřím zbytky od oběda, pár zapečených brambor,

a jistě budou slizké, kluzké, přitom drolící se, tak Patrick Kavanagh dnes bude

společníkem.

 

Páteční glosy 19. 6. 2015

Stálo by za to porovnat statistiky nárůstu HIV pozitivních s dobou pořádání pochodů Prague Pride. Bylo by totiž děsivé, kdyby pražský magistrát dotoval z peněz daňových poplatníků šíření AIDS.

 

„Slovensko je krásná země, ale zkurvený stát,“ prohlásil dopravce Radim Jančura. Totéž ovšem platí i pro současné Česko,  to ale Babišův podporovatel určitě nevysloví.

 

Česko bylo loni šestnáctou nejbohatší zemí Evropské unie z hlediska hrubého domácího produktu na obyvatele podle kupní síly. Vedlo se mu lépe než všem ostatním zemím bývalého komunistického bloku a poprvé předstihlo i dosud nejbohatší Slovinsko.

Teď by to ovšem chtělo podrobnou statistiku, kolik si kdo z toho HDP ukrojil…

 

Neustále se mluví o hrozbě globálního oteplování. Kupodivu nikdo nikdy nevyslovil, že by mohlo jít o změnu k lepšímu, všichni straší jen katastrofickými scénáři…

Čtvrteční glosy 18. 6. 2015

Zpráva ČTK:

Uznávaný vědec a nositel Nobelovy ceny Tim Hunt přišel o místo na univerzitě poté, co v žertu prohlásil, že společná práce mužů a žen v laboratořích škodí vědě. Dvaasedmdesátiletý britský biochemik byl podle agentury AP nucen rezignovat na několik svých funkcí kvůli slovům, která kritici označují za nepřípustný sexismus. Omluva, s níž přišel vzápětí po výroku, k záchraně situace nestačila.

Když prý muži pracují v laboratoři spolu se ženami, "zamilujete se do nich, ony se zamilují do vás, a když je kritizujete, tak brečí". To je výrok z úterního projevu na světové konferenci vědeckých novinářů v Jižní Koreji, který znamenal radikální zlom v Huntově kariéře. Nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 2001 prý svá slova pronesl, protože chtěl být vtipný, spustil však vlnu pobouřených reakcí. Například uznávaná komentátorka listu The Guardian Anne Perkinsová výrok označila za "vědeckou verzi" obviňování znásilněných žen, že si za své potíže mohou samy, neboť provokují násilníky krátkými sukněmi.

Hunt následně přišel o místo ve vědeckém výboru Evropské výzkumné rady či v Královské společnosti Británie. Dnes oznámil, že jej ze svých řad vyloučila londýnská University College.

Dodávám:

Je suis Charlie aneb svět se v prdel obrací…

 

Inspirováno Laissez faire:

„Kultura v Česku je důležitou součástí příjmu státního rozpočtu. To se nyní snažíme říci tím, že mluvíme o multiplikačních efektech umění. Pokud je někde koncert, musíte se tam nějak dopravit, zaplatíte tedy jízdenku. Na koncertě si dáte kávu, z toho všeho státu plynou zisky. Festivaly přivádí do měst turisty, stejně jako muzea nebo divadla. Nakonec to znamená, že peníze, které stát do kultury vloží, se mu vrátí.“ Pronesl náměstek ministra kultury Miroslav Rovenský v jednom rozhovoru v Lidovkách.

Kdyby četl francouzského ekonoma Fréderica Bastiata, věděl by ovšem, že kdyby tento hypotetický občan nejel na dotované umění a neutratil tedy své peníze za jízdné, kávu, atd.,zůstaly by mu na něco jiného: na oblečení, knihu, pivo s klobásou, atd., tedy stát by dostal své daně taktéž, a to bez dotací. 

 

Čočkový salát (nejen) s dýní

Rozpis pro 4 osoby:

 

200 g čočky

½ středně velké cibule

1 bobkový list

2 hřebíčky

 

50 g slaniny

½ středně velké cibule

100 g cukety

400 g dýně

50 g řapíkatého celeru

1 lžíce oleje

1 dcl zeleninového vývaru

 

Zálivka:

3 lžíce oleje

3 lžíce jablečného octa

sůl, pepř

1 stroužek česneku, jemně nasekaný

1 lžíce nasekané pažitky a zelené petrželky

 

Čočku vaříme spolu s bobkovým listem a půlkou cibule, do které jsme zapíchli hřebíčky cca 30 - 40 minut v ½ litru slané vody. Mezitím si připravíme zálivku. Tu vmícháme do uvařené čočky a ponecháme nejméně čtvrhodinku odstát.

Slaninu nakrájíme na kostičky, vložíme na pánev, přidáme olej a lehce osmahneme nasekanou cibulku, na kostičky nakrájenou dýni a řapíkatý celer. Pak zalijeme vývarem a zhruba 10 minut dusíme. Přidáme nakrájené cukety a dusíme dalších 5 minut.

Pak promícháme směs s čočkou, vmícháme nasekanou petrželku a pažitku, osolíme, opepříme a servírujeme buď vlažné nebo studené.

 

Doporučená příloha: toast

Doporučené víno: lehký zelený veltlín 

Úterní glosy 16. 6. 2015

Evropská komise potvrdila, že nadnárodní výrobci potravin mohou dodávat své výrobky v jednotlivých zemích Evropy pod stejným názvem, přestože se  liší svým složením nebo chutí.

Jinak řečeno: na Východ Evropy mohou dodávat ve stejném balení za stejnou nebo vyšší cenu šunty.

V EU jsou si prostě všichni rovni, jen někteří jsou si rovnější…

 

Opsáno z facebooku:

Přistěhovalce nelze brát na lehkou váhu, většina sem totiž přichází s úmyslem si tady nahrabat, nejraději z veřejných peněz. Ať si sbalí svých pět švestek a vrátí se odkud přišli. A začít by se mohlo abecedně:
Adriana Krnáčová
Andrej Babiš

 

Erik Best:

Podle zákona musí členové představenstva jednat s péčí řádného hospodáře. Musí konat v dobré víře ve prospěch společnosti.

Pokud poslanec Jaroslav Faltýnek nehlasuje pokaždé v Parlamentu ve prospěch Andreje Babiše, porušuje tím coby člen představenstva Agrofertu zákon?

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články