Články

Středeční glosy 18. 6. 2014

Koncem roku 2005 se začíná mluvit o „Kartě Pražana“, s nápadem přichází Pavel Bém. Tehdejší ředitel pražského magistrátu Pavel Ťahan  se od dětství zná s majitelem společnosti s ručením omezeným Haguess Jaroslavem Turkem, dalším jejich parťákem býval jistý Ivo Rittig.Ťahanův nástupce Martin Trnka požádal o byznysplán k projektu  firmu Allshare, která později vybírá firmu Haguess. Předsedou dozorčí rady firmy Allshare je jistý Jaroslav Turek. Počátkem října 2006 se mění společnost s ručením omezeným Haguess na akciovku s akciemi na doručitele, u nichž nelze dohledat vlastníka. Dne 22. října 2006 triumfuje Pavel Bém ve volbách, 27. října 2006, ještě před ustavením nové městské rady, se podepisuje první nevýhodná smlouva s firmou Haguess. Projekt se silně rozjíždí koncem roku 2007, kdy se ruší papírové kupony na MHD a nahrazuje je Opencard.  Koncem roku 2009 přichází zpráva, že jde o totálně předražený projekt, který zatím spolknul neuvěřitelných 888 milionů korun.

Něco nejasného?

 

Není nejvyšší čas, aby Německo pod hlavičkou EU okupovalo Ukrajinu a udělalo tam pořádek? Možná to zní provokativně, ale vidíte nějaké jiné racionální řešení?  

Úterní glosy 17. 6. 2014

Členské země EU by měly nižším zdaněním práce podpořit tvorbu pracovních míst. Poznamenal to v pondělí eurokomisař pro daně a cla Algirdas Šemeta.

Moc se však neradujte, navrhuje namísto daně z práce zajistit dostatečný výběr zvýšením ekologických daní. Což je korupční prostor značného rozměru… 

 

Věra Jourová, říjen 2013: "Podpořím zákon, který podmíní účinnost všech smluv … jejich zveřejněním na internetu."

Věra Jourová, červen 2014: "Abychom smlouvu dovedli k účinnosti až poté, co je zveřejněna, to je hodně tvrdý bič."

 ANO, je po volbách.

 

Ekonom Josef Šíma v rozhovoru pro časopis Týden:

Je zjevné, že vládní výdaje mohou podpořit nějaké odvětví ekonomiky, o tom není pochyb. Když vláda bude stavět silnice, stavebnictví poroste . Ale vždy je to na úkor něčeho jiného. To, co je uměle podpořeno, se dobře měří, nově zaměstnaní lidé jsou vidět, je to ve zprávách. Na druhé straně je tady ale to, co není vidět, co nevzniklo kvůli tomu, že vláda něco uměle vytvořila. S lidmi, kteří nezískají zaměstnání, rozhovor udělat nemůžeme, protože přesně nevíme, kteří to jsou. V tom spočívá neštěstí aktivistických vládních politik. Z logiky věci nadměrně zdůrazňují viditelné efekty -a ignorují ty skryté.

Problémy plynoucí z velkého přerozdělování, zdaňování a zadlužování nebo problémy plynoucí z manipulace úrokovými sazbami centrálními bankami nejsou problémy trhu, a tedy kapitalismu. Jde o problémy vyvolané ambiciózními politickými projekty, jež mohou mít fatální důsledky pro obyvatelstvo. Problém je, že se státy pouštějí do něčeho, čemu nerozumějí. Možná se domnívají, že konají dobro, ale dlouhodobé dopady mají od konání dobra velmi daleko - realitní bubliny, masová nezaměstnanost, politizace výroby, korupce, dlouhodobá závislost velkých skupin lidí na sociálních dávkách a podobně.

 

Opsáno z facebooku:

Někde mi to tu stále nabízí nějakou skupinu "Vraťte nám stát".
Hmm, to zrovna! Já bych podporoval jedině myšlenku "Zbavte mne státu!"

 

Pondělní glosy 16. 4. 2014

Přítel J. J. mi napsal:

Berlín/Lucemburk - Ani po smrti neztrácí zaměstnanec právo na placenoudovolenou. Rozhodl tak dnes Evropský soudní dvůr v Lucemburku.

Soud projednával případ Němky, která se domáhala proplacení 140,5 dne dovolené po svém zemřelém muži. Soud rozhodl, že na vyplacení má jako dědička plný nárok.

Německé soudy nárok ženy zamítly s odvoláním na místní právní úpravu, která stanoví, že pracovní smlouva zaniká úmrtím zaměstnance.

Soud v Lucemburku však uvedl, že evropská legislativa je nadřazena té národní, a tudíž "neúmyslná smrt zaměstnance nesmí retroaktivně vést k úplné ztrátě nároku na každoroční placenou  dovolenou".

 Vážně tedy i já uvažuji o uplatnění tohoto nároku za své zesnulé rodiče a prarodiče, kterým stát rovněž dluží za nevyplacené dovolené, věřím, že dle logiky Bruselu a Lucemburku mám velké šance tyto peníze získat, samozřejmě i s vysokými úroky.

 

Luboš Zálom na Pravém prostoru:

Často se připomínají zločiny komunismu, znárodňování, vyvlastňování, všechny možné krádeže posvěcené tehdejší legislativou. Politici napříč celým spektrem tehdejší praktiky odsuzují, odmítají snahy o naprostou kolektivizaci statků i výsledků produkce jednotlivců. Ti samí jsou potom schopni sednout a bez mrknutí oka schválit zákon uvalující další daně a poplatky na to či ono, aniž by si uvědomili, že staví na stejných myšlenkových principech, na nichž se odehrávalo znárodňování.

Daňová politika je podložena stejnou morálkou jako znárodňování: morálkou altruismu, která vyzdvihuje sebeobětování, vzdání se vlastních hodnot, poníženou poslušnost, shrbenou konformitu -– a to vše v zájmu „vyššího dobra“. Obětovat se pro „vyšší dobro“ je správné, říkají intelektuální autority obhajující altruistickou etiku. Chovejte se morálně: vzdejte se svých peněz, svého štěstí, svých hodnot. V čí prospěch? To je v zásadě jedno. Vaším cílem a principem jednání, chcete-li se chovat morálně, má být sebeobětování, nikoliv starost o to, kdo bude příjemcem.

 

"Není snadné vybrat nejlepšího brazilského muže zápasu. Byl to buď Neymar, nebo rozhodčí," ucedil po zahajovacím utkání mistrovství světa ve fotbale legendární útočník Albionu Gary Lineker.

 

 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Williamem Thomasem Goodgem

Král Whiskey

 

Král Whiskey v pekle štěstím přede,

ač pýchu skrývá v hlase:

„Syn na zemi si dobře vede

a čím dál lépe, zdá se!

Ať smůlu do kotlů hned lijí,

co pojmou každou duši,

vždyť opilci, co whiskey pijí,

už na dveře nám buší.“

 

Vše do ruda se rychle žhaví,

rošt rozpálen je zcela,

kde spousta olova se taví,

co ztrestá hříšná těla.

A starý Satan nad tím jásá:

„Tak to je zcela skvělé!

Ty, kterých whiskey je jen spása,

tu přivítáme vřele!“

 

Král Whiskey na svém trůnu sedí,

kol něj se tísní davy,

tak poníženě všichni hledí

a k zemi sklání hlavy!

Pak výkupné mu snáší tiše,

až kapsy prázdné zejí

a z otrávené jeho číše

mu smutně připíjejí.

 

Kde paláce zdi vrata mají,

tam ženy stojí venku

a smutně osud proklínají

a whiskey plnou sklenku.

Ten nářek sic se dovnitř nese,

však Whiskey uši mámí:

„Pryč se strachem! Tak napijme se!

Ať žijí naše mámy!“

 

Ti muži v zemi krále Whiskey

snad stále stěžují si,

zlé časy jsou a nízké zisky,

je hůře, nežli kdysi,

též obchody už nejdou dále,

jen chudobu dnes známe,

král Whiskey výkupné chce stále,

jak vyjít potom máme!

 

Ti poddaní jsou krátce živí,

to výkupné je drtí,

jsou slabí, bledí, neduživí

a rychle spějí k smrti.

Pak šváby, hady, skřety vidí

a žhoucí oči štíří,

jak zpustlé tělo mysl šidí,

když cestou k peklu míří.

 

Však palác Whiskey jenom září,

má poddaných vždy dosti,

když staří si svůj život zmaří,

hned omladinu hostí.

A starý v pekle štěstí přede,

ač pýchu skrývá v hlase:

„Syn na zemi si dobře vede

a čím dál lépe, zdá se!“

 

 

 

Musaka

Rozpis pro 4 osoby:

 

4 menší brambory

1 středně velký lilek

½ středně velké cukety

1 středně velká cibule

300 g mletého masa (nejraději jehněčí, ale může být i jiné)

400 g oloupaných krájených rajčat

sůl

černý pepř, 1 lžička muškátového květu, trocha muškátového oříšku, 2 lžičky skořice

bešamelová omáčka

olivový olej na smažení

 

Brambory vaříme oloupané asi 10 minut a po vychladnutí je nakrájíme na tenké plátky. Lilek a cuketu pokrájíme na plátky o síle cca 0,5-1 cm. Lilek posolíme a necháme na kuchyňské utěrce asi hodinu „vypotit“, zbavíme jej tak nahořklé šťávy a lilek bude chutnější. Cibulku nasekáme na drobno, zpěníme na rozpáleném olivovém oleji do zlatova a osmažíme na ní lehce maso. Osolíme, okořeníme černým pepřem, muškátovým květem, muškátovým oříškem a skořicí. Vše důkladně promícháme s krájenými rajčaty a asi 15 minut na středním plameni dusíme.

Na olivovém oleji zprudka opečeme plátky lilku, cukety a brambor. Připravíme si zapékací mísu (nejlépe obdélníkového tvaru) a poklademe do ní nejdříve vrstvou brambor, pak cuket a nakonec lilku. Následně vše zalijeme masovou směsí s rajčaty.

Nakonec zalijeme bešamelem a pečeme v troubě předehřáté troubě na 180 stupňů asi 30 minut, až bešamel zezlátne.

 

Bešamel:

Světlou jíšku zředěnou ½ litrem mléka za stálého míchání osolíme, opepříme, přidáme nastrouhaný muškátový ořech, půlku středně velké cibule se vpíchnutým hřebíčkem a snítku petržele, bobkový list a větvičku tymiánu. Za stálého míchání pomalu povaříme, procedíme přes síto a přidáme hrudku másla.  

 

Musaku podáváme teplou, spolu se středně těžkým červeným vínem, ideálně řeckým Boutari.

 

 

 

 

 

 

Páteční glosy 13. 6. 2014

Zpráva:

Španělská vláda hodlá nově pokutovat částkou až 600 eur (16 tisíc korun) cestující, kteří se svezou soukromým vozem a řidiči za to zaplatí. Ještě vyšší pokuta, až 6000 eur (160 tisíc korun) čeká i ty, kteří spolujízdu organizují nebo propagují.

Můj dodatek: To by tak hrálo, aby si lidé dělali, co chtěli, podnikali a pracovali a neplatili za to tučné výpalné!

 

Madelaine Albrightová pozoruje v České republice nedostatek úcty k Romům a jedinou chybou Václava Havla bylo, že nezaložil politickou stranu.

Nechceme ji angažovat za „komickou starou“ do Národního divadla?

 

Tu demokratizaci Iráku Američané poněkud přehnali, ne?  Už se tam ta přemíra demokratů pere  mezi sebou…

 

Lenka Zlámalová:

Lidé Andreje Babiše šetří na nákupech kancelářského papíru, úrocích za uložení státních peněz. Chlubí se, jak dobře si umí ohlídat každý milion. To je záslužné. Mezitím ale neodkáží zabránit zvyšování dluhů o miliardy.

 

Čtenář glos R. V. mi napsal:

Už jsem pochopil plán vlády na zvyšování minimálního pojistného a snižování výdajových paušálů živnostníkům a dává to dokonalý smysl.
Premiér Sobotka prohlásil, že živnostníci jsou v důsledku nízkých odvodů v důchodu ohroženi chudobou, takže se jim zvednou odvody, aby si na tu chudobu zvykali už teď.

 

 

Čtvrteční glosy 12. 6. 2014

Prezident Zeman oznámil, že stihneme přijmout euro do roku 2017. Bylo by to prý skvělé, neboť kupříkladu Rakousko, Německo nebo Slovensko si euro pochvalují. Škoda, že se nezeptal v Itálii, Portugalsku, Španělsku či Řecku…

 

Madelaine Albrightová přirovnala ukrajinský Majdan k českému Václaváku v roce 1989. Bilance Majdanu: stovky mrtvých, ztráta Krymu, rozbombardovaná města na východě Ukrajiny, desetitisíce lidí na útěku, ekonomika v rozvalu…

Ztráta soudnosti, dá  se k takovému přirovnání jedině říct!  

 

Náměstek primátora Karviné Petr Bičej (ČSSD):

Používejme normální zdravý selský rozum. Je nenormální, aby celé generace rodin žily na dávkách. Oni nás vyčerpávají. To víte, že dáváme obrovské peníze do sociální oblasti, ale tohle nás zabíjí….kdo nemá práci a peníze, ať neplodí děti.

Dodávám: To zas bude řevu od kavárenských pseudohumanistů!

 

Opsáno z facebooku:

Dotaz na motivační kouče a další podobné lehkoživky: Ta moudra, která z vás padají, si vymýšlíte sami nebo na to existuje nějakej generátor?

 

Když už zvýšíte daně na cigarety na úroveň EU, tak žádám taky takový důchod jako mají v EU!

 

Úterní glosy 10. 6. 2014

Rozhořel se boj o vědecké granty, přičemž jsem se dozvěděl informaci, která mi vyrazila dech: už nikdy nikdo řádné nezkoumá a nehodnotí efektivitu takto vynaložených peněz.

 

Opsáno z facebooku:

Karel Schwarzenberg právě teď o vládní politice vůči Číně: "Je to stejné, jako když ta krásná mladá dívka chodí s tím ošklivým smrdutým pánem a říká: Vždyť mi za to platí!"
Na panu Schwarzenbergovi oceňuji, že dokáže použít příměr, vycházející z jeho bohatých životních zkušeností.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Davidem Ignatowem

Až zemřu, hvězdu vyber si

a pojmenuj ji po mně,

pak možná snáze pochopíš,

že nezmizel jsem náhle

ani nezapomněl.

Tys také byla hvězdou mou,

jež od samého zrodu

vždy kráčela mým žitím

ruku v ruce.

 

Až zemřu,

hvězdu vyber si a pojmenuj

ji po mně, žití prozářím ti

než budeme zase

zde v temnotě a tichu

pospolu.

Čtvrteční glosy 5. 6. 2014

Tak podle Obamy je zřejmě největším nepřítelem Evropy Putin a Rusko. Možná měl namísto do Polska zajet do Marseille a projít se tam pár čtvrtěmi bez ochranky. Ale vážně: opravdu si někdo mimo pražskou schwarzenbergskou kavárnu  myslí, že současné Rusko má ambice usurpovat střední a západní Evropu? Opravdu a vážně? Opravdu a vážně chceme vyhazovat naše peníze na zbrojení  jen kvůli americkému prezidentovi, který ztratil soudnost a snaží se řešit vytvořením nepřítele domácí problémy?

 

Z textu Pavla Landy „Pokyny budoucímu senátorovi“:

Veřejnost tvoří ze 70 procent pitomci. Zbývajících 30 procent jsou jakžtakž uvažující lidé. Ti ale nerozhodují. Proto se musíme soustředit na těch 70 procent.“




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články