Články

Pondělní glosy 12. 5. 2014

Jiří Menzel v rozhovoru v Právu:
Pamatuji se na léta padesátá, kde se všechno přísně dělilo na umění pokrokové a buržoasní, tedy reakční. Zdá se mi, že se to dnes tak trochu opakuje. Co není odvážné, neobvyklé, hledající, ba i provokativní, je z hlediska kritiky reakční a zpátečnické. Cení se pokrok pro pokrok a při tom se řemeslo, zkušenost, umění navazovat na předchozí generace ztrácí. Současné umění se lidem vzdaluje, protože se k nim obrací zády.
Dodávám:
Mnohdy je to ještě horší, už jde jen o provokaci za každou cenu, často bez jakéhokoliv uměleckého náboje. Dalo by se spíše říct, že mnohé současné „umění“ se k lidem neobrací zády, ale přímo na ně vystrkuje nahou prdel.


Barack Obama před třemi lety k situaci v Libyi: „Vládní moc použila armádu proti vlastnímu lidu, proto musí civilizovaný svět zasáhnout.“
Barack Obama před měsícem k situaci na Ukrajině: „Vláda má právo použít armádu proti lidu k udržení pořádku v zemi“.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Isaakem Rosenbergem

Úsvit v zákopech


Tma klopýtavě mizí,
čas starých Druidů opět přichází,
cos živého se dotklo mojí ruky,
když trhám rudý květ,
květ máku, jenž si strkám za ucho.
Jen potkan zřejmě.
Ty směšné zvíře, vždyť tě zastřelí,
že paktuješ se tady s nepřítelem,
teď dotkla se tě ruka Angličana
a za chviličku třeba Němce zas,
vždyť stačí jenom, pokud budeš chtít,
ten zelený pruh trávy přeběhnout.
Jak kdybych viděl ve tvé tváři škleb,
když míjíš naše atletická těla,
co zemřou dřív, než ty,
nás, které vítr smrti
chce záhy rozesít
tu na francouzských polích.
Co vidíš v našich očích,
když řvoucí ocel září
a žhne nám nad hlavami?
Ryk s chvěním plní srdce
a z květů z krve mužů
pár plátků opadává.
Ten za uchem je celý,
jen bílým prachem pokryt.

Čtvrteční glosy 8. 5. 2014


Kdyby místopředsedkyně poslanecké sněmovny za hnutí ANO Jaroslava Jermanová řídila firmu stejně kvalitně jak řídí poslaneckou sněmovnu, zkrachovala by, než bys řekl Babiš…


Můj bývalý kolega J. J. (a posléze i čtenář glos V. B.) mi ke předvčerejší glose o financování rekonstrukce jedné ze škol na Krymu americkým námořnictvem napsali:
The US Navy has discontinued charity programs in Crimea, canceling the renovation of a public school and children's hospital. Russian media and bloggers suspect the programs were meant to butter up locals for a possible US settlement there. Until quite recently the US military has been allocating American taxpayers' money to reconstruction of public offices on the Crimea Peninsula, while it was still autonomous within Ukraine. Back in September 2013, the US Naval Facilities Engineering Command (NAVFAC) published a solicitation (drafted in June) on Federal Business Opportunities website (Solicitation Number: N33191-13-R-1240) to renovate School #5 in Sevastopol.
Před rekonstrukcí těchto dvou projektů, už americká vláda zaplatila za rekonstrukci školy # 22 v Sevastopolu a školy # 14 v Simferopolu. Na obou budovách, byly namontovány pamětní desky uvádějící, že rekonstrukce byla sponzorována vládou USA. Podobná pamětní deska měla být stanovena na škole # 5 v Sevastopolu….Hlas Ameriky na webových stránkách v ruštině uvádí, že takové projekty renovace je běžná praxe v americké armádě, která má podobné charitativní projekty v Albánii, Arménii, Bosně a Hercegovině, v Bulharsku (několik mateřských škol renovovaných v roce 2011), Gruzii, Lotyšsku, Makedonii, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku….

Úterní glosy 6. 5. 2014

Zpráva:
Již 5. září 2013 bylo námořnictvem USA na oficiální stránce tendrů vypsáno výběrové řízení na přestavbu školy ve městě Sevastopol. Přestavba školy v Sevastopolu měla být součástí obytného komplexu nově zřízené americké základny, která by vystřídala vyhnané ruské vojáky. Dnes už je výběrové řízení pochopitelně zrušeno.
Můj dodatek:
Ta nenápadná zpráva leccos vysvětluje…


Zpráva:
Vědcům z amerických univerzit se podařilo při pokusech s laboratorními myšmi zvrátit proces stárnutí mozku i dalších orgánů. A není to náhoda, ke stejnému závěru dospěly hned tři týmy. Jakkoli jsou to zatím jen pokusy na zvířatech, skýtají do budoucna naději pro nezadržitelně stárnoucí populaci západního světa.
Můj dodatek:
Vědci záhy přijdou na to, jak se dožít dvou set let. Na filosofech pak bude, aby přišli na to, proboha proč?

Pondělní glosy 5. 5. 2014

Na idnes se objevil článek o nemovitostech prezidentova poradce Martina Nejedlého. V záplavě otázek po původu peněz na jejich zaplacení či splácení mě ovšem nejvíce zaujala věta o jeho firmách: navzdory zákonné povinnosti nezveřejňují účetní uzávěrky.
Zdá se, že porušovat zákon jde u nás celá léta zcela beztrestně…


Václav Klaus má, samozřejmě, pravdu. (Totéž v podstatě platilo a platí o vzniku Československa v roce 1918):
Ukrajina nemá tradici státnosti a za dvě desetiletí nedokázala vytvořit stát, který by bylo její obyvatelstvo ochotno akceptovat. Nevznikla v důsledku úsilí svých obyvatel o sebeurčení a suverenitu, ale jen rozpuštěním SSSR shora a osamostatněním umělých svazových republik. Do jednoho celku byly uměle spojeny oblasti východu a jihu (které byly po tři staletí součástí ruského státu) s poválečnými stalinskými anexemi polské Haliče a Podkarpatské Rusi.


Platí i pro registrované partnerství, že jeden partner přebírá odpovědnost za staré dluhy druhého partnera, tak, jak je to v manželství?


Opsáno z facebooku:
Většina dnešních mladých „nezávislých“ historiků a politologů je skutečně nezávislá: na historii a politice.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Ellisem Parkerem Butlerem

Kupid, značně unaven,
zakončil svůj rušný den
v růžích, kde snil krásný sen.
Včela v blízké zeleni,
střežila mu jeho zbroj,
jež je žáru lásky zdroj,
přitom jako na hoboj
bzučela mu do snění.

Nevšimla si přitom však,
překrásné, že Anny zrak,
padl na Kupidův vak,
na nějž měla pozor dát.
Rozlétla se sice hned,
neboť uviděla květ,
Annin sladký, rudý ret,
který chtěla ochutnat.

Anna sehnula se však,
rychle sebrala ten vak,
luk i šípy; rychle pak
utíkala domů zpět.
Pryč je nudná minulost,
šípů lásky má teď dost,
z očí jen tak pro radost
neváhá je vypouštět.

Zahrada 3. máje po ránu...

Páteční glosy 2. 5. 2014

Domenico Dolce a Stefan Gabbana mají jít na rok a půl do vězení, neboť před lety prodali svůj slavný podnik lucemburské firmě, kterou též vlastnili, a vyhnuli se tak italským vysokým daním.
Jak je to vlastně s tím volným pohybem lidí, idejí a kapitálu uvnitř EU?


Čtenář glos P. S. mi napsal:
"Vláda dá 600 miliónů pro horníky a Paskov bude těžit ještě tři roky".
Je tam 1800 horníků, 3 roky, tj. přes 9 tisíc korun měsíčně na jednoho vydržovaného chlapa, co dělá zbytečnou práci, za kterou ho jeho zaměstnavatel nechce platit. Proč proboha ti lidé nejdou okamžitě na pracovní úřad a za ušetřené půl miliardy našich korun nejsou třeba přeškoleni na něco užitečného? Vždyť se ten problém akorát odsune o tři roky a pak ti horníci zase natáhnou ruku ke státu… A jak k tomuto přijde téměř půl milionu nezaměstnaných, které v jejich bývalých firmách stát tři roky nevydržoval? Vždyť je to zralé na žalobu jak nezaměstnaných tak i všech neBakalových firem proti státu. A vlastně i zaměstnaní by měli stát žalovat za to bezuzdné utrácení našich daní…
Dodávám:
Vidím ještě jeden problém navíc: ti schopní žádné dotované přeškolení nepotřebují a těm neschopným pranic nepomůže.

Úterní glosy 29. 4. 2014

Karel Kříž v článku ke zvýšení minimální mzdy:
Jsem zvědav…zda přijde chvíle, kdy demokratická volební většina porozumí faktu, že dobro nikdy nemůže přijít rozhodnutím či populistickým nařízením z ústředních výborů, nemůže být přerozděleno po okradení produktivní části společnosti či být druhotnou surovinou při výrobě dotací a grantů. Kolikeré zvýšení daní, utažení opasků, přitažení smyčky kolem krku, nasazení náhubků a zkrácení řetězů občanských svobod spolu s nesmyslným blábolením erárem krmených dobroserů budeme ještě asi muset vydržet?

Pondělní glosy 28. 4. 2014

Výjimečně velmi výstižný Jiří Paroubek:
"Putin má své oligarchy plně pod kontrolou, kdežto oligarchové na Ukrajině mají plně pod kontrolou politiky. A to je ten rozdíl mezi jednou a druhou zemí. Sami si musíte odpovědět na otázku, jak to bude u nás."


Vzpomínáte ještě na ten pokřik pseudohumanistů, když si Švýcaři v referendu odhlasovali regulaci přistěhovalectví?
Nikde jsme se však nedočetli, co si vlastně odhlasovali. A to bylo toto. O přistěhovalcích mají rozhodovat švýcarské orgány dle následujících kriterií: zájem konkrétního zaměstnavatele, schopnost integrace a dostatečný existenční základ.
Jinak řečeno, kdo přitáhne bez franku v kapse, nemá domluvené zaměstnání, nic pořádného neumí a nemíní se v toku času stát Švýcarem, musí počítat s tím, že na něj bude pohlíženo jako na osobu, která chce žít na útraty švýcarských daňových poplatníků a povolení k pobytu nedostane.
Jasné, logické a správné, že ano?




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články