Články

Pondělní glosy 21. 10. 2013

Bohumil Pečinka v Reflexu:
Nic nevystihuje babišovskou mentalitu mručivého nadávání na všechno kolem jako zpravodajství TV Nova z poslední doby. Ti dva k sobě patří jako Laurel k Hardymu.
Dodávám: skvělý postřeh! Ta katastrofická a katastrofální sračkovitost obou zmíněných je neuvěřitelná. S jediným rozdílem: Novu lze vypnout, Babiše budeme muset zásluhou tupých „nováků“ chvíli přetrpět.


Pavel Šafr v Reflexu:
Jestli nějací slušní lidé, jako je třeba Stanislav Bernard či Věra Čáslavská věří na "férové" zbohatnutí Andreje Babiše, tak vřele doporučuji seznámit se s fakty. Agrofert vznikl jako dceřiná firma státního podniku Petrimex. Po zázračné valné hromadě (jedna státní úřednice) do Agrofertu vstupuje švýcarská firma OFI (v překladu východní finanční investice), která kupodivu nemá ve Švýcarsku žádné sídlo kromě poštovní schránky. Tato švýcarská firma navyšuje základní jmění a tím získává majoritu. Pak podnik přebírá Andrej Babiš. Je to zázrak, který se rovná chození po vodě Genezaretského jezera, nasycení davů z pěti ryb, vzkříšení mrtvého Lazara a proměnění vody na víno. Genialita takového tunelu státní firmy by si zasloužila ještě podrobnější popis, který ovšem dnes na titulní straně DNES už vyjít nemůže.


Šimon Kalousek:
v souvislosti s předvolebními preferencemi různých stran tu poslední dobou čtu často nářky typu "jak dlouho ještě bude trvat, než se vyrovnáme s komunistickou minulostí"…co už si konečně upřímně přiznat, že většina lidí se s ní prostě vyrovnat nechce?


Dle prezidenta Obamy jsou Američané znechuceni, že mu republikáni chtějí zabránit nasekat ještě více dluhů, které pak ti stejní Američané zaplatí.
Docela tomu věřím. Takto „uvažujících“ občanů je i u nás spousta…


Čtenář glos R. K. mi napsal:
„Dokdy budou socialisté a komunisté sedět v parlamentu?“ „Socialisté do té doby, dokud si někteří lidé budou myslet, že je správné žít za cizí peníze. A komunisté do té doby, dokud tito lidé budou ochotni kvůli tomu i zabíjet.“
 S pozdravem „Stát je špatný sluha a zlý pán“…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Toru Duttovou

Ta zahrada vždy zeleně je plná,
však jednotvárnost rozhodně v ní není,
tu odstíny se každou chvíli mění:
hned tamaryšků běží světlá vlna,
v ní mangovníku víří temná skvrna,
tam palmy ční si šedě nad zelení
a nad vodou se trubač oddal snění,
že červeň květu ve zvuk trubky změní.
Však nad výhonky bambusu nic není,
když od východu Luna skrz ně září,
pak lotosu svou bílou barvu denní
hned v stříbro noci pozměnit se daří.
Ty krásy se až nadpozemské zdají,
zde v úžasu jsme jako v samém Ráji.

Páteční glosy 18. 10. 2013

Titulní strana přílohy Peníze & Byznys včerejších Lidovek má velký titulek „Automobilová Evropa ožila“ s podtitulkem „Pád prodejů aut v evropských zemích se zastavil, v září vzrostl odbyt nových vozů o 5,5 procenta.“
Uprostřed přílohy je pak malý článek analytika Jiřího Šimara s titulkem „Automobilový trh je stále v útlumu“ s následujícími údaji: Na letošní září připadl za sledované země v průměru o jeden pracovní den více (srovnáváme tedy dvě nesourodé základny), a jednak se i přes poměrně rychlý růst stále jedná o druhý nejhorší zářijový měsíc v historii sledování těchto dat. O nějakém pozitivním vývoji na automobilovém trhu tedy nemůže být řeč…


Finanční trhy se radují, že USA mohou nadále žít na dluh…podivný svět!


Josef Tetěk v Pravém prostoru:
Pomalu se nám blíží posvátný rituál demokracie a s ním i přehlídka všemožných figurek, které usilují o menší či větší legitimizaci k strkání pracek do našich peněženek

.
Henry Ford: Není to zaměstnavatel, kdo platí dělníkům mzdy, ten je jen prostředníkem. Mzdy platí zákazníci.

Čtvrteční glosy 17. 10. 2013

V Liberci, kde kandiduje bývalý novinář Martin Komárek za Babišovu firmu ANO, se objevily plakáty s jeho oslavným textem na Gottwalda z roku 1986. Martin Komárek to vysvětluje: „Bylo mi tehdy 25 let, udělal jsem ústupek tehdejšímu majiteli. Přiznám se, že se za to stydím.“
Takže se můžeme opět  těšit na ústupky jeho současnému majiteli Babišovi a po letech zase na stydlivou omluvu, až začne pracovat pro majitele jiného.
Bezostyšnost bez hranic…


Námět na nový velkofilm: Lessy se vrací…


Martin Schmarz na facebooku:
Jak si mám vykládat, že se mezi novináři - dokonce ani ve veřejnoprávní televizi - nenašel jediný, který by Babišovi položil prostou otázku: nevidíte problém, že jako lídr byste v případě úspěchu nemohl přijmout vládní funkci, protože nemáte čisté lustrační osvědčení?


Tomáš Sedláček v HN:
Banalita zla na osobní úrovni je tedy možná jen ve velice komplexní a specializované společnosti, kdy je zlo rozděleno na tak malé části a tak zautomatizováno, že pro člověka ponořeného do dané ideologie skoro není vidět. Tak třeba na propagaci konzumní společnosti se podílí umělci (kreativci, kteří dělají reklamy na věci, které nepotřebujeme), sociologové (kteří zkoumají, co se bude jak lépe prodávat) a třeba psychologové (kteří používají psychologické triky, jak toho nenápadně prodat co nejvíce). Každému z nich připadá, že dělá legitimní práci, ale výsledkem je něco, co se vlastně nikomu z nich nelíbí.


Čtenář glos T. H. připomenul:
„Nejděsivější slova, jaká v angličtině jsou: Jsem z vlády a přišel jsem pomoci.“ Autor: Ronald Reagan. Škoda, že se politici neřídí i jeho dalším heslem: „Obklopte se nejlepšími lidmi, které najdete, delegujte zodpovědnosti a nepřekážejte.“


Čtenář glos E. R. mi napsal:
S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje, prohlásil jeden představitel státu, aby se pak pochlubil národu, že se vyjednává s únosci o propuštění zadržených žen. Naše prostředky hromadné mystifikace budou nyní tento sólokapr roztrubovat tak dlouho, dokud se neobjeví sólokapr další. Že to může ohrozit vyjednávání s únosci a případně i životy těch dívek je samozřejmě všem jedno.

Dopis z Wulzeshofenu

Po staletí se zde střídaly doby rozkvětu s válkami, požáry a epidemiemi, aby přece jen nakonec  vždy zvítězila síla lidského umu a práce. Chtělo by se říct: vesnice, jakých je nejen ve Střední Evropě, alena celém světě spousta a spousta.
Jenže tato vesnice má jednu zajímavost, která zase tak běžná není, a to místní hospodu nebývalé kvality a proslulosti. Na Kostelním náměstí totiž stojí „Gasthaus Bsteh“, rodinný podnik s Markusem Bsteh „u plotny“ a ostatními rodinnými příslušníky „na place“. Zařízení lokálu i přilehlých místností vhodných pro rodinné či společenské oslavy všeho druhu, připomíná nábytkem, výzdobou a spoustou porcelánových mís a terin dobu K. und K. Monarchie a také atmosféra je zde mnohem a mnohem poklidnější, laskavější a přátelštější, než jsme zvyklí z dnešní hektické doby.
Marcus Bsteh  má pak ve znaku  jednoduché heslo: vařit špičková jídla ze špičkových místních surovin, tak jak je roční období nabízejí. Není tedy divu, že počátek roku je ve znamení všeho „co nám dává řeka“, jaro pak oplývá chřestem a jarní zeleninou i bylinkami všeho druhu, následuje houbová sezóna střídaná cibulovou (zdejší cibule je proslavená široko daleko), aby byly posléze vystřídány divočinou či martinskými husičkami… 
Víno vám zde načepují nejen z vlastních vinic, ale i od vinařů ze sousedství, a jak už bývá v Rakousích zvykem, je buď skvělé nebo vynikající.
Při nedávném obědu jsme se „odbyli“ následujícím: Petra započala hovězím vývarem s bylinným svítkem, pokračovala smaženými proužky candáta s domácí tatarskou omáčkou, vařenými brambory a bramborovým  a zelným salátem, a završila oběd domácí vanilkovou zmrzlinou s lesním ovocem a malými tvarohovými kobližkami.
Já si pochutnal na taštičkách z nudlového těsta plněných kozím sýrem s bylinkam a přelitých napáleným máslem, a pak na domácím sulci s křenem, olejem z pražených dýňových semínek a vinným octem, přičemž jsem se nemohl odtrhnout od čerstvého „slaňáku“ klasického tvaru i chuti.
Spoustu marmelád, kompotů, sirupů, bylinek,ochucených solí či  likérů solí z rodinné produkce si samozřejmě můžete zakoupit namístě, zrovna tak jako víno z rodinného vinohradu.
Okolí Wulzeshofenu nabízí pochopitelně spoustu dalších zajímavých možností a atrakcí, lázně v Laa jsou kupříkladu za rohem, a kdo by chtěl nějaké ty kalorie zároveň tím nejpříjemnějším a nejlibějším způsobem získat i ztratit, pak mu Gasthof Bsteh nabízí následující program: tříchodové večerní menu včetně vína, přenocování v traktu pro hosty, bohatou snídani a celodenní lístek do lázní v Laa, to vše za 108 Euro na osobu.
Pokud by Vás ovšem moderní vodní svět v Laa nelákal, je zde skvělá restaurace Weiler…ale to už je jiná kapitola.


Takže, jak jinak, na shledanou ve Wulzeshofenu se těší

Váš

Miroslav Macek

Úterní glosy 15. 10. 2013

Lidovky včera přinesly dramatický článek právníka Petra Kolmana „Kulich na pohotovost nemusí“, týkající se lékařských pohotovostních služeb a dostupnosti zdravotní péče obecně. Nejvíce nářků zaznělo na adresu stomatologů.
Chraň bůh, abych pokládal stávající systém zdravotních služeb za vyhovující. Zaujal mne však apokalyptický obraz stomatologických služeb a děsivého nedostatku stomatologů, a tak jsem nahlédl do statistiky WHO, té poslední, která je k dispozici z roku 2011. Tady jsou čísla:
Rakousko:              5,6 stomatologa na 10.000 obyvatel
Belgie:                7,3
Bulharsko:             8,3
Česko:                 6,9
Francie:               6,8
Německo:               7,7
Italie:                4,9
Nizozemí:              5,1
Polsko:                3,4
Slovensko:             5,0
Slovinsko:             6,2
Španělsko:             5,9
Jak vidíte, problém bude v něčem zcela jiném, než v tom počtu…ovšem dozajista se najdou (a to zvláště před volbami) politici, kteří slíbí stomatologa v každé vísce.


Přítel Z. Š. mi napsal:
Josef  Váňa se sice zachoval velmi nefér, protože v podstatě se té jeho adoraci Babiše nedalo vyhnout - ani ze strany TV ani ze strany diváka - a tak si musel každý tu Váňovu chválu vyslechnout.
Nicméně tím žokej Váňa v krystalické formě presentoval stav duše průměrného voliče, který si informace o politice získává pouze povrchně z toho, co je mu předloženo, nic si sám nezjišťuje, nepřemýšlí nad tím hlouběji a pak jako obvykle upadá v euforii a radost z nového zachránce republiky, podle toho volí, a pak se nestačí divit.
Ne nadarmo se říká, že z chyb se nejlépe dokáží poučit zvířata, člověku to jeho „rozum“ nedovoluje.
 Zdravím s přáním, aby dny do voleb co nejrychleji utekly spolu s tou mediální hrůzou kolem nich, pak se budeme divit společně s Josefem Váňou.


Komplexně Geniální Babiš včera na Radiožurnálu: „Česká pozice“ je nezávislý a skvělý server. Silně ho podporuji!
P.S.  Přispívá na něj nejméně 20 milionů ročně…tak tomu říkám nezávislost!


Ať si každý studuje co chce, za svůj výběr studia si však musí nést osobní odpovědnost a nestěžovat si pak, že ve zvoleném oboru nemůže najít zaměstnání.
Obávám se, že dnes už je to politicky nekorektní věta, vždyť v ní nezaznělo ani jedenkrát slovo „nárok“ či „právo“…

Pondělní glosy 14. 10. 2013

K bratislavskému soudu, který měl rozhodnout o tom, zda Andrej Babiš spolupracoval či nespolupracoval s komunistickou rozvědkou, nepřišel ani Babiš, ani svědkové. Babišovi právníci omluvili jeho nepřítomnost „vysokou pracovní zaneprázdněností svého klienta“, což je ovšem nesmysl, neboť má spoustu a spoustu času účastnit se nesmyslných předvolebních debat. Soud byl odročen, jak jinak, až na leden, po volbách…


"Přál bych si, aby byl ponechaný ve vládě jeden jediný ministr, a tím je ministr financí Kalousek. Já bych mu svoji důvěru stoprocentně dal, věřím, že by udržel českou ekonomiku v pořádku," ohodnotil prezident Kalouska pro včerejší MF Dnes. (Klaus - duben 2009).
Není nad předvídavé politiky…


Bývalá místopředsedkyně Babišova hnutí ANO Hana Greplová v rozhovoru pro iHned:
„Z původního záměru spojit schopné a slušné lidi, kteří společným úsilím přinesou změnu kultury do naší společnosti, se postupem času vyloupl krystalický obchodní projekt. Ten, který má zajistit dostatečnou moc při uplatňování osobních představ Andreje Babiše o fungování společnosti, nikoliv však představ členů hnutí, či dokonce občanů. Představy občanů jsou důležité pouze pro přípravu lákavého volebního programu, který jemu a jeho "bratrstvu" pomůže k moci. A důležitou ingrediencí jsou slavné tváře, které to všechno hezky prodají. Vše, co popisuji, je v příkrém rozporu s mým pojetím nově budovaného demokratického hnutí. Hnutí jsem obětovala rok a půl svého osobního času, ale nelituji toho. Jsem vděčná za tu zkušenost. I díky ní jsem pochopila, že je naprosto nesmyslné očekávání společnosti, že když do politiky půjdou bohatí, přestane se krást.“


Europoslanec ODS Jan Zahradil:
Pan Schwarzenberg tvrdí, že ODS je "antievropská" strana. A já tvrdím, že pan Schwarzenberg (a celá TOP 09) nikdy neměli žádnou koncepci evropské politiky, pokud za ni nepovažujeme papouškování a slepé následování všeho, co vymysleli v Evropské lidové straně. Omšelé poučky o společném evropském "stolu", u kterého musíme pořád sedět, abychom se neocitli na "periferii", patří ke standardní frazeologii českých eurofederalistů. Pan Schwarzenberg se tím nijak neliší od svých předchůdců Jana Kavana a Cyrila Svobody a dokazuje, že na ministry zahraničí měla ČR prostě smůlu.


Čtenář glos V. B. mi napsal:
Ty pokusy skoro se vším "bojovat" a hlavně jejich výsledky by zajímaly většinu národa. A také ty šílené spousty peněz, nacpané kamarádům-bojovníkům, jinak vytahané z kapes "solidaritu cítících", aniž o tom mnohdy vůbec vědí.


František Matějka na facebooku:
Tak Miloš Zeman chtěl promluvit k dělníkům soukromé automobilky TPCA. V pracovní době. Automobilka kvůli tomu odmítla přerušit výrobu a prezident proto dělníky nenavštíví. A přitom stačilo k úspěchu tak málo. Dát vědět ze strany administrativy Hradu dělníkům předem, že k nim PO JEJICH PRÁCI bude chtít prezident promluvit buď před závodem, nebo v nějaké jeho části, kterou si za tím účelem dělníci či jejich odbory na tu hodinku od automobilky pronajmou… Nebo jsem něco nepochopil?!
Dodávám: Nepochopil. Socialisté nikdy nemohou uvažovat kapitalisticky, proto jsou socialisté. Jako kapitalisté by totiž strašně rychle zkrachovali.


Šimon Kalousek na facebooku:
Zdá se, že český volič ve většině případů tvrdej chleba má - na jednu stranu chce zkušené politiky a na druhou touží po nových tvářích…tak trochu jako chtít sexuálně šikovnou ženu, ale aby to byla furt panna.


Ray Bradbury, 451 stupňů Fahrenheita:
Neptej se po zárukách, nevyžaduj bezpečí, takové zvíře nikdy nežilo. A kdyby žilo, bylo by z rodu velkých lenochodů, kteří po celý den, a den za dnem, visí na stromě hřbetem dolů a prospávají život. K čertu s něčím takovým, zatřes stromem a shoď toho lenochoda, ať sletí na zadek.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Alanem Patrickem Herbertem

Záhada
(Další hloupý přípěvek k hloupé debatě)


Dnes stejné je to zcela jako kdysi,
též všichni na stát jenom stěžují si:
stát rozhazuje, stát je příliš skoupý,
stát mazaný je, stát je příliš hloupý,
stát slabý je, stát přespříliš je silný,
stát neschopný je, stát je zcela divný,
stát zaměstnává podprůměrné lidi
a občan se pak za ně jenom stydí.
Stát dál však trvá, neboť titíž lidé,
co dává jim, to berou si hned s klidem.

Páteční glosy 11. 10. 2013

Dovedete si představit jaké mediální orgie by vypukly, kdyby bývalý prezident Havel získal Trumanovu - Reaganovu medaili svobody, kterou získali kupříkladu Milada Horáková či papež Jan Pavel II.? Když ji nyní získal Václav Klaus, Lidovky o tom informovaly na poslední stránce v rubrice Střípky. Jak typické…
Podle mnoha komentářů k udělení této ceny je jasné, že spousta lidí si plete boj proti komunistickým idejím a postojům s bojem proti KSČ (KSČM).


Česká potravinářská inspekce varuje před požitím „Amaranth jogurtové kroužky“, neboť dle popisu neobsahují lepek, ovšem ve skutečnosti jej obsahují patnáctkrát více, než povoluje norma pro bezlepkovou dietu. Když jsem ten balíček v televizi viděl, okamžitě jsem si řekl: Kdo si něco takového koupí a pozře, zaslouží si okamžitě umřít!


To Česká obchodní inspekce zase varovala před jakýmisi čínskými kočárky pro panenky, ve kterých si dítě může přivřít prst! Ještě, že se toho nedožil můj moudrý otec, který mne nechal hrát si od tří let se svěrákem, kladívkem, šroubováky,  kleštěmi  a jinými zbraněmi hromadného ničení! Dnes bych byl odebrán rodičům a navštěvoval je ze státního  speciálního zařízení nejméně patnáct let v temnici!
Svět se opravdu zbláznil! Vlastně ne, to jen změkčilá a pseudoprávně zblblá euroatlantická civilizace jde krok za krokem do kopru!


V magazínu MFDnes vyšla „reference, která není smyšlená“ na přípravek s hlívou ústřičnou a laktobacily.  V popsaném příběhu se praví: „Děti marodily téměř v kuse několik měsíců, braly antibiotika dvakrát do měsíce plus k tomu další prášky a sirupy a nic nezabíralo.“
Nestálo by tedy za to vypátrat lékaře těch dětí a sebrat mu diplom? Která pojišťovna to vše hradila a proč?


Opsáno z facebooku:
Máme za sebou bezmála čtvrtstoletí těžkých bojů. Proti kouření, drogám, korupci, nezaměstnanosti, pašovanému alkoholu…
Na toto vše se vynaložily nemalé společné peníze a zakládala spousta úřadů, komisí, "neziskovek".
Takže by mě zajímalo: O kolik se snížila spotřeba cigaret, drog, či alkoholu? Kolik pracovních míst politici skutečně vytvořili, o kolik méně se  teď pašuje…?
Pokud by tato čísla nebyla vládním zásahům příznivá - a pravděpodobně nebudou, jak naznačuje už to, že nejsou nikde halasně prezentována - není čas zamyslet se nad jinou formou tohoto boje?


Karolina Stonjeková na facebooku poznamenala ke zprávě, že po prezidentské volbě trpěl Zdeněk Svěrák depresemi:
Kdyby se umělecká fronta, se Svěrákem v čele, nechovala během kampaně málem stejně fanaticky, jako svého času Jiřina Švorcová při obhajobě Anticharty, mohl nám teď možná na Hradě dřímat Kalouskův maskot.
Ale jak už jsem napsala mnohokrát, Karlíkovi volby nejvíce prohráli právě ti, kteří se mu v nich snažili nejvíce pomoci. Takže Marečku, nepodávej nikomu pero, ale zpytuj svědomí!


Michal Viewegh vydává novou knihu. Kdysi jsem jej nazval  McDonaldem české literatury. Po přečtení pár ukázek z nové knihy konstatuji, že tentokrát vytvořil BigMac s mletým masem, které už prošlo jeho tělem…

Mimořádná chvilka poezie - tentokrát s čerstvou nositelkou Nobelovy ceny za literaturu Alicí Munroovou

Tak to holt chodí


Dáte to pryč,
jen na okamžik,
a od té chvíle
na to narážíte,
jen otevřete skříň
a říkáte si
já vím, ještě chvíli.
Však záhy se to
stává částí skříně
a další věci
navrší se
před to, vedle, přes to
a nakonec už
na to nemyslíte.


Věc kdysi vzácná
pro vás. Nemyslíte
na ni. Ztráta
nepředstavitelná
kdysi, nyní
je jen něčím
zasunutým.


Tak to holt chodí.




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články