Články

Úterní glosy 17. 9. 2013

Něco je v naší výuce a výchově zatraceně špatně:
Třicetiletá servírka z Kladenska dlužila T - Mobilu 10.000.- Kč a tři roky nereagovala na výzvy k zaplacení, až T - Mobile zrušil exekuční výměr a prodal jej vymahačům dluhů. Servírka se nyní diví, že má exekučně obstavený byt a má zaplatit 15.000. - Kč za náklady na vymáhání dlužné částky a komentuje to slovy: „Myslela jsem si, že když je exekuce zastavena, tak platit nic nemusím!“


Následující naučení by se měla všem vtloukat do hlavy už od mateřské školky:
1. Co dostane jeden člověk bez práce,  musí odpracovat jiný člověk, aniž by za to dostal odměnu.
2. Stát může někomu něco dát, jen když to předtím sebere někomu jinému.
3. Nelze rozmnožit bohatství tím, že se rozdělí.
 4. Jestliže se značná část lidí domnívá, že nemusí pracovat, protože se ostatní o ně postarají, pak ta   druhá část záhy ztrácí vůli pracovat, protože někdo jiný bezpracně dostává to, co vytvořila  - a to je začátek konce každé společnosti.


Čtenář glos V. L. mi napsal:
Naprosto souhlasím s prvním odstavcem vašich včerejších glos. Jenže bohužel další pokračování toho prvního odstavce je také předvídatelné: Pouze nemnozí by takto poskytovaných dávek použili ke svému prospěchu např. tím, že by hledali co nejlevnější ubytování a snažili se hospodařit s těmito dávkami odpovědně, naopak mnozí by těchto dávek použili jak píšete, totiž k chlastu, hazardu a pod. A došlo by na to chcípání v příkopech. A i další krok je předvídatelný, stát nemůže nechat někoho chcípat v příkopu, to by se zvedl pokřik nejrůznějších organisací, ba vznikaly by jako houby po dešti další organisace pro pomoc těm chcípajícím, které by požadovaly státní dotace na provoz a na pomoc těm chudákům.
Prostě, získali jsme svobodu, a zcela jsme zapomněli na to nejdůležitější, že svoboda je především odpovědnost za sebe sama, za své jednání, za svoje závazky. Rychle jsem si osvojili první část svobody, totiž že nejsme ve svém jednání omezováni státním dirigismem, ale zcela jsme odvrhli tu druhou stránku svobody, totiž odpovědnost.

 
Opsáno z facebooku:
Víte, že platíte za autorská práva OSA i v případě, že si koupíte prázdné CD či DVD, flash disk nebo pevný disk? Přesto, že si tam uložíte své fotografie a svá data. A jsou skutečně Svobodní extrémní pravice, když tvrdí, že se jedná ze strany státu o legalizování loupeže? Necháte na sebe uplatňovat presumpci viny?

Pondělní glosy 16. 9. 2013

Josef Mlejnek Jr. v sobotních Lidovkách:
Politici nespadli z nebe ani se neprokutali na zem z pekla: do parlamentu a případně do vlády je dostaly hlasy voličů, kteří se však už den po volbách tváří, že s jejich výsledkem nemají nic společného. Není pak rozčilení nad „bordelem  ve vládě a v parlamentu“ jen přestrojenou deziluzí ze života, který si skoro každý v mládí maluje mnohem růžověji, než jak se mu pak vyvede? Není, alespoň zčásti, vzteklým rozbitím zrcadla, v němž nesneseme pohled na vlastní tvář?


Jefim Fištejn v Reflexu:
„V dějinách lidstav se tyrani vždy mohli opřít o podporu davů. Lůzu žádný tyran ještě nikdy neoloupil, není si na ní co vzít, na rozdíl od těch, kdo vlastní majetek. Ty oloupit lze.  Diktatura je tudíž vždy diktaturou nad vlastníky, nad daňovými poplatníky. Návod je jednoduchý: učiňte nemajetný dav početnější třídou společnosti, zaveďte všeobecné a rovné volby a ve výsledku dostanete Rusko nebo Venezuelu. Dav bude hlasovat pro a hlas vlastníka ztratí jakoukoliv váhu.“
Dodávám k tomu svůj dávný a neměnný názor: Jedinou cestou je návrat k přímým daním a znovuzavedení  majetkového censu pro volební účast. Neboť logicky: proč by měli o užití veřejných prostředků rozhodovat i ti, kteří k nim nic nepřidávají?  Ale než k tomu dojdeme, čeká nás ještě pořádný průšvih!


Markéta Pravdová, zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český, v MF Dnes citovala profesora Janouška z Ústavu pro českou literaturu:
Všichni se učíme komunikovat, ovládáme komunikační techniku, ale už nemáme o čem komunikovat.
A dodává: Studenti umějí komunikovat, dokážou promptně zareagovat, cokoliv glosovat, ale je to tlachání. Mám vůbec pocit, že celá společnost začala jen tlachat.


Lamentatio Radka Buchty na facebooku stojí za zamyšlení:
Konečně kráčíme správným směrem! Kilo rohlíků stojí 59 korun, kilo mražené kachny jen 39,– Brambory jsou dražší jak banány. Z údajně zdravého rybího masa vyteče polovina vody. Masné výrobky neobsahují maso. V akčním letáku Kauflandu je 38 inzerátů na půjčení peněz. Jogurt obsahuje 45% mléka. Vepřová žebra jsou dražší než vepřová kýta. I během řeči s kamarádem telefonujeme. Čím víc věcí máme, tím víc po dalších toužíme. Náš mobil má tolik funkcí, že se jimi chlubíme přátelům, ale pro život jsou nevyužitelné. Švestky dovážíme z Argentiny. Na polích je víc slunečních kolektorů jak pšenice. Státní svátek je důvodem se opít, ale proč je ten den svátkem, to 90% lidí neví. Jihneme při pohledu na opuštěné psy, ale opuštění lidé nás nezajímají. Slovo "děkuji"  nahradilo slovo "co za to". Máslová buchta má záruku 12 měsíců. Kilo sušeného slepičího hovna je dražší než kilo kuřecích stehen. Ve městě máme 6 pizzerií, ale knedlo-vepřo-zelo si nikde nedám. Návštěva kulturní památky vyjde rodinu na dva tisíce. Půlka rodičů nemá peníze, aby vlastní dítě poslali na lyžařský kurs. Doma denně gruntujeme, ale odpadky venku hodíme mimo popelnici. Na naší televizi večer přepneme 25 programů, ale najdeme jenom vaření celebrit, reality show u nebo reklamy. Svým blízkým pošleme třicet stupidních e-mailů, ale ani jednou se nezeptáme, jak se mají. Pod pojmem kultura se nám vybaví návštěva multikina. Pořizujeme si na splátky nadupané SUV, i když jednou týdně jedeme do supermarketu a jednou měsíčně navštívit rodiče v domově důchodců. Nejprodávanější knihy jsou kuchařky každého, kdo má do řiti díru, životopisy pseudohvězd a horoskopy. Existuje 30 časopisů pro ženy, ale ani jeden pro normální ženy. Nejčtenějším článkem na netu v rubrice KULTURA byl ten, jak si Hanychová žehlila kalhoty na těle napařovací žehličkou a opařila si frndu…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát se Seamusem Heaneym

Sbírání ostružin


Déšť se sluncem se střídal koncem srpna,
tak ostružiny  mohly pěkně zrát.
Tu první, lesklou, temnotemně rudou
šlo od nezralých krásně rozeznat.
A chutnala tak neskonale sladce
jak staré víno: léta krev v ní byla,
co zanechává skvrnu na jazyku
a touhu trhat.Hned jak další tmavly
jsme vzali hrnky, bandasky a sáčky
a vyrazili mokrou trávou k houští.
Pak prolezli jsme remízky a meze
a nádoby až po vrch naplnili,
ty méně zralé dali pěkně ke dnu
a velikými povrch nazdobili,
to pro potěchu oka. Ruce plné šrámů
a dlaně tmavou šťávou ulepené.
Pak dali jsme je doma do spižírny,
však po koupeli zjistili jsme záhy,
že šedá plíseň už se do nich dala
a chutnaly už kysele a  hořce,
jak jejich šťávu plíseň rozložila.
Tak potlačil jsem slzy. Prostě vždycky
šlo k zániku vše krásné rychlým krokem,
ač v opak jsem vždy doufal každým rokem.

Švestková bublanina

Rozpis:


120 g másla
50 g moučkového cukru
3 vejce
120 g hladké mouky
40 g kukuřičného škrobu
ž prášku do pečiva
½ kg vyzrálých, vypeckovaných a rozpůlených švestek


Máslo s cukrem utřeme do pěny a důkladně vmícháme žloutky. Mouku smícháme se škrobem a práškem do pečiva. Z bílků ušleháme tuhý sníh a postupně jej spolu se směsí mouky, škrobu a prášku do pečiva vmícháme do těsta. Následně jej důkladně zpracujeme, rozestřeme na máslem vymazaný vysoký plech nebo do vhodné formy a nahoru poklademe švestky.
Pečeme při 180 stupních Celsiových 30 - 40 minut.

Páteční glosy 13. 9. 2013

Čtenář glos P. H. mi napsal:
Media nás bombardují zprávami o podvodném sázení na fotbal. Trochu mi z toho uniká kdo koho okradl. Vystupují zde snad v roli poškozeného nelegální asijské sázkové společnosti, které byly okradeny českými fotbalisty a rozhodčími? Nebo se tito fotbalisté spolčili s těmito pochybnými sázkovými firmami, aby společně okradli nic netušící sázející, kteří pokoutně sázeli na bůhví jakých webových stránkách? Je to jakoby dva zloději vykradli banku a policie by následně vyšetřovala to, že jeden z nich okradl toho druhého tím, že se nechtěl spravedlivě rozdělit o ukradené peníze. Je toto skutečně případ pro elitní protikorupční útvar?


Dostávám ovšem i jiný druh mailů, tento kupříkladu od čtenáře glos V. A. B. (bez úprav):
pane Macku, čtěte to někdy po sobě. Mnohdy mi připadáte jako p. pres. Klaus, který kdysi prohlásil, že má velké basketbalové ruce, nejvhodnější pro ovládání mobilu /starého typu/.  Protože hrál basketbal. Já také, a mám ruce jako klavírista. A copak lidé, kteří plavali, mají mít plovací blány, jako pozůstatek sportovních aktivit? Nejste blbí?
Já už docela ano, protože jako dů-chodec naprosto chípám. A pozdravuji pana ODSáka Nečase /Mr. Time out/, který se o lidech -kriticích vajádřil jako o dobytku. Také bych docela rád rozdával /ne atkovým šklíbnám/ státní peníze. Za lásku?

Čtvrteční glosy 12. 9. 2013

ODS předvolebně slíbila lidem mladším třiceti let, kteří si pořídí první byt do třech milionů korun, osvobození od daně z převodu nemovitosti.
Jde o daň, jejíž režijní náklady jsou vyšší než výběr a měla tedy být zrušena už dávno a pro všechny!


Bursíkův LES nakonec do letošních parlamentních voleb nepůjde, neboť prý nechce rozmělňovat „pravý střed“! Vysvětlení bude prostší: nenašel se prostě nikdo, kdo by dvojici Bursík – Jacques zasponzoroval. Není divu…


Je zajímavé, že žádný z komentátorů svérázného vysvětlení prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, proč lékaři nemohou povinně psát neschopenky elektronicky, totiž že spousta starších lékařů to s počítačem neumí, si nevšiml toho podstatného: v solidním systému zdravotnictví to rozhodně nesmí být lékař, který cokoliv vypisuje, ale v horším případě zdravotní sestra, v ideálním pak administrativní pracovnice. Jinak jde o klasické neefektivní zapřahávání dostihového koně do bryčky.
(Miroslav Holub v jedné ze svých knih popisuje, jak byl na stáži v USA pokárán šéfem za to, že si v nemocnici cosi kopíroval na kopírce, neboť drahý lékařův čas nesmí být plýtván na práce, které mohou vykonávat zaměstnanci s nižším postavením a platem.)


Opsáno z facebooku:
Lupiči napadnou pocestného, okradou ho, zbijí, prokopnou mu lebku a roztrhnou slezinu. Kolem umírajícího v příkopě jdou dva sociologové, podívají se na zkrvavené tělo a jeden říká druhému: Ti lidé, kteří tohle udělali, nezbytně potřebují naši pomoc!

Středeční glosy 11. 9. 2013

Svět se dostává do fáze ochlazování, která bude trvat minimálně do poloviny tohoto století, domnívají se vědci, kteří pročetli zprávu  určenou pro Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), která minulý týden unikla do britských medií.
Myslím, že je nejvyšší čas připravovat dotace na rušení solárních elektráren a ohyzdných vrtulí a začít dotovat výstavbu zařízení, produkujících co nejvíce kysličníku uhličitého. Neboť dotace rovná se přerozdělování a tedy nádherný prostor pro politickou moc a korupci všeho druhu, který nelze jen tak bez náhrady zrušit, to dá rozum…


Slova k zamyšlení (historika umění a architektury Pavla Kaliny):
Sdružení Werkraum Bregenzwald spojilo na konci minulého století zhruba osmdesát místních firem, většinou rodinné podniky s dlouholetou tradicí a několika zaměstnanci. Výstavní prostor slouží k představení jejich špičkové práce a dává příležitost k vytváření obchodních kontaktů. Architekt Zumthor tedy nenavrhl nový chrám snobské a vykořeněné „kultury“, ale výstavní vitrínu pro takovou produkci, která je páteří sociálního života.

 
Čísla k zamyšlení:
Největší počet střelných zbraní je ve Finsku (40.000 zbraní na 100.000 obyvatel), ale počet vražd je tam nejmenší v Evropě ( 1,98 na 100.000 obyvatel). V sousedním Estonsku je zbraní  čtrnáctkrát méně, ale vražd je tam sedmkrát víc.  V Lucembursku je prakticky zakázáno vlastnit zbraň, ale vražd je tam devětkrát víc než v Německu…


Opsáno z facebooku:
Je pryč sen o zelené vzdělanostní ekonomice, která způsobí, že budeme dýchat byliny a všichni se stanou sociálními antropology.

Úterní glosy 10. 9. 2013

Člověk se stále učí. Od této chvíle nepronesu jedinou blbost, vždy půjde o „rétorické cvičení“…Díky, pane Kerry.


Z rozhovoru s Komplexně Geniálním Babišem v Lidovkách:
Jsme na přelomu století a vy se ucházíte o Unipetrol. Jedna okolnost tam upomíná na prodej Mostecké uhelné.
„To nevím, jak jste na to přišel.“
Když Zemanova vláda rozhodovala o kupci, tvrdil jste, že máte nového majoritního vlastníka, švýcarskou Ameropu. Ale tak to nebylo.
„Já si to přesně nepamatuju, ale, co říkáte, není podstatné, poněvadž jsem Unipetrol nikdy nekoupil.“
Proč jste tehdy vytvářel dojem, že máte za sebou významného zahraničního investora?
„To není pravda.“
Mám před sebou články z té doby a vaše přímé citáty z nich. Oznamujete, že majoritu získává Ameropa. Pak vyhráváte tendr a pak Ameropa říká, že tu majoritu nikdy neměla.
„Ale prosím vás, ty vaše články mě nezajímají. Nepamatuji si to přesně, je to deset let…


Časopis Týden uveřejnil rozhovor s 1. místopředsedou ODS Martinem Kubou a v něm následující větu o lobbistech: Snažili se mě přesvědčit, že tu má být čtvrtý operátor…nikdy jsem těm lidem neměl potřebu podlehnout. Za týden následovala oprava: Snažili se mě přesvědčit, že tu nemá být čtvrtý operátor…nikdy jsem těm lidem neměl potřebu podlehnout.
Což mi připomnělo starý dobrý ruský vtip: Tak jsem slyšel, že jsi vyhrál sto tisíc rublů v lotynce. No, v podstatě je to pravda, jen to nebylo v lotynce, ale v kartách, nebylo to sto tisíc rublů, ale dvě stě tisíc, nebyl jsem to já, ale moje žena a nevyhrála, ale prohrála…


Také máte z medií dojem, jak je na tom Německo skvěle? Existují ale následující čísla: celková vnitřní zadluženost včetně zemí, měst a obcí činila v srpnu tohoto roku 2,17 bilionu eur, což je přes 80% ročního HDP a osmina všech Němců žije v padesáti velkých krachujících městech, která netuší, jak své dluhy zvládnou, neboť jejich dluhy stále narůstají.


Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou věci, které se dostanou každému vězni nebo otroku.
(Ronald Reagan)

Pondělní glosy 9. 9. 2013

Další věta z tohoto rozhovoru zněla: „Myslím, že by bylo rozumné zvýšit procento HDP, které se vkládá do zdravotnictví.“
Dodávám: Bylo by velmi nerozumné vložit do současného nereformovaného zdravotnictví byť jen jednu jedinou korunu navíc: na zdravotní stav obyvatelstva by to mělo nižádný vliv, spíše naopak.


Opět se mluví o problému bezdomovectví. Domnívám se, že jde primárně o problém alkoholismu a bez řešení tohoto problému nikdo problém bezdomovectví nezmírní (neboť vyřešit by šel jen tábory nucených prací).


Nějak mi nesedí opakovaná slova o konci recese v Česku s následujícími údaji: Výroba automobilů klesla do konce července meziročně o 14% a jejich export o 6,5%.
 
Čtenář glos J. J. mi zaslal následující dotaz: Mohli by mi ideologové ODS a TOP 09 vysvětlit, proč obtěžují pravicové voliče a proč by je měli pravicově smýšlející občané volit?

  
Dovoluji si Vám zaslat bližší informace k projektu Společenská odpovědnost firem v Ústeckém kraji, který je financován z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a zaměřuje se na sladění osobního a profesního života a pro-rodinnou politiku.
Realizace projektu probíhá již od července loňského roku a jeho cílem je vytvoření vzdělávacího modulu s podporou e-learningové aplikace, který bude zaměřen na propojení teoretické části a praktické oblasti CSR, konkrétně pro-rodinnou politiku po praktické stránce. V této části budou definovány i praktické nástroje a příklady z úspěšné praxe. Snahou tohoto projektu je napomoci firmám vytvořit vlastní strategie slaďování profesního a osobního života svých zaměstnanců jako jednoho z motivačních nástrojů.
Do pilotního ověřování vytvořeného výukového modulu, které bude probíhat v rámci třídenního kurzu, bude zapojeno 20 účastníků z firem a institucí v Ústeckém kraji.
Přílohou Vám zasílám časový harmonogram a náplň třídenního kurzu, který se uskuteční ve dnech    8. - 10. října 2013 v Mostě.  Náklady na školení, ubytování a stravné jsou hrazeny v rámci projektu.
Tak tuto pozvánku mně někdo přeposlal a já bych moc rád věděl, jestli někdo někdy zhodnotí efektivnost takto „investovaných“ peněz z kapes daňových poplatníků…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Mathildou Blindovou

Sen


Prostě jen sen, bez děje nádherný sen,
plní mi noc,
v očích tvých zář, kratičký záblesk jen,
těší však moc.


Prostě jen jsem, sama zas vyhlížím den,
sama tak moc,
prostě jen pláč, slzí proud, tichý jen sten
plní mi noc.




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články