Články

Úterní glosy 30. 4. 2013

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě vystavil na nádvoří tři sochy z tzv. Hitlerovy sbírky, které byly součástízemské výstavy Jižní Čechy - Horní Rakousko. Po třech dnech je opat kláštera stáhnul a ukryl, neboť prý návštěvníci proti jejich instalaci protestovali, že symbolisují hrůzy nacismu.

Velmi by mne zajímalo, kolik těch návštěvníků, kteří si stěžovali, bylo a kteří to byli. Neboť symbolisuje-li kupříkladu socha veslaře nacismus, rád bych věděl jak. Snad tím, že ji zakoupil Hitler? Sochy ovšem pranic nemohou za to, kdo je zakoupil – světové galerie jsou plné obrazů a soch, které objednali či vlastnili všelijací lumpové a vrazi…

 

Kolem pražského protonového centra se ještě budou dít věci. Superdrahé centrum vzniklo totiž na základě smlouvy o smlouvě budoucí s VZP, kterou tehdy podepsal Rathem dosazený nucený správce VZP Antonín Pečenka, ač žádné takové závazky vytvářet neměl.

A kde tito dva, tam vždy průšvih…

Pondělní glosy 29. 4. 2013

Právník Pavel Hasenkopf, nařčený novým hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, že byl jedním ze spolutvůrců Klausovy amnestie, odpověděl: „Vše o přípravě amnestie podrobně zveřejním, fakta i hypotézu. A do té doby si raději budu dávat pozor na přechodech pro chodce.“

Je neuvěřitelné, že novináři se nijak nepozastavili nad jeho poslední větou, neboť se nezdá, že byla řečena žertem. A potom je to ovšem věta děsivá, velmi vypovídající o stavu země.

 

Europoslanec za KSČM Miroslav Ransdorf dluří třem věřitelům 17 milionů korun a míří do exekuce. A to navzdory tomu, že stojí daňové poplatníky miliony na mzdě a všelijakých náhradách. Jeho právní zástupce Havlín k tomu dodal: „Pan doktor je v určitých věcech naivní. Když na něj zatlačíte a on se domnívá, že by mohl působit neseriózně, a vy budete bez morálních zábran, tak na něm vymůžete, aby vám podepsal směnku, úpis, uznání dluhu, cokoliv.“

Je-li tomu skutečně tak, pak se tomu ovšem neříká naivní, ale blbý a  je s absolutním podivem, že něco takového voliči zvolili coby svého evropského reprezentanta, jehož působení značně ovlivňuje jejich životy.

 

Zhruba před týdnem byl zveřejněn návrh Evropské komise, podle kterého by se měla nadále řídit konstrukce nákladních vozů. Komisař pro dopravu, Estonec Siim Kallas, navrhuje zaoblení krabicoidních tvarů kamiónů s úmyslem zlepšit jejich aerodynamické vlastnosti a snížit tím spotřebu paliva až o 10 % a mimoto i přispět k ekologii.

Nejzajímavější na té právě (a mnoha podobných z hlav eurokomisařů) je, že nikdy nelze poznat, zda jde o vážný návrh socialistických mozků, které by chtěly o všem rozhodovat a do všeho mluvit, nebo o aprílový žert. Bohužel, obvykle platí to první…

 

Členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová řekla agentuře Reuter, že česká ekonomika se již zřejmě odrazila ode dna, neboť se stabilizovaly ceny nemovitostí, a to hlavně v Praze a nastalo oživení hypoték a pokles hypotéčních úroků na rekordních 3,17 procent. Podivuhodná úvaha…

Hned vedle zprávy o jejích slovech je další zpráva, že čeští zákazníci už dluží mobilním operátorům kolem čtyř miliard korun…

 

Čtenář glos J. H. mi napsal:

Přišel mi leták jedné penzijní společnosti na účast v nových pilířích penzijní reformy.
Vyjímám z odstavce psaného mrňavým písmem : Zaregistrovanou smlouvu důchodového spoření nelze vypovědět ani od ní odstoupit. Hodnota vložených prostředků může ve fondech kolísat, a tudíž penzijní společnost nemůže zaručit návratnost vložených prostředků. Tento materiál má pouze informativní charakter a jeho text není právně závazný.
Na tohle chtějí někoho nachytat ? Zvlášť, když já smlouvy vypovědět nemůžu, ale pravděpodobní příští zákonodravci se k tomu chystají ?

 

Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev na Eurasijském Media Foru:

Nejprve ekonomika, pak politika.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Eleanorou Farjeonovou

Kočky, ty se zabydlí

na stole i na židli,

na okně spí, na skříni

v pokoji i v kuchyni

v zásuvce i v krabici,

v příborníku, v čepici,

na všech místech v obydlí

kočky se hned zabydlí.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát se sirem Robertem Aytounem

Já miloval tě, teď už ne,

ty můžeš za ten žal a chlad,

co zbylo z tebe záslužné,

co měl bych dále milovat?

Kdo nemilé zná milovat,

tak tomu mozek překáží;

když laskavý Bůh lásku dal,

jen hlupák si jí neváží.

 

Pouť se mnou kdybys nevzdala,

má láska mohla stále plát,

když stejná by jsi zůstala,

já zůstal bych tvůj napořád.

Však ty jsi chtěla volnost mít

brát jiné ovšem v zajetí,

a já bych v hanbě musel žít

jak oběť vlastní oběti.

 

Tvá touha, když tě přemůže

a na jiných se vybíjí,

má vůle též nic nezmůže

a moje láska pomíjí.

Žes odešla, tak to byl hřích

a prodejných žen známý vtip,

ač neměli jsme na rtech svých

snad nikdy věrné lásky slib.

 

A tvému výběru buď čest,

teď nastane ti krásný čas,

já bez žalu též budu žít,

ač získal, co já ztratil zas.

Však ber to jako pohrdání,

že stále miluji tě, paní,

však pranic mne už neláká

být žebrák u vrat žebráka.

Mandarinková charlotta

Piškotová roláda:

4 žloutky

50 g moučkového cukru

špetka soli

3 bílky

60 g hladké mouky

200 g malinové marmelády bez zrníček

 

Krém:

kůra z půlky pomeranče na jemno nastrouhaná

30 ml pomerančové šťávy

70 ml mandarinkové šťávy

160 ml suchého bílého vína 

70 g moučkového cukru

2 žloutky

4 plátky želatiny

300 ml šlehačky

 

Mandarinky:

3 mandarinky

10 g moučkového cukru

2 cl Cointreau

2 cl mandarinkové šťávy

 

Postup:

 Smícháme 4 žloutky s cukrem do pěny. Bílky ušleháme dotuha a spolu s moukou lkehce vmícháme do žloutkové směsi. Těsto rozprostřeme na pečící papír do obdélníku, pro snažší rolování do obdélníku. Pečeme v troubě předehřáté na 230°C  8 až 10 minut. Ihned po vyndání z trouby zakryjeme utěrkou, překlopíme a sundáme pečící papír. Pomažeme rovnoměrně slabší vrstvou malinové marmelády a zatočíme do rolády. Necháme vychladnout a pak uložíme do lednice.

Mísu o průměru 18cm a obsahu 1,4 litry vyložíme potravinářskou fólií tak, aby nikde nebylo odkryté místo. Roládu nakrájíme na zhruba 8 mm tlusté plátky a následně jimi vyložíme mísu. Snažíme se je dávat co nejvíc k sobě, aby následně neprotékal krém. Zbylá kolečka odložíme do lednice na ozdobení spodní části charlotty.

Za pomalého zahřívání (aby se nesrazily žloutky) důkladně promícháme kůru z pomeranče, pomerančovou šťávu, mandarinkovou šťávu, bílé víno, cukr a žloutky. Želatinu necháme nabobtnat na talíři s vodou a pak vmícháme do teplé směsi. Za občasného promíchání, aby se směs nesrazila, ji necháme vychladnout. Nakonec ušleháme smetanu a lehce vmícháme do již vychladlé směsi. Směs vlijeme do mísy vyložené kolečky rolády a necháme v lednici zatuhnout.

Mandarinky oloupeme a jednotlivé dílky zbavíme bílé slupky. Cukr mírně zkaramelizujeme, přidáme mandarinkovou šťávu a Cointreau, směs zredukujeme a pak do ní přidáme dílky mandarinek. Ještě asi minutu povaříme, pak odstavíme a ponecháme v této směsi mandarinky glazovat do doby, než zatuhne krém na charlottě. Po zatuhnutí jimi ozdobíme povrch krému a poklademe na ně zbývající plátky rolády. Nejméně 24 hodin necháme odležet a pak charlottu vyklopíme na vhodnou podložku.

 

Páteční glosy 19. 4. 2013

K situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů napsal do Lidovek Jan Rejžek: „Sociální demokracie prý nominovala skrz Senát do rady ÚSTR odborníky. Skvělé! Kéž by jimi vskutku byli. Trio Jan Bureš – Michal Uhl – Lukáš Jelínek nazývejme spíše trojicí dialektiků dle komiků z endéráckého televizního pořadu Ein Kessel Buntes. Nic neznají, nic za sebou nemají a chtějí radit, jak lépe bádat o totalitě.“

Dodávám: Bohužel takových MAOBů (MAOB = mladý, arogantní, obzvláště blbý) máme na místech, a to zvláště honorovaných z našich daní, spousty a spousty…

 

Současná cena za 1 tunu cukru činí na burze v New Yorku 390 amerických dolarů. Evropská unie pak zavedla na produkci cukru ve svých zemích kvóty a nyní spekuluje, zda je zrušit v roce 2015, 2017 nebo 2020.

O čem se ovšem pranic nemluví: současné clo na cukr ze zemí mimounijních činí 339 dolarů za tunu a 419 dolarů za tunu bílého cukru. O zrušení tohoto cla se pochopitelně neuvažuje…

Středeční glosy 17. 4. 2013

Inovátor ministr průmyslu Kuba přišel s obezličkou na bruselské povinné energetické štítky budov. Prý by mohlo stačit, kdyby prodávající ukázal kupujícímu účty za teplo, plyn či elektřinu za poslední tři roky.

Mám jiný nápad: přestaňte už lidem, xakru, nařizovat, co vše mají či nemají při koupích nemovitostí dělat a nechte vše laskavě na jejich úvaze!

Což se ovšem zdaleka netýká jen transakcí s nemovitostmi.

 

Nějak mi chybí v tisku rozhovory s prodejci investičního zlata, kteří by vysvětlovali, že ty báječné zisky, které lidem slibovali, jsou zase v nedohlednu…

 

Policie obvinila šéfy Key Investments, kteří spravované peníze vědomě „investovali“ do bezcenných dluhopisů.

Kupodivu politikové Prahy 6 a Prahy 10, kteří  vložili desítky milionů z peněz daňových poplatníků do Key Investments, tak učinili nevědomě…Pche!

Úterní glosy 16. 4. 2013

Boj o ovládnutí a normalizaci Ústavu pro studium totalitních režimů jen potvrdil již dávno známé: bolševici mysli nic starého nezapomněli a nic nového se nenaučili…

 

V Německu se blíží volby a tak vládnoucí CDU – CSU musí přitvrzovat a chlácholit tak voliče, kterým se pranic nelíbí posílat stále nové a nové miliardy na jih Evropy. Ekonomický poradce kancléřky Markelové tak přišel s plánem, aby se dluhy jihoevropských států prostě zaplatily z daní, které se nově uvalí na tamní majetek občanů.

Na první poslech to zní logicky, ovšem do okamžiku, než si uvědomíte, že tamní problémy nezpůsobili zdaleka tamní občané, ale převážně politici svými špatnými rozhodnutími, včetně těch německých.

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí přemýšlí, kterak zachovat neblaze proslulé sKarty a nahradit jejich původně zamýšlenou funkcí nějakou novou.

Mám návrh: označit je za škrabátka na zamrzlá okna automobilů. A velenáklady na jejich zřízení samozřejmě nepožadovat po Drábkovi a spol., ale uvalit na majetek českých občanů zvláštní sDaň.

 

Rozhovor Lidovek s Andrejem Babišem skrývá nejednu perlu:

„Já si poradit nechám, ale od odborníků. Politici mají ideje a vize, profesionálové musejí najít cesty, jak se k nim nejlépe dostat a realizovat je. Lidé, kteří vedení našeho hnutí opustili, tento princip nepřijali. Měli pocit, že budou jako politici rozhodovat o něčem, co přísluší profesionálům.“

p.s. Už se těším, až Andrej Babiš narazí na dva profesionály se dvěma Nobelovými cenami a třemi názory na řešení jednoho problému…

 

Také další perla pochází od Babiše:

Máme levnější potraviny než v Německu. Třeba jogurt Florian stál před Velikonocemi v jednom obchodě v akci 4,90 a měli jste vidět ty fronty – jako za komoušů na banány.

Takže, pane Babiši:

Průměrná mzda v Německu byla v roce 2012 44.811 eur. Zaměstnanec se dvěma dětmi a manželkou v domácnosti pak zaplatil na povinných odvodech (daň + sociální a zdravotní pojištění) z takové mzdy 21, 3 %, měl tedy čistý příjem 35.266 eur.

V Česku pak ve stejném roce byla průměrná mzda 295.512 Kč. Zaměstnanec se dvěma dětmi a manželkou v domácnosti pak vydělal po zaplacení odvodů 280.080 Kč čistého, mám-li věřit daňové kalkulačce. 

I šel jsem se podívat jednak na internet a jednak do místního Lidlu, jaké jsou ceny smetanových jogurtů. Německý nejdražší smetanový jogurt s ovocem stojí v Německu v balení 150 g 0,59 eur, výše zmíněný Florian v Lidlu ve stejně velkém balení pak 10,90 Kč.

A prostým porovnáním čísel, ani kalkulačku nepotřebujete, pak zjistíte, kolik si těch smetanových jogurtů může za svůj plat koupit Němec a kolik Čech…

Pondělní glosy 15. 4. 2013

Tento logický závěr v českých zemích bohužel neplatí:

Pokud úředník bude rozhodovat, který lék je pro pacienta ten správný (čti: nejlevnější), pak by tento úředník měl také nést plnou odpovědnost za zdravotní stav pacienta.

 

Přítel T. H. mi napsal:

"Deset až patnáct procent členů ubude ODS po březnovém placení příspěvků. Zbylí straníci však netruchlí. Doufají, že strana má konečně nakročeno k očistě. Předpokládají totiž, že partaj opouštějí především kmotři a lidi s nimi spjatí, zatímco aktivní a prospěšní členové zůstanou. Po Sněmovně kolují fámy, že za hubnutím členské základny stojí právě kmotři, kteří vyzývají své příznivce, aby poplatky neplatili. Skandálně nízká čísla by pak měla oslabit pozici předsedy Petra Nečase. "To by
bylo jen dobře, nic lepšího tuto stranu nemůže potkat," míní poslankyně Jana Černochová. "Ti aktivní zůstávají a snaží se straně pomoci, odcházejí jen ti, kteří už v ní nevidí žádný profit," dodává její
kolegyně Jaroslava Wenigerová."
Po léta ODS popírá, že má vážný problém s klientelismem. Slovo "kmotr" označil Petr Nečas za "politický zločin".
Nyní strana přiznává, že tedy ehm… opravdu existují. Dokonce říká, že kmotry je asi 10 až 15 procent členů strany. Dnes ovšem, zřejmě vystrašeni tvrdým postupem tažení proti kmotrům a očisty ODS, vedenému pány Kubou, Dlouhým, Hrdličkou, Rettigem a dalšími zkušenými bojovníky proti klientelismu stranu opouští. A zůstanou jen ti aktivní a čistí.
Je skutečně obdivuhodné, že ani cestou na hřbitov neztrácí ODS smysl pro humor.

 

Z komentáře prof. dr. Jana Žaloudíka v Medical Tribune:

Vnímám zkušenost, pochybnost a znechucenost pana ministra (pozn.: ministra zdravotnictví Hegera), jakož i jeho topkolegů, nad zlým údělem státu, je-li svírán zbytnou odpovědností za věci zdravotní, sociální, vzdělávací, kulturní a každodenní, když by se mohl postarat více každý sám, jak umí. Stát je třeba ještě doosvobodit od tolika závazků, kolik jen půjde ještě prohlasovat. Nikoliv však od vybírání daní, příplatků, doplatků či úplatků. A nejlépe se podniká soukromě a svobodně s prostředky vybranými veřejně a povinně, protože to dává jistotu příjmu.

 

Čtenář glos J. P. mi napsal:

Plně souhlasím s panem J.H., že budování průplavů v krajině, kterou protékají mohutné řeky (stačí se podívat na Google Earth), je velmi rozumné. Budování průplavů v krajině, v níž jsou spíše "potůčky", se mně zdá být, a to i bez informací od německých environmentalistů, vkutku zbytečná a drahá. A když se navíc bude muset voda dočerpat ze stovky km vzdáleného veletoku.
Nevím jak pan J.H., ale já jsem byl jak u Dunaje, tak i u Rýna, a viděl jsem, jaké nákladní čluny a lodě po těch řekách plují. Naopak jsem viděl jak Moravu, tak i Bečvu a nedaleko Orlice bydlím, tak si dost dobře na nich nedovedu podobné čluny představit.
Ostatně, nemám ty informace sám od sebe, takový odborník zase nejsem. Ale před léty jsem přečetl dvě knihy od Jana Bati. V jedné autor kritizoval čsl. vládu, že zadává studie na splavnění řeky Moravy s požadavkem vybudování průplavu pro lodě s nosností 1500 t, zatímco Morava má kapacitu nanejvýš pro nosnost 500 t. A pro takové on vybudoval svůj (pověstný) kanál. Navíc - Baťa dobře kalkuloval - po kanálu hlavně přepravoval lignit z Hodonína do Zlína. V současné době jsou po Baťově kanálu voženi turisté. Docela by mě zajímalo, jak brzy (či zda vůbec) se vrátí investice vložené do obnovy provozu.
Z doby socialismu pamatuji, jak byla obhajována výstavba elektrárny ve Chvaleticích. Tak, že nelze už stavět v Podkrušnohoří, bude blízko spotřebitelů elektřiny (nebudou se muset budovat nákladná dálková vedení) a uhlí se bude ze Severočeské uhelné pánve "levně" přepravovat lodní dopravou. Aby ta doprava mohla fungovat, stát musel vybudovat přístaviště, udržovat vodní cestu, jezy, zdymadla, plavební komory, ochranu břehů - to vše ze státního rozpočtu. Pak vskutku je lodní doprava "levná". No a když jednou přišly tuhé mrazy, elektrárny musely do Labe vypouštět tisíce kubíků vařící vody, aby vodní cesta nezamrzla. Uhádnete, jak je uhlí do elektráren přepravováno v současné době?
Nemám to ze své hlavy, jen interpretuji: Nechť obhájci kanálu D-O-L nespoléhají na stát a EU, nechť založí obchodní společnost, vydají akcie, domluví si s bankami půjčky, vyběhají vše na úřadech, vykoupí pozemky, vystavějí průplav, podnikají a ---- bohatnou! Proč se do takového "výhodného kšeftu" nepustí sami?

 

 

Knedlíky s medvědím česnekem

Rozpis pro 4 osoby

 

4 housky

2 hrsti medvědího česneku

trocha petrželové natě

2 lžíce másla

1 malá cibule

2 vejce

2 žloutky

4 lžíce hladké mouky

sůl, pepř

 

Housky nakrájíme na drobné kostičky a vsypeme je do větší mísy. Cibuli nadrobno nasekáme a spolu s petrželovou natí osmahneme na másle do sklovata. Vmícháme do nakrájených housek a necháme zhruba 10 minut odpočívat.

Mezitím nadrobno nasekáme medvědí česnek, rozmícháme vejce a žloutky a spolu s moukou, solí a pepřem vše důkladně vmícháme do nakrájených housek a opět necháme chvíli odpočinout.

Poté vytvoříme menší knedlíky a vaříme je cca 10 minut ve slané vodě.

Podáváme přelité máslem napáleným do zlatova a ozdobené pažitkou.

Doporučené víno: lehký, svěží veltlín

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články