Články

Pondělní glosy 25. 3. 2013

V dnešních Lidovkách přirovnal Daniel Kaiser současné dění v eurozóně k filmu Kmotr. Hluboce se mýlí: mafiáni, na rozdíl od evropských politiků, své slovo vždy drželi.

 

Čtenář glos J. R. :

Mám pouze jednu zásadní připomínku k rozdílnosti v působení OSVČ a zaměstnance. Mládek a zjednodušovači stejného ražení zcela opomíjí tvorbu podmínek. Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání, přičemž podmínky k práci má vytvořené zaměstnavatelem tj. pracovní místo, stroje, nářadí ev. kancelář,automobil, mobil, příspěvky na penzijní ev. Životní pojištění, příspěvky na stravu, dovolená aj. Nic jej to nestojí, riziko minimální.
OSVČ si vytváří podmínky k práci sama. Neznám profesi, kde stačí "šroubovák a kleště". Vemte příklad stolaře - musí si zajistit dílnu, dílnu vybavit nejnutnějšími stroji a nářadím, nakoupit zásoby, zajistit si dopravní prostředek k odvozu produktů aj. Obávm se, že často vlastní úspory nestačí, je
třeba jít do půjčky. Riziko obrovské, počáteční dluhy rovněž tak, ručení za závazky v plné výši. "Stát" by měl OSVČ, vzhledem k uvedenému, pouze poděkovat.

 

Čtenář glos R. L. mi napsal:

Dovolte mi reagovat na vyjádření pana K.S. Jako zaměstnanec pan K.S. nepochopil vyjádření pana J.J. a zdá se, že vůbec nechápe, jak funguje DPH. Živnostník J.J. platí DPH v každém svém soukromém nákupu (i v nákupu pohonných hmot pro svou osobní potřebu) stejně jako zaměstnanec. DPH si odečítá pouze z nákladů nutných k provozování živnosti (neřeším paušály). A DPH rozhodně není jen nějaká položka, tato daň zdražuje práci živnostníka a tím zmenšuje jeho možnosti získat zakázky. Navíc DPH musí být odvedeno z vydané faktury a ne ze zaplacené, takže velmi často musíte platit DPH z peněz, které ještě nemáte, tzn. že si musíte půjčit a pak doufat, že Vám vydaná faktury bude proplacena. Pokud není proplacena, odvedené DPH Vám nikdo nevrátí.

 

Čtenář glos M. P. mi napsal:

Bohužel, musím ač nerad, zareagovat na glosu čtenáře K.S., která se týká DPH. Má totiž stejný pohled na DPH jako novináři či Ing. Kalousek. Zvýšíme-li DPH o 1 %, pak se (podle nich) trojčlenkou zvýší ceny o pouhé 1 % a do státní kasy připutuje o to 1 % více. Jenomže DPH se nezvyšuje o 1 %, ale o procentní bod a všichni pak žasnou nad výsledkem. Nicméně smyslem DPH je vytáhnout korunky z lidí a pan K.S. si neuvědomuje současnou realitu: Já vyfakturuji např. zákazníkovi 121 tisíc Kč. Z toho na konci měsíce odvedu 21 tisíc státu DPH a na konci zúčtovacího období ještě zdaním těch 100 tisíc jako příjem - aniž by mi ovšem zákazník zaplatil. Pak mohu najmout právníka, složit kauci u soudu a doufat, že dlužník bude ještě činný i v době, kdy dojde k soudu… Opravdu si myslím, že živnostníci a majitelé menších firem jsou ohroženým druhem. Od 90. let do cca roku 2005 tvrdily všechny vlády,
jak musí drobným živnostníkům pomáhat. Dobře, že tak neučinily, aspoň ti parazité pochcípají hladem.

 

Čtenář glos M. S. mi napsal:

Sakra, proč se stále musí živnostníci před někým obhajovat, někoho přesvědčovat. Za chvíli se snad budeme omlouvat i za to, že něco umíme a jdeme na trh to prodat, že jsme svobodomyslní a zodpovědní lidé, kteří berou denně osud do svých rukou, nehledíce na čas a soukromí…. Tak ať si pánové K.S. (spolu s dalšími) vyřídí za 1.000,–Kč "živnosťák" a jdou sousedovi udělat topení, vyrobit skříň nebo postavit třeba zeď, když je to tak jednoduché! A nepoučuje nás tady o tom, jak se účtuje DPH. To já jako OSVČ platím v obchodě zrovna tak, jako každý jiný. A jestli si pánové ká.es myslí, že si nakoupím v Kauflandu a účtenku si dám do daní, tak to má hodně zkreslené představy. O jeho naprostém diletantismu svědčí i cituji: "živnostník si stanoví cenu"…Jo, kdyby to bylo tak jednoduché. Stanovit cenu si opravdu můžete jakou chcete, ale je otázka, jestli ji bude druhá strana akceptovat. Také můžete zůstat sedět doma na zadku.
Levičáky pěstovaná představa živnostníka, jako člověka, který má kdesi na úřadě známého, který mu přihrává za úplatek lukrativní zakázky, jako člověka, který od rána nepřemýslí nad ničím jiným, než jak oškubat už tak ubohý stát, který si nakupuje auta bez dépéhá atd atd, už mě fakt přestává bavit. Ale dost řečí, jdeme něco dělat, nám totiž nikdo nic zadarmo nedá. Ani pánové káes.

 

Čtenář J. P. mi napsal:

K vaší páteční glose - prvnímu odstavci:
Souhlasím s vámi jen částečně. Zprávy Radiožurnálu a dalších médií, jak se pře Kalousek s hejtmany, zda bude "sekera" za dotacemi z evropské unie zaplacena ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu krajů mi jakoživnostníkovi, daňovému poplatníkovi připadají celkem úsměvné. Jak státní rozpočet, tak rozpočty krajů mají pro mě naprosto stejnou hodnotu, jsou totiž tvořeny z našich daní, tzn. že je celkem jedno, zda se to zaplatí z jedné nebo druhé pokladničky, vždy to zaplatíme my občané (ovčané)…
Úplně podobněúsměvné mi připadají nejrůznější zprávy, jak různé orgány státní správy, ministerstva, rozpočtové organizace apod. dostávají pokuty za nějaké své pochybení. Pro mne jako občana taková zpráva nemá naprosto žádnou hmatatelnou hodnotu. prostě se "státní peníze" přelejou z jedné hromádky na druhou. Jinak se nic nezmění… Osobní odpovědnostžádná a z cizího krev neteče…

 

Opsáno z facebooku: Do you like beef? Yes, of horse…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Franciscou Stoecklinovou

Je moře mezi námi, vzdálenost i čas.

Však dobře vím,

že čekáš na mne

teď a neustále.

Vždy vědoucí a milý.

Je moře mezi námi, vzdálenost i čas.

 

Tak těším se,

jak na tvé klidné ruce,

tvou krásu,

chytrá slova

těším se.

 

Vše, co mi patří, patří také tobě,

vždy dávám ti vše, co nacházím v sobě,

a miluji tě za všech okolností,

mé srdce jenom slova lásky hostí,

jen s tebou snáším strasti svého žití,

jen pro tebe mé slunce v duši svítí.

Mé celé já jen tobě přece patří.

 

 

Mé snění tvoje něžná láska mění,

mou krví proudí tvoje potěšení,

můj rytíři,

má nesmrtelná lásko.

 

Jak krásně kveteš

ve stínu mé lásky,

ve sprškách obav,

v radostném mém smíchu.

 

Jak krásně kveteš

ve stínu mé lásky.

 

Páteční glosy 22. 3. 2013

Pokud teď Evropa tvoří 7 % světové populace, vyrábí 25 % světového HDP, ale musí financovat 50 % globálních sociálních výdajů, je zřejmé, že bude muset velmi tvrdě pracovat, aby svou prosperitu a styl života udržela, řekla v rozhovoru pro Financial Times Angela Merkelová.

Bez osekání rozbředlých sociálních výdajů to ovšem nepůjde, jinak se ti tvrdě pracující udřou a stejně nakonec zchudnou všichni, dodávám. V Německu se však blíží volby, a tak budeme slýchat od Merkelové všelijaká „moudra“ ku chlácholení voličů…

 

Čtenář glos K. S. (spolu s dalšími) reagoval na pana J. J.:

Ve Vašich glosách citujete čtenáře J. J., který na závěr píše:
Závěrem dvě otázky pro stínového žvanila: „Je Vám známo, že ze svých příjmů velká část živnostníků platí DPH a silniční daň? Kolik zaměstnanců, prosím pěkně, platí tyto daně?
Takto položená otázka je silně zavádějící. Na první daň mohu coby zaměstnanec odpovědět: DPH platím v každém svém nákupu. Narozdíl od živnostníka (plátce daně) si však o tuto DPH nemohu cenu snížit, takže proti živnostníkovi nakupuji např. pohonné hmoty o 21 % dráž (v poměru k jeho ceně). Také pojem "ze svých příjmů velká část živnostníků platí DPH" je na pováženou. Živnostník si stanoví cenu a k té pak připočte příslušnou výši DPH, tedy o tuto daň neplátcům a zaměstnancům zvýší cenu
svého zboží, služeb. DPH je pro něj pouhou evidenční položkou, neplatí jí tedy v žádném případě "ze svého", ale vždy do konce dalšího zúčtovacího období ji pro erár drží u sebe.
Pokud je jen prostředníkem (tedy nakupuje a dále prodává), pak v nákupu obsaženou DPH si zodvodů státu odečítá a v prodeji obsaženou DPH k těmto odvodům přičítá. Zjednodušeně řečeno: odvede státu pouze DPH vypočtenou ze své marže - z rozdílu jeho nákupních a prodejních cen bez DPH. Ovšem i tuto částku mu již někdo zaplatil.
A pokud by mi za částku 1.800,– Kč roční silniční daně bylo umožněno nakoupit auto (do 1.250 ccm) a DPH by mi stát vrátil, tak jí i jako zaměstnanec budu s radostí platit. A užitkové vozidlo by se mi hodilo. To srovnání se zaměstnanci se tedy J. J. nepovedlo…

 

A jeden nekorektní na závěr:

Pokladník charitativní organizace zavolal nejbohatšímu advokátovi ve městě:
"Zjistili jsme, že ačkoli vyděláváte ročně nejméně 10 milionů, nedal jste žádný příspěvek na dobročinné účely. Nemyslíte, že byste měl udělat něco ve prospěch spoluobčanů?"
Advokát se na chvilku zarazil a odpověděl: "A když jste si zjišťovali mé příjmy, zjistili jste přitom také že moje matka umírá na vleklou nemoc a lékařské účty několikrát převyšují její roční příjem?"
Pokladník v rozpacích zamumlal: "No… to jsme nevěděli."
"A víte, že muj bratr, invalidní vojenský vysloužilec, je slepý a je odkázán na kolečkové křeslo?"
Pokladník opět vykoktal omluvu, ale právník mu skočil do řeči:
"A víte, že manžel mé sestry zahynul při dopravní nehodě a zanechal ji se třemi dětmi bez halíře?"
Zdeptaný pokladník mohl jen říci: "Neměl jsem ani tušení…."
Právník ho znovu přeruší: "A to si opravdu myslíte, že když jsem těmhle třem nedal ani vindru, tak že vám nějaké peníze dám?"

 

 

Čtvrteční glosy 21. 3. 2013

Na podporu kinematografie pak bude vytáhnuto z našich kapes půl miliardy korun. Samozřejmě s ujišťováním, že jsou to skvěle investované peníze, které se nám vrátí. Filmaři jsou nadšeni, dokonce i ti, co by napřímo násilím z cizích kapes peníze neukradli…

 

Ekonom Pavel Kohout v dnešních Lidovkách:

Pokud zaměstnanecký poměr bude pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný, nebude důvodu, aby švarc systém vůbec existoval.

 

Čtenář glos J. J. mi napsal:

Se zájmem jsem si přečetl dopis čtenáře pana M.V. k urážceživnostníků od jednoho, naštěstí jen stínového, ministra financí. Publikováno v glosách dne 20. 3. 2013. Pan M.V. pro tohoto člověka použil namísto výrazu stínový ministr financí, výstižnější termín - „žvanil“.

Navrhuji vylepšit název této funkce na „stínový žvanil“. Závěrem dvě otázky pro stínového žvanila: „Je Vám známo, že ze svých příjmů velká část živnostníků platí DPH a silniční daň? Kolik zaměstnanců, prosím pěkně, platí tyto daně?“

 

Poněkud nepravdivá věta se vloudila do článku o společnosti Mensa redaktorovi Týdne Lukáši Kašparovi: „U nás se členstvím pyšní třeba politici Daniela Kovářová, Petr Tluchoř či Miroslav Macek.“

Ubezpečuji Lukáše Kašpara, že jsem jsem sice členem Mensy už od roku 1980, dokonce jsem byl  jejím zcela prvním členem zpoza železné opony, ale nikdy jsem neměl sebemenší pokušení se tím jakkoliv pyšnit a nebýt české Mensy ustavené po roce 1989, která to zveřejnila, zřejmě by to nikdo dodnes nevěděl - pak už jsem jen jednou jedinkrát kývnul Karlu Šípovi na vystoupení v zábavném pořadu o Mense a jejích členech, ale ani tam jsem se nechlubil výší svého IQ, ale naopak jsem se snažil celý ten nafouklý humbuk kol IQ  starým vtípkem umenšit.

 Tady je: Maminko, ptá se děvčátko, je to pravda, že tatínek má vysoké IQ? Je to pravda, dítě, odvětí matka, ale protože je úplně blbej, tak z toho nic nemáme…

Středeční glosy 20. 3. 2013

Francouzský ministr financí Pierre Moscovici (nomen omen!) prohlásil, že už nelze ignorovat vysokou úroveň veřejných výdajů a zdůraznil, že je zapotřebí se zaměřit zejména na získání dodatečných příjmů dalším zdaněním velkých podniků a bohatých lidí. Další bolševik mysli, který se domnívá, že prosperita vzniká přerozdělováním!

 

Mnozí komentátoři se nás snaží přesvědčit, že zdanění kyperských vkladů by docela spravedlivě postihlo pradleny špinavých peněz a zlé kapitalisty, kteří se snaží uniknout spravedlivým daním evropských socialistů.

Tady jsou však fakta: koncem ledna bylo v kyperských bankách uloženo 68,4 miliardy eur. Z toho 63 procent připadlo na domácí vklady, 31 procent na klienty mimo eurozónu a jen 7 procent na klienty z eurozóny.

 

Čtenář glos M. V. mi napsal:

V roce 1950, kdy mně bylo 9 let, byli mí rodiče označeni místními komunisty za parazity a vykořisťovatele. Dovolili si totižpoté, co se můj otec vrátil z totálního nasazení v Německu, zařídit malou krejčovskou dílnu na výrobu kravat. Zaměstnávali 3 šičky, čtvrtá byla moje dosud žijící maminka.

Poté, co byli nuceni výrobu ze dne na den ukončit, postarali se komunisté o to,a by můj otec nezískal žádné zaměstnání blíže než 50 km od naší vesnice. Šičky skončily v JZD s motykou v ruce a z dílny jsem měl malý dětský pokoj. A ve své dětské nevědomosti jsem byl tehdy dokonce rád.

Uplynul čas a já slyším nějakého žvanila, jak spílá lidem podobným mým rodičům, do parazitů.

Přečetl jsem si životopis tohoto žvanila a zjistil jsem, že jestli někdo přesně odpovídá definici parazita, tak je to právě on. Jeho příjmy jdou jen a jen ze státní pokladny a součet jeho čerpaných částek a vratek je naprosté každoroční minus. A navíc jeho vizáž, se solidním podbradkem, jen podtrhuje, co si o něm myslím. A určitě ne sám.

Ten člověk o životě OSVČ jen slyšel. A to možná. Četl jsem také jeho omluvu i obhajobu. Operuje tam nesrovnalostí mezi odvody sociálního a zdravotního pojištění mezi zaměstnanci a OSVČ, kteří jsou mnohdy právě jejich zaměstnavatelé. A jestli se nepletu, tak patří mezi největší zaměstnavatele v republice. A ten vzdělaný ekonom neví, že právě tyto fyzické osoby platí za zaměstnance 9% zdravotního a 25% sociálního pojištění a zaměstnanec jen 4% a 9%? Že jsou to peníze z vlastní kapsy OSVČ a ne ze státní kasy, jako u zaměstnavatele p.Mládka? A že je to mnohdy na úkor svých vlastních příjmů?

Uvědomuje si vůbec, jak jsou OSVČ pro erár užiteční? Dávají lidem práci a to není málo. Jinak by je měl zřejmě budoucí ministr financí na krku v plné parádě.

Prostě mě jako 71 letého, naštěstí končícího OSVČ, pořádně nasral a hlavně urazil.

 

Matyáš Zrno v Lidovkách k plánům ministerstva práce a sociálních věcí na snížení nezaměstnanosti:

„V každém bodě se objevilo slovo dotace, což mluví samo za sebe.Znamená to, že nějaké peníze (které nespadly z nebe, ale vzaly se lidem při loupeži zvané vbýběr daní, která už u nás dávno překročila rozumné meze, symbolizované například středověkým církevním desátkem) se proženou státem (což něco stojí), aby se pak podle různých (často zvláštních) kriterií opět mezi lidi rozdělily.“

„Bude to stát sedm miliard, ale nezaměstnanost to nesníží. Jde o staré známé recepty, jak oblafnout ekonomické zákonitosti, tedy že pouze ekonomický růst vytvoří nová pracovní místa.“

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Annou Marií Prattovou

Když cvičila jsem malou násobilku                                        

a dávala si pěkně do těla,

tak 6 X 9 do hlavy mi nešlo,

až zoufalá jsem byla docela.

Má starší sestra naštěstí mi řekla:

„To nemá cenu, teď máš v hlavě změť!

Svou pannu nazvi „Padesátá čtvrtá“

a za chvíli to umíš nazpaměť!“

 

Tak vybrala jsem krásnou pannu Bětku,

jen doufám, že mi bude odpuštěno,

a abych z počtů nedostala pětku,

tak dala jsem jí tohle strašné jméno.

Pak hrála si s ní, říkala jí jménem,

tak dlouho, až to skoro nešlo snést,

a 6 X 9 do hlavy si vtloukla

tak dobře jako 2 X 3 = 6.

 

Hned příštího dne Dáša Nováková,

co šprtka je a všechno touží znát,

tak u tabule prohlásila hrdě,

že 6 X 9 je přec padesát.

Já uchichtla se samým potěšením,

že šprtce Dáši hrozí dneska pětka,

a učitel, když řekl: „Tak ji oprav!“,

hned vyhrkla jsem: „Přece moje Bětka!“

Páteční glosy 15. 3. 2013

Spíše by se své kolegyně z ministerstva kultury měla zeptat, zda si opravdu myslí, že vytáhnout z našich kapes 25 milionů korun na výkumný projekt „Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století“ jsou opravdu účelně vydané daně a jestli není hlavní příčinou vysoké nezaměstnanosti právě neskutečně mizerné hospodaření úředníků s našimi příliš vysokými daněmi.

 

Čeká nás zřejmě opět pohled na kvočnovsky rozdurděnou Karolínu Peakeovou, neboť o dosazení generála Picka na místo ministra obrany rozhodl premiér  a šéd ODSNečas a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg (čti: Miroslav Kalousek) bez ní. Navíc to byl právě generál Picek, kterého během svého osmidenního působení v čele tohoto resortu promptně vyhodila.

Rozdurdění ovšem opětovně skončí smírem, neboť lpění na funkcích a prebendách u ní dosahuje síly nejkvalitnějšího vteřinového lepidla.

 

Dvě ženské, které cestovaly z Iránu do neklidné pakistánské provincie Balúčistán a byly tam uneseny, bych rozhodně v žádném případě nenazýval turistkami, neboť buď plnily nějaký konkrétní podivný úkol, nebo se na ně hodí používat zcela jiná substantiva.

 

Eurobolševik Barosso opět volá po krátkodobých opatřeních k podpoře růstu euroekonomiky, tedy k dalšímu nalévání peněz na dluh. Celkový efekt kupříkladu šrotovného jej zřejmě nepoučil. Což je ovšem typická vlastnost všech levičáků…

Čtvrteční glosy 14. 3. 2013

Čtenář glos P.V. mi napsal:

Nešlo by zajistit, aby na LCD velkého rozměru ve sněmovně a v senátu 24 hodin denně běžela tato stránka?

http://www.verejnydluh.cz/ 

 

Čtenářka glos V. S. mi napsala:

Jako fyzik bych měla jednu malou poznámku k alarmujícím zprávám o tání ledovců v Arktidě. Naši zelení přátelé nám v této souvislosti zapomínají sdělit - možná to ani sami nevědí - že vzhledem k tomu, že arktický ledovec není pevninský, ale pluje na oceáně, i jeho případné stoprocentní roztátí by nezvýšilo hladinu vody ani o fous. Roztátá voda by prostě zaplnila ponořený objem ledu.
Archimédův zákon se učí už na základní škole.

Středeční glosy 13. 3. 2013

Od příštího roku se všem řidičům o stokoruny zvedne povinné ručení, neboť pojišťovny budou muset platit hasičům tři procenta z vybraného pojistného za jejich výjezdy k havariím. Tolik suchá zpráva. Ovšem tři procenta z povinného ručení netvoří stokoruny pro každého řidiče a navíc nechápu, proč by neměli platit výjezdy hasičů jen občané a firmy, kteří nehodu zaviní (rovnou nebo z případného dobrovolného soukromého pojištění).

 

Alarmisté, již desetiletí nás strašící, kterak za chvíli dojdou fosilní paliva, mají další námět k přemýšlení: japonští odborníci včera poprvé vytěžili plyn z tzv. hořlavého ledu, tedy z metanových hydrátů uzavřených v krystalech ledu. Světové zásopby tohoto plynu až desetinásobně převyšují veškeré ostatní doposud známé zásoby fosilních paliv na Zemi…

 

Čtenář glos M. P. mi napsal:

Zaujala mě ve Vašich včerejších glosách zmínka o místě, ve kterém se otepluje nejrychleji na světě. Jedná se však pouze malou část kontinentu(Antarktický poloostrov a ostrov Jamese Rosse). Zbytek Antarktidy se od 70. let minulého století mírně ochlazuje(http://www.globalni-ochlazovani.cz/zaledneni.php ) nebo(http://www.meteocentrum.cz/zmeny-klimatu/aktuality.php?page=12102000 ) nebo (http://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/antarktida/ ) a současně také mírně narůstá zalednění tohoto kontinentu. Klimaalarmisté tvrdí, že za ochlazování v Antarktidě může ozónová díra, což je spíše jejich zbožné přání a příliš se o tomto fenoménu nezmiňují. Ten jim jaksi nezapadá do jejich oteplovacích teorií. O to hlasitější je pokřik okolo tání ledu v Arktidě a právě také na výše zmíněném Antarktickém poloostrově. Vše je podle mého názoru vedeno snahou klimatologů udržet u politiků a málo informované veřejnosti povědomost o katastrofickém oteplování a nepřijít tak o velmi příjemné granty na jeho výzkum. O „oteplovacím“ byznysu snad ani není třeba mluvit.

 

Omlouvám se, že jsem desítkám čtenářů, kteří mi psali ke glose o dotacích farmě Bolka Polívky, neodpověděl osobně. Takže tímto tak činím a shrnuji výsledek svého lehce zlomyslného pokusu: devadesát procent z Vás mi opravilo gramatickou chybu, jen deset procent pak matematickou, té jste si nevšimli.

Takže je jasné, kam napřít školní výuku!

p.s. Ale i já občas naletím na podobné hříčky, zvláště obrázkové, na nichž si všimnu kupříkladu dívky v minisukních a přitom nezaregistruji psa za volantem auta…J

Úterní glosy 12. 3. 2013

Dvacítka českých polárníků se vrátila z národní základny v Antarktidě, kam jeli zkoumat místo, které se otepluje nejrychleji na Zemi. Cestu jim však ztěžovalo zamrzlé moře, poprvé po 35 letech.

Odpůrci globálního oteplování se prý však nemají radovat: „Je to pouhá epizoda, která vybočí z dlouhé řady,“ komentoval to profesor Prošek, spoluzakladatel stanice.

No jo, ale co když je to zkoumané oteplování také jen epizodou v ještě delší řadě, pane profesore?

 

Dvaačtyřicet procent Rakušanů si dnes myslí, že po anšlusu Rakouska hitlerovským Německem bylo mnohé dobré.

Komentářů a analýz k tomu netřeba: prostě leccos se tehdy zlepšilo, ale za jakou cenu! Jako bychom totéž neprožili v rudém…

 

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články