Články

Čtvrteční glosy 17. 1. 2013

Karolína Peaková učinila „objev století“: jádro korupčního problému v České republice je v oblasti působení politických stran a práce státních orgánů především při rozdělování veřejných zakázek.

Teď jsem jen zvědav, jestli jí tedy také konečně dojde, že jediným účinným bojem proti korupci je  logicky dramatické zmenšení balíku veřejných peněz, které lze polticko - úřednicky přerozdělovat a jejich ponechání občanům.

 

„Strážník, který zastřelil ozbrojeného lupiče na benzince, není zatím obviněný“, slyším hlasatelku v Radiožurnálu.

Copak se ten svět úplně zbláznil?

A v zápětí: „Jan Palach, zásadní postava našich dějin…“

Ano, už je to zřejmé!

A následně někdo z Karlovců z Radiožurnálu přidal jednu sviňárničku: „Po svém jmenování by Miloš Zeman jmenoval do bankovní rady odboráře…“

Tu pasáž si najděte, pokud chcete vidět klasický příklad manipulace polopravdou!

 

Parkoviště na dolním náměstí mého domovského města Zábřeh je zpoplatněno pětikorunou. Od auta k automatu a zpět se brodíte deseti centimetry proseloné břečky. Práce prý není: nabídlo vedení města někomu výnos z parkovacího automatu za to, že odhrne břečku z volné plochy parkoviště ke kanálům a kdykoliv odjede nějaké auto ze svého místa, ihned jej vyčistí, než zaparkuje další? Pokud se totiž o parkoviště město řádně nestará, za co mají parkující, xakru, platit?

 

Čtenář glos J. P. mi napsal:

Má glosička k té vaší o odznacích a plackách:

 Mám imho skvělý tip pro marketéry: zakrátko bude čas na placku nesoucí nápis "Vašku, sorry!". Výhoda bude ta, že si tam každý může navíc dosadit svého oblíbeného Vaška. Toho svatého. Nebo Havla. Nebo Klause.

 

Čtenář P. K. mi napsal:

Napadlo mě, že místo neustálého řečnění o snížení výdajů na veřejnou správu by bohatě stačilo všem úředníkům zkrátit pracovní týden o jeden den. "Práci" by v pohodě zastali. Stejně v pátek už hledí k víkendu a lenoší. To by se určitě setkalo s nadšením. Ovšem B tohoto nařízení by bylo snížení platu o 1/5, což by byla nemalá úspora, ale všichni ti levičáčtí límečkové by křičeli, jak jsou nepostradatelní. Nebát se a tohle řvaní ustát s doporučením, že takto schopní se jistě uplatní i v soukromém sektoru, čemuž jim nikdo nebrání.

 

Tomáš Baldýnský v Lidovkách:

Osobně si myslím, že Miloš Zeman je jako reprezentant mnohem blíže k národu, který má reprezentovat, že Schwarzenberg je hezká holka, kterou ty tlusté a ošklivé pošlou za sebe do soutěže krásy…

Středeční glosy 16. 1. 2013

Pořád se mi ten výčet prezidentů v jedné z minulých glos zdál krátký…bodejť ne, když jsem zapomněl na generála Svobodu…

A ve druhé na Marka Bendu, čerstvého šéfa poslaneckého klubu ODS…

Ach, jo!

 

Čtyři zprávy z jediné stránky novin:

Německá ekonomika počíná stagnovat, růst za poslední čtvrtletí je jen 0,3 procenta.

Francouzská automobilka Reanault hodlá postupně propustit ve francouzských závodech 7500 zaměstnanců.

Moody´s snížila třem největším kyperským bankám hodnocení hlouběji do spekulativního pásma.

Dluhová krize pomalu končí, oživení bude ale postupné.

 

Opsáno z facebooku:

No a na neprezidentský téma. Dnes v noci mi před domem někdo na autě očesal z kol poklice. Byly asi 6 let starý, bakelitový, špinavý, odřený a navíc jedna z nich byla jiná, neb mi ta původní někde ulítla. Nemyslím, že to udělal Gross, Topolánek nebo Řebíček, tahle země je asi nemocná mnohem hloubějc…

Pondělní glosy 14. 1. 2013

Všem, kteří nebudou volit Miloše Zemana, neboť jej (oprávněně) pokládají za manipulátora a lháře: A vy mu věříte, když říká, že Schwarzenberg je pravičák?

 

Tiskovka ODS s premiérem Nečasem a totálně propadlým prezidentským kandidátem Sobotkou opět potvrdila, že v ODS není nikdo, kdo by byl schopen analyzovat situaci a syntetizovat z ní  závěry: čirý diletantismus v přímém přenosu, včetně plandavého svetru primátora Svobody a pomačkané rozhalenky premiéra…

A teď se zamyslete: ODS není zrovna v nejlepší situaci. Chtělo by to zabojovat. A kde jsou europoslanci Tošenovský (též kandidát ODS na prezidenta, který prohrál se Sobotkou v primárkách!) a další europoslanci, kde jsou známí poslanci a senátoři v čele s Mirkou Němcovou a novým šéfem poslanců Stanjurou? Kde jsou ministři za ODS se svými návrhy co dál? Jak to, že už dávno nezasedá Výkonná rada ODS? Jak to, že nejsou slyšet zbytky primátorů a starostů ODS? Byl víkend? Tak to zabalte rovnou!

 

Kam se vytratil bývalý žhavý prezidentský kandidát Jiří Paroubek?

 

Opsáno z facebooku:

Tak si tak pročítám sociální sítě, blogy a podobně, a to by člověk neřekl, kolik vzájemné nenávisti, pohrdání, útoků, vulgarit a urážek vyvolá jedná hloupá prezidentská volba mezi lidmi samotnými. Je něco prohnilého v tomto národě a zdaleko to nebude vinou pouze politiky, jak všichni tvrdí….

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Marriotem Edgarem

Blackpool přímořské je město

se vzduchem jak v žádném jiném,

Ramsbottom a jeho paní

přijeli tam se svým synem.

 

Albert šikovný byl mladík,

oblečen jak káže móda,

špacírku měl s koňskou hlavou,

Woolworth každému co prodá.

 

Byli u moře jen chvíli,

vlny nenadchly je pranic,

utopit se nikdo nechtěl,

zábava byla tu nanic.

 

Vydali se tedy záhy

směrem zoo, kde bývá živo,

tygři tam jsou, lvi a sloni,

chlebíčky a také pivo.

 

Měli tam lva jménem Wallace,

tlamu měl jak velká díže,

pospával si klidně kleci,

za zády měl pevné mříže.

 

Albert velice se divil,

vyčetl kdes, že prý šelmy,

zuřivé jsou, zlé a divé,

tento klidný byl však velmi.

 

Takže mladičký ten chlapík,

aniž by se strachem krčil,

ke lvovi se ihned vydal,

do ucha mu hůlku strčil.

 

Lvovi  nebylo to milé,

ihned sebral všechny síly,

Alberta si dovnitř vtáhl,

 za malou jej sežral chvíli.

 

Otec na to jenom kouká,

matku přivolá a kvílí:

„Alberta lev právě sežral!“

Matka na to:“To mě čílí!“

 

K dozorci hned zašli spolu,

tvrdíce, že je to vina

jedině a jenom jeho,

Wallace, že jim sežral syna.

 

Dozorce byl na ně milý,

ptá se s účastí hned obou:

„Jste si opravdu tím jisti?“

Otec praví: „Tu je klobouk!“

 

Dozorce hned volá šéfa,

otec na něj: „Pane zlatý,

Alberta nám sežral Wallace,

sváteční též jeho šaty!“

 

Matka praví: „Hele, pane,

lvy tu máte zlé a vzpupné,

jeden z nich nám sežral synka,

přitom zaplatil už vstupné!“

 

Šéfovi se hádat nechce,

peněženkou v ruce mává,

otec otázku hned klade:

„Kolik obvykle se dává?“

 

Matka pranic na to nedbá,

vztekem doslova se dusí:

„Alberta lev sežral přece,

někdo odskákat to musí!

 

K radnici šli všichni spolu,

čekali tam půlden celý,

uředník pak zavolal je,

klobouk jako důkaz měli.

 

„Nikoho to není vina,“

úředník pak pravil hbitě,

rodičům dal dobrou radu,

další ať si zplodí dítě.

 

Matka ihned se však durdí:

„Moment, pane! No tak hele!

Nebudu přec rodit děti,

aby lvi se měli skvěle!“

 

 

 

Rybí polévka se šafránem

Rozpis pro  4 - 6 osob:

 

Rybí fond:

 

½ kg karkasů z ryb s bílým masem

40 g šalotky

100 g pórku

50 g petržele

40 g řapíkatého celeru

2 lžíce oleje

2 dcl suchého bílého vína

0,5 dcl Noilly Prat French Dry

1 bobkový list

 1 větvička tymiánu

10 kuliček bílého pepře

 

Na polévku:

 

300 g rybího masa (z bělomasých mořských ryb, ale vynikající je i ze pstruha či candáta) bez kůže

sůl, pepř

30 g šalotky

40 g pórku

20 g petržele

20 g řapíkatého celeru

3 lžíce oleje

špetka šafránu

1 lžička másla

 

Rybí karkasy nakrájíme na kusy, vložíme do síta a proléváme tekoucí studenou vodou, aby se odstranily drobné nečistoty, zbytky a kostičky. Necháme okapat.

Nasekáme šalotku, pórek nakrájíme na kroužky (jen z bílé části) a zeleninu nakrájíme na malé kostičky.

Ve velkém hrnci rozpálíme olej a několik minut opékáme kusy karkasů, až zbělají. Pak přidáme zeleninu a též ji krátce osmahneme. Pak vlejeme víno a Noilly Prat a dusíme chvíli pod poličkou. Přilejeme 1 l vody, přidáme koření a 20 minut vaříme pod poklicí za občasného sbírání pěny.

Přecedíme velmi jemným sítem nebo přes plátno.

 

Rybí maso nakrájíme na kousky, osolíme a opepříme. Zeleninu nakrájíme na drobné proužky a cca 2 minuty blanšírujeme. Na rozpáleném oleji krátce (1 - 2 minuty) osmahneme rybí maso.

 

Zahřejeme rybí fond, dosolíme a dopepříme, přidáme máslo a šafrán, pak vložíme zeleninu a rybí maso a vše pomalu prohřejeme.

Můžeme přizdobit snítkou kopru.

 

Doporučená příloha: čerstvá bageta nebo houstičky

 

p.s.

Noilly Prat - francouzská firma z Marseille, vyrábějící vermut, který zraje 5 let v dubových sudech pod otevřeným nebem. Existuje ve variantách Blanc, Rouge, Extra Dry a French Dry, přičemž ten poslední je nedílnou součástí labužnické kuchyně.

Karkas: kostra se zbytky masa (rybí karkas, kuřecí karkas)…

Blanšírování: krátké povaření ve vodě a následné prudké zchlazení   

 

 

Páteční glosy 11. 1. 2013

 

Pár postřehů z právě proběhlé prezidentské kampaně:

Příznivci Jany Bobošíkové, pokud nebude vaše favoritka zvolena, nezoufejte! Záhy bude kandidovat na něco jiného…

Táňa Fischerová předvedla ukázkové kobercové bombardování dobrem…

Miloš Zeman stále lže jako Miloš Zeman…

Jan Fischer je sice suchar, ovšem s opačným znaménkem: normální suchar je přece na zahnání nevolnosti…

Vladimír Franz nezná ústavu, na rozdíl od 0.005% veřejnosti…

Zuzana Roithová se zřejmě stále ještě nevrátila z Brusele…

Jiří Dientsbier kráčí (nazpět) ve šlépějích svého otce: ten končil téměř jako demokrat a začínal jako bolševik…

Karel Schwarzenberg vylepšil starou moudrost „Kdybys byl mlčel, zůstal bys filosofem“ na“ Kdybys byl mlčel nebo huhlal, zůstal bys filozofem“…

Přemysl Sobotka je lokální patriot: zřejmě touží svým výsledkem kopírovat ekonomické výsledky libereckého mistrovství světa v klasickém lyžování…

Čtvrteční glosy 10. 1. 2013

To je dobrý vtip: premiér vlády mluví o tom, že amnestie alespoň rozpoutá debatu o reformě soudnictví (kéž by!), aby za drobná porušení zákona lidé neseděli ve věznicích, ale více se využívalo alternativních trestů.

 Vždyť stačilo hned na počátku jeho vládnutí předložit odborníkům i veřejnosti patřičné návrhy zákonů a dnes by byla amnestie z tohoto důvodu zcela zbytečná!

Také jeho argument, že prezidentskou amnestii kontrasignovat musel, neboť byla v souladu s ústavou, mně hlava nebere: domníval jsem se a stále domnívám, že kontrasignace je pojistka proti tomu, kdyby se prezident kupříkladu najednou zbláznil (a to může potkat každého) a udělil všeobecnou amnestii všem vězňům, včetně sadistických vrahů …tu by také ihned podepsal, protože by „musel“?

 

Včera bylo výročí narození Karla Čapka. Tak alespoň jeden citát:

"Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velmi přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat. Tomu se ovšem říká fušerská práce."

 

Čtenář glos V. Č. mi napsal:

Dovolte mi poznámku k Vašim glosám. Vyjadřujete zde naději, že na Moravě se předčasné sundávání portrétů pana prezidenta Klause neděje. Bohužel se to děje, iniciativa vzešla přece od dvou starostů za TOP09-STAN na Zlínsku. Dal jsem si tu práci se zjišťováním, co jsou ti dva starostové zač a jaké pohnutky je asi tak mohly vést k této iniciativě. Na stránkách jednoho z nich, resp. na stránkách jeho obce, mě ihned zarazila smršť informací o dotacích z EU, o projektech, které jeho obec "s pomocí" těchto dotací zrealizovala a odkazy na různé "evropské instituce". Dále pak informace, že tento starosta v posledních letech neustále kritizoval systém přerozdělování prostředků z krajského úřadu. Podle mého názoru jde o pravděpodobně o typického "proevropského dotačního vyžírku", těmto lidem Václav Klaus vždy byl a je trnem v oku.

 

Čtenář J. F. mi napsal:

Obávám se, že to MUDr. Heger nemá s tažením proti kuřákům vůbec, ale vůbec promyšlené a stačilo by přitom tak málo. Chceš si občane koupit cigarety, či jiné kuřivo? Nejprve se tedy zaregistruj do registru kuřáků, ovšem budeš k tomu potřebovat zdravotní prohlídku, pokud uspěješ pozitivně, pak budeš platit ročně za vydání registračního průkazu Kč 10 000.-, pokud ovšem prohlídka nebude pozitivní, neb vlastníš některé rizikové faktory, jako třeba vysoký tlak, cholesterol, cukrovku apod., bude to jen za Kč 5 000.-, bonus za to,že se tě občane dříve zbavíme a ušetříme za tvůj důchod. V trafikách pak bude terminál, kde bude každý kuřákův nákup registrován a vyhodnocován. Podle spotřeby cigaret bude i vypočítáváno zdravotní pojištění kuřáka, samozřejmě dodám, že žijeme v lidumilném státě s legislativou EU, takže i při spotřebě nad 40 ks cigaret denně, by přece jen mělo zůstat chudšímu kuřákovi aspoň životní minimum, ale ani ty ostatní není třeba příliš šetřit.
To by byla výzva EU, že nikoliv ptákoviny typu nechutných obrázků,ale racionální promyšlený přístup, to je ta správná cesta ke světlé budoucnosti! Jak by se obraz euroskeptických Čechů v tu ránu změnil a verchuška EU by bledla závistí!?

 

Opsáno z facebooku:

Militantním nekuřákům nejde o zdraví lidu. Milují "morální" převahu spojenou s pidimocí a dávají to "smraďochům" sežrat." Na jejich straně je přece právo. Docela by mě zajímalo, jak by se tvářila namachrovaná hlava nekuřácké rodiny, kdyby ji požádala namachrovaná hlava vyvoněné rodinky v zahradní restauraci, ať si laskavě odsednou a neobtěžují smradem z propocených cyklistických dresů.

 

A ještě z facebooku:

Včera jsme  debatovali o lyžích a C 4 Fischerkách , které proslavil Franz Klammer , to byl dlouhá léta nejlepší sjezdař . Ale já si vzpomínám, jak jsme jezdili kupovat lyže do polska, protože u nás nešly skoro sehnat, tedy akorát Sulov v licenci Hagannek a Sartis, a to byl úplný propadák. Dělalo se to tak, a snad už je to promlčené, že se za pomoci uměleckých ambicí přemalovaly staré nepotebné lyže na Kästle, Atomiky, Fischerky či Rosignolky a tahle značka se zapsala do celního prohlášení s tím, že se jede do Polska, do Zakopaného, lyžovat. Hned jak se přejely hranice a celníci nás nedohlédli ani triedrem, tak jsme ty staré vyřazené nepotřebné lyže hodili do škarpy a vydali se do Katovic za nákupy a koupili jsme nové lyže dle značek uvedených v celním prohlášení, čili jsme do republiky za pár dní dovezli, co jsme z ní vyvezli.

Kreativitě se meze nekladou a není sociální inženýr, který by nad jedincem toužícím po lepším životě, zvítězil.

 

 

Středeční glosy 9. 1. 2013

Pondělní debata prezidentských kandidátů Fišerové, Sobotky a Zemana v pořadu Václava Moravce ukázala dokonale líc i rub Miloše Zemana: výborný rétor, který umí uhodit hřebík na hlavičku tak, že si divák ani nevšimne, že jde o rezavý hřebík, který nic neudrží. Na otázku diváka, co považuje za tři své největší úspěchy, mimo jiné odpověděl: Že jsem převzal coby premiér stát v krizi a po čtyřech letech prosperoval.

Přitom Miloš Zeman není ani tak naivní a ani tak hloupý (jen vyčuraný), aby nevěděl, že žádná skutečná krize tehdy nebyla a také, že prosperita či stagnace nebo krize české ekonomiky velmi málo odvisí od vládní hospodářské či jiné politiky, ale od politiky a ekonomiky celosvětové, na níž máme vliv pramalý, až nulový.

Jak  říkal kadet Vocilka v Tylově Švandovi dudákovi: Na povrchu vše se leskne, ale vnitřku je to dým…

 

Řeči o volném obchodě, tržním prostředí a konkurenci jsou jen řeči: ministr zdravotnictví Leoš Heger chystá zákon, podle kterého budou muset restaurace nabízet jeden nealkoholický nápoj levněji než  pivo. Jinak bude majiteli hrozit likvidační milionová pokuta.

Co na  tento direktivní socialismus říká členská základna ODS? Stále si namlouvá, že vláda alespoň trochu prosazuje pravicovou politiku?

Ovšem podle Hegera to bude mít jeden fantastický efekt: mládež prý bude méně propadat alkoholu…Pche!

 

V bulvárním komentování udělení ruského občanství Gérardu Depardieuovi bohužel zcela zapadl jeden důležitý údaj: v Rusku se platí rovná daň ve výši 13%.

 

Laďa Větvička je skvělý:

Mily pane bože. Možeš mi, kurva, prosim tě řict, kaj zme my chuji z Česka zrobili chybu? Proč musim na domaci paštičku s nakladanyma muchomurkama, okurčičkama, jemnu červenu řepu, čerstvě pečenym chlebem a brusinkovym džemem jezdit až do Polska, kde ještě před dvaceti rokama neuměli uvařit ani polivku? A pane bože, oni tu neznaju chemicky ošetřeny krenex? Oni tu fakt struhaju křen a mišaju to ze smetanu… Poraď, pane bože, kaj zrobili sudruzi z Česka chybu? Jak je možne, že zme take hovada?

Dopis z Mailbergu

Zvláště, když hranice mezi Východní markou a přemyslovskou Moravou byla letitým problémem, který zcela nevyřešila ani bitva právě u Mailbergu, v níž Vratislav II., český kníže a pozdější český a polský král, slavně zvítězil.

V roce 1336 obsadil Mailberg (určitě pod nějakou jinou záminkou, než chutí na dobré jídlo a skvělé víno) Jan Lucemburský, v roce 1426 sem přitáhli husité a vše „spanile“ vydrancovali a přitom rozbořili kostel i špitál; vinné sklepy však naštěstí zachovali, byť prázdné.

Za válek česko - uherských se Mailberg udržel téměř netknut, a to zásluhou komtura z Čech jménem Bohunko, zato Švédové za třicetileté války, dávajíce přednost chmelu a destilátům před vínem, dokonale zpustošili vinice.

V polovině 18. století měl Mailberg opětovně štěstí: komtur  Anton Colloredo - Waldsee objekt velkoryse přestavěl na rozsáhlý barokní zámek.

Pak to opět začalo: Francouzi tudy táhli ke Slavkovu a už předem tu neopomněli oslavovat vítězství, po prohrané bitvě u Hradce Králové tady zapíjeli žal rakouští dragouni a následně vítězství ve stejné bitvě pruské jednotky.

V roce 1939 převzala zdejší hospodaření (pochopitelně i s vinicemi a sklepy) komandatura SA a v dubnu 1945 Rudá armáda. Ta tu vytrvala až do státní smlouvy v roce 1955 a při odchodu vyplundrovala celý zámek, včetně zařízení, vzácných gobelinů a pochopitelně sklepů, a to s důkladností středověkých soldatesek.

Od té doby je naštěstí klid, zámek je postupně restaurován a jedna jeho část je přeměněna na hotýlek, sklepní restauraci a vinotéku, takže přijdete-li sem jako hosté a přátelé, budete velmi srdečně uvítáni.

Po ubytování vám to zřejmě nedá a půjdete se podívat nejen do zámeckého kostela, ale také do vinotéky v nádherně klenutém cihlovém sklepení, kde můžete ochutnat vína nejen z řádového viničného statku, ale též od jiných vinařů z údolí, sdružených do spolku „Valley Mailberg“.

Nezbytností je ovšem zamluvit si stůl v „Zámeckém sklípku“ a ochutnat zde podivuhodné kreace šéfkuchaře Christopha Schüllera. My dostali na uvítanou řezy ze zaječího hřbetu s mandarinkovým chutney, z dokonale odleželého masa a tedy též s dokonalým zaječím „fumée“.

Petra si nemohla vynachválit lehký předkrm z dýní (marinované plátky syrové dýně, grilovaná dýně, dýňové pyré, s dýňovým olejem a praženými dýňovými semínky), já zase velmi nezvyklé, ale vynikající carpaccio z hovězího srdce.

Petra pokračovala hovězím vývarem s krupicovým nokem (na výběr byl ovšem též knedlíček ze sleziny) a já dršťky vařenými ve vinné omáčce, zcela vynikající.

Hlavní chod jsme nakonec vyřešili výpečky z vepře Mangalica s bramborovými taštičkami a proužky pórku v marinádě, byť jsem chvíli váhal, zda si nedat bažantí fáš.

U dezertu jsme se opět rozešli: Petra zkusila jablečnou variaci, dvě menší jablka, jedno naložené a uvařené v červeném víně s kořením a naplněné světlým pyré s rozinkami, druhé naložené a uvařené v bílém víně a naplněné granité z červeného vína. Byla nadšená.

Já zkusil variaci makovou: malé šišky s mákem a vanilkovou omáčkou a makovou zmrzlinu ve tvaru pyramidy k tomu. Bylo to skvělé!

Vína jsme pochopitelně ochutnávali místní a nejvíce nás zaujala vína z velkého vinařství Hagn, sídlícího pod slavnou vinicí Hundschupfen. Celý kopec je z druhohorního vápence, plného všelijakých mušlí a mušliček, které můžete obdivovat cestou ke kostelu, neboť ta je lemována velkými vápencovými balvany. Vinařský dům Hagn je moderní, s velkou restaurací a ohromnými novými sklepy s tradičním cihlovým klenutím, jejichž prohlídka vyráží dech. Zrovna tak vyrážel dech dokonalý čerstvoučký veltlín Filius  ročníku 2012 (tento ročník se tedy vyvedl!) a zrovna tak starší zweigelty.

Samozřejmě, že nějaké ty krabice putovaly hned do kufru automobilu. Cestou domů jsme se radovali z objevu tak nádherného a pohostinného místa a hned si slíbili, že se sem vypravíme v krátkém čase znovu.

Takže záhy na shledanou! Pochopitelně na Mailbergu…

 

Váš

 

Miroslav Macek

Pondělní glosy 7. 1. 2013

Most Ivana Magora Jirouse se jmenuje doposud bezejmenné silniční přemostění trati u plzeňského Jižního nádraží, a to od 3. ledna letošního roku.

Myslím, že to je skvělý, byť nedotažený nápad: nová nádraží, letiště, mosty, ulice, atd. by se měly jmenovat Magorovo nádraží, Magorovo letiště, Magorův most, Magorova ulice - lidé by si vždy v duchu doplnili patřičné jméno z politiky, kultury či veřejného života vůbec a nikdy by nemuselo docházet k přejmenování…

 

Úřednická blbost je nevyčerpatelná:

Vyhláška č. 327/2012 ministerstva zemědělství o včelařství: Svažitým pozemkem je část pozemku se sklonem větším než 3 stupně svažující se směrem k povrchové vodě, část pozemku se nepovažuje za svažitou, pokud je od povrchové vody oddělena plochou širší než 25 m, která nemá sklon větší než 3 stupně směrem k povrchové vodě.

 

Petr Mach (Strana Svobodných):

Prezident za svůj podpis odpovědnost nenese, nezodpovídá se parlamentu. Proto mu nesvěřujeme pravomoc vyhlásit amnestii jen tak. Klíčový podpis na amnestii je podpis premiéra. Ten musí mít spočítané dopady - finanční, bezpečnostní, politické. Prezident nese jen velmi pofiderní „politickou odpovědnost“ v tom smyslu, že když udělá něco, co se veřejnosti nebude líbit, nebude už příště zvolen. Současný prezident ovšem už znovu kandidovat ani nemůže, takže jeho politická odpovědnost je ještě slabší. Nanejvýš riskuje, že ho lidé nezvolí do Evropského parlamentu.

Co mají dělat nyní ti, kterým se aktuální amnestie nelíbí? Mohou žádat své poslance, aby vyslovili nedůvěru vládě, která je za amnestii prostřednictvím svého spolupodpisu odpovědná.

To říkám proto, že vidím všude možně na internetu, že řada odpůrců současné amnestie obrací svůj hněv vůči prezidentovi. Tím se může někomu psychicky ulevit, ale věcně vzato tito lidé pláčou na špatném hrobě.

Vysloví sněmovna vládě kvůli amnestii nedůvěru? Nevím. Ale premiér se zodpovídat musí. Podle Ústavy „Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci.“ Není tedy problém, aby opozice vyvolala toto hlasování - ať již v hlasování uspěje či ne, musí se premiér zodpovídat.

Nedovedu si představit, že premiér řekne sněmovně: „Prezident mě na Silvestra požádal, tak jsem mu tam dal podpis. Ani jsem to nečetl. Ani jsem si neověřil, kolika lidí se bude týkat, ani jsem nepřemýšlel, jaké to bude mít důsledky.“ Předpokládám, že řekne, že text s prezidentem ladil, že mu nakonec plně vyhovoval a že měl přesně rozvážené důsledky. A připojí poslancům racionální argumenty ve prospěch udělené amnestie. Jestli toto neudělá, a řekne, že to podepsal bez rozmyslu, byl by blázen a sněmovna by jeho vládě měla okamžitě vyslovit nedůvěru.

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články