Články

Páteční glosy 15. 2. 2013

Sponzoři prezidentských kandidátů se dělí na tři skupiny. Jedna, ta co podporovala Jana Fischera, dokázala tím, jak po jeho vyřazení v prvním kole najednou odmítá věnovat peníze slíbené na kampaň, že za tyto peníze v budoucnu něco chtěla.  Druhá, ta co podporovala Miloše Zemana, za to určitě dle medií bude něco chtít, a to nejméně temelínské zakázky nebo příklon k Rusku. Jen ta třetí, ta co podporovala Karla Schwarzenberga, byla a je dle medií čistá jako lilium a dělala to pro krásné Karlovy oči…Pche!

 

Co je to za zmatek? Před pár hodinami byly plné noviny optimistických řečí představitelů EU, že krize je za námi a na obzoru konečně oživení a dnes čteme, že Evropa se potácí na prahu recese.

Jen jedno je jisté: jsou ale ti eurounijní politikové recesisté!

 

Čtenář glos J. P. mi napsal:

K DPH ještě jedna perla: do 28.2. musí všichni plátci nahlásit FÚ číslo účtu, ze kterého DPH platí. Je na to tiskopis Oznámení o změně registračním údajů, manželka ho včera přinesla. Nelze poslat elektronicky a jako příloha se uvede smlouva s bankou nebo prý alespoň potvrzení z banky, že tam účet mám. To vše zřejmě v rámci slibů o snižování administrativy.

 

Čtenář L. K. mi napsal:

K Vaší dnešní glose přítele I.S. mám podobnou hořce komickou zkušenost.

K 31.3.2011 jsem přerušil podnikání jako OSVČ a tuto skutečnost jsem oznámil všem státním protihráčům ŽÚ, VZP, FÚ a PSSZ pomocí jednotného registračníhio formuláře podaného u ŽÚ. Protože znám již své papenheimské, pojistil jsem oznámení o přerušení činnosti i doporučenými dopisy na všechny 4 úřady.

Bohužel, a teď to příjde, jsem zapomněl na odhlášení se z platby DPH, což jsem učinil 6.4.2011. Rozhodnutí o zrušení registrace plátce DPH bylo vydáno FÚ až 19.5. 2011.

V říjnu 2011 jsem byl vyrozumněn dopisem FÚ, že jsem nepodal v řádném termínu čtvrtletní přiznání k DPH za 2 čtvrtletí. Moje námitka, že ve 2. čtvrtletí jsem již nepodnikal a tedy nemám co vykázat, mi bylo FÚ sděleno, že mám povinnost přiznání k DPH za 2. čtvrtletí podat s tím, že ve všech kolonkách bude nula!!!

Tuto obludnou ptákovinu jsem tedy realizoval, takové přiznání s nulami ve všech kolonkách podal, dokonce s omluvným dopisem a hned jsem dostal od FÚ rozhodnutí o neprominutelné sankci 500,– Kč za pozdní přiznání nuly. Tuto sankci jsem zaplatil, abych se nedostal do exekuce nějakým vzdorem proti úřední blbosti.

Pikantní je, že správce daně z příjmu fyz. osob a správce daně DPH je v mém případě jedna a ta samá osoba, tedy ta osoba, která na začátku této story byla řádně 2x informována, že v 2. čtvrtletí již nepodnikám.

Takže nejen, že dostanete od státu za uši, když podnikáte, ale dostanou z Vás prachy i když nepodnikáte.

 

Čtenář glos J. B. mi napsal:

"Zpravodajskou povinností" byla poctěno i mé s.r.o. Netuším, co s tím budu dělat - tuto společnost mám již jen kvůli tomu, že se léta soudím s jinou firmou, která mi dluží peníze (a kdybych činnost společnosti ukončil, nemohl bych doufat v nějaký výsledek, protože by spor ze zákona
skončil), společnost nemá žádného zaměstnance a tudíž ani nikoho, kdo by měl čas se zabývat pitomostmi, který Český statistický úřad požaduje. Je to zde v Česku strašné, mladí lidé - učte se jazyky a utečte z této země, dokud to ještě jde!

Můj dovětek: Pokud bude ovšem za čas kam!

 

 

 

 

Čtvrteční glosy 14. 2. 2013

Zlatá slova Martina Weisse ve včerejších Lidovkách v článku o evropském rozpočtu:

Teorie o multiplikačních efektech nestojí na ničem jiném než na hliněných nohou různých rekonstrukcí zámků v Buštěhradě či hotelů v Kadani a Chomutově. Desítky tisíc inteligentních lidí se díky nim vyškolí v oboru získávání dotací. Ty dotace prošumí statistikou, zůstanou po nich objekty či různé zprávy, ale schopnost lidí živit se užitečnou prací a vytvářet hodnoty zakrní.

 

Čtenář glos I. S. mi napsal:

Po dnešním jednání s FÚ se snažím trochu vychladnout. Takto v praxi funguje podpora řádného podnikání. Platíme DPH už 20 let jako mourovatí vždy přesně 25. (ač značná část odběratelů platí ze zpožděním). Průměrná platba dosahuje cca 1,5 mil.Kč. S přechodem na datové schránky jsme opomněli jednou odeslat přiznání včas (fyzicky jsme zaplatili samozřejmě včas) a ejhle po roce nám přijde vyrozumění, že jsme se opozdili o 30 dní a tumáš penále podle zákona - 20 000,– Kč (slovy dvacet tisíc Kč), to vše za jeden pozdě poslaný papír. Nikoho jsme nepoškodili, ale trestáni jsme jak zločinci. To už mi přijde opravdu ujetý. A perla nakonec – odvolat se nelze. Takže vesele do podnikání.

 

Čtenář glos V. T. mi napsal:

V minulém týdnu představil ministr školství P. Fiala nástroje pro zlepšení školství. Mimo jiné uvádí:
"Učitelé a ředitelé se ve své práci potýkají s velkou mírou byrokracie a papírování. Další opatření by proto mělo školám pomoci snížit administrativní zátěž. "Učitel by měl mít více času na výuku a méně času trávit administrativou."
Praxe je ovšem jiná. Dnes jsme dostali do školy pokyn, jehož první odstavec jako by byl opsán z Hlavy XXII:
Vážená paní, vážený pane,
dovolte, abych Vás informoval o novinkách, které Český statistický úřad (CSU) připravil pro rok 2013.
Počínaje lednem 2013 CSU nově zaslal zpravodajským jednotkám souhrnný prehled o jejich zpravodajské povinnosti formou "Oznámení o zpravodajské povinnosti", které je uvedeno v příloze tohoto dopisu. Dodatečně stanovená zpravodajská povinnost bude sdělována Dodatkem oznámení, a to jednotkám, které z důvodu změny statistických charakteristik určujících konkrétní typ výkazu byly přeřazeny do jiného statistického zjištování nebo byly pro konkrétní výkaz dodatečně vybrány.
Konec prvního odstavce (dopis má dvě stránky).
Takže od letošního roku bude naše škola hlásit mimo jiné to, kolik peněz jsme získali od Finančního nástroje na podporu rybolovu, dále od Evropského rybářského fondu, od Kohezního fondu, dále od… (výkaz má 7 stránek).
Není ani tak pobuřující, že tyto údaje musíme hlásit, ale že tolik fondů vůbec existuje.

 

V září 2010 jsem napsal a publikoval článek o dotacích a jsem rád, že dnes už si většina lidí jejich zhoubný vliv na budoucnost začíná uvědomovat:

Představte si následnou situaci, která se může přihodit tak maximálně jednou za život: bohatý příbuzný z matčiny strany Vám slavnostně oznámí, že by v rámci rodiny by velmi záhodno, kdyby mezi příbuznými nebyly tak velké majetkové a jiné rozdíly. Strýček samozřejmě není filantrop, ale důvody jeho štědrosti, ač zajímavé, nejsou pro tento příběh důležité. Nabízí vám prostě, že vám vypomůže, abyste také mohli bydlet trochu na úrovni a ne v předpotopním panelákovém 2+1. A učiní Vám hned zcela konkretní nabídku - přispěje vám osmdesáti procenty na postavení nové vily, pokud se mu samozřejmě bude zdát její projekt solidní.

No, řekněte, odolali byste takové nabídce? Opravdu? Takový příspěvek a navíc zadarmo a na tak bohulibý účel!  Taková šance se přece už nikdy nemusí naskytnout! Matko, děti, výkres, tužku a trojúhelník sem a pěkně se rozmáchneme!

A tak vyberete všechny svoje úspory, něco si vypůjčíte od známých a také si vyřídíte bankovní úvěr. A hodný strýček dodá zbývajících osmdesát procent, s kterýmžto balíkem si i přes různé peripetie s papírováním a dohadování s úřady, nakonec skutečně postavíte svoji vilu snů…

Ostrý střih, následuje díl druhý. Jen se trochu zabydlíte, začínají přicházet první faktury za plyn a elektřinu,  s jejichž nebývalou výší jste jaksi nepočítali. Také dříve neznámá složenka s domovní daní doputuje. Navíc splátky dluhů jsou mnohem a mnohem otravnější a protivnější, než jste doufali, neboť najednou se vám začne nedostávat peněz nejen na věci zbytné, ale i na základní živobytí. A tak to jde dál a dál, den za dnem a z domu snů se pomalu, ale jistě stává nepříjemné břímě…

Střih, díl třetí, závěrečný: čas běží a běží a než se nadějete, je zapotřebí pořídit nový kotel, obnovit veškeré nátěry a opravit stoupačky a také zahrada je přerostlá a potřebovala by generálku, nemluvě o vadných taškách na střeše a propadnutém chodníku. Navíc faktury za plyn a elektřinu, ale nejen ony, rok od roku nabývají na velikosti. Jenže jak dál: úspory jsou pochopitelně veškeré žádné, rodinné příjmy spíše stagnují než by stoupaly a co ještě horšího, dříve štědrý strýček po vás najednou tvrdě vyžaduje, abyste zase vy v rámci rodinné solidarity pomohli jedné chudé neteři a dvěma rodinným povalečům….

Já vím, já vím, je to příběh zcela vymyšlený a navíc vy přece máte zdravý selský rozum a peníze v podobě tak danajského daru byste nepřijali, neb si výše zmíněné umíte velmi dobře spočítat a domyslet.

Jenže: rozhlédnete-li se dnes kolem a kolem, nelze nevidět desítky a stovky obcí, korporací i firem, stavějící za eurodotace právě takových danajských projektů nezanedbatelné spousty, aniž by si příliš lámaly hlavu, kde v budoucnu vezmou na jejich provoz a údržbu. Vždyť ruka Páně je přece tak štědře otevřená a nikdy už nebude!

Obávám se ovšem, že po letech zbydou z mnoha těch nabubřelých projektů jen zašlé euroruiny, tak jako by zákonitě vznikly z výše popsaného domu. A navíc se bohužel začne rozpadat spousta jiných a jiných, pro život mnohem potřebnějších a důležitějších věcí, na které holt už nezbyly peníze..

 

 

Středeční glosy 13. 2. 2013

Co se, proboha, česká „elita“ diví, že prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman? Přece jen stačí nakouknout (opravdu jen nakouknout, víc se nedá vydržet) na jakýkoliv pořad s obsahem a ve stylu včerejšího „VIP prostřeno“, aby bylo zřejmé, kde se bere všeobecný vkus národa…

Jinak „jánošíkovsky“ řečeno:  jen si pěkně „elito“  sněz, co jsi  buranským vystupováním v přiblblých pořadech a reklamách upekla…

 

Slíbil jsem časopisu Týden rozhovor o současné pravici, ODS a Václavu Klausovi, takže glosy na tato témata si ponechávám v záloze…

Pondělní glosy 11. 2. 2013

Neuvěřitelná informace ke kauze uprchlého exposlance Wolfa: "Náhrada způsobené škody součástí soudního rozhodnutí není, ministerstvo životního prostředí, ze kterého Wolf dotace vylákal, se totiž nepřihlásilo s nárokem na náhradu škody."

A teď se vsaďte, že konkrétním zaměstnancům ministerstva životního prostředí se za toto hrubé opomenutí nestane vůbec nic!

 

Analytik Patria Finance David Marek napsal v sobotní MF Dnes: Výkon průmyslu je zhruba stejný jako v roce 2006, jinými slovy ztratili jsme sedm let.

K této větě mám dvě zásadní výhrady. Jednak by měl David Marek mluvit za sebe: já osobně nepokládám minulých sedm let pranic za léta ztracená, žil jsem plnohodnotným životem, vytvořil jsem nemalé hodnoty a dal jsem (nejen na daních) tomuto státu více, než jsem od něho dostal.

 Ale to nejpodstatnější: proč by měl být výkon průmyslu na úrovni roku 2006 principiálně něčím špatným? Pokud by se namísto lecjakého šuntu vyráběly kvalitnější výrobky, pokud by se nestavěly předražené zbytečnosti a ohyzdnosti a investovalo by se rozumněji a kvalitněji, prostě pokud by se lépe a s rozumem hospodařilo, pak by dnešní  „stejný“ číselný  výsledek byl přece výsledkem skvělým.

 

Není snad většího paradoxu přerozdělování, než Spolková republika Německo: každý Němec platí na Berlín a další státy bývalé NDR „solidární daň“ ve výši 5,5 %, bohatší spolkové země navíc těmto oblastem doplácejí další horentní sumy v rámci „finančního vyrovnání“.

Berlín tak čerpá z celostátního rozpočtu přes 3 miliardy eur ročně a přitom se potýká s dluhem ve výši přesahující 60 miliard eur. Socialistický starosta Wowereit ovšem populisticky zavedl v Berlíně školky zdarma. A tak bohatším spolkovým zemím a Nemcům konečně došla trpělivost, neboť tvrdá práce na straně jedné a špatné hospodaření a rozhazování na straně druhé nemůže trvat donekonečna. Napadli proto stávající systém u Ústavního soudu.

 

Vynikající termín „odmorálnění“ používají polští historikové, zabývající se problematikou poválečného odsunu Němců: jde o odmazávání a pomíjení příčin a náledků a tedy stavění utrpení agresora a oběti na stejnou úroveň.

 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s A. A. Milnem

Sic vypadá jak dům, však není domem,

má schodiště a velkou místnost k čtení,

však chybí u něj zahrada,

zahrada,

zahrada,

tak dům to přece není.

 

Sic vypadá jak dům, však není domem,

má zahradu a altán k posezení,

však na zahradě není hloh,

není hloh,

není hloh,

tak dům to přece není.

 

Sic vypadá jak dům, však není domem,

má krásný hloh a pod ním místo k snění,

však chybí na něm černý kos,

černý kos,

černý kos,

tak dům to přece není.

 

Sic vypadá jak dům, však není domem,

má kosa, který zpívá při setmění,

však nikoho to netěší,

nikoho

netěší,

tak žádný dům to není.

Páteční glosy 8. 2. 2013

Stát chce, aby lidé více šetřili ve třetím pilíři důchodového systému, tedy v soukromém důchodovém připojištění. Proto zde existuje státní podpora.  Stejný stát také chce, aby lidé více utráceli, neboť bez rozhýbání vnitřní spotřeby hrozí stagnace a recese a tedy méně peněz na důchody. Tak si vyberte!

 

Petr Štěpánek na facebooku:

Erik Tabery, šéfredaktor Respektu, zveřejnil na svém profilu fotografii MUDr. Bartáka se Zemanem a Klausem. Napsal jsem mu do komentářů, že je propagandistické prase a připojil odkaz na jinou fotografii, na které je Barták s Havlem. Takhle totiž lze omočit skoro každého významnějšího politika z naší země, neboť Barták trpěl obsesí fotit se s politickými celebritami.

 

A jeden nekorektní na závěr od čtenáře glos J. T.:  V létě se chystám na dovolené poznávat muslimskou kulturu. Jen ještě nevím, pojedu-li do Francie, Německa nebo Velké Britanie.

Středeční glosy 6. února 2013

„Geniální“ titulek na tiscali.cz: „V Brně se při srážce autobusu zranilo 19 lidí, z toho polovina těžce!“

 

Čeština je obohacena o nové zvukomalebné slovo: vlezdobruselismus…

 

Opsáno z facebooku: Prosím novináře, aby vždy, když píší o zákonech a jejich důsledcích, na konci článků uveřejňovali tabulku, kdo z poslanců jak hlasoval…

Úterní glosy 5. 2. 2013

„Neprošli ohněm volby“ je skvělý termín, zvláště v době výročí Stalingradu. Předpokládám tedy, že pány Drymla a Palase, kteří se vyvezli do senátu na momentální oblibě ČSSD a pak přeběhli  k Zemanově SPOZu, čeká prezidentská ohnivá palba, nutící je ke složení mandátu…

Ale jak znám Miloše Zlatoústého, čeká nás nudná přednáška o rozdílu senátních a poslaneckých obvodů, kdežto na morálku přeběhlíků, respektive její absolutní nedostatek, vůbec nedojde. 

 

A tak nám starý komunista Baroso společně s novým prezidentem Zemanem vztyčí na Hradě vlajku Evropské unie. Pokud by si ovšem přečetli článek 52 závěrečného aktu Lisabonské smlouvy, tak by lehce zjistili, že žádnou takovou vlajku neuznáváme…

 

Loňský prodej aut v Evropě byl loni nejnižší za posledních 17 let a odhad zní, že letos opět poklesne (v Německu kupříkladu o 3%), v Italii se v lednu prodalo o 19% aut méně než loňského ledna a také další evropské státy hlásí stejný trend.

A teď: kde je Merklová a spol. s vyhlášením dalšího „šrotovného“? Kde jsou plamenná slova jeho tehdejších zastánců ? Jak to, že media nekritizují tehdejší věrozvěsty „šrotovného“ a nevyzdvihují jeho oprávněné kritiky?

 

Také jste si všimli, jak se v době prezidentské kampaně i po ní zcela slehla zem po velkém reformátorovi české společnosti Andreji Babišovi?

Vlastně ne tak úplně: likviduje krajské redakce novin 5+2. Zřejmě konečně přišel na to, že by ke svým milionům musel ještě leccos, co se nedá koupit, přidat, aby mohl pomýšlet alespoň na skrovný politický úspěch…

 

Dokonalou ukázkou kýče je dopis, který nedávno zaslala Lidovkám paní Olga Krupauerová, a který začíná:

Má sedmiletá dcera se v sobotu večer po zjištění, že naším novým prezidentem bude Miloš Zeman, usedavě rozplakala: „Mami, jak může být lhář naším prezidentem?“ Moje ujišťování, že vyhrál v demokratických volbách, a tudíž se s tím teď musíme na pět let smířit, ji nijak neuchlácholilo. Vrhla se k oknům a začala zatahovat všechny závěsy s výkřikem: „Už nikdy nechci vidět ten Zemanův svět!“

 

A jeden nekorektní z USA:

Vystoupil jsem z auta na značně zaplněném parkovišti obchodního domu a  uviděl řidiče, zoufale se snažícího najít volné místo. Ukázal jsem mu na volné místo pro invalidy. Stáhl okénko a pravil: Ale já nejsem invalida! Odpověděl jsem mu: Ne? Ale vždyť máte na nárazníku nálepku „Volil jsem Obamu“, tak musíte mít něco s hlavou!

Petra plesová...

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Charlotte Mary Mewovou

Jen příliv dneska na jiný břeh buší:

zde řekli jme si, na cestičce zdejší,

že všechno to, co milencům tak rozechvívá duši,

je moře trvalejší.

 

Houf stejných rybek, pláž je stále hezká,

též stejný měsíc svítí stále na ni,

jsem pro něj totéž, co on pro mne dneska,

jen vítr, který svírám v prázdné dlani.

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články