Články

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Katherine Mansfieldovou

Podzimní píseň

 

Nastal čas, kdy dětské nosy

barvu rudých růží nosí,

také odstín dětských tváří

připomíná svojí září

jablíčka, jež rostou v sadě

nebo šípky na zahradě.

 

Ani dítě rovno šídlu

nepřichází pozdě k jídlu,

naopak hned domů chvátá

aniž odbila by pátá,

jehněčí si třikrát dává,

Otesánkem se snad stává.

 

Popadni ten míč a pálku,

kdepak myslet na zahálku,

nezapomeň vzít si svetr,

byť nám přeje svatý Petr,

budeme si pěkně hrát,

podzim spolu milovat.

Čtvrteční glosy 6. 12. 2012

Pražský dopravní podnik včera opět navštívila policie a probírala se papíry. Myslím, že v rámci úsporných opatření by bylo jednodušší, kdyby tam zřídila svoji pobočku. Práce by tam měla dozajista dost na dlouhou dobu…

 

Čtenář glos L. K. mi napsal:

Dočetl jsem se, že dochází ke změně statutu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a návrh na jmenování místopředsedů této rady. Počet místopředsedů by se měl zvýšit. Je vidět, že vláda rozpočtové odpovědnosti opravdu odpovědně šetří. Zajímalo by mě, který kamarád dostane takovou zajímavou trafičku.
Je mi sympatický protest jihočeských studentů proti komunistům, neboť proti zločincům je potřeba stále vystupovat. Jen mne překvapilo, že největší shromáždění chystají na 18. 12., kdy zemřel Václav Havel. Cožpak jim někdo neřekl, že právě on udělil už v prosinci 89 generální pardon všem bolševikům?

 

Opsáno z facebooku:

V Evropské unii roste nezaměstnanost absolventů? Co jsme čekali, když každý za veřejné peníze studuje, jak se rýpat v nose, nebo ve výkalu přistěhovalce…

Středeční glosy 5. 12. 2012

Podle statistického úřadu Eurostat jsme nejsociálnější a nejrovnostářštější zemí Evropy. Bohužel, dodávám k tomu.

 

Zdravý selský rozum úpí: státy eurozóny chtějí společnou eurobanku, která by hlídala a kontrolovala jednotlivé banky, Česká republika je logicky proti, neboť Česká národní banka by ztratila dohled nad zdravými českými bankami a jejich aktiva by lehce mohla skončit u jejich „chorých“ matek.

Chápu, že jde o další pokus zachránit společnou měnu, euro.

Ale nechápu, proč do toho musí být zatahováno i Česko a nuceno tak k vetu. Ať si ten dozor udělají eurosoudruzi pospolu a bez nás! 

 

Angela Merkelová obohatila svět novým ustáleným slovním spojením, takže vedle „na svatého Dyndy“, „za uherský rok“, „až naprší a uschne“ tu dnes máme i „až Řecko bude mít přebytkový rozpočet“. Pak prý bychom měli odpustit Řecku zase část dluhů…

 

Opsáno z facebooku:

Lež se stane pravdou pokud se opakuje dostatečně dlouho, nebo když ji pronese Miloš Zeman.

Úterní glosy 4. 12. 2012

Včera jsem velmi zkratkovitě a tedy nepřesně napsal, že zásluhou církevních restitucí a problémů s čerpáním eurodotací vzroste letošní deficit na cca 5 procent. Jde ovšem jen o peníze na papíře, neboť musíme dle metodiky EU celkové církevní restituce zohlednit v letošním účetnictví, ačkoliv je prakticky vydáme až v příštích letech.

Takže buďme klidní: státní ruka nebude v kapse tak hluboko, jen déle…

 

Text, kolující po internetu:

Jeden americký profesor ekonomie na místní vysoké škole nikdy nenechal propadnout jediného studenta, ale v poslední době nechal propadnout rovnou celou třídu. Třída trvala na tom, že Obamův socialistický model funguje, že nikdo by neměl být chudý ani bohatý, všichni by měli být zhruba na stejné úrovni. Profesor řekl: "

…OK, uděláme v této třídě experiment Obamova plánu. Známky z jednotlivých testů zprůměrujeme a všichni tak budou dostávat stejnou známku jako je průměr třídy, takže nikdo nepropadne, ale nikdo ani nedostane za 1." Po prvním testu byly známky v průměru a každý student dostal za 2. Studenti, kteří tvrdě studovali, byli trochu zklamaní a studenti, kteří studovali málo, byli spokojení. U dalšího testu studenti, kteří studovali málo, studovali ještě méně a ti, kteří studovali hodně, se rozhodli, že jim průměr stačí, takže i oni studovali málo. V tomto testu byl průměr 4! Nikdo nebyl spokojený. Při třetí zkoušce byl průměr 5. Jak zkoušky pokračovaly, průměr se nikdy výrazně nezvýšil, vše se zvrhlo v následné hašteření, obviňování a nadávky. Nikdo nechtěl studovat ve prospěch někoho jiného. K jejich velkému překvapení všichni propadli. Profesor konstatoval, že socialismus už z principu nemůže fungovat, protože odměna za práci může být skvělá, lidé mohou mít motivaci uspět, ale když si vláda celou odměnu vezme, nikdo se nebude snažit nebo nebude chtít uspět.
Pět vět, které se vztahují k experimentu:
1. Nemůžete legislativou udělat z chudých prosperující a prosperující legislativně odstavit od příjmů.
2. Co dostane jeden člověk, aniž by si to odpracoval, to musí odpracovat jiný člověk, aniž by za tuto činnost obdržel odměnu.
3. Vláda nemůže dát nikomu nic, aniž by si to dříve nevzala od někoho jiného.
4. Nelze rozmnožit bohatství tím, že se rozdělí.
5. Jestliže si polovina lidí představuje, že nemusí pracovat, protože se druhá polovina o ně postará, a když druhá polovina zjistí, že není dobré pracovat, protože někdo jiný bezpracně dostane to, co oni vytvořili, tak to je začátek konce každého národa.

 

 

Pondělní glosy 3. 12. 2012

Ministerstvo financí očekává za rok 2012 nárůst deficitu veřejných financí na pět procent hrubého domácího produktu. Ještě v říjnu úřad pro letošek odhadoval schodek 3,2 procenta. Nárůst způsobí církevní restituce a problémy s čerpáním eurodotací.

Naštěstí máme vládu rozpočtové odpovědnosti…

 

Jestlipak si ještě vůbec vzpomenete na nedávné články o zástupci Karolíny Peake Robertu Vackovi? Premiér Nečas řekl, že vylučuje, aby se člověk s tak děsivými referencemi stal ministrem dopravy.

Ovšem tento člověk má prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň přísně tajné, sedí v dozorčí radě ČEZ a je náměstkem protikorupční vicepremiérky…

Podivuhodné, že ano?

 

Jak typické: v sobotní MF Dnes odpovídá (celým článkem) na otázku „Byla veřejná služba nezaměstnaných přínosem?“ kladně starosta města, záporně filozof a politolog…

 

Před šedesáti lety skončil proces s „protistátním centrem“ v čele s bývalým generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským. Objevilo se množství článů, které více či méně podrobně popisují tehdejší proces, případně se zabývají rodinným zázemím odsouzených. Tehdejší odsouzení v nich pak figurují málem jako hrdinové, kteří kvůli svým ideálům přišli o život.

Přitom všichni z nich měli vysoké stranické (včetně té nejvyšší) a vládní funkce v době nejtěžších represí komunistického režimu, což v té době opravdu nemohly být malé svině…

 

„Karel Janeček, podnikatel, bojovník proti korupci a mecenáš“, jak jej tituluje sobotní MF Dnes, v rozhovoru pro tento list pravil k vystoupení Daniela Landy při předávání Zlatých slavíků:

„On prostě má strach - já nikoliv - že já už zlojedům vadím natolik, že mě třeba nechají zastřelit. On chtěl říct, aby to nedělali, protože by měli co do činění s ním.“

No comment…

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Rogerem McGoughem

Rád bych umřel jako mladík

 

Rád bych umřel jako mladík,

žádnou ušlechtilou smrtí

při posledním pomazání,

s rozloučením s nejbližšími,

poklidně a spořádaně.

 

Až mi bude sedmdesát,

mohl bych přec havarovat

ve sporťáku rudé barvy

pěkně ráno za úsvitu

cestou domů

z diskotéky.

 

Až mi bude devadesát,

vlasy stříbrem pokropené,

při sezení u holiče

mohli by mě rozestřílet

hoši z vedlejšího gangu

pěkně od hlavy až k patě.

 

Až mně ovšem sto pět bude,

tak by po návratu z baru

mohla přistihnout mne v loži

moje milá se svou dcerou,

v rozezlení, co to dělám

rozsekat mne na kousíčky,

jeden úd jen nechat celý.

 

Rád bych zemřel jako mladík,

žádné zpovídání z hříchů,

žádné kadidlo a svíce,

žádní andělé a slova

o poklidné chvíli smrti.

 

 

 

Páteční glosy 30. 11. 2012

Jaroslav Plesl ve včerejším Reflexu napsal: „Kdo by také dokázal předpovědět, že se zrovna esoterický matematik Janeček spojí právě s někdejším skinheadem Landou, libujícím si v pochodové hudbě a rytířské symbolice? Ale stalo se. A teď můžeme jen čekat, zda tato nečekaná aliance vydrží a zda přiláká dost příznivců, aby se její příznivci dostali například do Parlamentu.“

Dodávám: Příznivci jsou velice obecným a velice korektním názvem. Řečeno však realisticky: zda přilákají dost blbů, kteří (po kolikáté už?) opět naletí osobnostně akcentovaným (korektně řečeno) Mesiášům.

 

Vzpomínáte si, jak po triumfálních vítězstvích rychlobruslařky Martiny Sáblíkové ihned vznikl plán na postavení bruslařského monstrstadionu za stovky a stovky milionů, samozřejmě s přispěním peněz daňových poplatníků?

Sešel se pátek s pátkem a Sáblíková se nedostala v anketě Sportovec roku ani mezi první desítku kandidátů…

Dal by dnes do toho projektu někdo ze soukromých investorů svoje peníze?

 

Čtenář glos O. V. mi napsal:

Reaguji na Vaši glosu o soudním zrušení povinnosti veřejných prací pro nezaměstnané. Rozhodnutí ukazuje na odtrženost ústavních soudců odživota. Pokud se mezi nezaměstnanými vyskytl někdo vysoce kvalifikovaný, náš městský úřad jej využil pro kvalifikovanější práci, než je zametání listí. Jedna inženýrka nám např. perfektně udělala inventuru v knihovně atd. Pro tyto lidi to v žádném případě nebyla potupa, naopak dostali možnost předvést své schopnosti a tím zvýšit svoji šanci na získání nového zaměstnání. V některých nesmělých resp. málo adaptabilních lidech dřímají netušené schopnosti. Pokud je nějakým způsobem nedonutíte jít mezi lidi, novou práci si nenajdou.

Příklad z naší firmy: Před lety jsme několik měsícůmarně sháněli programátora, neboť programátor je na pracovním trhu nedostatkové zboží. Pak kdosi objevil inženýra středního věku, žijícího v nedaleké obci, který byl přes půl roku nezaměstnaný poté, co jej v rámci módního outsorcingu propustili z banky, kde dělal správce sítí. Protože je to nesmělý introvert, příčilo se mu se někde ucházet o zaměstnání. U nás se během krátké doby stal špičkovým nepostradatelným specialistou, velice váženým jak ve firmě, tak i u našich zákazníků.

Jestliže se propuštěný učitel vyššího věku musí chodit ukazovat do různých firem, kde s ním mnohdy jednají přezíravě arogantní personalisté, je to pro něho větší trauma, než kdyby vyfasoval smeták. Rozhodnutí ústavního soudu zrušit povinnost veřejných prací uškodí těm, které chtělo chránit.

 

 

Čtenář glos M. Z. mi napsal:

Zajímalo by mě kolik lidí si při volbě prezidenta uvědomí, že kandidát Fischer v pozici "úřednického" ministerské předsedy měl daleko větší prostor a moc své dnešní prezidentské sliby realizovat. Uvědomí si někdo, jakého úžasného výsledku dosáhl?

 

Čtenář L. M. mi napsal:

Nezdá se Vám, že Vondrův odchod je velkým vítězstvím soudruha (bratra) Kalouska? Vondrovým odchodem se ještě více sníží pravděpodobnost, že se na ministerstvu obrany něco zjistí.

Čtvrteční glosy 29. 11. 2012

Jak je všeobecně známo, prezident v našem ústavním pořádku moc pravomocí nemá. Ovšem i s těmi zázraky dokáže bohatýr dělat zázraky. Vždyť vezměte si třeba takového Mumomce Fischera. Ten nám velkými inzeráty v tisku slibuje: zasadím se o to, abychom měl silnou ekonomiku, v naší zemi vládlo právo, politici se chovali slušně a odpovědně a hájili národní zájmy.

A je to!

 

Veřejné práce dle Ústavního soudu ponižují. Obávám se ovšem, že s tímto postojem nás záhy převálcuje civilizace, která si stále myslí, že práce šlechtí…

 

Kdyby tak vtrhlo nějaké komando do několika českých bank a podívalo se, kdo si z politiků a jejich manželek a kamarádů napůjčoval peníze na stavbu fotovoltaických elektráren, hned by bylo jasno, koho můžeme chvalořečit za neustálé navyšování cen elektrické energie…   

 

 

Úterní glosy 27. 11. 2012

Cože? Já a dárce padesáti tisíc? Kde bych na to v roce 2010 vzala? V té době jsem byla samoživitelka. Mě ta částka naprosto šokuje. Nikdy jsem touto částkou Zemanovu stranu SPOZ nesponzorovala. (Alena Sýkorová, 16. 11. 2012)

Prohlašuji, že jsem na základě svého dobrovolného rozhodnutí darovala SPOZ v roce 2010 částku ve výši 50 tisíc korun. Když mě kontaktovala MF Dnes, myslela jsem si, že jde o provokaci. (Alena Sýkorová, 26. 11. 2012)

Tak to by byl zajímavý výpis přijatých hovorů či návštěv v tom mezidobí, co říkáte?

 

Přiznání, že Řecko již dávno zkrachovalo, se opět odkládá, takže průšvih na konci bude ještě větší…

 

V roce 2002 zavzpomínal v rozhovoru se slovenským deníkem Sme na dělení federace Valtr Komárek. Při té příležitosti pravil: „Dva poslanečkové (sociální demokracie), kteří hlasovali pro rozdělení, raději vyhledávali temné kouty kuloáru.“

Skromně zamlčel, že byl (spolu s poslancem Žandou) jedním z nich…

 

Historik umění a architektury Pavel Kalina ve včerejších Lidovkách:

Komunistická strana byla obrovskou zátěží pro demokracii od samého vzniku samostatného Československa. Už za první republiky ji pravidelně volilo přibližně deset procent obyvatel. Velmi podobné procento lidí volilo komunisty i v prvních svobodných volbách roku 1990. … Pokud jde k volbám méně než polovina obyvatel, pak tato desetina logicky vytváří přes pětinu hlasů. Podpora komunistů je stabilní už sto let.

Pondělní glosy 26. 11. 2012

Matematikové zcela žasnou nad dramaticky rozdílnou chybovostí dvou vzorků petentů a k tomu předseda ústřední volební komise Henych blahosklonně říká, že je vše v pořádku, neboť namátkové vzorky vybral počítač.

Ta věta má stejnou logiku, jako kdyby kriminalista prohlásil, že vraždu spáchal revolver Smith and Wesson.

Přece ten počítač musel někdo konkrétní naprogramovat podle zadání někoho jiného, někdo program zkontrolovat a někdo spustit a vyhodnotit…ovšem konkrétní odpovědnost, ta se u nás nenosí: za všechno zodpovídá počítač!

 

18. prosince uplyne rok od smrti Václava Havla a skupina jeho příznivců by to ráda připomněla, takže vymysleli nenápadný žertovný happening: vybízejí, abychom chodili s ohrnutými nohavicemi u kalhot, coby připomínkou Havlovy slavnostní inaugurace.

Proč ne, ale není to trochu málo, Antone Pavloviči? Mnohem zřetelnější by bylo, kdyby všichni přívrženci ten den ráčkovali…

 

Nechápu, proč je tolik pobouřených reakcí na výsledky Zlatého slavíka! Stále přece platí přísloví: Jaký vkus, taký Klus….

 

Povzdech na facebooku:

Předseda komory administrátorů veřejných zakázek. Panebožeznebe! Dělá tady někdo něco normálního?




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články