Články

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Amy Levyovou

Motto:

„Am Kreuzweg wird begraben

wer selber brachte sich um.“

 

 

Když prvně ublížil mi svět,

Bůh nezjevil se u mne hned.

Když vedlo se mi ještě tíž,

tak neslétla hned Láska blíž.

Když nejhorší pak přišel zvrat,

Smrt nezbylo, než zavolat.

Dopis z Mautern

 Jedno z těchto ležení logicky vybudovali na pravém břehu dunajského brodu v místech, kde řeka opouští úzké údolí Wachau a nazvali je Favianis. Sídlila tady nejen posádka, ale byla zde i jedna ze základen římské dunajské flotily. Také zde žil v závěru slávy římské říše svatý Severin, což byla osobnost vskutku zajímavá.

Ale o tom všem, pokud máte zájem, si dozajista přečtete někde jinde a leccos také můžete vidět na místě, a to jak v terénu, tak v místním muzeu. Což by měl být rozhodně jeden z důvodů se sem vypravit. Navíc je to městečko malebné, se spoustou středověkých domů a viničných statků a na druhé straně řeky (nemusíte se už přebrodit, dnes tu stojí železný most) je nádherné dvojměstí Krems - Stein s přívětivými nákupními možnostmi na pěší zóně a spoustou architektonických a kulturních zajímavostí všeho druhu.

Vraťme se ovšem do Mautern: také zde můžete nalézt Landhaus Bacher, což je neokázale luxusní restaurace s dvěma michelinskými hvězdičkami a devadesáti devíti punkty ze sta možných od Falstaffa.

Také můžete přímo na Radničním náměstíčku navštívit Café Maria rodiny Krennovy, shlédnout za velkým výkladem výrobu  krémových trubiček a řezů a hned začerstva  je v kavárně ochutnat. Obávám se ovšem, že u jedné nezůstanete.

A protože Mautern (na rozdíl od protější Kremže) patří do slavné viniční oblasti Wachau, pochopitelně zde všude narazíte na skvělá vína.

Dokonalou kombinaci skvosté krmě a vín pak nabízí Weingut Nikolaihof, taktéž přímo ve středu Mautern. Jeho sklepy pocházejí ještě z doby římské a posezení na velkém dvoře pod mohutnou lípou, jejíž větve sahají až k zemi, je zvláště za parných letních dnů zážitkem. Rodina Saahsova Vám ovšem svojí pohostinností a nabídnutými jídly a víny zážitek ještě umocní.

Moc doporučuji objednat si „předkrmový talíř“ pro dva, tři či více lidí: talířů Vám donesou spoustu se všelikými domácími šunčičkami, salámy, sýry, paštikami, jelítky a širokou škálou sezónních zelenin a bylinek, zrovna tak jako s patřičným výběrem čerstvého pečiva. Vína mají vlastní, vyráběná tradičním způsobem bez používání chemie a vždy skvěle vychlazená: k výše zmíněnému „talíři“ Vám mohu vřele doporučit kupříkladu mladý Neuburger 2011, který bude tím správným doprovodem všech těch lahůdek.

Samozřejmě si můžete zakoupit všechna nabízená vína domů a pak si za dlouhých večerů nachystat něco dobrého k jídlu, otevřít si tamní lahvinku a připít si na časté návraty do Dolních Rakous, do Mautern a do Nikolaihofu.

 

Těším se tam s Vámi na shledanou!

 

Váš

 

Miroslav Macek

 

 

Čtvrteční glosy 7. 6. 2012

Ovšem jedno musím Marii Benešové přiznat: velkorysost.

Ve stejném rozhovoru totiž přiznává, že by ráda měla za kandidáta na úřad prezidenta Miloše Zemana a na otázku „Bamberg, Olovo, Bašta, Kavan, Ivo Svoboda, Gross – to vše má být zapomenuto?“ odpovídá: „No, tak v těch hrůzách, co se odehrály s dalšími premiéry, to byly také titěrnosti.“

 

Ekonom Pavel Páral:

Hra o eurofondy, kterou teď prožíváme, jen znovu dokazuje, o co by bylo lepší, kdyby Evropa zařadila integrační zpátečku a vrátila se k podobě sedmadvaceti domků, v nichž žijí rodiny v přátelské shodě, protože žije každý za své.

 

Právník J. J. mi napsal:

Včera jsem v televizních novinách zaregistroval reportáž o pokynu šéfa městské policie v Říčanech, který vyhrožuje svým podřízeným krácením odměn, pokud nevyberou předepsané množství pokut. Po dotazu reportérky na tento pokyn, se pokoušel svůj pokyn zlehčovat tím, že nebyl myšlen zcela vážně. Korunu tomu všemu nasadil jeho zástupce, který bezelstně přiznal, že „podle něčeho přece musíme své podřízené hodnotit“.

Je pravděpodobné, že zmíněný představitel městské policie tímto pokynem svým podřízeným naplnil skutkovou podstatu trestných činů úředních osob, konkrétně § 329 trestního zákona, zneužití pravomoci úřední osoby. Už jen příprava takového trestného činu je trestná.

Jak dlouho ještě budou městské a obecní policie zdrojem šikanování občanů? Je všeobecně známo, že městští policisté jsou svými nadřízenými tlačeni k co nejvyššímu vybírání pokut. Většinou však jejich nadřízení nejsou tak hloupí, aby to otevřeně přiznali. Z každého pravidla ale, jak je vidět, existují výjimky.

Navrhuji proto sestavení petice poslanecké sněmovně, aby změnila zákon, podle něhož by se tyto pokuty staly automaticky součástí státního, nikoliv obecního či městského rozpočtu. Jestliže jdou pokuty do městského či obecního rozpočtu, nemohou být policisté, kteří je ukládající nestranní. Oni jsou totiž z tohoto rozpočtu placeni. Za těchto podmínek je uložení pokuty členem městské či obecní policie nezákonné, protože není nestranné.

 

Čtenář glos V. B. o Rathovi:

Je kouzelné, že se celý národ dověděl, jakou svačinku mu dali na výlet, kolik lidí ho hlídalo, aby se mu nic nestalo. Ale, že stále bere asi 28 tisíců na reprezentaci, dopravu a jiné nezbytnosti, to moc lidem nevadí.

 

Středeční glosy 6. 6. 2012

Ve vyčuranosti a vyspravování ega ovšem včera na body zvítězil Jiří Paroubek: nejprve prohlásil, že samozřejmě bude hlasovat pro Rathovo vydání, pak rozebral, kterak nebýt Kubiceho a spol. mohl být ministerským předsedou a pak se pod malichernou záminkou zdržel hlasování: voličů, co věří, že Rath je liliová Tymošenková v kalhotech není málo a nějací by se přece té jeho straničce šikli, že?

 

Také nechápu, kde se ztratilo těch deset milionů vydělaných v Kuvajtu Rathovým otcem, které měl nachystaných na koupi domu v Hostivici a které podle jeho slov syn David uschoval doma do jakési skrýše. Ten přitom včera potvrdil, že u něho při domovních prohlídkách policie našla jen pár drobných. Tak buď někdo kecá anebo policie mizerně pracuje, jiné vysvětlení není….

 

Poslanec ČSSD Huml: „Jinak ale nemám s vydáním (poslance Ratha) problém, na 90 % budu pro.“

Což mi připomíná tu blondýnku u gynekologa: „Pane doktore, já jsem asi trošku těhotná.“

 

Zdá se, že se konečně objevila zbraň, která definitivně zničí afgánský Taliban: za českými vojáky do Afganistánu přiletí kuchař Jiří Babica a přiveze jim „českou chuť“…

 

Opsáno z facebooku: rathorika = umění plynně lhát.

Úterní glosy 5. 6. 2012

Nová hejtmanka středočeského kraje Zuzana Moravčíková nám opět připomenula oblíbené politické heslo „Nejsme jako my!“

 

Konečně jsem objevil vhodného kandidáta na prezidenta republiky. Vlastně kandidátku: Ilonu Vysoudilovou.

Že jste o ní doposud nic neslyšili? No, to já také ne, ale musí to být zcela geniální mladá dívka s mimořádnými schopnostmi. Coby tisková mluvčí pražského dopravního podniku totiž v lednu tohoto roku dostala odměnu 416.000.-Kč a uznejte, že takové peníze k platu svědčí o mimořádném až geniálním výkonu, ač zatím nikdo ani netuší jakém.

Ale to není všechno: záhy nato dala výpověď a nastoupila k ministru životního prostředí Chalupovi coby ředitelka tiskového odboru a marketingu za plat, který ministerstvo úzkostlivě tají, ač jde, pochopitelně, o naše peníze a mohli bychom tedy snad vědět, jak se s nimi nakládá.

No, uznejte, to by byla prezidentka!

 

Závěr prohlášení ideové konference Suverenity, strany Jany Bobošíkové, zní:

 Vraťme do škol náročnost a důslednost. Vraťme práci úctu. Usilujme o zdokonalení zastupitelské demokracie tak, aby volení zástupci museli naplňovat vůli většiny lidu a byli případně odvolatelní. Usilujme o skutečně právní a sociální stát, o zdokonalení a zjednodušení našeho právního řádu, hledejme ideje, které nás spojují a ne ty, které rozdělují.

Krásná slova, bohužel v celém textu není jedno jediné o tom, jak toho dosáhnout…

 

Opsáno z facebooku:

Pokud lze u ministra Kalouska hovořit o něčem jako o evidentním zločinu, tak je to rozhodně skutečnost, že zahrnul evropské dotace mezi příjmy státního rozpočtu.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Algernonem Charlesem Swinburnem

Láska a spánek

 

Spánkem když za noci trávil jsem čas,

láska má na lože ke mně si sedla,

bledá jak lilie, pohled můj svedla

na hebkou šíji a na tmavý vlas.

Žádná růž ve tváři, jen matný jas,

každá však barva by vedle ní zbledla,

svými rty vášnivé vyznání spředla,

přešťasten vnímal jsem tichounký hlas.

Moje rty chutnaly med její krásy,

oči se kochaly křivkami těla,

dlaněmi v ohni a šíjí tak dlouhou,

vzepětím boků i dlouhými vlasy,

stehny tak úslužně pružnými zcela,

víčky, jež chvěla se před mojí touhou.

Jahodové knedlíčky á la Wampetich

Rozpis pro 2 - 4 osoby:

 

8 větších vyzrálých zahradních jahod

250 g tučného tvarohu

2 žloutky

citronová kůra z půlky citronu

1 lžička citronové šťávy

45 g pšeničné krupice

80 g pomletých vlašských ořechů

1 lžička vanilkového cukru

zakysané smetana

 

Tvaroh utřeme se žloutky, citronovou kůrou a citronovou šťávou, pak přidáme krupici a důkladně směs propracujeme. Ponecháme alespoň půl hodiny v chladu.

Přivedeme do varu dostatečné množství vody, mokrýma rukama berme kousky těsta, obalíme jimi jahody, vytvořené knedlíčky vhodíme do vařící vody a vaříme tak dlouho, až vyplavou.

Po vyjmutí z vody je obalíme ve směsi strouhaných vlašských ořechů a vanilkového cukru a ozdobíme zakysanou smetanou (dle chuti ji možno ozvláštnit trochou zeleného pepře).

 

Doporučené víno: suchý Muskat Lunel, suché tokajské, ale klidně vyzkoušejte i některé voňavější růžové.

Čtvrteční glosy 31. 5. 2012

Čteme-li či slyšíme-li zprávu podobnou té následující, obvykle si poklepeme na čelo a pomyslíme si něco o bulvárních mediích a Radiu Jerevan. Pak se ovšem vesměs ukáže, že zpráva není vtípkem nebo výmyslem a klepat na čelo by si měl někdo jiný. Svět se opravdu zbláznil…

Australské obchody a restaurace by mohly dostat pokutu až milion dolarů, kdyby jejich zaměstnanci "křivě" promluvili o nově zaváděné uhlíkové dani nebo zveličili její možné dopady, napsal britský deník Daily Telegraph.

 

Přítel T. H. mi mj. napsal:

Je v celku málo podstatné, jaké jsou příjmy státního rozpočtu, pokud nedosahují výše jeho výdajů a pokud vláda nenalezne odvahu k uskutečnění opravdové reformy veřejných financí. To co vidíme dnes není reforma. Jsou to zoufalé pokusy zastavit růst zadlužení a jsou předem určené k nezdaru.
Státní rozpočet je totiž zatížen 80 procenty mandatorních výdajů. Rád bych věděl, kolik procent činí
mandatorní výdaje v těch zemích které označujeme jako "vyspělé" a porovnat jejich výši se zadlužením daného státu a s růstem jeho dluhu.
Skutečnou a efektivní reformu nemůže udělat vláda a politická reprezentace, pokud nenalezne odvahu restrukturalizovat rozpočty včetně a hlavně mandatorních výdajů, které jsou balvanem na krku státu. Vláda může volně disponovat jen s dvaceti procenty rozpočtu, což znamená, že
pokud chce zajistit financování údržby stávajícího dluhu a zajištění minimálního financování jejich vlastních potřeb a služeb občanům, nezbývá jí nic jiného, než dluh zvyšovat.
Pokud nenalezneme odvahu změnit strukturu státního rozpočtu a veřejných rozpočtů tam, kde to skutečně pomůže a signifikantně snížit podíl mandatorních výdajů na státním rozpočtu a na výdajích veřejných rozpočtů, jakékoliv "řešení" je jen krátkodobou iluzí. Skutečná reforma sice může být krátkodobě nepříjemná, ale pokud bude provedena efektivně, povede k tomu, že stát bude moci daňovým poplatníkům za každou korunu, kterou mu ve formě daní odvedou, poskytnout daleko více skutečně potřebných služeb - včetně stabilizace důchodů, zajištění potřebné zdravotní péče, investic do vzdělání a výzkumu, výstavby a údržby silniční a železniční sítě, která se dnes, díky nedostatečnému finančnímu zajištění rozpadá. Dnes k zajištění těchto služeb má vláda z každé poplatníkovy koruny k dispozici jen dvacet haléřů. A podle toho to i vypadá. Dluh roste a daňový poplatník za svou odevzdanou korunu dostává zpět každým rokem méně a méně.

Středeční glosy 30. 5. 2012

Čtenář glos V. T. :

Váš čtenář V. H. v úterý 29.5. popisoval, co znamená "pracovat na projektech". Bohužel, všechny projekty jsou nejméně stejně rozhazovačné. Abychom ve škole získali učební pomůcky, musíme (zjednodušeně řečeno) za "výlety, papíry a foťáky" utratit asi 5x více peněz, než by stály samotné pomůcky.
Zatím jsem se žádného takového projektu aktivně nezúčastnil. Ale nevím - mám mít čisté svědomí, že nerozhazuji peníze daňových poplatníků nebo jsem hlupák, který tyto peníze nechá rozházet někoho jiného? Protože když na toto rozhazování nemáte žaludek, peníze utratí někdo jiný někde jinde. Daňovým poplatníkům se už nikdy nevrátí…

Úterní glosy 29. 5. 2012

Oksana Zhivachiska, matka patnáctiletého syna, který si vymyslel napadení Romy v Břeclavi, odpověděla na otázku Lidovek „Přijala jste už vy sama Petrovo vysvětlení? Znáte další okolnosti?“ následovně: „Neptala jsem se do detailů. Potvrdil mi, že verze, která zazněla ve středu na tiskové konferenci policie, je pravdivá.“

Zvláštní odpověď…

 

Nový český snář:

Marka Šnajdra, šéfa správní rady VZP v Radiožurnálu o projektu IZIP mluviti slyšeti = celý den slizký pocit míti…

 

Čtenář glos V. H. mi napsal:

Protože jsem spolumajitel menší firmy, která by potenciálně mohla dostat zpět alespoň malou část peněz z daní a to formou dotací, nechal jsem se zlákat k jednání o jednom dotačním programu na vzdělávání zaměstnanců. Přijela firma, která nabízí služby spojené se získáním dotací a představila svojí nabídku. Po cca dvou hodinovém jednání, které pro mne bylo utrpením a několikrát jsem měl pocit, že se budu muset jít vyzvracet, jsem definitivně došel k závěru, že by všichni organizátoři dotačního systému měli skončit v kriminále a to minimálně na doživotí, nebo by je měli poslat do Číny a tam by dostali rovnou kulku. V podstatě jde o to, že z nabízené dotace tří milionu by se dalo efektivně využít maximálně šestset až sedmset tisíc. Nejvíce mne zhnusilo, když mi bylo představeno, že povinné položky dotace určují, že si musím vyjet na výlet, zaplatit cestovné, zaplatit ubytování, koupit počítače, fotoaparáty, nechat napsat děkovný inzerát do novin a mnoho dalších hloupostí a to v úhrnné hodnotě téměř poloviny dotačního titulu. Dále pak jednu čtvrtinu dostane zprostředkovatel a za zbytek si mohu od téhož zprostředkovatele něco koupit. Když si představím kolik to ještě stojí na straně státní zprávy je mi z toho opravdu špatně. Jednoduchým propočtem se dá usoudit, že náklady činní 90 % výnosů, to znamená, že 90% prostředků se naprosto rozfrcá.

Můj jednoznačný závěr je, že jde o zločinné spolčení a celou záležitostí by se měla obratem začít zabývat policie a prokuratura.

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články