Články

Dopis z Mailbergu

Zvláště, když hranice mezi Východní markou a přemyslovskou Moravou byla letitým problémem, který zcela nevyřešila ani bitva právě u Mailbergu, v níž Vratislav II., český kníže a pozdější český a polský král, slavně zvítězil.

V roce 1336 obsadil Mailberg (určitě pod nějakou jinou záminkou, než chutí na dobré jídlo a skvělé víno) Jan Lucemburský, v roce 1426 sem přitáhli husité a vše „spanile“ vydrancovali a přitom rozbořili kostel i špitál; vinné sklepy však naštěstí zachovali, byť prázdné.

Za válek česko - uherských se Mailberg udržel téměř netknut, a to zásluhou komtura z Čech jménem Bohunko, zato Švédové za třicetileté války, dávajíce přednost chmelu a destilátům před vínem, dokonale zpustošili vinice.

V polovině 18. století měl Mailberg opětovně štěstí: komtur  Anton Colloredo - Waldsee objekt velkoryse přestavěl na rozsáhlý barokní zámek.

Pak to opět začalo: Francouzi tudy táhli ke Slavkovu a už předem tu neopomněli oslavovat vítězství, po prohrané bitvě u Hradce Králové tady zapíjeli žal rakouští dragouni a následně vítězství ve stejné bitvě pruské jednotky.

V roce 1939 převzala zdejší hospodaření (pochopitelně i s vinicemi a sklepy) komandatura SA a v dubnu 1945 Rudá armáda. Ta tu vytrvala až do státní smlouvy v roce 1955 a při odchodu vyplundrovala celý zámek, včetně zařízení, vzácných gobelinů a pochopitelně sklepů, a to s důkladností středověkých soldatesek.

Od té doby je naštěstí klid, zámek je postupně restaurován a jedna jeho část je přeměněna na hotýlek, sklepní restauraci a vinotéku, takže přijdete-li sem jako hosté a přátelé, budete velmi srdečně uvítáni.

Po ubytování vám to zřejmě nedá a půjdete se podívat nejen do zámeckého kostela, ale také do vinotéky v nádherně klenutém cihlovém sklepení, kde můžete ochutnat vína nejen z řádového viničného statku, ale též od jiných vinařů z údolí, sdružených do spolku „Valley Mailberg“.

Nezbytností je ovšem zamluvit si stůl v „Zámeckém sklípku“ a ochutnat zde podivuhodné kreace šéfkuchaře Christopha Schüllera. My dostali na uvítanou řezy ze zaječího hřbetu s mandarinkovým chutney, z dokonale odleželého masa a tedy též s dokonalým zaječím „fumée“.

Petra si nemohla vynachválit lehký předkrm z dýní (marinované plátky syrové dýně, grilovaná dýně, dýňové pyré, s dýňovým olejem a praženými dýňovými semínky), já zase velmi nezvyklé, ale vynikající carpaccio z hovězího srdce.

Petra pokračovala hovězím vývarem s krupicovým nokem (na výběr byl ovšem též knedlíček ze sleziny) a já dršťky vařenými ve vinné omáčce, zcela vynikající.

Hlavní chod jsme nakonec vyřešili výpečky z vepře Mangalica s bramborovými taštičkami a proužky pórku v marinádě, byť jsem chvíli váhal, zda si nedat bažantí fáš.

U dezertu jsme se opět rozešli: Petra zkusila jablečnou variaci, dvě menší jablka, jedno naložené a uvařené v červeném víně s kořením a naplněné světlým pyré s rozinkami, druhé naložené a uvařené v bílém víně a naplněné granité z červeného vína. Byla nadšená.

Já zkusil variaci makovou: malé šišky s mákem a vanilkovou omáčkou a makovou zmrzlinu ve tvaru pyramidy k tomu. Bylo to skvělé!

Vína jsme pochopitelně ochutnávali místní a nejvíce nás zaujala vína z velkého vinařství Hagn, sídlícího pod slavnou vinicí Hundschupfen. Celý kopec je z druhohorního vápence, plného všelijakých mušlí a mušliček, které můžete obdivovat cestou ke kostelu, neboť ta je lemována velkými vápencovými balvany. Vinařský dům Hagn je moderní, s velkou restaurací a ohromnými novými sklepy s tradičním cihlovým klenutím, jejichž prohlídka vyráží dech. Zrovna tak vyrážel dech dokonalý čerstvoučký veltlín Filius  ročníku 2012 (tento ročník se tedy vyvedl!) a zrovna tak starší zweigelty.

Samozřejmě, že nějaké ty krabice putovaly hned do kufru automobilu. Cestou domů jsme se radovali z objevu tak nádherného a pohostinného místa a hned si slíbili, že se sem vypravíme v krátkém čase znovu.

Takže záhy na shledanou! Pochopitelně na Mailbergu…

 

Váš

 

Miroslav Macek

Pondělní glosy 7. 1. 2013

Most Ivana Magora Jirouse se jmenuje doposud bezejmenné silniční přemostění trati u plzeňského Jižního nádraží, a to od 3. ledna letošního roku.

Myslím, že to je skvělý, byť nedotažený nápad: nová nádraží, letiště, mosty, ulice, atd. by se měly jmenovat Magorovo nádraží, Magorovo letiště, Magorův most, Magorova ulice - lidé by si vždy v duchu doplnili patřičné jméno z politiky, kultury či veřejného života vůbec a nikdy by nemuselo docházet k přejmenování…

 

Úřednická blbost je nevyčerpatelná:

Vyhláška č. 327/2012 ministerstva zemědělství o včelařství: Svažitým pozemkem je část pozemku se sklonem větším než 3 stupně svažující se směrem k povrchové vodě, část pozemku se nepovažuje za svažitou, pokud je od povrchové vody oddělena plochou širší než 25 m, která nemá sklon větší než 3 stupně směrem k povrchové vodě.

 

Petr Mach (Strana Svobodných):

Prezident za svůj podpis odpovědnost nenese, nezodpovídá se parlamentu. Proto mu nesvěřujeme pravomoc vyhlásit amnestii jen tak. Klíčový podpis na amnestii je podpis premiéra. Ten musí mít spočítané dopady - finanční, bezpečnostní, politické. Prezident nese jen velmi pofiderní „politickou odpovědnost“ v tom smyslu, že když udělá něco, co se veřejnosti nebude líbit, nebude už příště zvolen. Současný prezident ovšem už znovu kandidovat ani nemůže, takže jeho politická odpovědnost je ještě slabší. Nanejvýš riskuje, že ho lidé nezvolí do Evropského parlamentu.

Co mají dělat nyní ti, kterým se aktuální amnestie nelíbí? Mohou žádat své poslance, aby vyslovili nedůvěru vládě, která je za amnestii prostřednictvím svého spolupodpisu odpovědná.

To říkám proto, že vidím všude možně na internetu, že řada odpůrců současné amnestie obrací svůj hněv vůči prezidentovi. Tím se může někomu psychicky ulevit, ale věcně vzato tito lidé pláčou na špatném hrobě.

Vysloví sněmovna vládě kvůli amnestii nedůvěru? Nevím. Ale premiér se zodpovídat musí. Podle Ústavy „Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci.“ Není tedy problém, aby opozice vyvolala toto hlasování - ať již v hlasování uspěje či ne, musí se premiér zodpovídat.

Nedovedu si představit, že premiér řekne sněmovně: „Prezident mě na Silvestra požádal, tak jsem mu tam dal podpis. Ani jsem to nečetl. Ani jsem si neověřil, kolika lidí se bude týkat, ani jsem nepřemýšlel, jaké to bude mít důsledky.“ Předpokládám, že řekne, že text s prezidentem ladil, že mu nakonec plně vyhovoval a že měl přesně rozvážené důsledky. A připojí poslancům racionální argumenty ve prospěch udělené amnestie. Jestli toto neudělá, a řekne, že to podepsal bez rozmyslu, byl by blázen a sněmovna by jeho vládě měla okamžitě vyslovit nedůvěru.

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Frances Darwinovou Cornfordovou

Jsem čarodějka velmi stará,

což téměř každý ví,

že žiju sama s černou kočkou

se proto nediví.

Tu jednou v noci dívka přišla,

když měsíc začal plát

a chtěla, aby jistý mladík

ji konečně měl rád.

Ať namíchám jí nápoj tedy,

jenž by to způsobil,

já řekla „Zajisté, mé dítě!“

a tolar zazvonil.

Pak rozhýbala jsem své tělo,

plášť s kápí vzala z vrat

a vyšla do temnoty noci

vše nutné nasbírat.

Pár petrklíčů třeba k tomu,

tak vonných v tento čas

a fialek, co vykvétají,

když ptáků slyší hlas.

Též měsíčků, co v zlatém hávu

ční k nebi s noblesou,

ty všechny čarokrásné květy

jen rozkoš přinesou.

Však plevel, co se u zdi plazí

a na listech má krev,

též listí rozežrané padlím,

jak ohyzdný to zjev,

dál ulámané větve s trny,

jež plody nenesou,

ty všechny přísady pak jistě

jen bolest přinesou.

Tu bolest lásky, černá kočko,

ať toužíš sebevíc,

tu pociťuješ ve dne v noci

a nezhojí ji nic.

Už vše se na ohništi vaří,

přeď, kočko, pěkně dál,

už záhy jeden blázen zkusí,

co druhý mu tak přál.

 

 

 

Páteční glosy 4. 1. 2013

Také si připadáte jako v blázinci? Prezident Klaus navrhuje na zástupkyni ombudsmana exprokurátorku Veseckou a Karel Schwarzenberg na předsedu TOP 09 exministra Drábka…

 

Také městská část Praha 4 šetří, kde se dá: 150 policistů, strážníků a úředníků rozdělených do deseti týmů provedlo akci Saigon, při které kontrolovali večerky. Výsledek byl impozantní: bylo odhaleno pět chybných označení provozovny a dva případy nesplnění povinnosti znalosti českého jazyka prodávajícím…

 

Signifikantní zpráva, která jistě zapadne: Arabská stanice Al - Džazíra koupila americkou stanici Current TV, kterou založil bývalý viceprezident Al Gore a začne vysílat pro 60 milionů amerických domácností.

 

Opsáno z facebooku:

Muž s revolverem v ruce k přepadenému státnímu úředníkovi: Co máte najednou proti přerozdělování?

Čtvrteční glosy 4. 1. 2012

Premiér Nečas se „z vážných rodinných důvodů“ omluvil z tradičního novoročního oběda s prezidentem Klausem. Zdá se, že manželka nechtěla a Jana Nagyová protokolárně nemohla…

 

Politolog Petr Robejšek:

"Federalismus se dostává do odstředivky dějiného vývoje proto, že se národní perspektiva jeví jako užitečný model produkující lepší řešení.Národ má a plní své úlohy. Tak především zřejmě uspokojuje potřebu lidí najít pevný bod v chaotickém světě a poskytuje jistoty v čase zmatků. Národ je řeč, historická pamět a znalost sociálních reálii; je to důvěrně známé sociální a materiální prostředí. Národ je odlišnost a sounáležitost - hodnoty, které federalismus neposkytuje."

 

Opsáno z facebooku:

Otázka: Myslíte, že se Jan Fischer dnes díval na film Občanský průkaz?
Odpověď: Nejdřív si zítra zjistí jaký měl pořad sledovanost, a pak se rozhodne.

Středeční glosy 2. 1. 2013

Výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala v časopisu Týden prohlásil k faktu, že nemocnice dostanou letos na úhradách péče o pacienty o osm až deset procent méně než loni: „Takže se i úroveň péče sníží minimálně o toto procento.“

Což je blbost: nadbytečnost až zbytečnost části vyšetření a úkonů (jejichž jedinou indikací je často právě „optimalizování“ úhrad) a leckteré investiční zločiny jsou dostatečným prostorem pro úspory bez poklesu kvality péče. 

 

V silvestrovském vydání MF Dnes říká Vladimír Mečiar o „legendárních záznamech“ z jednání ODS - HZDS: „Já je mám. Mám všechny vyjma prvního jednání. Pět záznamů nahrával i jeden z české strany - myslím pan Macek.“

Má pravdu. A ty záznamy jsem poskytl před léty Karlu Pacnerovi, když psal knihu „Osudové okamžiky Československa“ a už u něj zůstaly. Nikdy jsem je nepožadoval zpět, protože se domnívám, že jsou v dobrých rukou - a i Karel Pacner rychle usoudil, že sice jsou možná „legendární“, ale rozhodně v nich není nic neznámého, překvapivého, tajného, co by nebylo obecně známo.

 

Evropská komise odmítla výzvu České republiky a dalších pěti členských států Evropské unie, aby urychleně připravila celoevropský zákaz popírání zločinů komunismu. Zdůvodnila to tím, že pro danou legislativní iniciativu nejsou v současnosti potřebné podmínky.

Bodejť by byly, když jsou bolševici rozlezlí ve všech orgánech EU!

 

Smutně zajímavá čísla:

Investice Olomouckého kraje se letos sníží z loňských 917 milionů korun na 514 milionů, provozní výdaje hejtmanství se sníží z 1,702 miliardy na 1,639 miliardy a provozní výdaje příspěvkových organizací se zvýší z loňských 1,49 miliardy na 1,539 miliardy korun.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Markem Twainem

Genius

 

Jak diamant či zlato, pro svou vzácnost,

je povětšinou ceněn genius.

 

Vždy tvoří děsně divnodivné básně,

tak nepochopitelné ve své prostoduchosti

a pak se opije a ve stoce se válí.

 

Až do nejvyšších sfér se vždycky vznáší,

pryč od našeho vulgárního žití,

a největší pak zádrhele světa tady řeší.

 

Tím je to asi,

že pak geniové,

jen zřídka platí pravidelně nájem.

 

Jsou podivínští, tihle geniové!

 

Když zříte divně rozcuchané vlasy

a pohled šejdrem, oděv excentrický,

pak dozajista je to genius.

 

Když vysmívá se prohnilosti světa,

a opulentní jeho vulgárnosti,

jež nectí rozum,

dozajista je to genius.

 

Když přijmout pomoc hrdinně se brání,

ač živ je vzduchem,

při vědomí, že se neuživí,

pak dozajista je to genius.

 

Když bez oddychu neustále básní,

a neumí si nařezat pár polen na topení,

pak dozajista je to genius.

 

Když promarní snad každou svoji šanci

a trpělivost přátel při tom na žebř natahuje

a na svůj osud v básních stále laje,

však zavrhne hned

každou dobrou radu, již zdravý rozum

bez genia zplodil,

a přitom kdesi v krysím tmavém koutě

přec zemřít se mu nechce,

pak genius to prostě bez pochyby.

 

Však především, když

šílenství tak roztodivně do svých veršů vplete,

a opije se záhy do němoty,

to nejzřejmější příznaky jsou

genia.  

 

 

 

 

Páteční glosy 28. 12. 2012

Veřejné vysoké školy odmítají zveřejnit platy pedagogů. Univerzita Hradec Králové dokonce sdělila, že peníze na mzdy jdou ze státního rozpočtu, a tudíž se nejedná o veřejné prostředky.
Tak to bude špičková univerzita, hlavně co se výuky ekonomie týká…

 

Novoroční přání Čechoameričana M. D. Z.:

Bohaté a úspěšné, ty ať si nechají v Americe, takové tu nechceme. Bohatý může být bohatý jen na úkor ostatních a úspěšný člověk může být úspěšný jen díky existenci těch neúspěšných. Touha po úspěchu je tedy vrcholem nebezpečného asociálního chování, které je nutné napravovat a proto začínáme příští rok pořádat pravidelné kurzy neúspěchu. Absolvent nejen obdrží certifikát, že je neschopný budižkničemu, ale otevírá se mu cesta k spokojenému soužití se společností. Češi úspěch neodpouštějí, takže pro blaho společnosti a pokojnou budoucnost je nutné touhu po úspěchu potírat již v zárodcích. Proto pro rok 2014 chystáme i učebnici pro základní školy. Takže vám přejeme šťastný a neúspěšný Nový rok!

 

Čtenář glos M. M. mi napsal:

Posazení Karoliny Peake na ministryni obrany byla bez jakýchkoli pochyb fatální chyba. Byla to ovšem fatální chyba Petra Nečase, nikoli Peake. Ta jen posloužila jako "holka na jednu noc". Jen těch nocí bylo několik… (aktivně - církevní restituce a daňový balíček / pasivně - jmenování Ivana Bílka do čela GIBS, likvidace Petra Lessy a jmenování Martina Červíčka na jeho místo). Svou historickou roli splnila, teď už Nečasovi k ničemu není. Vláda dovládne i bez ní, stačí se podívat na sjetiny hlasování z PS PČR, kdo ji v poslední době drží pravidelně nad vodou - Škárka, Kočí, Bém, Dobeš, atd. Ona se ta důvěra nějak najde.
Nejpikantnější na celé té anabázi okolo Peake bylo ovšem vyjádření premiéra na tiskové konferenci, kde hájil generála Picka. O něm doslova prohlásil, že je to muž, který "přes 20 let sloužil této demokratické republice a prostě si zaslouží trochu jiný způsob zacházení, než aby byl během 3 minut vykopnut jako nějaký darebák". Proti tomu nelze nic namítat. Pan premiér ovšem zjevně káže vodu a pije víno. Když jde o někoho na kom mu osobně záleží, je to mravokárce jak se patří. Když však jde o někoho jemu osobně (a hlavně Kalouskovi) nepohodlného, to už je jiný příběh! V případě jiného vysoce postaveného důstojníka mu totiž mnohem zavrženíhodnější způsoby vůbec nevadily - Petr Lessy sloužil občanům ČR rovněž přes 20 let. Byl vykopnut za pomoci Langerova GIBSu nikoli za 3 minuty, ale na minutu. A to bez nároku na výsluhy, které si svou během těch let vysloužil a s absurdním obviněním na krku. Ze Strakovky nebylo slyšet ani slovo….
Zajímavé bylo také další prohlášení Nečase. Prý jej překvapilo, že si Peake nezažádala o prověrku na stupeň tajné. Prověrka NBÚ z úst pana premiéra je obzvlášť pikantní. Mohl by nám totiž povědět, jak je na tom s prověrkou on sám, popřípadě další hvězdy jeho kabinetu spravující bezpečnostní aparát tohoto státu - ministr spravedlnosti Pavel Blažek nebo ministr vnitra Jan "Myšák" Kubice. Především by pak mohl zodpovědět dotaz, jak je na tom s prověrkou jeho pravá ruka, ředitelka kabinetu předsedy vlády České republiky Jana Nagyová. O jejích pokusech pronikat na (často významná mezinárodní) jednání, kde bez prověrky nemá co dělat, kolují po úřadu vlády legendy.
Ach jo…

 

Neměl by být hlasatelem sportovních zpráv na Radiožurnálu někdo, kdo ví, že zakladatelem Spenglerova poháru byl dr. Carl Spengler , švýcarský chirurg a bakteriolog, který o vánocích roku 1923 věnoval soutěži putovní pohár, tedy člověk německého jména, které se čte „Špenglr“ a nikoliv „Spengler“?

 

Opsáno z facebooku:

K eurounijní bankovní unii řekl náš železný a zlatý premiér své rozhodné „asi ne“…

Knedlíky tety Anny

200 g hrubé krupice

2 šálky horké vody

1 žemle

1 vejce

1 žloutek

sůl

máslo

 

Žemli nakrájíme na malé kostičky a osmahneme na másle. V míse zalejeme krupici horkou vodou, přidáme vejce, žloutek, kostičky žemle a vše promícháme. Necháme chvíli odležet. Pak mokrýma rukama vytvarujeme kulaté knedlíky o průměru cca 5 cm a v osolené vařící vodě (nepříliš klokotající) vaříme cca 15 minut.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Muriel Stuartovou

V sadu

 

Což nebyla to láska? Ne, bylo to jen tak…

Vždyť v objetí jsme stáli! Však za to může mrak,

jenž náhle odkryl měsíc, ten ozářil ti tvář…

Jen tohle? Ano. Měsíc a jeho náhlá zář?

No, také tvoje ústa…Má ústa, a co dál?

To ticho, které znělo, jak kdyby klavír hrál,

tys neměla tak tančit…Jak? Stále blíž a blíž,

s tou růží v hebkých vlasech, tvá vůně též, však víš!

Vždyť nade mnou v tu chvíli jen láska měla moc,

a tančila jsem přece jen pro tebe tu noc.

Já myslel si však tehdy, že je to jenom tak…

Ne, milovala jsem tě! Čas lásku odvál však…

Kdys viděla jsem kluky pár koťat utopit,

též kosa zabít prakem, ač tolik chtěli žít,

též prostě na to řekneš „Vždyť bylo to jen tak“?

Víš, jací jsou přec kluci! Tví bratři…žádný cit…

však tys byl přece jiný, co změnilo se pak?

Tu krutost nechápali, vždyť chtěli si jen hrát!

Jak pohrát lze si s dívkou?   Nu, stejně lze to brát…

Je příjemné mít dívku…Jen pěkně pokračuj!

Když zblázněný jsem chvíli a její čas je můj,

když líbám ji a hladím a dám jí prsten pak…

Já dala jsem ti všechno! Vždyť bylo to jen tak…

Já nenutil tě přece! Však jistě dobře víš,

cos kamarádům řekl, já nesla pak ten kříž,

když nazvali mě…Zmlkni, ten výraz dobře znám!

Můj jediný jsi dosud, vše bylo dílem fám!

Jak mohl jsem to vědět?  Vždyť myslel jsem si spíš,

že stejná jsi jak jiné…tak co s tím nadělám?

Co naděláš s tím? Jistě! Co vlastně dělat chceš?

Já vlastně ani nevím, jen ať zas nepláčeš.

Chtěl jsi mi něco říci…To nechme nyní být,

to není důležité. Už musím zase jít!

Je pozdě! Také půjdu, už padá na mne chlad,

pár kapek také spadlo. Tak uvidím tě snad

už zítra na zábavě… To toužíš jít tak moc?

Moc! Musím už jít! Měj se! Tak přeju dobrou noc…

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články