Články

Páteční glosy 20. 1. 2012

Mimochodem, nedávno Evropská centrální banka nasypala v režimu tříletých půjček na trh půl bilionu eur, aby banky měly co půjčovat podnikatelům a  rozproudila se tak ekonomika. Banky si záhy v podstatě stejnou sumu uložily u Evropské centrální banky, neboť v budoucí rozproudění ekonomiky v Evropě nevěří, ba právě naopak očekávají další krizi.

 

Agrární analytik Petr Havel k nákupu levných a nekvalitních potravin: Přílišným šetřením na potravinách spotřebitel vlastně neušetří. Pouze přelije finanční prostředky z potravinářského do farmaceutického průmyslu.

Pěkný bonmot, ovšem neplatný: za mizerné potraviny každý platí hned, hotově a ze svého, kdežto za případná ošetření a léky způsobená špatným životním stylem, se platí později, bezhotovostně a většinou s velkým přispěním bohatších a na zdraví dbajících spoluobčanů.

 

Postřeh z Reflexu: Kdyby volný trh náhodou vtrhl do Bruselu, skončil by hned na první vrátnici. Tam by se totiž zjistilo, že jeho průkaz totožnosti neodpovídá posledním předpisům.

 

Čtenář glos Z. T. mi napsal:

Dnes ráno jsem v rádiu zaslechl, že (základní) škola má vést své žáky k sociálnímu myšlení, k ekologickému myšlení atd. To je sice krásné, ale kdy mají vést učitelé (vím, že ti za to ve velké většině nemohou) své žáky k myšlení?

 

Opsáno z facebooku:

Policie odložila vyšetřování podvodů s vysokoškolskými diplomy.
„Nebyl zjištěn žádný spáchaný zločin,“ konstatoval velitel okrsku plk. JUDr. PhDr. Jan Novák, PhD MBA.

Středeční glosy 18. 1. 2012

Ústavní soud přiznal třímilionové odškodnění muži, který se 21 let soudil o dům. Celkově stát platí za podobné průtahy desítky milionů korun ročně.

Tak zní zpráva. Jedno ovšem nechápu: proč ty miliony platí stát (tedy my všichni z našich kapes) a ne ti, kteří ty průtahy způsobili. Cožpak je to v soudnictví tak těžké dohledat? Pokud se toto nezmění, průtahů neubyde…

 

Analytik ČSOB Petr Dufek:

To, že návrat k zodpovědnému hospodaření bude v některých zemích provázet recese spojená s vysokou nezaměstnaností, je vlastně pouze daní za předchozí lehkomyslné dluhy.

Je to přesně tak. Staří Hanáci na to dokonce  měli přísloví: Po hodech bévá sračka.

 

Čtenář glos P. B. mi napsal:

Včera jsem se poprvé zabýval mým daňovým přiznáním za loňský rok. Absolutně, ale absolutně mi unikla skutečnost, že pan Kalousek, jinak první místopředseda prý „pravicové“ strany TOP09, z titulu své funkce zavedl bolševickou vyhlášku, která stanoví, že důchodce který pracuje a u něhož součet důchodu a hrubého příjmu přesáhne částku 840 tisíc za rok, zdaní celý důchod. Tedy to, co jsem velmi, ale velmi poctivě, danil 45 let, odváděl a platil a platil. No, nezabije mě to, ale je mi z toho, z nich, na zvracení.

 

Úterní glosy 17. 1. 2012

Jak typicky české! Včera začala týdenní vládní vysvětlovací kampaň ke změnám v sociálním systému, které platí od Nového roku. Ještě, že to nenechali až na dobu letních dovolených…

 

Bohumil Doležal v dnešních Lidovkách o nátlakové politice Bruselu:

Jde o bratrskou pomoc s lidskou tváří: nespočívá v poslání tanků, nýbrž v neposlání peněz.

 

Čtenářka glos M. V. mi napsala:

Taky jsem měla to potěšení v pátek v autě poslouchat informace o tom, jak VZP bude mít v letošním roce ztrátu 3 mld. Kč a všichni debatující to brali jako hotovou věc. K tomu dvě poznámky:
a) jako ekonom mi není jasné, jak někdo 13. ledna ohlásí, že 31. prosince bude mít ztrátu 3 mld. Kč. Vždyť má celý rok na to, něco s tím udělat,
b) a pak jsem jela kolem billboardu, kde nám VZP přeje vše nejlepší do roku 2012 !!!!! - v ten moment jsem to brala jako velmi provokativní záležitost.

Pondělní glosy 16. 1. 2011

Americký kongres zařadil pizzu mezi zeleninu. To není vtip, ale důsledek lobingu: tím se pizza zařadila mezi „zdravá“ jídla a může se tak pokračovat v jejím konzumování (po ohřátí v mikrovlnce) na amerických školách…

Raději nekomentuji…

 

Čtenář glos D. S. mi napsal:

Osmdesát tisíc lidí podepsalo petici za pojmenování ruzyňského letiště jménem Václava Havla. Státní firma Letiště Praha vyčíslilo náklady přejmenování na patnáct milionů korun.
To máme 187,50 Kč na osobu. To by ale opravdu mohl každý z těch příznivců zaplatit!

 

V debatě Lidovek nad inscenací Shakespearova Krále Leara v Národním divadle v režii Jana Nebeského pravil redaktor Divadelních novin Vladimír Hulec: „Vždyť Lear, to je jen jiná strana téže mince, na jejímž rubu je třeba Michael Jackson, Madonna, Prince nebo Rihanna.“

Tihle penězokazi…

 

Opsáno z facebooku: Aktivista = člověk ekonomicky závislý na existenci problému, kterému se věnuje.

 

Několik čtenářů glos vzneslo dotaz proč nekomentuji Holešovskou výzvu a zda to není tím, že se mi „nehodí do krámu“. Holešovské výzvě jsem však věnoval celý článek, který byl publikován v pátek 6. ledna v Lidovkách. Pro ty, kteří jej nečetli jej přetiskuji tedy zde:

Velmi mne zaujala iniciativa „Holešovská výzva“ z počátku prosince loňského roku, která plánuje  28. ledna roku letošního, tedy zanedlouho, uspořádat společnou konferenci občanských iniciativ a odborů. Jejím konečným, veřejně deklarovaným cílem je způsobit pád vlády a změnu osoby prezidenta a také výměnu některých soudců, státních zástupců či manažerů podniků. Dokonce má vybránu i svoji hymnu, písničku „Demokracie“ od Karla Kryla. Ba i husitský chorál „Ktož jsú Boží bojovníci“ zvažuje. Podepsán pod ní není nikdo. Potud by se mohlo zdát, že jde buď o nepříliš vydařenou recesi nebo nějaký nepříliš kvalitně připravený pokus o zviditelnění pár akcentovaných osobností.

Problém je ovšem v tom, že v případě prohlubování ekonomické a společenské krize v Evropě a tedy i u nás (a tady velmi apeluji na naše historické zkušenosti, nakolik jsme schopni ovlivňovat politické a sociální děje sami a nakolik jsme v proudu dění velmocenského), se jako houby po dešti budou vynořovat jedinci a iniciativy v naději, že jejich hlasité a vesměs demagogické výkřiky padnou na úrodnou půdu (opět apeluji na historickou zkušenost).

Obávám se, že v takové situaci by mohly zapůsobit i následné věty z Holešovské výzvy: „Pokud u nás ještě střední vrstva vůbec žije, při bližším zhodnocení bychom zjistili, že je tomu tak možná pouze setrvačností z doby před rokem 1989. Tehdy si pořídili své domy, byty nebo je zdědili po rodičích. Mladí lidé nezakládají rodiny, tak jako dříve, protože nemají jistotu zaměstnání a nemají na založení rodiny ani peníze. Přestože nám ústava stále zaručuje vzdělání a zdravotní péči zdarma, už zdaleka to není pravda.“

Pak by si totiž jen velmi málo frustrovaných a demagogií trvale bombardovaných lidí dalo tu práci a podívalo se na čísla Českého statistického úřadu, která praví: od roku 1990 do roku 2010 se (s pochopitelnými objektivními ročními výkyvy) u nás dokončilo 246. 364 bytů v rodinných domech a 370. 893 bytů v domech ostatních, tedy celkem 617. 357 bytů (nemluvě o jejich velikosti, kvalitě a vybavenosti oproti panelákovým bytům let minulých), že jen za rok 2010 vyjelo na dovolenou více než 10 milionů občanů, z toho 6.64 milionu automobilem, z toho 4.32 milionu do ciziny a z nich 1.53 milionu letecky.

 Také by si nic nepřečetli o skutečných důvodech, proč mladí lidé nezakládají rodiny, ale žijí v jiném vztahovém uspořádání a jistě by si také neprostudovali  zdravotní systémy, možnosti jejich financování, statistiku vybavenosti našeho zdravotnictví v porovnání se světem a jeho výsledky, neřku-li aby pochopili, že žádné zdravotnické služby nejsou, nikdy nebyly a nikdy nebudou „zdarma“.

Zato hrozí velké nebezpečí, že uvěří obdobným demagogickým žvástům, které šíří ve svém provolání Holešovská výzva.

Je nejvyšší čas se jí a jím podobným nekompromisně postavit.   

 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Mary Howittovou

Pavouk a moucha

Přijďte podívat se ke mně, pravil pavouk mušce kdes,

dům mám jako ze žurnálu, hezčí nenajdete dnes,

schody vedou k rezidenci, spatřit z nich lze celý svět,

spoustu krásných drahých věcí možno u mne uvidět.

Ne, ne, díky za pozvání, netřeba ty ódy pět,

kdo kdy vystoupal ty schody, nevrátil se nikdy zpět.

 

Chápu Vás, jste unavená, schody však se povlekou,

pavouk dí, však spočinout lze potom v loži pod dekou,

závěsy jsou přenádherné, povlečení hebké mám,

pokud chcete odpočívat, milerád se přidám k vám!

Ne, ne, díky za pozvání, kdo kdy usnul vedle vás,

nespatřil jej nikdo více, byť uplynul dlouhý čas.

 

Chlípný pavouk k mušce praví: Miláčku, je pravý čas,

dokázat chci svoji lásku, miluji vás, jenom vás!

Ve spižírně dozajista najdu, na co máte chuť,

jistě pochutnáš si skvěle, jenom na mě milá buď!

Ne, ne, díky za pozvání, muška odpovídá však,

vím jak končí hodování, nepřeji si skončit tak!

 

Drahoušku, dí na to pavouk, tvoje slova mají vtip,

nádherná máš také křídla, pospolu nám bude líp,

záhy uvidíš mou sbírku molů, motýlů a mšic,

přesvědčíš se v okamžení, že jsi hezčí mnohem víc!

Díky, díky, milý pane, velmi bystrý máte zrak,

nashledanou dím však dneska, zavolám vám zítra však.

 

Pavouk navrátil se domů, velmi, velmi spokojen,

dobře věděl, že ta muška vrátí se, než skončí den.

Snovat počal v okamžení jemnou, velejemnou síť,

při chystání stolu smál se: Jen se, muško, pěkně chyť!

Nahlas začal prozpěvovat: Má milá je krásná tak,

její perleťová křídla okouzlila i můj zrak,

krásně modrozlatě září její přenádherný šat,

oči má jak diamanty, snadné je ji milovat!

 

Pohleďte, jak naivní muška kouzlu podlehla těch vět,

kterak lichotivá slova pozměnila její let:

zamířila v okamžení tam, kde pavouk má svůj dům,

krásná róba, oči, křídla…zcela oddala se snům.

Na mysli jen jediné má, jak je krásný její vzhled,

pavoukovi do náruče dobrovolně vletí hned.

Do domu ji vtáhnout bylo vskutku dílem jen pár chvil,

od té doby naivní mušku nikdo nikdy nespatřil.

 

Zapamatujte si, dítka, moje slova nastokrát:

lichotivá slova svůdce nikdy vážně nelze brát!

Zavřete svá srdce jemu, byť by sebehezčí byl,

vzpomeňte si, kterak pavouk s naivní muškou naložil!

 

Čtvrteční glosy 12. 1. 2012

Mám rád stručná a jasná sdělení. Kupříkladu odpověď Přemysla Sobotky na dotaz Barbory Tachecí, zda se ODS chopí rušení zbytných úřadů: S velkou pravděpodobností v krátké době o tom začneme diskutovat.

 

Už dlouho jsem se tak hožce nezasmál jako nad slovy ministra zahraničí Karla Schwarzenberga: „Nebudu sedět ve vládě, která povede Českou republiku mimo hlavní proud evropské integrace. Je naším bytostným zájmem sedět u stolu a podílet se na zásadních rozhodnutích.“

Jako by nevěděl, že náš podíl na zásadních rozhodnutích by spočíval jen a jedině v odkývání toho, na čem se domluvili němečtí a francouzští politikové.

 

Paní Alena Jouklová většinově vlastní v Přibyslavi cukrárnu „Fontána - Váš sladký svět“. A právě tato firma získala loni od krajského úřadu grant na nákup stroje na výrobu točené zmrzliny. Do firmy tak přiteklo z krajského rozpočtu v rámci takzvaného Fondu Vysočiny 142 500 korun, což by mělo být 40 % pořizovací hodnoty stroje. Manžel výše zmíněné paní je náměstkem krajského hejtmana a také členem sedmičlenné výběrové komise grantového programu, ve kterém byly peníze firmě jeho manželky přiklepnuty.

Nad takovou zprávou se lze rozhořčit hned dvakrát: nad tím, že takové příšerné přerozdělování a kroucení trhu vůbec existuje i nad konkrétním grantem.

 

Opsáno z facebooku:

V devadesátých letech jsem dělal hodně akcí proti drogám, učebnice, semináře atd. A dneska si myslím, že to všechno byly vyhozené peníze. Myslím, že klíč k tomu všemu je klima v rodině (a funkční rodina) a klima ve škole (odbourat stres, podpořit sebevědomí dětí, ukázat jim aktivity, ze kterých si najdou koníček). Už bych do specifických protidrogových aktivit nedal ani korunu.

 

A ještě jednou opsáno z facebooku:

Ten Radek John je tak moudrý člověk…tedy, pokud mlčí.

 

 

Knedlíky plněné uzeným masem

Rozpis pro dvě osoby:

 

Těsto:

30 g slaniny

3 rohlíky

1/16 l mléka

1 malé vejce

40 g polohrubé mouky

sůl

 

Náplň:

50 g uzené krkovičky

1 malá cibule

trocha sádla

sůl, pepř

1 lžíce strouhanky

1 malé vejce

zelená petrželka

 

Na slanině osmahneme rohlíky nakrájené na kostičky. Zalijeme mlékem, přidáme vejce a mouku, osolíme a ponecháme těsto nejméně hodinu odpočívat.

Drobně nasekanou cibulku zesklovatíme na sádle, vmícháme uvařenou, na malé kostičky nakrájenou uzenou krkovičku, přidáme sůl, pepř, nasekanou petrželku, strouhanku a nakonec vejce. Důkladně vše promícháme a necháme vystydnout.

Těsto rozdělíme na čtvrtiny, naplníme nádivkou, zakulatíme a vaříme 12 - 15 minut ve slané vodě. Po uvaření  propíchneme knedlíky vidličkou a omastíme osmahlou slaninou.

Kysané zelí, jak už jsem řekl, je nejlepší přílohou. 

 

Úterní glosy 10. 1. 2012

Svět už není, co býval: polský vojenský prokurátor v uniformě se ani neumí zastřelit…

 

Čtenář S. K. mi napsal:

Tak jsem včera poslouchal na Primě pana Nečase a doslechl se, jak vláda zatočí s těmi, co neoprávněně pobírají sociální dávky a jak už to mají pod kontrolou. Když se moderátor zeptal, kolik se tedy vyplatí dávek v roce 2012, bez uzardění prohlásil, že o 1.5 miliardy více než v roce 2011.

Dnes jsem si početl pondělní Blesk: sociálně slabá rodina se šesti dětmi tím, že jí děti odebrala sociálka, přišla o 30 000 korun, a že prý z čeho mají teď žít?

 

František Matějka na blogu idnes:

Jestli s podobnými nápady, jako je přejmenovávání toho či onoho, pojmenovávání nového a stavění soch vedle skutečných velikánů, jejichž odkaz je s tím jeho podle mě historicky neměřitelný, ta parta nepřestane, stane se nakonec Václav Havel jen zaručeně českým tradičním výrobkem a suvenýrem. Asi jako ta zaručeně česká matrjoška.

Pondělní glosy 9. 1. 2012

Mezinárodní měnový fond si z nás dělá legraci: v interních materiálech píše, že má obavy, zdali bude Řecko schopné splatit své dluhy! Jako by všem nebylo jasné, že Řecko už dávno zkrachovalo a drží se jen uměle nad vodou ve falešné představě, že to přijde levněji…

 

Známý investor Jim Rogers:

Problém je, že opatření, která jsou potřeba, budou hodně bolet. Pokud však nepřijmeme tuto bolest teď a počkáme, až nás k tomu donutí síly trhu, může dojít ke kolapsu systému. Pak uvidíme výtržnosti v ulicích, možná válku. Je lepší přijmout bolest teď, mít třeba čtyři špatné roky a pak začít znovu.

Jenže takto politici nefungují, ti se bojí jen příštích voleb.

Zvýšení daní neudělá nic dobrého, viády nevytvářejí pracovní místa. Vytváří je soukromý sektor. Brát peníze lidem, kteří spoří a investují a dávat je byrokratům, to vytváří práci jen pro byrokraty. Ale není to způsob, jak vyřešit problémy.

 

Čtenář glos Z. V. mi napsal:

Náš epochální ministr financí Kalousek ZVAŽUJE ušetřit 30 miliard Kč navíc na výdajové straně rozpočtu, což je ale JEN JEDNA Z VARIANT, a bude prý záležet na vývoji ekonomiky zpočátku roku. Ten člověk umí neskutečně pobavit, ač je to k pláči. V době, kdy s sebou vlečeme kumulující se dluhy i z minula s rostoucí sumou úroků, to je přece AUTOMATICKÁ nutnost, nikoliv JEDNA Z VARIANT. Zajímavé, že zde najednou NEMUSÍME …
Za druhé - těch 30 miliard Kč se rovná např. zhruba sumě, kterou odpustil svým kamarádům na pokutách za zprofanované čerpání dotací, kde informace bránil před medii vlastním tělem…
Za poslední - je-li toto nejlepší ministr financí střední a východní Evropy, rád bych viděl toho nejhoršího ….

 

Čtenář glos J. M. mi napsal z USA: Tak už je to tady! Soros a spol. si vybrali za českého prezidenta Fischera. Připravte si hodně peněz!

 

Čtenář glos M. U. mi napsal:

V souvislosti se snahou Miroslava Kalouska o naplnění státní pokladny jsem si vybavil, jak se neustále mluví o české státní pokladně jako bezedné.Neměl by si už i Miroslav Kalousek uvědomit, že to, co nemá dno, nejde naplnit ? A dokud pokladna dno mít nebude, tak jsou veškeré snahy o její naplnění marné?

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Gilbertem Keithem Chestertonem

Víno a voda

 

Sto pštrosů starý Noe měl a slepic ještě mnohem víc,

ten vejce z díže pojídal tou největší snad ze všech lžíc,

pak shltnul vývar ze slona a k tomu párek jalovic,

však v podpalubí místa měl, že neubylo skoro nic,

a Noe k ženě často děl, když po večeři jal se pít:

„Kam voda přijde jedno je, jen do vína se nesmí vlít!“

Déšť připomínal vodopád, jenž břehy změnil v mokré nic,

jak hvězdy kdyby spláchnout chtěl a dosáhnout i na měsíc,

pak oblaka se roztrhla a voda tekla peklu vstříc,

však Noe se jen zašklebil: „Jen deštík je to a nic víc,

sic pod vodou je Matterhorn, však pročpak kvůli tomu klít?

Kam voda přijde jedno je, jen do vína se nesmí vlít!“

Tak hřešil Noe a my též, vždyť často máme vratký krok,

však nejvyšší sám Abstinent nám nechce dopřát ani lok,

tak v dómech, kaplích, kostelích už nelze popít skvostný mok,

sic přišel by zas boží hněv a s ním též hodně mokrý rok,

i v kropenkách je voda jen, též v křtitelnicích musí být:

kam voda přijde jedno je, jen do vína se nesmí vlít.




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články