Články

Krajina mého srdce

Páteční glosy 25. 1. 2013

Vladimír Franz: "Je před námi druhé kolo prezidentské volby, ve kterém mám jako občan na výběr mezi prasečí a ptačí chřipkou.“

Dodávám: v době chřipkové epidemie je nejlépe nikam nechodit, jinak jste spoluodpovědní za její šíření…

 

Přišla spousta reakcí čtenářů glos s poznámkou, že u nás přece existuje strana, která má v programu osekání přebujelé státní správy a přerozdělování, a to Strana svobodných občanů.

Často ovšem s dodatkem obdobného rázu, jaký připojil čtenář glos M. W.:

Bohužel se tato strana nesetkává s přílišným zájmem voličů. Voliči zřejmě změnu nechtějí.
V posledních parlamentních volbách získali 38 894 hlasů voličů.
Lidé v naší zemi jsou příliš spjati s myšlenkou nutnosti hierarchického řízení lidského jednání. Mají potřebu co možná největšího počtu norem a pravidel, zřejmě ze strachu z vlastního selhání. Chtějí mít návod na život, jak a co mají dělat. To se ale neobejde bez stále rostoucí státní
agendy. Tím ovšem roste i potřeba veřejných zakázek. Začarovaný kruh.
Věnuji se občasným diskusím na interentu a zjistil jsem, že většina lidí považuje myšlenku zaštíhlení státní agendy za natolik absurdní nápad, že nositele této ideje považují za blázna. Lidí si ani v nejdivočejší fantasii nedokážou představit, že by například stavba silnic probíhala zcela mimo státní aparát. A to nemluvím o panické hrůze, když se začne mluvit o zrušení ministerstva zdravotnictví. Taková myšlenka narazí na neprostupnou bariéru myšlenkových konstruktů vytvořených státní
propagandou od mateřské školy až po VŠ. Pro většinu lidí zrušení ministerstva zdravotnictví nebo akademie věd se rovná návratu lékařstvía vědy do středověku, okamžitě jim naskočí představa přikládání pijavic.
Tím je veškerá další debata znemožněna.  Nejsem si jist, zda je možné tyto bariéry v lidech rozbít. Soutěžit se státní mašinerií je těžké.  

Úterní glosy 22. 1. 2013

Znamená to, že veškerý deklarovaný boj vlády, radnic a úřadů s korupcí je v podstatě marný. Je to jen takové omašlené nic. Zvyšuje se totiž objem veřejně rozdělovaných peněz a je jedno, zda jsou to dotace z Brusele, nebo zakázky měst a obcí, či peníze z resortních rozpočtů. Jsou to peníze od daňových poplatníků a to je hlavní. O tyto lákavé peníze se odehrává ten boj.

Předpokládáme-li správně, že lidé se dlouhodobě příliš nemění, znamená to, že se v každé chvíli, vždy a všude najde jistá množina lidí, kteří berou veřejné prostředky jako příležitost si odloupnout něco pro sebe. Jedinášance, jak jim to zamezit, jak potřít jejich kreativitu při vymýšlení způsobů „jak na to“ je, ty peníze jim prostě nedat. Tedy přeloženo do češtiny –vynaložit veškeré úsilí na minimalizaci přerozdělování, minimalizaci prostoru pro korupci.

Protože však je dnes většina lidí, kteří se cpou do politiky, motivována vidinou příležitosti podílet se na oněch penězovodech, je to asi marné volání. Ti jakoukoliv účinnou aktivitu v tomto směru nevyvinou. Je potom marné vymýšlet, zda je budeme volit přímo, či nepřímo, vždy bude existovat mnoho voličů, kteří se nechají oblbnout, kteří jsou líní se informovat a tudíž ty kandidáty nejsou schopni prokouknout, či poznat blíže.

Najde se vůbec kdy strana, která si dá do programu jako stěžejní bod minimalizaci přerozdělování veřejných peněz a s tím spojené drastické snížení daní a utrácivosti státu? Najde se pak významná množina voličů, kteří toto pochopí, využijí takovou příležitost a dají této straně šanci?

 

 

Pondělní glosy 21. 1. 2013

Zpráva, že tvůrci seriálu Zdivočelá země se rozešli ve zlém s jeho hlavním protagonistou Martinem Dejdarem, neboť se veřejně přihlásil k tomu, že volí Zemana, ve mně ihned vybudila dávná slova V +W: „My už nejsme lidi, my jsme jenom partaje…“

Zcela tragikomické pak je, že jedním z těch tvůrců je režisér Hynek Bočan, který za normalizace točil všeliké sračky typu „Parta hic“ a seriál platí ČT z koncesionářských poplatků, samozřejmě i těch diváků, kteří budou volit Zemana…

Proboha, lidi, vzpamatujte se!

 

Marie Benešová uspěla s dovoláním v kauze Justiční mafie. Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí, podle kterého se měla omluvit za svůj výrok. Případ se znovu projedná. Původní rozhodnutí nebylo právně v pořádku.

Tolik suchá zpráva. Kladu si ovšem otázku, co by se stalo kupříkladu se soustružníkem, jehož výrobky by nebyly v pořádku, a co se stane nepořádným soudcům…

 

O poslancích se neustále tvrdí, že nevykonávají dobře svoji práci. Nesmysl, kupříkladu čerpání náhrad vykonávají velmi kvalitně, stoprocentně…

http://nwoo.org/nahrady.htm 

 

Čtenář glos K. V. mi napsal:

Omlouvat se dnes za Benešovy dekrety je jako chtít dnes po Karlu Schwarzenbergovi omluvu za jeho předky a jejich nedodržování dnešního zákoníku práce.

 

Opsáno z facebooku:

Tak mne napadá, že by stálo za to zjistit jaké procento příznivců Karla Schwarzenberga má notebook, tablet či telefon vyrobený společností Apple. To kvůli zjevné ochotě podlehnout vytvořenému hype bez ohledu na kvalitu nabízeného produktu.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Amy Lowellovou

Když, drahý můj, dlíš v dálavě,

čas vleče se tak loudavě,

den zdá se rokem ploužícím,

noc stejnou dobou při svíci.

Ach, Slunce s Lunou v tento čas,

kéž vyslyšely by můj hlas:

 

Ty, Slunce, rozběhni se jen,

ať rychle mine každý den,

a tebe, Luno, prosím zas,

hned rozprostři svůj zářný vlas

a všechny hvězdy zářící

snes někam k čínské vesnici.

Ach, Slunce s Lunou, prosím vás,

ať ve dne v noci pádí čas.

 

Až přijde vytoužený den,

pak vyplňte mi dnešní sen:

Ty, Slunce, pozastav svůj krok,

ať ráno trvá nejmíň rok,

ty, Luno, nechej svoji zář

snad století nám laskat tvář.

  

Páteční glosy 18. 1. 2013

Premiér Nečas žije odloučeně od své ženy, ale jiná ženská v tom prý není. Což není v žádném případě pozitivní informace. Buď lže anebo žije již delší dobu v celibátu, což je nebezpečné, neboť již dávno je známo, že největší průšvihy v politice měly a mají základ v sexuální sféře dotyčných…

 

Zajímavá úvaha ekonoma Václava Rambouska ve včerejších Lidovkách:

Zeman jako prezident…ještě více rozštěpí levici, a udělá pro to nepochybně všechno, co bude v jeho silách. Vzniká tedy paradoxní situace - z hlediska parlamentních voleb, pro další vývoj země daleko podstatnějších než ty prezidentské, by pro voliče středopravé a pravicové bylo výhodnější, aby se prezidentem stal Miloš Zeman. Vysál by hlasy ČSSD a souhrnně by mohl připravit o vítězství celou levici. Zatímco pro ČSSD jako dlouhodobého favorita parlamentních voleb by naopak bylo lepší, kdyby se prezidentem stal Karel Schwarzenberg.

 

Čtenář glos P. K. mi napsal:

Měl bych jednu připomínku k pár větám o úřednících od mého iniciálového jmenovce P.K. v glose ze 17.01.2013.

Neustále mne fascinuje, jak jsme bez hlubší znalosti věcí schopni zevšeobecňovat a zaujímat zjednodušená stanoviska.

Učitelky = hejno nervózních čarodějnic na prahu menopauzy.

Policisté = jinde nezaměstnatelní lemplové a prudiči, zevlující v autě na výpadovce z města.

Podnikatelé = zbohatlíci, kteří si buď nakradli v divokých devadesátých letech, nebo jsou napojení na mafiánsko-politické kruhy.

Ouřadové = líné levičácké bílé límečky, řvoucí jak jsou nepostradatelní.

V životě jsem potkal mnoho skvělých pedagogů a jsem za to velmi rád. Mám i mezi policisty dost přátel a známých, kterých si z lidského i odborného hlediska nesmírně vážím. Znám také spoustu podnikatelů, kteří začali od píky a zbohatli díky vlastní invenci a nesmírně tvrdé práci.

Poměrné zastoupení těch prvních, těch druhých a těch mezi nimi je jen odrazem stavu naší společnosti.

A mnoha podobami této společnosti se denně na úřadech potkává řada vzdělaných a pracovitých "levičáckých bílých límečků".

Také se zfetovanou šestadvacetiletou cikánskou matkou devíti dětí. Také se zasloužilým spořádaným občanem, který pohlavně zneužívá pětiletou vnučku. Také s paní inženýrkou a panem inženýrem, kteří psychickým týráním doženou své jediné dítě k pokusu o sebevraždu. Také s nesmiřitelnými sousedy, kteří svůj dvacetiletý spor o společný okap doženou přes stavební úřady a soudy až k ombudsmanovi.

Znám také "levičácké bílé límečky" na úřadech, kde neexistuje "úřední den" a občanům jsou k dispozici každodenně. Znám také "levičácké bílé límečky", kteří starému pánovi ten formulář na ohlášení stavby kůlny vyplní. A už se ani nepokouší mu vysvětlit, že stavební zákon byl od roku 2006 již desetkrát novelizovaný.

Znám také "levičácké bílé límečky", kteří si ke kravatě a obleku nazují holiny, vezmou přilbu a jedou na stavbu. Na stavbu mateřské školy, kde výběrové řízení podle kritérií za šest let již devatenáctkrát novelizovaného zákona o veřejných zakázkách vyhrála firma z druhého konce republiky. S nejnižší cenovou nabídkou a s právníkem specialistou na tento zákon. Zákon který svým bobtnáním a složitostí zapomíná na to původní a podstatné. Že kvalitně odvedenou práci je možné dostat jen za odpovídající peníze.

A tak ty "líné levičácké bílé límečky" raději pologramotné dělníky různých mimoevropských národností denně kontrolují.

Píši také. Nezevšeobecňuji a nezjednodušuji.

 

 

Čtvrteční glosy 17. 1. 2013

Karolína Peaková učinila „objev století“: jádro korupčního problému v České republice je v oblasti působení politických stran a práce státních orgánů především při rozdělování veřejných zakázek.

Teď jsem jen zvědav, jestli jí tedy také konečně dojde, že jediným účinným bojem proti korupci je  logicky dramatické zmenšení balíku veřejných peněz, které lze polticko - úřednicky přerozdělovat a jejich ponechání občanům.

 

„Strážník, který zastřelil ozbrojeného lupiče na benzince, není zatím obviněný“, slyším hlasatelku v Radiožurnálu.

Copak se ten svět úplně zbláznil?

A v zápětí: „Jan Palach, zásadní postava našich dějin…“

Ano, už je to zřejmé!

A následně někdo z Karlovců z Radiožurnálu přidal jednu sviňárničku: „Po svém jmenování by Miloš Zeman jmenoval do bankovní rady odboráře…“

Tu pasáž si najděte, pokud chcete vidět klasický příklad manipulace polopravdou!

 

Parkoviště na dolním náměstí mého domovského města Zábřeh je zpoplatněno pětikorunou. Od auta k automatu a zpět se brodíte deseti centimetry proseloné břečky. Práce prý není: nabídlo vedení města někomu výnos z parkovacího automatu za to, že odhrne břečku z volné plochy parkoviště ke kanálům a kdykoliv odjede nějaké auto ze svého místa, ihned jej vyčistí, než zaparkuje další? Pokud se totiž o parkoviště město řádně nestará, za co mají parkující, xakru, platit?

 

Čtenář glos J. P. mi napsal:

Má glosička k té vaší o odznacích a plackách:

 Mám imho skvělý tip pro marketéry: zakrátko bude čas na placku nesoucí nápis "Vašku, sorry!". Výhoda bude ta, že si tam každý může navíc dosadit svého oblíbeného Vaška. Toho svatého. Nebo Havla. Nebo Klause.

 

Čtenář P. K. mi napsal:

Napadlo mě, že místo neustálého řečnění o snížení výdajů na veřejnou správu by bohatě stačilo všem úředníkům zkrátit pracovní týden o jeden den. "Práci" by v pohodě zastali. Stejně v pátek už hledí k víkendu a lenoší. To by se určitě setkalo s nadšením. Ovšem B tohoto nařízení by bylo snížení platu o 1/5, což by byla nemalá úspora, ale všichni ti levičáčtí límečkové by křičeli, jak jsou nepostradatelní. Nebát se a tohle řvaní ustát s doporučením, že takto schopní se jistě uplatní i v soukromém sektoru, čemuž jim nikdo nebrání.

 

Tomáš Baldýnský v Lidovkách:

Osobně si myslím, že Miloš Zeman je jako reprezentant mnohem blíže k národu, který má reprezentovat, že Schwarzenberg je hezká holka, kterou ty tlusté a ošklivé pošlou za sebe do soutěže krásy…

Středeční glosy 16. 1. 2013

Pořád se mi ten výčet prezidentů v jedné z minulých glos zdál krátký…bodejť ne, když jsem zapomněl na generála Svobodu…

A ve druhé na Marka Bendu, čerstvého šéfa poslaneckého klubu ODS…

Ach, jo!

 

Čtyři zprávy z jediné stránky novin:

Německá ekonomika počíná stagnovat, růst za poslední čtvrtletí je jen 0,3 procenta.

Francouzská automobilka Reanault hodlá postupně propustit ve francouzských závodech 7500 zaměstnanců.

Moody´s snížila třem největším kyperským bankám hodnocení hlouběji do spekulativního pásma.

Dluhová krize pomalu končí, oživení bude ale postupné.

 

Opsáno z facebooku:

No a na neprezidentský téma. Dnes v noci mi před domem někdo na autě očesal z kol poklice. Byly asi 6 let starý, bakelitový, špinavý, odřený a navíc jedna z nich byla jiná, neb mi ta původní někde ulítla. Nemyslím, že to udělal Gross, Topolánek nebo Řebíček, tahle země je asi nemocná mnohem hloubějc…

Pondělní glosy 14. 1. 2013

Všem, kteří nebudou volit Miloše Zemana, neboť jej (oprávněně) pokládají za manipulátora a lháře: A vy mu věříte, když říká, že Schwarzenberg je pravičák?

 

Tiskovka ODS s premiérem Nečasem a totálně propadlým prezidentským kandidátem Sobotkou opět potvrdila, že v ODS není nikdo, kdo by byl schopen analyzovat situaci a syntetizovat z ní  závěry: čirý diletantismus v přímém přenosu, včetně plandavého svetru primátora Svobody a pomačkané rozhalenky premiéra…

A teď se zamyslete: ODS není zrovna v nejlepší situaci. Chtělo by to zabojovat. A kde jsou europoslanci Tošenovský (též kandidát ODS na prezidenta, který prohrál se Sobotkou v primárkách!) a další europoslanci, kde jsou známí poslanci a senátoři v čele s Mirkou Němcovou a novým šéfem poslanců Stanjurou? Kde jsou ministři za ODS se svými návrhy co dál? Jak to, že už dávno nezasedá Výkonná rada ODS? Jak to, že nejsou slyšet zbytky primátorů a starostů ODS? Byl víkend? Tak to zabalte rovnou!

 

Kam se vytratil bývalý žhavý prezidentský kandidát Jiří Paroubek?

 

Opsáno z facebooku:

Tak si tak pročítám sociální sítě, blogy a podobně, a to by člověk neřekl, kolik vzájemné nenávisti, pohrdání, útoků, vulgarit a urážek vyvolá jedná hloupá prezidentská volba mezi lidmi samotnými. Je něco prohnilého v tomto národě a zdaleko to nebude vinou pouze politiky, jak všichni tvrdí….

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Marriotem Edgarem

Blackpool přímořské je město

se vzduchem jak v žádném jiném,

Ramsbottom a jeho paní

přijeli tam se svým synem.

 

Albert šikovný byl mladík,

oblečen jak káže móda,

špacírku měl s koňskou hlavou,

Woolworth každému co prodá.

 

Byli u moře jen chvíli,

vlny nenadchly je pranic,

utopit se nikdo nechtěl,

zábava byla tu nanic.

 

Vydali se tedy záhy

směrem zoo, kde bývá živo,

tygři tam jsou, lvi a sloni,

chlebíčky a také pivo.

 

Měli tam lva jménem Wallace,

tlamu měl jak velká díže,

pospával si klidně kleci,

za zády měl pevné mříže.

 

Albert velice se divil,

vyčetl kdes, že prý šelmy,

zuřivé jsou, zlé a divé,

tento klidný byl však velmi.

 

Takže mladičký ten chlapík,

aniž by se strachem krčil,

ke lvovi se ihned vydal,

do ucha mu hůlku strčil.

 

Lvovi  nebylo to milé,

ihned sebral všechny síly,

Alberta si dovnitř vtáhl,

 za malou jej sežral chvíli.

 

Otec na to jenom kouká,

matku přivolá a kvílí:

„Alberta lev právě sežral!“

Matka na to:“To mě čílí!“

 

K dozorci hned zašli spolu,

tvrdíce, že je to vina

jedině a jenom jeho,

Wallace, že jim sežral syna.

 

Dozorce byl na ně milý,

ptá se s účastí hned obou:

„Jste si opravdu tím jisti?“

Otec praví: „Tu je klobouk!“

 

Dozorce hned volá šéfa,

otec na něj: „Pane zlatý,

Alberta nám sežral Wallace,

sváteční též jeho šaty!“

 

Matka praví: „Hele, pane,

lvy tu máte zlé a vzpupné,

jeden z nich nám sežral synka,

přitom zaplatil už vstupné!“

 

Šéfovi se hádat nechce,

peněženkou v ruce mává,

otec otázku hned klade:

„Kolik obvykle se dává?“

 

Matka pranic na to nedbá,

vztekem doslova se dusí:

„Alberta lev sežral přece,

někdo odskákat to musí!

 

K radnici šli všichni spolu,

čekali tam půlden celý,

uředník pak zavolal je,

klobouk jako důkaz měli.

 

„Nikoho to není vina,“

úředník pak pravil hbitě,

rodičům dal dobrou radu,

další ať si zplodí dítě.

 

Matka ihned se však durdí:

„Moment, pane! No tak hele!

Nebudu přec rodit děti,

aby lvi se měli skvěle!“

 

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články