Články

Petra v klobouku

Středeční glosy 28. 9. 2011

Až budete zadluženi až po uši a přitom budete na svůj rozmařilý život potřebovat další a další peníze, mám pro vás řešení: běžte za sousedem a řekněte mu, že si od něj půjčíte na pár let milion korun, a to na něco vyšščí úrok, než by dostal v bance. Předpokládám, že bude souhlasit. Pak mu řekněte, že ty úroky mu ovšem budete dávat z jeho peněz, které vám musí dát navíc a samozřejmě, že to musí být o něco víc než dostane, neboť posílání těch úroků také něco stojí.

Soused si v lepším případě poklepe na hlavu, v horším vás rovnou praští se zamručením, cože je to za blbost.

Ovšem přesně tak přece budou fungovat státní dluhopisy, které nám budou laskavě nabídnuty…

 

Mohl by mi někdo vzdělaný vysvětlit, proč je zapotřebí zavést trestní odpovědnost právnických osob?

Jestli někdo poruší jakýkoliv trestní zákon, vždy to přece musí být živá bytost (podnikatel, prokurista, ředitel, náměstek, skladník, uklízečka) či komplot živých bytostí, neboť  právnická osoba sama o sobě těžko cokoliv spáchá. Zdá se mi tedy, že než aby se zjednodušily, zpřehlednily a zjednoznačnily stávající zákony a stejně tak práce policie, usnadňuje si stát práci, za kterou jej platíme, novými „vylepšeními“.

P. S. Argument, že tento právní nástroj existuje i v mnoha dalších zemích světa neberu! Neschopných a zároveň hrabivých vlád je ve světě dvanáct do tuctu!

 

Z blogu Karoliny Stonjekové na idnes:

Dnes už se na to totiž hodně zapomíná, ale byl to právě Topolánek, kdo se v rámci vypořádání s vnitrostranickou opozicí rozhodl Kalouska politicky reinkarnovat po jeho smrtící povolební eskapádě Národní fronta II., a instaloval ho na Ministerstvo financí. Nebýt tohoto Topolánkova kroku, znal by dnes jméno „Miroslav Kalousek“ už jen pracovník armádního skladu padáků anebo skutečný politický fajnšmekr.

 

Z blogu Jiřího Očenáška na idnes:

Kdosi to prásknul a o případ nepřístojného chování majority na severu Čech se začala zajímat Evropská unie a evropské instituce. Protože v západní Evropě díky multikulturalismu a toleranci byly podobné problémy vyřešeny už před časem/ prý to bylo kdysi ve čtvrtek/, přicestovala do Prahy na pětidenní pobyt 55 členná evropská delegace ve složení

- 5 Evropanů a 2 Evropanky

 - 48 příslušníků a příslušnic integrovaných menšin z Blízkého , Středního a Dálného východu, Afriky, Moluk a Karibiku, včetně sexuálně dezorientovaných menšin.

- Program tzv. řešícího pobytu byl následující: čtyři dny pobyt v Praze/ návštěva ministerstev,hospoda u Fleků, Karlštejn, Lány , ve čtrtek večer Prodaná nevěsta/. Pátek 10.00 přesun vrtulníky na Šluknovsko,beseda se starosty.11.00 odlet do Prahy, slavnostní oběd ,převzetí pamětních dárků. 15.00 odlet v business class zpět do Bruselu.

 

Další dopis z Weidenu

Pokud nemáte zálibu ve velkých hlučných hotelích, ale upřednostňujete malé, přívětivé a romantické hotýlky, vřele Vám doporučuji dorazit v pátek po poledni ke Klassik Hotel am Tor, který sídlí ve středověké, mnohokrát přestavované městské bráně a přilehlé, taktéž starodávné nemovitosti. Doporučuji také, pokud bude k dispozici, ubytovat se v apartmánku Wallenstein, ke kterému se sice dostanete jen úzkými chodničkami s několika schůdky, ale zato Vás odmění  „gemütlich“ atmosférou a jeho vířivka s výhledem do uzavřeného, zelení obrostlého dvorku, Vás určitě ihned zláká ke smytí „prachu z cest“.

U recepce je malý bar, kde si můžete dát na uvítanou skleničku příjemného moku, my si s potěšením dali dvě čtvrtky skvěle vychlazeného a vynikajícího sylvánského v tradičních franckých bocksbeutel a natěšeně vyšli vedlejšími dveřmi rovnou na pěší zónu. Dolní část historického Marktu tonula v časně podzimním slunci, ale spousta červených muškátů pod okny radnice ověnčené břečťanem  působily stále letně. Posadili jsme se do jedné z mnoha a mnoha restauračních zahrádek, a to podniku ZOE, kde byl lehký pozdní oběd korunovám velkou porcí tiramisú, snad nejlepšího, jaké jsme v životě ochutnali. Skvostný zážitek!

Volným dovolenkovým krokem jsme prošli pravou stranu náměstí (opětovně mne pobavily nápisy u dvou protilehlých dveří rohového obchodu, jeden „katholisches Türl“  a druhý „evangelisches Türl“, proti kterým nemůže nic mít ani EU, protože jsou oba nachlup stejné) a já se pomalu chystal přejít na druhou stranu, abych nenápadně zabránil pokračovat Petře k obchodu Bella Donna, což se většinou prodraží.

Nezabránil jsem a prodražilo se to…

Zpátky jsme se vraceli souběžným městským parkem, abychom si v krásné secesní vile s nenápaditým názvem „Die Villa“ objednali stůl na večer. (Kuchyni zde mají dobrou, ale přímo výbornou pro velké jedlíky = porce jsou opravdu značné, bohužel vinný lístek se věnuje spíše vínům červeným než bílým a výběr byl poněkud limitující. Příště zkusíme restauraci Thun.) Na nějaký ten „Schlaftrunk“ zde můžete zajít na mnoho míst, my však dali přednost poklidným křeslům v recepci…

V sobotu ráno, po příjemné snídani s perfektní obsluhou je přímo nezbytností vydat se na pravidlené trhy na náměstí, na nichž sice nenarazíte na všelijaké žužu, perníková srdce a cukrové vaty, ba ani na spoustu všelijakých „značkových“ hadérek, botů a tašek, zato však na spoustu a spoustu zeleniny a ovoce z okolních statků, zrovna tak jako na čerstvé i zralé kozí, ovčí a kravské sýry od okolních malovýrobců, asi tak na šest, osm odrůd brambor bez jediné poskvrnky či nakopnutí, další spoustu salámů, klobásek, jelítek, tlačenek, pstruhů, sivenů, uzených lososů, husí, kačen, kuřat a masa skopového,  telecího, vepřového, hovězího, jeleního, srnčího, daňčího, a to jsem jistě ještě na spoustu dobrot zapomněl. S nápisy bio se téměř nesetkáte, neb to se zde  pokládá za zbytečný pleonasmus.

Kvalita fantastická, ceny mírné, ochota a úsměvy prodavačů široké a gratis. Dva příklady za všechny: dva kilogramy brambor žlutomasé odrůdy (název si nepamatuji), a to menších, jak jsme si naporučili, nás přišlo na 1 (jedno) euro. Když si vzpomenu na zábřežský Kaufland…Baculatě vykrmená kachna se nám zdála příliš velká a navíc preferujeme stehýnka, a tak nám byla s úsměvem odříznuta zadní půlka - tři eura sedmdesát. K jehněčím kotletkám jsem dostali jednu navíc gratis a ke klobáskám a slanině byl  Petřin slastný výraz odměně jelení klobáskou…

Zpátky do hotelu jsem šli obtíženi taškami v zadumání, proč to někde jde a někde ne…

Sobotní odpoledne můžete pochopitelně strávit buď ve Weidenu, kde je k mání i spousta kulturních zážitků nebo se vypravit do okolí, které taktéž skýtá spoustu nádherných míst. My si vybrali zříceninu hradu Leuchtenberg a pěkně si protáhli nohy výlezem na věž, odkud je skvělý výhled na Horní Falc.

Cestou zpět do vlasti se rozhodně nezapomeňte zastavit ( je to kousek od cesty) na hradě Wernberg (viz Dopis z Wernbergu), kde Vás pan Kellermann obšťastní na cestu nějakým svým chutným výtvorem při posezení na kryté terase s výhledem do hradního příkopu!

Přeju hezkéc hvíle a záhy na shledanou ve Weidenu,

 

Váš

 

Miroslav Macek   

Úterní glosy 27. 9. 2011

Tipněte si, kdo pronesl tato slova:

Spojené státy americké jsou řízeny oligarchií. Tady žádná demokracie neexistuje. Je to všechno faleš. Amerika je ve skutečnosti řízena Wall Streetem, vojensko – bezpečnostním komplexem, ropnými společnostmi, žemědělskou lobby a v menší míře pojišťovnami a farmaceutickými firmami. A samozřejmě Americko – izraelským výborem pro veřejné záležitosti. Kdokoliv se chce ucházet o vysoký politický úřad – třeba o post kongresmana nebo právě prezidenta – musí sehnat obrovskou sumu peněz na volební kampaň. Rozhodující fondy na politické kampaně mají v rukou silné zájmové skupiny, ona oligarchie, o níž jsem mluvil. Kdo se vzpžíčí a prohlásí třeba, že si nepřeje další válčení na Blízkém východě, jde od válu. Zákony tady píše oligarchie. A to, že je schvaluje kongres a podepisuje prezident, to je jenom divadlo.

a.) Nikita Sergejevič Chruščov, bývalý generální tajemník KSSS a předseda rady ministrů

b.) Paul Craig Roberts, duchovní otec hospodářských reforem za vlády Ronalda Reagana

b.) je správně

p.s. Celý rozhovor, který opravdu stojí za to si přečíst, vyšel včera v časopisu Týden.

 

Jedenadvacetiletá básnířka Monika Kubicová chystá vydat prvotinu „Ze života zvracím vzduch“ a podle porotců regionální soutěže jde o „zjevení v současné poezii“. To dozajista, takhle by mne nevyděsila ani bílá paní se zvracející hlavou v podpaží…Zde ukázka z její poezie:

 

Hysterická jízda historickou tramvají

oči obrácené v sloup nitra zavřené zastávky

nenápadně pod sedačku grcáme na setrvačník společnosti.

Lepší hrdost  v poblité šalině

než čekárna plná

pitomých kraviček a agresivních čuřáků?

Ke svým minulým zvratkům

jdu pešo.

 

Opsáno z facebooku: Česko figuruje v tabulce průměrné délky penisů ve státech EU téměř na konci - za námi se umístili už pouze Finové a Švédové, jenže tam platí antidiskriminační zákony a do výzkumu byly zařazeny i ženy.

Pondělní glosy 26. 9. 2011

Evropští lídři se opakovaně shodli, že nenechají Řecko zkrachovat. Bohužel též opakovaně neprozradili, jak toho chtějí dosáhnout.

 

Jestli teď bývalého starostu Prahy 5 Jančíka nezavřou, tak už nikdy, neboť zločinné jednání při správě svěřeného veřejného majetku se v tomto případě dokazuje samo: Jančík podepsal bez výběrového řízení v roce 2004 smlouvu s firmou EkoMotol na pronájem 15 hektarového pozemku vedle motolské nemocnice za 250.000.- Kč ročně a v roce 2006 dodatkem snížil nájem na 100.- Kč ročně s tím, že společnost na pozemku vybuduje dětské hřiště, které samozřejmě nikdy nevybudovala. Letos v zimě pak od magistrátu obdržela povolení do března 2014 vyvážet na pozemek stavební suť, což je mnohamilionový kšeft…

 

Zdravý selský rozum sedláka Pávka z Jindřichovic pod Smrkem:

„Jsem odpůrcem toho, aby se něco postaru a bez chemie pěstovaného nebo chovaného nazývalo třeba biozeleninou nebo biomasem. Vždyť je to obyčejná mrkev nebo hovězí. Jedná se o vykradení pojmů, jako krávy, rajčata, kuřata, mrkve a tak…"  

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s W. H. Audenem

Pohřební blues

 

Vypněte telefon, zastavte čas,

psovi, ať neštěká, kost hoďte zas.

Ztište zvuk piana, bubny ať znějí,

truchlící k rakvi ať přistoupit smějí.

Letadla, zaplňte oblohu denní,

vytvořte nápis: Už naživu není!

Na smutné zbarvení holubic dbejte,

černý pár rukavic strážníkům dejte.

Západ můj, východ i sever a jih,

také můj všední den, nedělní smích,

měsíc byl, půlnoc i zpěv znící jarně,

láska, že neskončí, doufal jsem marně.

Vypněte hvězdy, teď smutné a cizí,

sundejte měsíc a slunce ať zmizí.

Vypusťte oceán, skácejte les,

nahradit nelze, co ztratil jsem dnes.

 

Čtvrteční glosy 22. 9. 2011

„Úsporná“ vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 105 miliard korun. Vzhledem k tomu, že je velmi optimistická, pokud se týká budoucího vývoje ekonomiky, pokud bude chtít tento schodek či spíše schod dodržet, čekejme další značné hrábnutí do našich kapes. Odměny na ministerstvech, jak lze čekat, poběží ovšem dál…

 

Ústřední vojenská nemocnice chtěla postavit za naše peníze domov pro 240 sester za 6,4 miliardy korun coby projek PPP, tedy ve spolupráci se soukromou firmou. Mimochodem, za ty peníze by ty sestry mohly bydlet 18 let v pražském Hiltonu i se snídaní…Projekt byl nakonec zastaven, ovšem ministr obrany Vondra nakonec poslal soukromé formě 175 milionů s tím, že jinak by hrozila arbitráž, ačkoliv podle odborníků by žádná nehrozila. No comment.

 

Bravo, ministře Kalousku! Drzé urážející spratky je zapotřebí vždy „odměnit“ pohlavkem či fackou. Doporučuji pokračovat i na půdě sněmovny…

Středeční glosy 21. 9. 2011

To už se mi ani nechce věřit! Radko Sáhlík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy napsal ve včerejší MF Dnes následující slova: „Některá gymnázia už dávno nejsou elitními školami, což mohu potvrdit ze svých vlastních zkušeností. Student, který neuspěl na naší technické škole, mimo jiné i z humanitních předmětů, je přijat na gymnázium bez rozdílových zkoušek i do vyššího ročníku.“

Je-li tomu tak, je nejvyšší čas kvalifikovat takové jednání jako trestný čin!

 

Zrovna tak mne konsternují věty z časopisu Respekt:

Ministr dopravy Řebíček za Topolánkova vládnutí „spustil stavbu tolika silničních úseků, že by jejich dokončení spolykalo veškeré volné peníze všech ministerstev. Často jde navíc o předimenzované předražené stavby, jejichž potřebnost je minimálně sporná.“  

Je-li tomu skutečně tak, dozajista to nemohl činit sám: kdo jsou ti lidé, kteří pod jeho ministrováním takto rozhodovali? Jsou stále u svých koryt?

 

A už je opět, asi po sto tisící, tady:  blábol, který se drží pera některých novinářů jako lejno  plenky. Tentokrát jde o pero Jana H. Vitvara z časopisu Respekt, který v článku o Bohumilu Hrabalovi a o putování jeho krajinami napsal: „…kdy Klaus prohlásil, že neumí rozpoznat špinavé peníze od čistých.“ Pro oživení paměti připomínám, že Václav Klaus v době „malé privatizace“, kdy byl činěn různými zájmovými skupinami značný tlak na její zrušení s argumentací, že je nutno zajistit, aby se v ní nepraly špinavé peníze, řekl zcela správně a logicky: Neznám způsob, jak rychle a efektivně rozlišit čisté a špinavé peníze.

Nepociťuje-li J. H. Vitvar zatracený rozdíl mezi řečenými slovy  a jeho iterpretací těchto slov, je to na zdravotní připojištění.

 

Opsáno z mailové pošty:

Dozvěděl jsem se, že existuje jedinečná možnost adoptovat Řeka za 500 Euro měsíčně. Bude za mne dělat všechno, na co nemám čas: spát do 11.00 dopoledne, chodit párkrát denně na kávu, držet několikahodinovou polední siestu, večer sedět dlouho v restauraci.
Já ho adoptoval a mám po starostech! Můžu dělat od rána až do večera…

Úterní glosy 20. 9. 2011

Nic nevypovídá o dnešní všeobecně nezodpovědné době víc, než včerejší titulek na první stránce MFDnes: Ministerstvo chce zastavit hloupnutí dětí. A já bloud si doposud myslel, že za své děti a jejich vzdělání a výchovu jsou odpovědni rodiče, včetně odpovědnosti za své angažování ve veřejném prostoru, včetně školství…

 

Předseda slovenského parlamentu Richard Sulík k záchranným mechanismům EU:

„Část peněz jde přímo francouzským a německým bankám, které Řecku napůjčovaly nejvíc a my bychom nyní měli platit za jejich hazard, ačkoli z toho měly předtím velmi slušné zisky. Je to zvrácená, perverzní solidarita.“

 

Na protest proti široce propagovanému názoru, že člověk vyvolal globální oteplování, zrušil členství v Americké fyzikální společnosti (APS) laureát Nobelovy ceny za fyziku, norský profesor Ivar Giaever. Dal tak najevo své znechucení nad tím, jak se propaguje šíření strachu u veřejnosti. Giaever teorii o globálním oteplování zcela popírá a dodává: "Globální oteplování se stalo novým náboženstvím. Často slyšíme o tom, kolik vědců jej podporuje. Ale počet není důležitý: důležité je pouze to, zda jsou jejich tvrzení správná. My ve skutečnosti nevíme, jaký je skutečný vliv na globální teplotu. Existují lepší způsoby, jak utratit peníze."

 

Čtenář glos M. K. velmi podstatně doplnil můj velmi zjednodušený pohled na výsledek voleb v Berlíně:

Ano, nezaměstnanost v Berlíně je podle oficiálních statistik 13 procent. Nedá se ovšem říci, že by za Wowereitova starostování vzrostla - naopak je nejnižší od roku 1999 a oproti 19. procentům v roce 2005 je to úspěch. Oněch aut neshořely stovky, ale 140 – od začátku letošního roku. Souhlasím s Vámi, že to dobrá vizitka vedení města není, stejně tak ovšem policie. Německá veřejnost Wowereitovi vinu nepřipisovala. Nájmy skutečně vzrostly o 27 procent. To ovšem není tak závažný problém, jako již desítky let potíž se strukturou nájemních bytů – vždycky bylo nejméně bytů s nízkým nájemným. Na druhou stranu – růst nájmů není kontinuální – poté, co se do Berlína odstěhovala spolková vláda, nájmy na čas vzrostly, ale když se ukázalo, že nabídka vysoce převyšuje poptávku, šly ceny dolů. Teď se zase vracejí zpátky – v Berlíně je zajímavé žít pro spoustu lidí. I údaj o 65 miliardách zadlužení je správný. Nicméně – Wowereitovi se podařilo za deset v čele města dostat míru zadlužování na pět procent ročně, i přes léta, kdy byl hospodářský růst minimální. Největší zadlužení znamenala pro město vláda starosty Diepgena (CDU) v letech 1991 – 2001 – 15,55 procenta ročně (nárůst zadlužení za jeho deset let činil přes 300 procent – přesně 373, 73 procenta!. Ale také je třeba vzít v úvahu, že vládl v době propojování východní a západní části, což přineslo řadu nutných investic). Nepochybně se hodně Berlíňanům zamlouvá žít na dluh (problémem není ani tak zadlužení města, ale domácností), nicméně nedá se říci, že by kvůli tomu volili Wowereita a SPD. Dovolte ještě jednu poznámku – zjednodušený pohled na svět v podobě rovnítka levice = zadlužování mohou praktikovat tuzemská média, myslím, že vzhledem k Vaší dlouholeté angažovanosti v politice víte, že je to mnohem komplikovanější (ale co já vím, třeba to v Česku takto platí).

Mimochodem Wowereitovi by se daly vyčítat jiné věci – například skandál kolem postupimské vodárny (odtud plynuly miliony do třetiligového fotbalového klubu) nebo přestavba letiště v Schönefeldu (měla stát 125 milionů eur a dnešní odhady jsou 300 – nepřipomíná Vám to něco?).

 

Pondělní glosy 19. 9. 2011

Přijdeme o miliardy a miliardy z eurodotací, neboť ministerstvo dopravy za ministrování Aleše Řebíčka v Topolánkově vládě nekvalitně připravilo některé projekty a Evropská komise proto dotaci neproplatí. A zdá se, že jde teprve o začátek s ohroženy jsou i další dotace.

Řebíček už neministruje, ovšem ty projekty tak mizerně připravili konkrétní lidé a obávám se, že se nejen nedozvíme jejich jména, ale nadále budou na ministerstvu pracovat a brát mimořádné odměny.

 

Třicátníci (alespoň podle agentury Millward Brown) věří Kalouskově penzijní reformě nejvíce. Můj otec byl v roce 1945 také třicátník (přesně 35 let) se zářnou představou poválečného rozletu, ale naštěstí tehdy investoval svoje úspory do něčeho úplně jiného…

 

Klaus Wowereit a Berlín, to patří k sobě, přestože za jeho starostování vzrostla nezaměstnanost přes 13 procent, shořely zde stovky aut a nájmy vzrostly o 27 procent. Zázrak? Nikoliv: 65 miliard euro zadlužení města vypovídá o tom, že se spoustě obyvatel žití na dluh nadále zamlouvá…   

 

Čtenář glos A. K. mne upozornil na smutně krásný vtip z anglického Telegraphu:

 Manžel středního věku k manželce, čtoucí v novinách o dluhové krizi: „Vždyť nám politici slibovali, že to budou platit až naše děti!

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články