Články

Pondělní glosy 5. 9. 2011

A tak tu máme hned dva tajemníky pro evropské záležitosti. Jednoho jmenoval premiér a druhého ministr zahraničí. Oba dva jsou, pochopitelně, na nic: můžeme si stokrát namlouvat, kterak jsme schopni ovlivnit politiku EU, ale nadále platilo, platí a bude plati, že EU bude taková, jakou si ji přejí mít velmoci, tedy Německo a Francie, nebo nebude žádná. I kdybychom jmenovali deset tajemníků…

 

Alena Prokopová v Lidovkách dokonale vyjádřila i můj názor na film Muži v naději: ‚‚Nemá ovšem smysl pohoršovat se. Pokud se Muži v naději skutečně budou divákům líbit, poskytnou jen další důkaz o tom, že mimoděčně zrcadlí tvář současné české společnosti. Otázka, proč je tato tvář tak nehezkým, cynicky pokřiveným ksichtem, už ovšem nespadá do kompetence filmového kritika.“

 

 

Sběratelé umění jsou znepokojeni: nikdo z nich ani netuší, kolik namaloval módní umělec Damien Hirst obrazů s pravidelnými barevnými kolečky a tak jsou znejistěni, zda budou mít stále tu přemrštěnou cenu, kterou za ně zaplatili. Dobře jim tak, za blbost se platí.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Lewisem Carrolem

„Zdá se, že jste velmi obratný ve výkladu slov, pane,“ řekla Alenka. „Mohl byste mi tedy laskavě vysvětlit báseň s názvem Brepták?“

„Sem s ní!“ řekl Bumbrlíček. „Dokáži vysvětlit všechny básně, které kdy byly napsány – a většinu těch, které ještě ani napsány nebyly.“

To znělo velice slibně a tak Alenka zopakovala první sloku:

 

„Je pečas, slištné ještěvrtky

se točivrtí v minoucnosti,

však mopeřence trápí chrtky

a hvučí zelovepřochvosti.“

 

„To by pro začátek stačilo,“ přerušil ji Bumbrlíček, „je v ní totiž spousta obtížných slov. Pečas kupříkladu znamená, že jsou čtyři hodiny odpoledne, kdy je čas začít péct věci k večeři.“

„To dává smysl,“ řekla Alenka. „A slištné?“

„Inu, to znamená slizké a mrštné. Mrštné je totéž, co velmi pohyblivé. Je to takzvaná splynulina – tedy dva významy, které splynuly do jednoho slova.“

„Teď tomu rozumím,“ prohlásila Alenka pozorně. „A co jsou to ještěvrtky?“

„To jsou zvířata podobná jezevcům – ale také trochu ještěrkám a trochu také vývrtkám.“

„To tedy musí být podivně vypadající zvířata!“

„To také jsou,“ řekl Bumbrlíček. „Navíc si stavějí hnízda pod slunečními hodinami a živí se sýrem.“

„A co znamená točivrtit se?“

„Přece točit se kolem dokola jako káča a zároveň dělat díry jako vrták.“

„A minoucnost je trávník slunečních hodin, předpokládám,“ řekla Alenka, překvapena vlastní důvtipností.

„Samozřejmě. Říká se mu minoucnost, protože se rozprostírá jak do minulosti, tak do budoucnosti…“

„A ještě dál oběma směry,“ dodala Alenka.

„Přesně tak. A chrtky jsou mžitky před očima při chrápání (tady máte další splynulinu)a mopeřenec je takový malý neupravený ptáček, kterému trčí pera do všech stran, takže vypadá jako oživlý mop.“

„A co je to zelovepřochvost?“ řekla Alenka. „Obávám se, že s tím budete mít problém.“

„Ale kdeže! To je druh zeleného vepře, ale co se týká toho chvostu, nejsem si zcela jist. Myslím, že to znamená, že se neustále někam ztrácí a opožďuje se, takže je pořád na chvostu, rozumíte?“

„A co znamená hvučet?“

„Hvučení je něco mezi hvízdáním a bučením s jakýmsi kýchnutím uprostřed. Pokud to někdy uslyšíte – možná zrovna tady v lese – bude vám hned jasné, o  co jde.  Kdo vám všechny ty obtížné verše recitoval?“

„Přečetla jsem si je v jedné knize,“ řekla Alenka.

 

Zahrada v zapadajícím slunci...

Páteční glosy 2. 8. 2011

Jestlipak si dnes ještě někdo vzpomene na slova Lisabonské strategie z roku 2000, podle které měla být Evropská unie do roku 2010 „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa, založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytvářející více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“?

Jako všem soudruhům v minulosti , přítomnosti a bohužel i budoucnosti, se zase cosi nepovedlo…

 

Čtenář glos J. M. mi napsal:

Existuje teorie, která říká, že bohatnutí společnosti probíhá ve dvou fázích. V první bohatne jen malá skupina lidí - nejschopnějších, nejrychlejších a nejdravějších, přičemž ostatní relativně chudnou. Ve druhé fázi potom bohatne i zbytek společnosti - to už ale není v zájmu prvně zbohatlých a tak se tomu pokusí zabránit podporou zdaňování a regulací, které jejich postavení upevní a zabrání dalším dosáhnout jejich pozic. Na správnost této teorie ukazuje i fakt, že zdaňováním a regulací vždy více chudnou ti chudí.

 

Opsáno z Facebooku: Vše co umím a vše, co mne celý život živí, živilo a živit bude, umím nikoli díky školám, ale navzdory nim!

Čtvrteční glosy 1. 9. 2011

Nejdůležitější zprávou dne (alespoň podle potištěného místa v novinách) je ztráta dvou řezáků poslance Babáka. Plánovaná další vládní krádež, dvanáct stovek za vydání pasu dospělému a šest stovek dítěti, je rozsahem zcela okrajová. Ach jo!

 

Opsáno z Facebooku: Tak jako největšími bojovnicemi proti harašení jsou ty, s nimiž by za střízliva nikdo neharašil, tak největšími bojovníky proti školnému na vysokých školách jsou ti občané, které by nikdy a nikdo jen minimálně soudný na žádnou vysokou školu nepřijal.

 

Čtenář glos V. G. mi napsal: Obávám se, že čtenář Vašich glos M.Č. se mýlí, když se diví počínání francouzských boháčů, žádajících vyšší zdanění. Nejsou ani choromyslní ani blbí. Vždyť stát jim za jejich "vstřícné a hlavně příkladné chování" dá ještě víc státních zakázek, zavede víc regulací, omezí víc konkurenci… A to už se vyplatí, nebo ne?

 

Středeční glosy 31. 8. 2011

Dnes vyšly Lidovky s aprílovým titulkem: „Čeští vojáci jsou tlustí. Vyfasují léky na hubnutí.“  Článek pak  jednak popisuje obézní stav české profesionální armády, jednak nápad, že obézní oficíři budou navštěvovat dietologa a brát tablety na hubnutí.  Uznejte, že takový Kocourkov se jen tak nevidí…

 

Víte, jak se „moderně“ nazývá dnes bohužel běžná praxe, kdy státní úředníci spoustu činností, které by měli provádět sami, přehodí za nemalé peníze na soukromé firmy svých známých? „Proaktivní  vytváření synergií s využitím inovativní efektivnosti soukromého sektoru“…

 

Čtenář glos M. Č. mi napsal:

Francouzští boháči žádají v petici: Zdaňte nás! Proboha, jsou choromyslní, nebo blbí? Nepochopili, že by své zemi mohli pomoci mnohonásobně lépe, kdyby své peníze věnovali na programy, o kterých by rozhodli sami (snad své miliardy vydělali na základě své podnikatelské moudrosti a chytrosti), než aby je nalili do bezedné díry, kterou je francouzský, německý… no, vlastně jakýkoliv socialistický evropský státní rozpočet?! Zároveň svým blbým příkladem (kterého se zajisté ráda vláda i lid chytí) strhnou do vyššího zdanění i ty, kteří si myslí o schopnosti státu správně využít zdaněné peníze něco jiného!

Proboha, doufám, že pan Kellner a Komárek nemají na mysli podobnou blbost!!!

 

Pórek v sekané

Rozpis pro dvě osoby:

 

250 g libovější sekané

1 středně velký pórek

1 vejce

3 lžíce strouhanky

30 g anglické slaniny

sůl, pepř

hrudka másla

1,5 dl suchého bílého vína

 

Z pórku použijeme bílou část, pochopitelně bez kořínků, kterou vcelku povaříme asi jen pět minut ve slané vodě. Mezitím smícháme maso se strouhankou, solí, pepřem, vejcem a dvěma třetinami najemno pokrájené anglické slaniny. Vychladlý pórek obalíme sekanou a vytvoříme úhledný váleček. Vložíme do pekáčku, přidáme máslo, zbytek pokrájené anglické slaniny a víno. Pečeme pod poklicí cca jednu hodinu při 200 stupních Celsiových, dle potřeby ještě můžeme podlít vínem.

Pokrájíme na zhruba 2 cm tlusté plátky a podáváme za horka. Můžeme přizdobit zeleným pepřem.

Optimální příloha: vařené brambory zalité šťávou z pečeně.

Doporučené víno: lehké či středně těžké bílé víno s nepříliš výrazným aroma,aby nepřehlušilo, ale vhodně doplnilo chuť a vůni pórku.

Úterní glosy 30. 8. 2011

ODS prodává své letité sídlo na Jánském vršku. Což je jen dobře, neboť už jeho nákup byla vzhledem k lokalitě a dispozicích budovy nezměrná pitomost. Kéž by to znamenalo i návrat k předvrškovské politice ODS!

 

Přítel O. V. mi zaslal mail, s jehož obsahem velmi souhlasím:

Na rozdíl od mnoha analytiků a politologů si nemyslím, že by Václav Klaus byl schopen založit politickou stranu, která by mohla zaznamenat významný úspěch ve volbách. Ono se velmi zapomínáná na tu "maličkost", že politická strana, má-li být úspěšná, potřebuje bezvadně fungující organizační "soustrojí", které, ač není vidět, je pro politickou stranu nezbytné. Toto soustrojí je postřeba vymyslet a následně mu vdechnout život. Václav Klaus žádnou stranu nezaložil, tím méně pak má povědomí o těchto maličkostech. ODS zakládali a rozbíhali jiní lidé, kteří už dávno nezdobí politickou scénu - podle mých zkušeností by ani nechtěli - a Václav Klaus stanul v jejím čele, toť vše. Protože Klaus nikoho z dotyčných tvůrců nekontaktoval (alespoň podle mých informací), řekl bych, že o další kariéru tohoto typu nemá zájem. Pokud ovšem nechce spáchat politickou sebevraždu, na což nevypadá. Z důvodů naprosté absence tohoto know-how v rámci současné politické scény si dokonce troufám tvrdit, že k zániku jsou předurčeny spíše VV a TOP09, než dnes už téměř neuvěřitelná ODS. Ta totiž, na rozdíl od oněch zmíněných, disponuje již dvacet let poměrně kvalitní a fungující organizační strukturou, která, mimo to, že přežila všechny pokusy o "kutilské" inovace, může sloužit jako slušná základna pro nějaký druh "restartu". Zatímco v takové TOP09 stačí, aby se kníže pán rozhodl jít do penze a je konec s veškerou slávou. Ne nadarmo říkají britští konzervativci (volně přeloženo) "bez struktury do politiky nelez!".

 

Pondělní glosy 29. 8. 2011

"Vyšetřovatel bude státnímu zástupci podávat návrh na vzetí obviněného do vazby," řekl dnes v České televizi policejní prezident Petr Lessy, který také nařídil kontrolu všech trestních oznámení podaných na Bartáka v minulosti… zní čerstvá zpráva.

 „Bude podávat?“ Snad podá!  Ale možná se mýlím a policejní prezident  „bude podávat“ návrhy stále dokola…

 

Romský aktivista Karel Holomek říká v dnešních Lidovkách: „Davy jen vyjadřují obecnou averzi vůči Romům“. Domnívám se, že se mýlí: davy vyjadřují averzi vůči způsobu života a chování spousty Romů, které je obtěžují a ohrožují nikoliv primárně vůči rase…

 

Genderová lingvistka Jana Valdrová  v Lidovkách: „V mé generaci je ještě obvyklé, že se muž ženy zeptá: Zamíchala jsi mi to kafe? Věta signalizuje nějakou prosbu. Ale pokud muž nemá obě ruce v sádře, tak se ptám, co věta signalizuje o jejich vztahu? Zatímco střední generace to považuje za normální, tak mladší už to tak nechce. Změnila se role ženy, její postavení, její ambice. Ženy jsou citlivější vůči tomu, co by je ve společnosti mohlo znevýhodňovat.“

Nevím, jak to chodí v domácnosti Jany Valdrové, ale u nás je to tak, že v toku času se ustálily drobné vzájemné úsluhy (příprava čaje, prostírání stolu, příprava snídaně a spousta dalších), které oboustranně způsobují radost a potěšení právě z té úsluhy druhému. Což považujeme opravdu za normální…

Na rozdíl od přehánění jakéhokoliv druhu, včetně gendrově lingvistického…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Gerardem Manleyem Hopkinsem

Nedokonalá krása

 

Chvalme Boha za stvoření skvrn -

tím za temný mrak, za Stračeny kůži,

šat slunéček a pstruhů nejeden,

les, louku, lán a rumiště i růži,

též nástroj, jenž je s láskou proveden.

 

Vše nové, jiné, zbytečné a cizí

i vrtkavé tak, až se dech nám úží,

vše hořkosladké, co nám plní den,

vždy krásu změny skrývá zcela ryzí:

Buď veleben!

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články