Články

Úterní glosy 13. 9. 2011

Nesouhlasím s poslancem ČSSD Foldynou, který včera v Radiožurnálu pravil, že jediným důvodem vyšší kriminality Romů na severu Čech je vysoká nezaměstnanost a jejich sociální vyloučení. Zcela opomněl  velmi letitou výchovu mnoha z nich, a to příklady i slovy, že něco ukrást „gádžovi“ není trestuhodné, špatné a nesprávné.

 

Z celkem sto sedmi zakoupených Pandurů jezdí na vojenských misích čtyři…zbytek zřejmě čeká, až nás napadne nepřítel. Jenže který a jak?  

Pondělní glosy 12. 9. 2011

Pokud by se mělo s cikánským problémem skutečně něco dělat, museli by politikové poblíž jejich ghett bydlet a ne se tam vždy mihnout, pronést nějakou tu „moudrost“ a zase odjet s tím, že jim tak přibyl politický bod.

 

Ekonom Pavel Kohout v Lidovkách: Pokud by evropské hospodářství vzali do rukou Němci, byla by to katastrofa. Země nesmírně schopných techniků, inženýrů a exportérů není schopná vyrovnat spolkový rozpočet ani v době konjunktury. Navzdory  65 letům míru a odpuštěným či nesplaceným dluhům má Německo finance v horším stavu než USA. Pověstná německá disciplina? Blábol. Německo začalo porušovat pravidla Paktu růstu a stability již v roce 2003.

 

Americký prezident Obama představil monstrózní plán na snížení nezaměstnanosti: chce napumpovat do ekonomiky 450 miliard dolarů, které nemá.

 

Opsáno z facebooku:

"Utrácej, spoř a plať vyšší daně…vždyť to nejde!" je absolutně výstižná charakteristika stavu věcí, přesně jako když snaživý kadet Biegler zoufale zaúpěl: "Jesus Maria! Es stimmt nicht!"

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s gazelem

Když vzhůru jsi, též vzývám Tě, však spíš

Ti verše píšu v době, kdy už spíš.

 

Jsi krásná, když zní domovem Tvůj smích,

však krásnější, když poklidně si spíš.

 

Tvá vůně za dne naplňuje byt,

však ještě víc, když ukojená spíš.

 

Tvá krása s vůní, jak už dávno vím,

bdí se mnou v době, kdy už slastně spíš.

 

Je prostý zcela můj jediný cíl,

být nablízku Ti, ať už bdíš či spíš.

 

Tvé srdce tvoří skrýš, v níž toužím být,

ať vzhůru jsi a nebo klidně spíš.

 

Ať vzhůru jsem a nebo dávno spím,

Tvůj milý jsem, ať vzhůru jsi či spíš.

 

Petra s šátkem...

Páteční glosy 9. 9. 2011

Článek pražského promátora Bohuslava Svobody ve včerejších Lidovkách s titulkem „O rozpočtu jen střízlivě, bez večírků na dluh“ začíná podivuhodně: Evropská ekonomika není v nejlepší kondici. Večírek hojnosti „na sekeru“ skončil.

Zvláště ta druhá věta mne zaujala, neboť vidím až na nepatrné výjimky v Evropě pravý opak – většina států včetně Česka totiž stále žije na dluh. Večírek hojnosti bohužel zdaleka neskončil…

 

Pavel Kohout v časopisu Reflex o rozpočtových potížích eurozóny:

Klíčová otázka: Když dáme dohromady patnáct alkoholiků, vznikne tím jeden abstinent? Zastánci hlubší evropské integrace tvrdí, že ano.

 

Čtenář glos V. S. mi napsal:

Je velmi zajímavé je, že po rezignaci (odvolání) generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Jiřího Švorce tento dostal nově zřízený post  zmocněnce pro dálnici D1 a rychlostní silnici R35. Že
politici mlčí, to neudivuje, ale mlčí i novináři! Přitom je to trafika jak hrom! A ještě ty řeči kolem toho! Navíc zcela mimo systém. Proč zmocněnec, proč ne poradce? Je zmocněn jednat za někoho nepřítomného či zaneprázdněného ? Je zmocněncem  ministra dopravy, vlády nebo státu?  Myslím, že ani on neví koho a čeho. Zajímavé navíc je, že pan bývalý generál vydržel ve funkci úžasný jeden rok a jeden týden. Kdo ho tak rychle a kvalitně jmenoval s tím, že je to ten pravý odborník na korupci kolem dálnic a že všechno udělá nově a dobře? Na to už se vůbec nikdo neptá, asi mají strach…

 

 Opsáno z facebooku:

Komunismus není vnímán stejně jako nacismus, protože myšlenka ukrást lidem jejich peníze není pozoruhodně velké části veřejnosti nikterak cizí.

Čtvrteční glosy 8. 9. 2011

Když dříve panovníci potřebovali peníze, stahovali z oběhu mince a razili z nich nové, méně kvalitní, s menším obsahem kovu, prostě z pozice síly mince falšovali. Dnes se tomu říká, aniž se musí bankovky stahovat, „kvantitativní uvolňování“…

 

Čtenář glos M. Z. mi napsal ke glose o prosperitě Jeseníku:

S tou historií má čtenář patrně pravdu ,ovšem takových kdyby existuje. Kdyby husité prohráli hned první bitvu, asi by se nevytratila prosperita vybudovaná Karlem IV.  A pokud se Jeseníku týká, skladba obyvatelstva, podnikavost a ochota podnikatelů tam sídlit má i jinou příčinu - odříznutí od zbytku země. Historicky vzato jsou na vině Prušáci, kteří většinu Slezska urvali a izolovali tak Jeseník od přirozených spádových center jako Nisa a Vratislav. Buď měli Slezsko nechat na pokoji nebo ho vzít celé. Zažalujme proto Berlín u Evropského soudu.

 

Opsáno z facebooku:

Pythagorean theorem: 24 words
Lord's prayer: 66 words
Archimedes' Principle: 67 words
Ten Commandments: 179 words
US Declaration of Independence: 1,300 words
US Constitution with all 27 Amendments: 7,818 words
EU regulations on the sale of cabbage: 26,911 words

Středeční glosy 7. 9. 2011

Pro Radka Johna se hledá nová trafika: po tom, co zkrachoval plán rozdělit sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost na dvě části, chystá se „nezbytná“ funkce předsedy komise, která bude dohlížet na vznikající generální inspekci. Ach jo!

 

Generální finanční ředitelství říká: Výběr daní je čím dál složitější a lidé vynalézavější. Jako by nevěděli, že tady jde o logickou přímou úměru!

 

Konečně to někdo ( čtenář P. H. v MF Dnes) vyjádřil nahlas: „Kdyby se historie 20. století vyvíjela jinak a naši německy mluvící spoluobčané nebyli vyhnáni, tak by Frývaldov (Freiwaldau) – dnes Jeseník – byl prosperujícím městem.“

 

Čtenář glos J. R. napsal ke včerejší glose o pravičácích a levičácích: Proč to psát tak složitě, když stačí napsat: Když má pravičák potíže, hledá KDE udělal chybu. Když má levičák potíže, hledá KDO udělal chybu.

 

Úterní glosy 6. 9. 2011

Můj včerejší článek v MF Dnes:

V případu nákupu zbytečných a předražených obrněných transportérů Pandur konečně začíná být jasno. Několik  přísně tajných depeší americké ambasády v Praze, které zveřejnil WikiLeaks, totiž dokládá, že ambasáda dostala od rakouského ( Američany však vlastněného) výrobce transportérů  varování, že náměstek ministra obrany Barták zorganizoval situaci, kdy byl kontrakt zrušen, aby pak mohl být obnoven s požadavkem nastrčeného chráněnce a přítele tehdejšího premiéra Topolánka Marka Dalíka na 18 milionů eur „provize“.

Jak dozajista víte, pozměněný kontrakt byl nakonec podepsán. Jak možná také víte, jednání se opravdu zúčastnil, a to zcela nepochopitelně, neboť bez jakékoliv funkce či oficiálního pověření,  Marek Dalík.

Představa, že by pražská ambasáda posílala do Washingtonu nějaké hospodské povídačky, je absurdní. V depeších se totiž jasně říká, že varování příšlo od „zástupce Steyeru“ a to si pracovníci ambasády určitě nevycucali z prstu. Ostatně stejné potvrdili i bývalí zástupci této firmy českým novinářům z MF Dnes.

Pokud vyjdeme z těchto tří faktů, zdravým selským rozumem dojdeme k jedinému, zcela logickému a jasnému závěru: Američané nabídku zvážili a po patřičném dohadování o množství a ceně (počet Pandurů byl snížen, cena za kus navýšena) akceptovali. Tomu  nasvědčuje i nebývalá neochota americké ambasády vyjádřit se k uniklým informacím, kdy jedinou reakcí je odsouzení serveru WikiLleaks.

Což je logické: kdo sestavuje světové žebříčky míry korupce ve světě, těžko přizná, že jeho firmy v honbě za strategickými zakázkami uplácejí (byť se to mnohokrát v minulosti potvrdilo).

Mimochodem, při  této příležitosti nelze nevzpomenout Gripeny a britské řešení jednoznačného uplácení firmou BAE: drakonická pokuta do státní kasy za zastavení vyšetřování…

Nelze tedy, bohužel, ani v tomto případě očekávat jakoukoliv spolupráci s americkou stranou, která by vedla k rozkrytí úplatku a představa, že vše bez aktivní zahraniční pomoci vyšetří česká policie a státní zastupitelství, je natolik nepravděpodobná, že hraničí s nulou.

Pro nás, kteří jsme to nakonec i s úplatkem všechno zaplatili, zbývá jediné: přestat žít v iluzích o světě velkého byznysu a neustále si připomínat, že ke korupci je vždy zapotřebí  dvou stran. Na což jsme v poslední době v rámci halasně vytrubovaného, neboť zpolitizovaného boje proti korupci, jaksi pozapomněli…

 

Opsáno z facebooku:

Nemá-li pravičák rád zbraně, nekupuje je. Nemá-li levičák rád zbraně, chce je zakázat.

Když je pravičák vegetarián, nejí maso. Když je levičák vegetarián, organizuje protestní akce proti živočišným proteinům.

Když je pravičák buzík, užívá v klidu svého života. Když je levičák buzík, požaduje od společnosti, aby ho respektovala.

Když pravičák přijde o práci, přemýšlí, jak by se z této situace dostal. Když přijde o práci levičák, stěžuje si na diskriminaci.

Když se pravičákovi nelíbí televizní diskuse, tak tu televizi vypne. Když se levičákovi nelíbí televizní diskuse, chce ty idioty, co v televizi vykládají nesmysly, zažalovat.

Když je pravičák nevěřící, tak nechodí ani do kostela, ani do synagogy, ani do mešity. Když je levičák nevěřící, tak chce zakázat, aby se na veřejnosti objevovaly jakékoli symboly Boha, víry a jakéhokoli náboženství.

 

Pondělní glosy 5. 9. 2011

A tak tu máme hned dva tajemníky pro evropské záležitosti. Jednoho jmenoval premiér a druhého ministr zahraničí. Oba dva jsou, pochopitelně, na nic: můžeme si stokrát namlouvat, kterak jsme schopni ovlivnit politiku EU, ale nadále platilo, platí a bude plati, že EU bude taková, jakou si ji přejí mít velmoci, tedy Německo a Francie, nebo nebude žádná. I kdybychom jmenovali deset tajemníků…

 

Alena Prokopová v Lidovkách dokonale vyjádřila i můj názor na film Muži v naději: ‚‚Nemá ovšem smysl pohoršovat se. Pokud se Muži v naději skutečně budou divákům líbit, poskytnou jen další důkaz o tom, že mimoděčně zrcadlí tvář současné české společnosti. Otázka, proč je tato tvář tak nehezkým, cynicky pokřiveným ksichtem, už ovšem nespadá do kompetence filmového kritika.“

 

 

Sběratelé umění jsou znepokojeni: nikdo z nich ani netuší, kolik namaloval módní umělec Damien Hirst obrazů s pravidelnými barevnými kolečky a tak jsou znejistěni, zda budou mít stále tu přemrštěnou cenu, kterou za ně zaplatili. Dobře jim tak, za blbost se platí.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Lewisem Carrolem

„Zdá se, že jste velmi obratný ve výkladu slov, pane,“ řekla Alenka. „Mohl byste mi tedy laskavě vysvětlit báseň s názvem Brepták?“

„Sem s ní!“ řekl Bumbrlíček. „Dokáži vysvětlit všechny básně, které kdy byly napsány – a většinu těch, které ještě ani napsány nebyly.“

To znělo velice slibně a tak Alenka zopakovala první sloku:

 

„Je pečas, slištné ještěvrtky

se točivrtí v minoucnosti,

však mopeřence trápí chrtky

a hvučí zelovepřochvosti.“

 

„To by pro začátek stačilo,“ přerušil ji Bumbrlíček, „je v ní totiž spousta obtížných slov. Pečas kupříkladu znamená, že jsou čtyři hodiny odpoledne, kdy je čas začít péct věci k večeři.“

„To dává smysl,“ řekla Alenka. „A slištné?“

„Inu, to znamená slizké a mrštné. Mrštné je totéž, co velmi pohyblivé. Je to takzvaná splynulina – tedy dva významy, které splynuly do jednoho slova.“

„Teď tomu rozumím,“ prohlásila Alenka pozorně. „A co jsou to ještěvrtky?“

„To jsou zvířata podobná jezevcům – ale také trochu ještěrkám a trochu také vývrtkám.“

„To tedy musí být podivně vypadající zvířata!“

„To také jsou,“ řekl Bumbrlíček. „Navíc si stavějí hnízda pod slunečními hodinami a živí se sýrem.“

„A co znamená točivrtit se?“

„Přece točit se kolem dokola jako káča a zároveň dělat díry jako vrták.“

„A minoucnost je trávník slunečních hodin, předpokládám,“ řekla Alenka, překvapena vlastní důvtipností.

„Samozřejmě. Říká se mu minoucnost, protože se rozprostírá jak do minulosti, tak do budoucnosti…“

„A ještě dál oběma směry,“ dodala Alenka.

„Přesně tak. A chrtky jsou mžitky před očima při chrápání (tady máte další splynulinu)a mopeřenec je takový malý neupravený ptáček, kterému trčí pera do všech stran, takže vypadá jako oživlý mop.“

„A co je to zelovepřochvost?“ řekla Alenka. „Obávám se, že s tím budete mít problém.“

„Ale kdeže! To je druh zeleného vepře, ale co se týká toho chvostu, nejsem si zcela jist. Myslím, že to znamená, že se neustále někam ztrácí a opožďuje se, takže je pořád na chvostu, rozumíte?“

„A co znamená hvučet?“

„Hvučení je něco mezi hvízdáním a bučením s jakýmsi kýchnutím uprostřed. Pokud to někdy uslyšíte – možná zrovna tady v lese – bude vám hned jasné, o  co jde.  Kdo vám všechny ty obtížné verše recitoval?“

„Přečetla jsem si je v jedné knize,“ řekla Alenka.

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články