Články

Čtvrteční glosy 4. 8. 2011

Docela mne rozesmál titulek rozhovoru Lidovek s náměstkem ministra spravedlnosti Danielem Volákem „Lidí bez pracovních návyků přibývá. Dělat je nedonutíme.“ Zřejmě ještě nikdy neslyšel o pracovních táborech.Chápu ovšem, že v „moderní“ Evropě je něco takového nemožné, takže je budeme raději živit…

 

Počítejte s tím, že se vám zdravotní péče v příštích letech velmi prodraží, a to nejen z důvodů poplatků a příplatků: přibývá totiž právníků, kteří se specializují na „medicinské právo“, tedy na žaloby pacientů vůči lékařům a zdravotnickým zařízením. A zkušenosti ze světa jsou zřejmé: to vždy zdravotní péči značně prodražuje, aniž by se pochopitelně zlepšila. 

 

Velmi souhlasím se socioložkou Jiřinou Šiklovou, že nárůst hlasů pro KSČM v průzkumech veřejného mínění „není souhlas s názorem, ale je to bouchnutí do stolu na protest proti vládě." Dodávám jen, že jde o ránu, která bohužel nic, ale pranic neřeší.

 

Zisk Komerční banky se snížil o 15%, neboť odepsala 24% z účetní hodnoty řeckých dluhopisů, kterých nakoupila za cca 7 miliard korun. Výkonný ředitel KB pro strategii a finance k tomu řekl: Investovali jsme tehdy, kdy Athény vstoupily do eurozóny a Řecko tehdy mělo vyšší rating než Česká republika a nikdo netušil, jak to dopadne.

Což není pravda: Česká spořitelna kupříkladu žádné řecké dluhopisy nevlastní. Experti, kteří netušili, se nám jaksi začínají množit ve všech oblastech.

Středeční glosy 3. 8. 2011

Některé texty k současné mediálně nabubřelé problematice kácení stromů v Národním parku Šumava jsou tak skvělé, že v sobě obsahují i autorovu diagnózu…

 

Také se mi velmi líbí titulek „Máme málo vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, horší jsou v EU jen Rumunsko a Italie.“ Pokud totiž bude pokračovat současný trend, dozajista se to změní: boty nám mizerně opraví politolog, auto zprasí specialista na volný čas a religioniostiku, v restauraci nás pobryndá nepoživatelným jídlem doktor práv z Plzně a úřady budou plné arogantních blbců se spoustou titulů před a za jménem. 

 

A nesmyslné zprávy budou vytvářet dvoj - či trojnásobní vysokoškoláci, jako kupříkladu tu následující z ihned.cz (a ze spousty dalších medií): „Miroslav Macek se musí omluvit poslanci a středočeskému hejtmanovi Davidu Rathovi za to, že jej před pěti lety udeřil na sjezdu stomatologů do hlavy. A zaplatit mu má i stotisícové odškodné.  Odvrátit trest mu nepomohlo ani dovolání k Nejvyššímu soudu.“

I neškolená, jen trochu vycvičená opice by si ovšem mohla najít informaci, že jsem se na základě pravomocného soudního rozhodnutí Rathovi dávno a dávno „omluvil“ a zaplatil mu soudem nařízený obnos, neb dovolání nemá odkladný účinek…

 

Úterní glosy 2. 8. 2011

Ovšem, co se divím: v čerstvém rozhovoru o svém rozhodnutí  hlasovat v senátu pro poskytnutí příspěvku do eurounijního paktu stability, prohlásil místopředseda senátu Přemysl Sobotka na dotaz, kolik nás to bude stát miliard, doslova: „To vám teď z hlavy neřeknu…“ . Jestlipak takto hospodaří u Sobotků doma?

 

Místopředseda Věcí  Veřejných Tomáš Jarolím požádal ministerstvo financí o informaci o výši a důvodech udělených výjimek v platbě daní, cel a pokut. Odpověď ministestva financí je neuvěřitelná: „Ministerstvo sice těmito daty disponuje, jejich zpracování by ale představovalo poměrně sofistikovanou a intelektuálně obtížnou činnost, která by rozhodně nespočívala v pouhém mechanickém vyhledávání a shromažďování údajů." Oni si z nás opravdu dělají legraci!

 

Prezident Václav Klaus přednášel v australském Coolunu, kde mj. řekl: „Chtěli jsme tržní ekonomiku, dostali jsme však místo toho velmi evropskou „soziale Marktwirtschaft“, sociálně – tržní ekonomiku, která je charakterizována rozsáhlou redistribucí, paternalismem, nedostatkem motivace, nadměrnou regulací, intervencí státu do všech možných i nemožných oblastí, iracionální podporou (subvencování) zdánlivě nadějných, ale ekonomicky zcela nesmyslných projektů, kontraproduktivní rigiditou trhu práce, rozpočtovými deficity a velmi chabým ekonomickým růstem. Nepřetržitě rostoucí životní standard je považován za nárok, ne-li dokonce za lidské právo.“

Dodávám: „nedostali jsme“, vybudovali jsme si to vše pod patronací EU bohužel sami…

 

Poznámka k zažehnání americké dluhové krize opsaná z facebooku: Pan Novák odvrátil hrozbu bankrotu tím, že si vzal novou půjčku od toho sympatického pána dole z ulice s ukrajinským přízvukem, aby splatil půjčku od Providentu.

 

Petr Podaný v časopisu Týden:

Na trhu je i dost odborné literatury z per orientalistů a dalších expertů, zevrubně objasňující minulost i současnost islámu, jeho všemožné podoby, ale ani tato díla nenabízejí čtenářům odpovědi na všechny aktuální a znepokojující otázky. K čemu je obyvateli Rotterdamu  výpravná publikace o koránu, když se v noci bojí vyjít z bytu kvůli řádění marockých mladíků neskrývaně opovrhujících nizozemskými zákony? K čemu je tatáž kniha švédským rodinám v Malmö, jež musely utéci ze svého města, neboť se mění v muslimské gheto? … Francouzský filosof  Robert Redekr  varuje před „islamizací myšlení“, jež se projevuje obviňováním z islamofobie nebo rasismu těch, kdo svobodně přemýšlejí a vyjadřují své názory.

Pondělní glosy 1. 8. 2011

Pod klasicky ne zcela přesným titulkem „Klausův Hájek předpověděl dobu ledovou. Zcela vážně“ informují Parlamentní listy o studiích a poznatcích vědců, kteří neuznávají alarmistickou teorii globálního oteplování způsobeného aktivitami člověka a naopak varují před nevypočitatelnou aktivitou slunce a možnosti náhlého ochlazování. To zas bude řevu!

 

Mimochodem, je velmi příznačné, že mnohem větší prostor v mediích zaplňují „veledůležité“  zprávy o pár zelených, přivazujících se na Šumavě ke stromům.

 

Tak tomu říkám uklidňující kompromis pro finanční trhy: američtí demokraté a republikáni se dohodli, že USA zvýší ihned strop svého zadlužení a později začnou více šetřit. Čas ukáže výsledek, ale osobně bych na něj nevsadil ani cent.

 

„Jen“ jedno sto tisíc korun mají dosáhnout náklady na přejmenování kraje „Vysočina“ na „Kraj Vysočina“. Úspory, které by přineslo zrušení zcela zbytečných krajů v tomto pidistátu, by ovšem byly podstatně, podstatně  vyšší.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s růžovým vínem z Aix - en - Provence

Má barvu jako dívčí ret,

jenž svírá křehký plátek růže

a vůni prosluněné kůže,

z níž zatočí se hlava hned.

 

Též touhám urychluje vzlet

až srdce se Ti sevře úže;

má barvu jako dívčí ret,

jenž svírá křehký plátek růže.

 

Snad láskovníku je v něm květ

či Amorek - to malé bůže -

chce podmanit si zcela svět

a tuší už, co víno zmůže?

 

Má barvu jako dívčí ret…

Jogurtovo - smetanové noky

Rozpis pro 4 osoby:

 

1 dl smetany

1,5 dl šlehačky

3 lžíce jogurtu (upřednostňuji řecký)

1,5 plátku želatiny

4 malé velmi vyzrálé meruňky

 

Smetanu, jogurt a drobné kousíčky oloupaných meruněk rozmícháme a pomalu zahřejeme, ale nevaříme. Do horké hmoty vmícháme želatinu, kterou jsme předem nechali nabobtnat na talířku s vodou. Rychle vychladíme a pak vmícháme do tuha ušlehanou šlehačku. Necháme několik hodin v chladu. Pak lžicí vykrajujeme noky, které na talíři přelijeme ovocným přelivem.

 

Meruňkový přeliv:

Do meruňkového džemu vmícháme kousky vyzrálých oloupaných meruněk . Poměr džemu a meruněk odvisí od požadované sladkosti přelivu, osobně dávám přednost méně sladkému, tedy s více meruňkami.

Další možností je vmíchat též pár kapek meruňkovice.

Také můžete vyzkoušet (viz obrázek) moučník lehce opepřit čerstvě utlučeným zeleným pepřem, který dokonale podtrhuje meruňkovou chuť.

Úterní glosy 26. 7. 2011

Řeč čísel: počet imigrantů tvořil v roce 2010 11.5 % norské populace, v hlavním městě Oslo ovšem 27%. Jaká bude budoucnost?

 

Psycholog Miroslav Hudec v dnešních Lidovkách mj. píše: „Zavládne-li v evropské společnosti poraženectví, začnou-li se šířit nálady typu, že všechno je špatně, že všechno se musí od základu změnit a uznávané hodnoty především, že sice odsuzujeme činy vraždícího monstra, ale že bychom přece jen měli o jeho názorech přemýšlet, protože reaguje na nějaké skutečné problémy, jen to povzbudí další vrahy a další masakry. Tím ovšem nechci říct, že tato společnost nemá řadu vážných problémů. Avšak permanentní zlepšování, které je přirozeným mechanismem společenského vývoje, se bude dít z naší vnitřní potřeby a z našeho svobodného rozhodnutí – nikoliv pod namířenou pistolí.“

Dodávám: krásná slova, jenže neberou v potaz jeden děsivý faktor: politické elity už dávno nedělají to, co občané požadují a co chtějí, co je jejich vnitřní potřebou a svobodným rozhodnutím. (Postoj Němců k záchraně Řecka budiž toho posledním příkladem z desítek a stovek dalších.) A v tom je největší problém, který je zapotřebí změnit především. To bude také ta nejlepší prevence. 

Pondělní glosy 25. 7. 2011

Obávám se ovšem, že tento masakr na dlouhou dobu zmrazí a nikoliv rozproudí tolik potřebnou debatu o míře otevřenosti Evropy, imigraci, multikulturalismu či nadvládě eurobyrokracie a jiné než „oficiální“  názory budou kriminalizovány jako zdroj potenciálního násilí.

 

Bude též velmi zajímavé sledovat proces s Andersem Behringem Breivikem: zdá se, že jedním z jeho hlavních cílů, ne-li cílem jediným, bylo stanout na takto sledovaném podiu a hlásat svoje názory. Bude to tedy velká zkouška evropské „svobody slova“…  

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Otokarem Fischerem

Vládní pětka krotí lva ve státním znaku

 

Když stávkou vázne doprava,

pohledem mrkni do prava.

Když v Anglicku je obleva,

ocasem mrskni doleva.

Svůj pravý charakter vždy jev

co pravolevopravolev.

 

 

Česká polemika

 

Nešustěte papírem,

v boji bohorovném!

Kdo na nás jde rapírem,

my do něho …klovnem!

 

 

Protest v polemice

 

Je kodex rytířského klání:

boj vybojovat stejnou zbraní.

Když tedy smluven souboj per,

užívat ducha není fair!

 

Óda na zahradu

Nikoliv náhodou obdrželo nádherné místo, určené k posmrtnému životu bohabojných lidí, jméno ráj. Jméno původu perského, znanenající ohrazenou kultivovanou krajinu, oplývající hojností všeho a bezpečím. A nikoliv náhodou nazývá jeden ze starých českých překladů bible toto místo ještě přesněji: rajská zahrada.

Dnes už sice až na výjimky zahrady neslouží k obživě svých obyvatel, ale rozhodně uspokojují mnoho a mnoho dalších lidských potřeb, neboť  „nejen chlebem živ jest člověk“.

A protože založení, kultivace a udržování zahrady nutně učí zahradníka řádu, pořádku a systematičnosti, vezmu tyto nemateriální  potřeby pěkně popořádku.

Za prvé je zahrada rozhodně místem, které silně uspokojuje pradávnou lidskou potřebu vlastnit kus půdy, kus země a vzdělávat ho. Zahrada je tak místem ryze soukromým, intimním, kde platí jiná pravidla a jiné zvyklosti, než ve veřejném okolí. Jinak řečeno, spolu s Henrym Davidem Thoreauem: zahrada je místo, odkud na stát není vidět. Což je, jak jistě uznáte, často a mnohokrát k nezaplacení.

Zahrada také  velmi zvětšuje náš soukromý životní prostor, rozšiřuje doslova i přeneseně náš obzor a dává rychle zapomenout na chvíle, kdy je naše životní „bublina“ atakována přílišnými davy v kancelářích, na ulicích, v obchodech či dopravních prostředcích. Zahradní altánek či zákoutí s lavičkou se tak stává místem „daleko od hlučícího davu“, v němž lze nabýt duševních sil a rovnováhy nebývalou rychlostí.

Na zahradě také neběží čas tak zběsilým tempem až cvalem jakým běží v hektickém okolním světě, ale plyne zde pozvolněji, důstojněji, poklidněji, jsa řízen jen a jedině neúplatným sluncem.

Zahrada je také dokonalou tělocvičnou, které se nevyrovná sebedokonaleji zařízené fitness centrum: sečení, hrabání, stříhání, plení, rytí, přesazování, kropení, po žebříku lezení, válcování a spousta dalších a dalších činností jsou nekonečnou šňůrou přirozených pohybů na čerstvém vzduchu a v ladném prostředí. Zřejmě nikde než na zahradě se  nelze přiblížit „kalokagathii“, řeckému ideálu dokonalé souhry duše a těla.

Esteticky nic neukojí duši lépe, než zahrada: nejmódnější a sebedražší parfémy renomovaných značek nikdy nedosáhnou slastné vůně růže z Jericha za večera, omamné vůně kaliny po ránu či dramatické vůně nenápadných kvítků skalníku.

Také velká plátna Claude Moneta s partiemi jeho zahrady, ač tolik obdivovaná milovníky umění, dozajista nevystihují všechny valéry barev, her světel a stínů a tvarů, měnících se ve vánku či větru.

I sluch si na zahradě přijde na své a žádnému sebenadanějšímu skladateli se doposud nepodařilo vyjádřit pár notami všechnu tu radost ze života, sebevědomí a touhu, jak se daří obyčejnému kosovi za soumraku.

Samozřejmě ani na chuť nelze zapomenout, a to zvláště v zahradě ovocné či zeleninové: střapec černého rybízu prohřátého sluncem či čerstvé hrášky rozplývající se na patře přímo na zahradě patří ke kulinářským zážitkům, jimž se nevyrovná seberafinovanější krmě v nejvybranější restauraci.

Zahrada naučí člověka nejen pracovitosti, ale také nezměrné trpělivosti, neboť sebesilnější vůlí a sebevroucnějším přáním prostě na jaře lístečky medvědího česneku z polozmrzlé půdy nevytáhnete a nevytáhnete. A ještě další veledůležité vlastnosti, dnes velmi opomíjené, nás učí zahrada: pokoře. Neboť můžete být zahradníkem sebevzdělanějším a sebepracovitějším, křehké výhonky s květy na vzrostlém ořešáku před nevlídnými ledovými muži neuchráníte. Naštěstí však zahrada naučí člověka též silné vůli k životu, neboť dobře ví, že z omrzlých větví v krátkém čase vyrazí nové listy, a i když se ořechů ten rok nedočká, zkuišenost mu říká, že si to příroda v letech příštích vynahradí a srovná. A nic není nakažlivější, než právě ta vůle k životu, kterou může člověk dnes a denně pozorovat a vnímat na zahradě.

A to jsem ještě vůbec nemluvil o spoustě obyvatel zahrady, o ptácích, motýlech, broucích, ještěrkách a žábách, o včelách, lasičkách, veverkách či netopýrech, kteří v elegantních krouživých osmičkách zvěstují definitivní příchod tmy.

Určitě jsem ve svém výčtu prospěšností zahrady a zahradničení na mnoho dalších požitků a krás zapomněl, ale nevadí: záhy si je mezi stromy, keři a květy zase s potěchou připomenu…

A jedno staré čínské přísloví na závěr: Chceš-li být šťastný jeden den, dobře se najez a napij. Chceš-li být šťastný jeden týden, ožeň se. Chceš-li být šťastný celý život, staň se zahradníkem.




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články