Články

Nedělní chvilka poezie - tentokrát opět s EBB

Přec láska, jenom láska stojí za to,

vždy krásná bývá, neboť plamen svítí,

ať hoří chrám či pazderna se vznítí,

ať žárem září železo či zlato.

Když moje srdce úzkostí je jato,

jen láska k Tobě důvodem je žití,

můj smutný zrak se rychle tvého chytí

a v jejich záři záhy přijdeš na to,

že jiná jsem. Vždyť nikde psáno není,

že láska nízkých nutně nízká bývá,

Bůh milence svou přízní v obry mění

a to, co moje duše uvnitř skrývá,

co svojí silou ovlivňuje dění,

je láska, stále zářící a živá.

Zahrada v prvním červencovém dnu...

Páteční glosy 1. 7. 2011

Také nový ministr dopravy Pavel Dobeš má, jak se zdá, k této funkci zajímavou kvalifikaci: je členem Věcí veřejných a je blízkým spolupracovníkem Víta Bárty. Také jeho curricullum vitae a podnikatelská činnost stojí za pozornost.

Jaksi se holt ODS a TOP 09 ta „deABLizace“ české vlády nezdařila: o Pavlu Dobešovi prohlásil Vít Bárta na proslavené nahrávce „No, reálně dneska finance (Věcí veřejných) drží dva lidi, Pavel Dobeš a Michal Babák“ a jeden z poslanců VV čerstvě prohlásil:  „Pavla Dobeše přivedl Vítek Bárta. Dělal volebního manažera v Praze. Nikdo ho moc nezná, ale Vítek na něj dost spoléhá a proto rozhodl, že bude ministrem dopravy.“

 

Kdykoliv vypouští Radek John z úst slovní spojení „boj s korupcí“, což dělá tak desetkrát denně, kladu si otázku, zda si opravdu myslí, že mu to občanstvo ještě stále „žere“…

 

 

 

Středeční glosy 29. 6. 2011

Nebo si přečte, že stát prodává v pražské Liboci dva pozemky za polovinu ceny v místě obvyklé a navíc jde o pozemky, na nichž je plánovaná rychlodráha  Praha – Kladno.  A vzpomene si, že takto stát prodal pozemky už vícekrát, třeba ten ruzyňský u letiště, který pak znovu odkoupil a tratil čtyři miliardy korun. A agentura vysvětluje a vysvětluje…

 

Věci veřejné, před volbami tolik halekající o nezbytnosti zrušit imunitu poslanců, k policejní žádosti o vydání Víta Bárty stále mlčí a mlčí… 

Úterní glosy 28. 6. 2011

Poslanci mandátního a imunitního výboru dnes mají řešit, zda vydají poslance Bártu a Škárku policii ke stíhání. To je divné. Věci veřejné, jejichž je Vít Bárta majitelem, přece před volbami halasně pokřikovaly, že imunitu poslanců zcela zruší. Takže Vít Bárta jistě požádá o zbavení nenáviděné imunity sám.

 

Až vám budou totálně chybět peníze a přátelé vám už odmítnou půjčovat bez toho, že začnete dramaticky šetřit, prodáte byt a budete víc makat, vyřešte to tím, že nepůjdete do práce. Řekovése zřejmě domnívají, že to  tak funguje , viz dvoudenní generální stávka, a ti jsou přece zakladatelé demokracie…

 

A tak nám vydali zatykač na Kaddáfího. Teď už nebude moci cestovat se stanem a velbloudy po světě, domlouvat kšefty a vozit státníkům nákladné dary…

 

Čtenář glos Š. N. mi napsal tato moudrá slova:

Neustálá debata nad důchody a jejich reformou mne přivedla na myšlenku. Navrhuji přestat používat spojení „věk pro odchod do důchodu“. Místo něj nabízím jednu z těchto alternativ: věk, kdy si můžu dovolit přestat makat; věk, odkdy mě (u)živí ostatní daňoví poplatníci; věk, kdy natáhnu ruku směrem ke státu (pro almužnu); věk, odkdy jsem rukojmí státu.
V jednom z posledních čísel Reflexu Jiří X Doležal spatřuje „jednoduché“ řešení důchodů v soukromém spoření do finančních instrumentů a jeho podpoře a osvětě. Souhlasím s první částí. Spořit ve smyslu odkládat současnou spotřebu ANO, ale investovat do fondů, bankovních produktů NE. Rozhodně ne v době, kdy hyperinflace a devalvace národních měn klepe na dveře. Ba ani investici do nemovitostí nevidím jako spásnou kvůli riziku znárodnění. Kam tedy investovat? Doporučuji investovat do statků, které se těžko vyvlastňují, například do svého zdraví a do zdraví svých dětí. S tím lze začít okamžitě třeba zvýšenou tělesnou aktivitou a změnou jídelníčku (nemám na mysli utrácení za biopotraviny!). Také zodpovědná výchova svých dětí se ve stáří vrátí měrou vrchovatou.

Pondělní glosy 27. 6. 2011

Přítel O. V. mi napsal:

Tak prý sílí tlak politiků na to, aby ČT1 zastavila vysílání publicisického pořadu „168 hodin“. Nepatřím mezi fandy Nory Fridrichové, stylizující se do role zpravodajské dračice, která často pronáší velmi povrchn,í ale o to striktnější soudy o dějích, o jejichž podstatě nemá ani tuchu. Nicméně je to jeden z mála pořadů (v podstatě jediný) tohoto typu, který sleduji a být Norou Fridrichovou, dmu se pýchou, že můj pořad dokáže vybudit politiky k takové aktivitě. To za předpokladu, že mám za sebou jasnou podporu mých nadřízených, kteří jsou schopni tyto tlaky striktně odbýt tím, že Česká televize je veřejnoprávní institucí, která tu není od toho, aby skákala tak, jak si kdo na Hradě či v podhradí pískne. Politikům nepatří a doufejme, že dlouho patřit nebude. Pokud se však sama zaplétá do podivných svazků s tím či oním politikem (politickou stranou), svému poslání se krutě zpronevěřuje, což je důvod k odvolání jejího nejvyššího představitele. Pokud se jakýkoliv ředitel této instituce při jakémkoliv pšouku na politické scéně rozklepe jako osika a před podmračenými politickými ksichty se plazí v prachu a preventivně odvolává vše, co před chvílí odvolal, je důvodem k jeho odvolání i to. Při "nezávislosti a nestrannosti" televizní Rady se však obávám, že (jako mnoho jiných před ní) má Nora smůlu a my o další hřebík do rakve svobody více.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s romantickým Percym Bysshem Shelleym

Filosofie lásky

 

Každý pramen najde řeku svoji,

každá řeka svoje moře zas,

větry nebes navěky se pojí

se sladkými emocemi z krás.

Samotné přec na světě nic není,

na to boží zákon přísně dbá,

v jednu duši vše se záhy mění,

pročpak ne my dva?

 

Pohleď, kterak hora líbá nebe,

vlna s vlnou spolu plují v dál,

také kvítek trestal by sám sebe,

kdyby svými druhy pohrdal.

Sluneční jas něžně líbá zemi,

měsíční svit moře, to vše znáš,

k čemu však ta jejich něha je mi,

když mne nelíbáš? 

 

Tagliatelle s liškami na smetaně

Rozpis pro dvě osoby:

 

125 g tagliatelle

lišek co hrdlo ráčí (viz foto)

1/16 másla

1 dcl smetany

sůl, zelený pepř, rozmarýn

Lišky propláchneme a 15 minut povaříme ve slané vodě. Pak opět propláchneme horkou vodou, vložíme je na pánev, osolíme, opepříme, přidáme jemně nasekaný rozmarýn a zalejeme je smetanou. Za občasného míchání je dusíme tak dlouho, až se smetana vydusí.

Máslo rozpustíme v kastrolku.

Tagliatelle uvaříme al dente, posypeme liškami a přelejeme rozpuštěným máslem. Dle chuti přizdobíme strouhaným sýrem (osvědčil se nám tvrdý kozí sýr Wyngaard, který není tak výrazný jako parmazán a skvěle doplňuje chuť a vůni lišek). 

 

Doporučené víno: ač jde o těstovinu, nám k tagliatelle s liškami neskonale chutná tělnatější rýzlink.  

 

 

Čtvrteční glosy 23. 6. 2011

„Pravicová“ vláda opět řádí: dle novely energetického zákona získá ministerstvo průmyslu a obchodu opět pravomoc rozhodovat o tom, jaké elektrárny se mohou v Česku postavit a jaké ne.

 

"Pan Šmerda je úřednický ministr a jeho případné úspěchy jsou úspěchy úřednického ministra, nikoliv ministra VV. Neosvědčilo se nám to," prohlásil John. No comment.

 

Ještě více zůstává ovšem rozum stát nad informací, že ministr financí Kalousek odpustil ze 34,5 miliard korun pokut, vyměřených finančními úřady, celkem 31,1 miliardy. Proč? Komu? Ticho…

Středeční glosy 22. 6. 2011

Pravicová (?) vláda prosadila ve sněmovně nesystémové změny ve zdravotnictví, jejichž součástí je též vznik ministerské komise, která bude schvalovat nákup nových drahých  přístrojů…uff!

 

Před drahnou dobou jsem v glosách napsal, že Řecko již dávno  zbankrotovalo, jen si to někteří politikové nechtějí připustit. Včera prohlásil britský konzervativní poslanec John Redwood á margo toho, že Británie odmítá přispět do dalšího záchranného balíčku Řecku: „Řecko zbankrotovalo již před rokem, ale ministři některých zemí si to nemyslí a plýtvají penězi daňových poplatníků na snahy předstírat, že se nic takového nestalo.“

 

Text, kterým jsem přispěl do knihy k sedmdesátinám prezidenta Klause:¨

KKK aneb Kratičký kurz Klausologie.

Každý, kdo se v životě stýkal či stýká s Václavem Klausem, si nezbytně musel projít jednou až třemi fázemi  tohoto  vztahu. První  fází bývá kratší či delší doba nekritického obdivu, která pak u některých lidí přetrvává nastálo. Druhá fáze je, řekl bych, stav jakési nevlídnosti, ba téměř až nenávisti, neboť člověku vadí některé jeho způsoby, hlavně však drtivá argumentační nekompromisnost. I tato druhá fáze pak u některých lidí zůstává napořád a dokonce přechází v jakousi alergii. Třetí fází je, že si začnete velmi vážit jeho nepopiratelných kvalit a zároveň se dokážete bez újmy na duševním zdraví  „stýkat a potýkat“ (řečeno s Palackým) s jeho osobnostními nedostatky.

Každý, kdo se v životě s Václavem Klausem nepotkal, je pak trvale ovlivňován a názorově vychylován reprezentanty ustrnulé první či druhé fáze, neboť reprezentanti fáze třetí tvoří příslovečnou „mlčící většinu“.

Opticky se pak zdá, že Václav Klaus patří mezi fenomény, které můžete buď milovat nebo nenávidět, bez jakékoliv šedé zóny uprostřed, asi jako ústřice či hudbu Bély Bartóka.

Přesto však beze zbytku, všichni, každý z nás, byl Václavem Klausem přímo či nepřímo ovlivněn, a to bez ohledu zda tomu chtěl či nikoliv. Neboť nás nutil a nutí nad každým svým psaným i mluveným projevem souhlasně pokyvovat či nesouhlasně vrtět hlavou, nutí nás přemýšlet, zaujímat postoje a hlouběji a důkladněji se o spoustu věcí a dějů zajímat.

A ještě něčím nás všechny  nesmírně ovlivnil, včetně těch, kteří jsou na něho neskonale alergičtí: vehementně se snažil  a snaží vytvářet co největší svobodný prostor k tomu, abychom mohli ukázat co v nás je, co umíme, co dovedeme. To už  ovšem záleží jen a jedině na nás, což se také někdy  neodpouští.

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články