Články

Středeční glosy 1. 6. 2011

Zdravotnictví bude chybět příští rok zhruba deset miliard korun. Ministr je chce získat tím, že vyřadí z veřejného pojištění amalgámové výplně a levné léky do 50 korun. Tak tomu říkám systémové řešení! Kdy už konečně dojde nějakému ministru zdravotnictví, že jediným racionálním a trvalým opatřením je změna motivace chování účastníků zdravotního trhu? Tedy, že se racionální a efektivní chování v systému jak pacientům, tak poskytovatelům zdravotní péče a zdravotním pojišťovnám vyplatí a chování neefektivní nevyplatí? Tržní zákonitosti totiž platí…

 

Martin Weiss v dnešních Lidovkách: Ať hledáme jak hledáme, jiný důvod než Parkanové ženskost pro její pobyt na vrcholu popularity ani pro její posty nenajdeme.

 

Čtenář glos P. S. mi napsal:

Cermat poté, co byly zveřejněny otázky z didaktického testu z českého jazyka základní úrovně, podal trestní oznámení. Prý pro porušení autorských práv a znemožnění opakovaného použití některých testových otázek v následujících letech.
Nechápu. Pokud si někdo myslel, že utají testové otázky poté, co je rozdá tisícům studentů, tak je to buď nenapravitelný naivka, nebo rovnou blbec a Cermat by namísto trestního oznámení měl radši s takovými profesionály rozvázat pracovní poměr. Argumentace autorskými právy je směšná. Kdo si
přečetl otázky, je mu jasné, že to nic objevného není a dokázal by to stvořit za týden každý trochu schopnější učitel českého jazyka.  A druhý argument o znovupoužitelnosti některých otázek je naprostá pitomost, předpokládá totiž nulovou paměť maturujících studentů. Není studenta,
který by si podrobně nepamatoval alespoň jednu, či dvě otázky. Třeba zrovna ty, nad kterými musel více přemýšlet. A pak stači to dát dohromady na facebooku. Ani není třeba to kopírovat.
Takže, co vzkázat Cermatu?
"Vážený Cermate, nejlepší řešení je po ukončení každého testu tento zveřejnit i se správnými odpověďmi, předejdete tak stavu, kdy budete celému národu pro legraci."

Úterní glosy 31. 5. 2011

Mám rád jasná a zřetelná sdělení: vláda se s církvemi předběžně dohodla, že jim vrátí majetek za 75 miliard korun a k tomu přidá 59 miliard v hotovosti. A kde je vyčaruje? Ministr kultury Besser má zcela jasno: „Možné finanční zdroje na vyplacení církevních restitucí hledáme.“

 

Čísla k zamyšlení: Na konci ledna tohoto roku chybělo v důchodovém systému 1.8 miliardy korun, na konci února 4.5 miliardy korun, v březnu 12.5 miliardy. Podle odhadu náměstka ministra financí Minčiče by koncem roku mohlo manko dosáhnout  45 – 50 miliard korun.

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank k tomu dodává: Na stole již máme důchodovou reformu. Podle programového prohlášení vlády to byla priorita. Nicméně to nejlepší, co s ní teď vláda může udělat, je návrh zmuchlat, hodit do koše a začít znovu.

 

Benjamin Kuras ve včerejší MF Dnes k pomoci rozvojovým zemím: Promrhané peníze se za to půlstoletí odhadují nejméně na bilion dolarů. Na mizerii obyčejných Afričanů nic nezměnily, zato pomohly udržovat u moci vlády zkorumpovaných lupičů.

Pondělní glosy 30. 5. 2011

Nic nevystihuje absurditu víkendového jednání Věcí veřejných lépe, než slova delegáta z Jihomoravského kraje Jiřího Novotného: „Pověst Věcí veřejných byla totálně zničena.“ Aniž by kdokoliv z delegátů přiznal, že  Věcem veřejným  zničily pověst osoby, které ten stejný kongres potvrdil ve funkcích.

 

Při četbě přílohy Peníze et byznys sobotních Lidovek  jsem se musel dvakrát štípnout, zda se mi to nezdá. V článku Vladimíra Kalába „Ráj lichvy to na pohled“ totiž stálo černé na bílém: Částečnou vinu na vlastním zadlužení nesou i dlužníci.

 

Jednatelé Věcí veřejných požadovali na koaliční schůzce o reformě zdravotnictví údaje o výši spoluúčasti pacientů v jednotlivých evropských zemích. To tedy chodí na tak důležité schůzky pěkně nepřipravení! Copak všichni  nemají draze placené poslanecké asistenty a počítače? To opravdu o tak neskutečně závažných věcech rozhodují nevzdělaní a nepoučení tupci?

 

Přítel O. V. mi napsal:

Tak tu máme další občanskou iniciativu, která velmi razantně vstoupila na naši společenskou scénu. Říká si Veřejnost proti korupci a věštím jí skvělou budoucnost plnou nepopíratelných úspěchů v tomto boji. Zárukou těchto světlých zítřků jsou "neprofláknutá" jména prý dvouset signatářů jejího Manifestu. Namátkou: politolog Jiří Pehe, bývalí politici Unie svobody Jan Ruml, Hana Marvanová či Václav Krása, režiséři Fero Fenič, Olga Sommerová, Břetislav Rychlík a Helena Třeštíková, herci Táňa Fischerová, Tomáš Hanák či Jan Kraus, filozof Erazim Kohák, teolog Tomáš Halík, výtvarník Jiří David, písničkáři Jan Burian a Jaroslav Hutka, bývalá šéfka Akademi věd Helena Illnerová nebo romský aktivista Karel Holomek. Tento spolek společensko - politických zombie projevuje vskutku obdivuhodnou vitalitu. Na jedno tito bezesporu ušlechtilí mužové a ženy zapomínají. Pokud nebude odstraněna příčina korupce, totiž neúměrně vysoké množství veřejných prostředků, vládami poctivě "ukradených" pracujícím občanům a posléze přerozdělených, bude se jmenované korupci dařit rovněž neúměrně dobře, i kdyby se tito spravedliví bojovníci na hlavu postavili. Tuto prajednoduchou úvahu jim však, bohužel (bohudík?) znemožňuje jejich patrně vrozená socialistická deviace, která je vede k hlásání přesného opaku toho, co by bylo opravdu užitečné. Takže všichni politici, státní správa et cetera mohou nadále klidně spát…

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Hugem Salusem

 

Letní obloha

 

Dnes ráno bylo bájně modré nebe,

lze hezčí střechu přát si v tuto dobu?

A přece večer se svou šedí zebe,

má smutnou barvu čerstvé hlíny z hrobu.

 

Však, člověče, ty měj jen slunce v tváři,

vždyť obloha zas bude ráno čistá,

tak užívej si svět, když modře září,

ta šedá jáma je až příliš jistá.

Zahrada po dnešní spršce...

Páteční glosy 27. 5. 2011

Vládě jaksi nevycházejí reformní počty: zcela zapomíná, že zvýšení DPH postihne i státní instituce, že lidé budou nakupovat méně, že kompenzace se nakonec zásluhou vládních populistů enormně rozšíří…a nakonec budeme rádi, že za více vybraných peněz dostaneme přerozděleno stejně peněz jako dřív…

 

Sedm let se táhla unijní jednání, zda mohou být karlovarské lázeňské oplatky karlovarskou specialitu či nikoliv. Zdalipak někdo vyčíslí, kolik ten eurounijní právní špás stál daňové poplatníky?

 

Čtu o nadšení, které ovládlo Evropu, neboť byl po 16 letech dopaden srbský generál Ratko Mladič. A hned mne napadá, jak lehce si dokážeme nechat nakukat představu, že jedna jediná osoba je tím ďáblem, který za vše může a jeho dopadením a odsouzením jsou smazány viny. Jako by se odsouzením nejvyššího vyvinily ty tisíce a desetitisíce aktivních přisluhovačů a vykonavatelů. Že ano, soudružky a soudruzi? Za všechno přece mohli jen Gottwald nebo Barák nebo Husák nebo Bilak, že? 

 

 

 

 

Středeční glosy 25. 5. 2011

Šéfka eurounijní diplomacie Catherine Ashtonová požaduje navýšení svého rozpočtu o 30 milionů eur na celkových 490 milionů. Pěkná sumička, když si člověk uvědomí, že za ni obdrží nula nula nic.

 

Kdo poslouchal ve včerejších „Dvaceti minutách Radiožurnálu“ rozhovor Martina Veselovského s pražským vrchním státním zástupcem Rampulou, jistě nabyl stejného dojmu jako já: další žvanivý slimejš, který měl opustit nahrávací kabinku už bez funkce. To je tedy elita!

Úterní glosy 24. 5. 2011

Dalibor Martínek napsal ve včerejších Lidovkách slova, která všemi deseti spolupodepisuji:

„Je to hezké, že se vláda stará, aby poplatky byly vyvážené. Fatální vadou celé takzvané reformy penzí však je právě zbytečná a nekončící starost státu o své (asi neschopné) občany. Místo, aby odvážně snížila odvody a dala lidem možnost spořit si na stáří podle svého rozumu, vymýšlí nové konstrukce. A těm mají lidé důvěřovat. To je odvážná představa.“

 

Módní návrhářka Táňa Havlíčková popsala na facebooku svoji zkušenost, která má vysokou vypovídací hodnotu o dnešním školství a době:V bláhové naději jsem očekávala, že najdu asistentku, která mi ubere aspoň dvacet procent mé práce. Po dvaceti uchazečích jsem naprosto KO - ony chtějí všechny ty absolventky být módními návrhářkami - a jejich školy - ať střední nebo vysoké je ovšem nenaučily tvořit a upravovat střihy, stupňovat, modelovat, zkoušet… a chození na poštu je pod jejich úroveň…

 

Velmi, velmi, velmi všem doporučuji přečíst si rozhovor s ekonomem Alešem Michlem v posledním čísle Reflexu!

Pondělní glosy 23. 5. 2011

Zdá se, že audity nákupů drahé lékařské techniky v českých nemocnicích, které dopadly vesměs dobře, měly jednu jedinou chybu:  obvyklá tržní cena toho kterého přístroje, vypočítaná katedrou biomedicíny ČVUT, neodpovídala skutečnosti (kupříkladu referenční cena magnetické rezonance byla stanovena na 35 milionů korun, přičemž na trhu se dá běžně koupit o deset milionů levněji).  Slovo audit, jak se zdá, by konečně mohlo mít český ekvivalent  = zástěrka.

 

Věci veřejné si volí nového předsedu. Předem už je ovšem rozhodnuto, že na schůzky koaličních špiček bude chodit i Vít Bárta! Vsadím se, že i tuhle šaškárnu si nechají Nečas a Schwarzenberg líbit.

 

Některým zprávám se už ani nechce věřit: žalobkyně Jana Hercegová z městského státního zastupitelství měla nabádat podřízenou státní zástupkyni pro Prahu 1 Šárku Pokornou, aby se nesnažila vyšetřit podezření z korupce na Státním fondu životního prostředí (kauza Drobil – Michálek), ba dokonce má její přípis obsahovat slova, že „vzepřít se tomuto doporučení není možné“.

Sekaná pečeně

500 g hruběji umletého masa (60 % vepřového a 40 % hovězího, vybraného tak, aby celkový obsah tuku byl cca ¼ váhy)

2 vejce

2 velké toasty s odkrojenou kůrkou

½ dl smetany

1 středně velká cibule

30 g anglické slaniny

2 lžíce sušené drhnuté majoránky (velmi záleží na kvalitě!)

citronová kůra cca z ¼ citronu

sůl, pepř

bílek z 1 vejce

hovězí vývar na podlévání

 

K umletému masu přidáme jemně nasekanou cibulku osmahlou do sklovata na anglické slanině pokrájené na drobné proužky, dále toasty nasáklé smetanou, veškeré koření a sůl a dvě vejce. Důkladně promícháme a prohněteme (kontrolou jsou toasty = musí být v sekané  zcela rozmíchané a tedy „neviditelné“).

Vytvarujeme šišku, kterou vložíme do vhodného pekáčku a celou ji potřeme bílkem. Vložíme do trouby a pečeme 60 – 80 minut při 200 stupních Celsia za občasného podlití hovězím vývarem.

Nakrájíme a ihned servírujeme.

Ideální přílohou jsou vařené brambory a kysané zelí.




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články