Články

Mandarinkovo - kumquatový dezert

Rozpis pro dvě osoby:

 

2 mandarinky (odrůda s jemnou vnitřní slupkou)

1 kumquat

1 lžička másla

1 lžíce medu (akátový, pomerančový, luční)

½ dcl madeirského vína

2 lžíce kysané smetany

zelený pepř

 

Mandarinky oloupeme a rozdělíme na dílky, které pečlivě očistíme. Kumquat příčně nakrájíme na tenká kolečka. Do kastrolku vložíme máslo, med, mandarinky, kumquat a madeirské víno a vše pomalu dusíme pod poklicí cca 30 minut, až tekutina zhoustne a mírně zkaramelizuje.

Mandarinky s kumquatem naaranžujeme na předehřáté talíře, ozdobíme kysanou smetanou, lehce vše opepříme zeleným pepřem a ihned podáváme.

 

Doporučené víno: šampaňské či těžší voňavější bílé, kupříkladu tramín.

p.s. Stejně se postupuje u varianty s vyzrálými zahradními jahodami namísto mandarinek a kumquatu…

 

 

 

Pondělní glosy 4. 4. 2011

A tak by pan premiér rád viděl zase ve vládě exministra Drobila, když se prokáže, že nic trestného neprovedl. Jako by to stačilo: prokázal přece dostatečně, že se obklopil velmi podivnými kamarády s velmi podivnými názory na správu státu, a to ho ze státních služeb dostatečně diskvalifikuje!

 

Poslanec Věcí veřejných Jaroslav Škárka je dalším vtipálkem mezi politiky: v rozhovoru pro časopis Respekt se „mimo záznam“ zmínil o tom, že dostával od Bárty peníze za mlčení o financování strany. Respekt slib „mimo záznam“ nerespektoval a jeho odpověď zveřejnil. Poslanec okamžitě zareagoval: Všiml jsem si diktafonu a tak jsem si vymyslel pár nepravdivých historek. Redaktorka ovšem tvrdí, že se s poslancem sešla opakovaně, že jí poskytl rozhovor až poté, co musela dát diktafon na stůl a vyndat z něho baterie a že si rozhovor nahrála jinak.  Kateřině Klasnové pak Škárka na dotaz sdělil, že nikdy nic takového neříkal.

Ach jo! Kdy už konečně lidem dojde, co je ten Bárta zač! Jako by to na něm nebylo na první pohled vidět!

 

Rotvajler pokousal holčičku a tak je opět na stole socialistické řešení: na bojové psy bude muset být průkaz a dostane ho jen ten, kdo má čistý trestní rejstřík. Jaká je souvislost mezi čistým trestním rejstříkem a schopností vychovat a ovládat psa, nevím, ale třeba nám to někdo vysvětlí.  

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Ludwigem Uhlandem

Hausrecht

 

Tritt ein zu dieser Schwelle!

Willkommen hierzuland!

Leg ab den Mantel, stelle

den Stab an diese Wand!

 

Sitz obenan zu Tische!

Die Ehre ziemt dem Gast.

was ich vermag, erfrische

dich nach des Tages Last!

 

Wenn ungerechte Rache

dich aus der Heimat trieb,

nimm unter meinem Dache

als teuer Freund vorlieb!

 

Nur eins ist, was ich bitte:

Lass du mir ungeschwächt

der Väter fromme Sitte,

des Hauses heilig Recht!

 

Domácí řád

 

Práh překroč bez obavy,

dům vítá tě i stůl,

plášť odlož, klobouk z hlavy

a ke zdi postav hůl.

 

Sem v čelo stolu zvu tě,

vždyť hosta mít je čest,

zde posilni se chutě

a zbav se útrap cest.

 

A pokud křivda zrady

tě vyhnala až sem,

pak usídli se tady

a buď mi přítelem.

 

Jen o jediné prosím:

tak jako já měj rád,

co ve svém srdci nosím

a v domě platný řád.

 

Páteční glosy 1. 4. 2011

V dnešním článku v Lidovkách s titulkem „Posun k „dluhové unii“ odmítáme“ premiér Nečas správně říká na adresu EU: Je zřejmé, že jde o posun směrem k „dluhové unii“, v níž jedni ručí za dluhy druhých. Nejde tu o solidaritu bohatých s chudými, ale odpovědných s nezodpovědnými.

Teď jde jen o to, aby podobný princip, tedy solidaritu odpovědných s nezodpovědnými, vymýtil i u nás. Je jí vidět na každém kroku dost a dost!

 

Čtenář glos Z. V. mi napsal:

Mohli jsme se dočíst, že od dubna 2011 začíná fungovat tzv. superúřad práce na 409-i místech v zemi. Prý to přinese úspory v řádu stovek milionů a zkvalitnění. Hlava mi neumí pobrat, jak se to stane. Mají se propustit nějací úředníci na radnicích. Současně jiní zaměstnat na novém úřadě. Silně pochybuji, že nový úřad bude na každém místě čítat nějaké max. 3-4 lidi. Aby to nakonec nedopadlo tak, že počet nově vzniklých úředníků převýší počet těch odjinud propuštěných.
Za druhé - opět se řeší jen forma přerozdělování a vyplácení, ale neřeší se, že nový úřad nezmění stav, aby vznikala nová pracovní místa, případně některá neobsazená zůstávala dlouhodobě neobsazená. Nejlépe obojí najednou. Místo základny budeme vytrvale precizovat nadstavbu ….
Co se týče sčítání lidu, je půvabné, jak mj. za uvedení špatných údajů rovněž hrozí sankce. Ovšem pokud má komukoliv být vytknuto, že uvedl chybné údaje a zahájeno přestupkové řízení, tak v tom případě stát musí již před sčítáním mít jednoznačně správné informace k dispozici jako srovnávací vzorek. Ale on je dle svých slov nemá. Když je stát nemá, jak může komukoliv tvrdit, že teď uvedl na formuláři chybné a chtít ho pokutovat ? Takž buď stát údaje již má (a 2,5 miliardy občan jistě rád znovu zaplatí, protože to přece dělají všichni) anebo stát předem ví, že sankce je bouda na lidi a šaškárna… Hnus.
Pan Rath opět předvádí, jaký je kadet. Ledva se v Mladé Boleslavi ozvali lékaři s nesouhlasem proti podivnému tendru s Neocity Ron, tak je nechal odvolat a možná propustit ? Neměl by pak přece být problém lehce argumentačně vyvrátit, že se lékaři mýlí …. A ještě tam zase pošle svého soudruha Drymla …. Taktéž je vždy zajímavá pozice p. Pancové, která má za úkol tyhle vypečenosti kolem nemocnic okecat (samozřejmě kromě tiskové mluvčí kraje, která je tam ale od tohoto) a jednoduše je vše vždy tajné. Jedna pozice mě napadá, ale nechci být netaktní … Copak na takové křivdy vůči lékařům praví profiodborář dr. Engel ? Nějak najednou není vidno a slyšno …

 

Čtenář glos P. B. mi napsal:

Příští týden přijede syn z Japonska. Mluvím s ním, Japonci jsou hluboce, ale hluboce dotčeni tím absolutním nezájmem světa o jakoukoliv, byť jen morální pomoc. Bohužel, Evropa se chová jako prase. I to se nejraději hrabe ve hnoji, nejlépe ze svých výkalů…

 

Z úředního dopisu od finančního úřadu:
Vážený pane,
vracíme Vám na přepracování daňové přiznání, a to vzhledem k tomu, že jste do
kolonky "Vyživované osoby" nesprávně uvedl:  vláda, parlament, státní
úředníci a cikáni.

 

Čtvrteční glosy 31. 3. 2011

Včera jsem přerušovaně poslouchal vášnivou debatu v Modravě, týkající se národního parku Šumava.

Kdybych byl na místě, položil bych zúčastněným ekologickým sdružením následující dotaz: Zřejmě jste přesvědčeni o své pravdě, tedy proti kůrovci nijak nezasahovat a ponechat na určitém území přírodu přírodou.  Byli byste ochotní stát se majiteli tohoto národního parku a být osobně, tedy majetkově a trestněprávně odpovědní za vaše podnikání  (v tomto případě nepodnikání) s tímto majetkem? Pokud ne, pak totiž chcete, aby za vaši víru a přesvědčení nesli odpovědnost a finanční následky jiní.

 

Čtenář glos P. J. mi napsal:

Konečně se v plné síle ukázalo, že Zelení měli a mají pravdu. Katastrofa ve Fukušimě konečně přesvědčivě vyjevila, že jaderná energie je vražedná varianta a je třeba se jí urychleně zbavit, abychom my všichni, lidstvo tedy, nezahynuli bídnou smrtí zrentgenováním v důsledku řetězových havárií zfušovaných jaderek. Zelení kvůli tomu vyhráli volby v tradiční baště CDU/CSU v německém Badensku -Würtembersku. Pro mne je to jen další důkaz toho, že voliči všude na světě jsou nemyslící dav, který jedná zcela impulzivně pod vlivem dostatečně ukřičených samozvaných spasitelů.

Zajímalo by mne, kdo z těch, kteří tak svižně skočili na vějičku zachránců světa, si položil zcela jednoduchou otázku a pokusil se použít hlavu se zbytky zdravého rozumu. Co se vlastně stalo? Jedna atomovka v Japonsku dostala do těla, a to způsobem, proti němuž nebylo absolutně obrany. Jak konstatoval jeden britský novinář ze Sunday Times, tato událost ho přeměnila z odpůrce jaderné energie na jejího příznivce, protože poškozená elektrárna ve Fukušimě podle všeho vydržela mnohem víc než na co byla stavěna ,i když samozřejmě následky havárie nejsou žádná veselice. Následující jaderná hysterie, především v Německu, byla a je naprosto neadekvátní situaci. Ano, jaderná energetika je samozřejmě riziková, a to až smrtelně, avšak rizikové jsou i jiné činnosti – jízda autem, vlakem, na byciklu, let letadlem i pohyb ve vaně. Vsadím se, že úrazy ve vaně stály více lidských životů než havárie v jaderných elektrárnách, a přesto nikdo nezakazuje vyrábět vany a koupat se v nich, stejně jako nezakazuje výrobu aut, vlaků, byciklů či letadel. Hysterie kolem jaderné energetiky je z rodu těch, co tu už byly kolem ptačí, a posléze prasečí, chřipky, globálního oteplování, geneticky modifikovaných rostlin apod. Samá hysterie, žádné seriózní důkazy ani debaty.

A co nám Zelení za jadernou energetiku nabízejí? Samozřejmě alternativní (jak adresné) a obnovitelné zdroje. Biopaliva, biomasu, vítr, slunce a vodu, prostě už žádná špína a smrad či záření. Jako všechny krásné a zdravé věci, které jsou nám spasiteli lidstva vnucovány, skrývají i tyto uvedené alternativy čertovo kopyto, ale o něm se taktně nehovoří. Ono jaksi do té zdravovědné kampaně nepasuje, že biopaliva dost nechutně zatěžují životní prostředí, ničí motory a palivové systémy aut, že biomasu je třeba sklízet, převážet, zpracovávat, znovu převážet, distribuovat ze skladů a že energetická bilance vstupů a výstupů biopaliv je taková, že více energie sežerou než odevzdají. Ale jsou bio! A lidi to Zeleným žerou! Osobně nechápu, proč někdo z jiného politického spektra proti bio-blábolům věcně nevystoupí, ale odpověď se zřejmě skrývá v pojmu, který jsem si pro sebe vytvořil, a sice, že politik je odnož druhu homo sapiens, která zmutovala do formy homo electus. V první chvíli jsem se pyšně domníval, že jsem učinil svého druhu objev, abych však vzápětí seznal, že toto označení se již delší dobu používá v anglosaské části světa, kde pojem homo electus označuje člověka, který je zcela závislý na potřebě být populární a oblíbený, a to tak, že bude volen a zvolen. Je smutnou pravdou, že rozumní a rozvážní politici bývají smeteni populistickými křiklouny, kteří mají pro dav vždy nějakou lahůdku ve formě slibů, že ho ochrání navždy a před vším a že jedině oni jsou ti praví spasitelé. A dav jim to žere a žere.

 

Středeční glosy 30. 3. 2011

Stále více a více ve mně sílí názor, že je nejvyšší čas zrušit českou armádu a ponechat z ní jen jednotlivé útvary, které by byly začleněny do integrovaného záchranného systému státu (protichemické jednotky, ženisté, vrtulníky apod.). Tanků, letadel a různých raket nám historicky netřeba. Posledním  polínkem do tohoto ohně je zpráva, že sice máme gripeny za desítky miliard, ale nemohou se zúčastnit pořádné akce, neb nemohou tankovat za letu.

 

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s včera opět snížila hlavní rating  Řecka. Jsem velmi zvědavý, kdy konečně dojde i europolitikům, že strkáním hlav do písku a přisypáváním dalších eur do černé díry  Řecko od bankrotu nezachrání.  Ostatně pohled na hospodaření většiny států EU včetně Česka  svědčí o nepředstavitelném budoucím průšvihu. Rychlost jeho přichodu pak  závisí hlavně na tom , kdy německou střední třídu přejde trpělivost a europštrosy vymete. 

Úterní glosy 29. 3. 2011

Také Alexander Vondra zřejmě patří mezi ně. Neustále opakuje, že nevidí důvod k rezignaci, protože přece nic neprovedl. A že se prošustrovaly miliony a miliony? Ale za to on přece nenese žádnou odpovědnost, on bral plat pouze za to, že tomu šéfoval!  

 

Půl tisíce korun za amalgámovou plombu, zní také jeden z návrhů, jak získat pro zdravotnictví více peněz. Vřele doporučuji všem reformátorům, aby si nejprve pečlivě  prostudovali švýcarský systém péče o chrup a jeho výsledky, a to včetně náběhu systému,  a pak teprve mluvili a navrhovali!

 

Čtenář glos P. J. mi napsal:

“Všude dobře, tak co doma”, povzdechl jsem si spolu s klasikem, jen co jsem otevřel v letadle český denní tisk při návratu z příjemné dovolené. A jak tak dny jdou, zdá se mi, že slovo “koalice” je skutečně odvozeno od samice australské koaly, což je vcelku roztomilé, nicméně dosti tupé, zvíře.

Čím dál více nabývám dojmu, že jednotliví  „koaliční partneři” jsou štěstím bez sebe, když se na některého jiného z nich provalí nějaká levota, neboť svým moralistickým povykem odvádějí pozornost od problémů vlastních. Dlužno dodat, že bodrý chasník Saša Vondra jim tentokrát dodal a dodává hodně výživný materiál. A je příznačné, jak kámoši z koalice do něho tepou (neříkám, že neprávem), ale ne zase do krajnosti, protože nemohou dopustit rozpad vlády. Samozřejmě to vše s nejušlechtilejšími úmysly, ono se od nacpaného žlabu nerado odchází. A je lepší, když se mluví o Vondrovi, alespoň si nikdo nevzpomene na Johnovy eskapády, Bártovo špiclování, Dobešovu platební velkorysost, Kalouskovy nepadající padáky a nestřílející tanky z dob jeho náměstkování na obraně (ale to byl asi jiný Kalousek, tamten byl z jakési KDU-ČSL, tenhleten náš Kalousek, to je hospodář pane, jedna radost).

Nabízí se závěr, že naši vrcholoví politici jsou buď neskuteční naivové, totální hlupáci nebo prohnilí gauneři, případně kombinací všeho. Ani jedna sorta nemá v politice co pohledávat, ale proč by tam ti kluci nebyli, když jsme je zvolili. Ale volte někoho jiného, když poslouchám B. Sobotku či P. Kováčika… vždyť on ten Saša je docela milý kluk a myslí to poctivě.   

 

Čtenář glos P. H. mi napsal:

Na oficiální stránce sčítání. cz je námitka, že všechny požadované údaje už úřady mají, zodpovězena následovně. Cituji: "Propojování osobních údajů z různých databází a bez výslovného
souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají, je zákonem o ochraně osobních údajů přímo zakázáno."
Takže samotný ČSÚ nám vzkazuje, že celý tento předražený humbuk je nutný pouze z důvodu nekonaného simultánního zvednutí stojedné poslanecké ruky, nutné pro úpravu jednoho řádku v zákoně.

Sám však musíte uznat, že zdvihat ruce a zároveň okopávat kotníky koaličním kolegům je cvik natolik náročný, že patrně přesahuje fyzické síly naší reformní vlády.

 

Pondělní glosy 28. 3. 2011

Noviny jsou plné zcela protichůdných recenzí na film Odcházení. Protože „de gustibus non est disputandum“, ať si na film udělá názor každý sám, pokud jej vůbec  po té reklamní masáži bude chtít shlédnout.

Zcela bez povšimnutí ovšem prochází fakt, že velmi bohatému exprezidentovi přispěli na jeho soukromý rozmar i poslední chudáci, platící televizní poplatky, neboť Česká televize na jeho film přispěla deseti miliony korun (osmi miliony v penězích, dvěma pracemi).  Že to Václavu Havlovi nebylo a není blbé, mně jen utvrzuje v tom, co si o něm myslím už dávno: je to starý pokrytec.

 

Čtenář glos D. Š. mi napsal:

Ještě jednou se vrátím ke sčítání lidu. Čím dál tím víc se utvrzuji, že se jedná o grandiózní manipulaci.
Pro formuláře jsem musel na poštu - OK, ale nepochopím proč mi nevydali originály s předtištěnými údaji. Paní za přepážkou opsala na čistý formulář údaje.Prý to tak musí být. A ještě po mně chtěla číslo bytové jednotky podle zápisu v katastru…
Jal jsem se formuláře studovat a šok nastal hned u rodného čísla. Nevadí mi, že ho někdo chce, ale proč musím vyplnit datum narození a pohlaví? Formuláře se budou zpracovávat elektronicky a vyzobnutí obou údajů z RČ je elementární programátoroská úloha. Pokud to systém za miliony neumí, pak tady něco fakt smrdí.
A k tomu mediální masáž. Prý ČSÚ potřebuje údaje o dopravě do práce aby se nerušily spoje. Naprostý blábol. Každý dopravce si snadno spočítá kolik lidí na které lice vozí - spočítat jízdenky umělo už ČSAD před 40 lety. A hlavně - činí tak minimálně jednou ročně a nemůže čekat 10 let na nepřesné údaje od ČSÚ. Totéž platí pro hasiče - mají vlastní zdroje informací a mnohem přesnější. Málo se také ví, že každá jedna firma je povinna předávat ČSÚ údaje o svém podnikání - takže počet předplatitelů internetu je taky snadno zjistitelný. A takto by se dalo pokračovat.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Roaldem Dahlem

Tři malá prasátka

 

Mám zvířátka rád velice

a prasátka pak nejvíce.

Jsou ušlechtilá, moudrá též

a zdvořilejších nenajdeš.

Však absolutna svět je prost:

já viděl jedno hloupé dost.

To dosvědčí mi nebesa,

vždyť nedávno tu u lesa

dům zahlédl jsem, dětičky,

jenž ze slámy byl celičký.

Vlk vlastním očím nevěří:

To prasátko chci k večeři!

„Hej, prasátko, rád zajdu k vám!“

„Ne! Nepustím tě, přísahám!“

„Pak odfouknu ten směšný krám!“

 

Než modlitbičky řeklo půl,

vlk domek prostě odfouknul!

„Ha! Šunka! Plecko! Slanina!

Jak překrásně to začíná!

Však ocásek, to jasná věc,

ten ponechám si na konec!“

Vlk, trochu přežrán, šel pak dál

a čeho se to nenadál!

Dům zahlédl zas, dětičky,

jenž z větviček byl celičký!

 

„Hej, prasátko, rád zajdu k vám!“

„Ne! Nepustím tě, přísahám!“

„Pak odfouknu ten směšný krám!“

 

A praví: „Však tě donutím!“

a nadechne se k fouknutí.

„Proč odfouknout bys domek chtěl,

vždyť večeři jsi dnes už měl!“

Vlk ušklíbnul se: „Ale běž!“

a ve chvíli ho sežral též.

 

„Dvě prasátka sníst pro radost,

však neznamená, že mám dost!

Vždyť na přecpaný žaludek

je jídlo nejvhodnější lék!“

Hle, další dům! Tak jako myš

se tiše plíží blíž a blíž.

Dům pevnější sic drobátko,

však uvnitř také prasátko.

„Mě nedostaneš, táhni pryč!“

„Zas odfouknu dům, jen si kvič!“

„Tak toho raděj rovnou nech,

vždyť na to nestačí ti dech!“

Však foukal hodinu a půl,

a dům se ani nepohnul.

„Když můj dech na to nestačí,

tak pořídím si jinačí!

Kde silnější dech ale vzít?

Ha! Pořídím si dynamit!“

Dí prasátko: „Jsi kazisvět!“

a k telefonu běží hned.

Ví, naštěstí, co dělat má,

tak Karkulce hned zavolá.

 

„Kdo volá? Haló? Kdo je tam?

Vy, prasátko! Vás dobře znám.“

„Ach, prosím, prosím o pomoc,

Ach, prosím, prosím, moc a moc!“

„Co děje se? A nač ten křik?“

„Vlk!“ ozývá se jenom kvik.

„Vy z vlků nemáte přec strach

a já se bojím, achich, ach!“

 

„Vlk? Hned jsem u vás, prasátko

a pomohu vám zakrátko,

jen trvalou si dodělám

a běžím, už jsem vlastně tam!“

 

A za maličkou chviličku

je Karkulka v tom lesíčku.

Vlk stojí tu a velice

mu oči žhnou, jak hořčice

jsou žluté, zuby jako meč

a slintá, jak se blíží zteč.

Však Karkulka jen zamrká,

kolt vytasí hned na vlka

a jednou ranou do hlavy

jej chladnokrevně odpraví.

A prasátko je nadšené:

„To byla krása! Ne, že ne!“

 

Však slečně z vyšší třídy přec

tak věřit, to je hloupá věc.

Je spokojená nadmíru,

má vlčí kožich na míru

a cestuje-li někam, pak

má z vepřovice krásný vak.

 

 

 

 

 

Krajina mého srdce - Zlatník nad Rudou n. M.




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články