Články

Středeční glosy 14. 12. 2011

Jakub Železný při televizní besedě o nové ministryni školství: „Učitelství má asi blíž ke kultuře než zubařina.“ To mne vskutku rozesmálo: znám totiž spoustu a spoustu velmi kulturních a vzdělaných zubařů a spoustu velmi nekulturních a nevzdělaných učitelů. Jenže ty paušalizace jsou tak pohodlné a módní, byť jsou sebehloupější…

Ale možná se mýlím a za kulturnost se v tomto státu má příslušnost k pražským levicovým (pseudo)intelektuálům… 

 

Citát z textu Daniela Kaisera ve včerejších Lidovkách, který si v příštích dnech stále připomínejte: Veřejnost si tedy dnes může vybírat mezi táborem, na jehož slova došlo, a táborem, který dnes sice varuje před izolací, stejně tak ale strašil před deseti lety, že bez eura už Británie nikdy nezažije blahobyt. V naší domácí diskusi, jestli se připojit k tvrdému jádru, nebo vytrvat po vzoru Britů mimo, budeme teď slýchat, že Británie není vzor, nýbrž jakási exotická výjimka. Mělo by se k těm exotům vždy dodávat: „…kteří měli pravdu.“ A k tvrdému jádru: „…které se až dosud fatálně mýlilo.“

 

Čtenář glos Z. B. k půjčce MMF vyjádřil i můj názor:

Já bych uspořádal sbírku - každý kdo chce zachraňovat EU ať dá ze svého.

 

Čtenář glos V. L. mi napsal:

K záchraně Řecka a obecně ke krizi mám poněkud odlišný názor. Inspirovala mě k němu zpráva asi měsíc stará, totiž že v Athénách je ke zdanění přihlášeno asi 350 privátních bazénů, zatímco podle satelitních snímků je jich tam asi 16 tisíc. Nejde samozřejmě o bazény, ale o celkovou atmosféru nezodpovědnosti na všech úrovních, vysokými politiky počínaje, přes bankéře, podnikatele až posledního zaměstnance a bezdomovce. A pokud se tato atmosféra, obecně zastřešená pojmem morálka, nezmění, tak jsou všechny snahy o řešení krize zbytečné.

Dodávám: měla by se ovšem hlavně změnit morálka „států“, které svoji neschopnost a neodpovědnost řeší zdaněním bazénů a kdečeho dalšího…

 

Úterní glosy 13. 12. 2011

Jiří Havel z ČSSD včera v Radiožurnálu: Já se nestačím divit, co o té věci čtu a slyším. Prostě Česká národní banka převede peníze z jednoho účtu na druhý.

 

Europoslanec za ODS Hynek Fajmon na svém blogu:

Největším zázrakem posledních dní je to, že se dvojici Merkozy podařilo přesvědčit média o tom, že na summitu EU zachraňují eurozónu. Je politováníhodné, že toto zcela zjevně nepravdivé tvrzení téměř všechna média přejala a ty, kteří nechtějí "moudré" Merkozyho návrhy přijmout označují za ty, kdo brání "záchraně eurozóny". Tak to ale vůbec není.

To hlavní, co se v posledních dnech a týdnech odehrává, je spor mezi Francií a Německem o to, zda se povolí ECB neomezeně tisknout peníze a "zachránit" tak před bankrotem celé jižní křídlo eurozóny na účet těch, kteří hospodaří odpovědněji. V čele tábora, který chce protiprávně (v rozporu s Lisabonskou smlouvou) umožnit ECB neomezeně tisknout peníze, je Sarkozy a dělá to v zájmu francouzských bank, které se bez záchrany jižního křídla potopí.

Merkelová toto řešení odmítala s poukazem na svou vlastní německou historickou zkušenost s hyperinflací, která umožnila Hitlerovi zničit demokracii a uvrhnout celý svět do nejhorší světové války. V poslední době ale její odpor slábne, protože v rámci eurozóny je v menšině. Za jejím názorem stojí pouze Rakousko, Nizozemsko, Finsko, Lucembursko a váhavě Slovensko. Všichni ostatní členové eurozóny stojí za Francií. Merkelová je také pod tlakem své domácí opozice tvořené zelenými a sociálními demokraty, kteří zcela v rozporu s německými zájmy protlačují eurodluhopisy.

 

 

Ladislav Jakl: „Mediální skotačení kolem dalajlámy je kýčem století. Fascinuje naše média otevřený marxismus, představa státu jako jednoho velkého kláštera nebo marketingově rafinovaný byznys s rádobyduchovními frázemi, jaké umí každá kartářka?“

Dovoluji si nesouhlasit. Sice to umí každá kartářka, ale těch je moc, kdežto dalajláma je jen jeden a proto se z něj tak snadno dělá mediální kýč. Velmi mi připomíná bývalého předsedu Světové rady míru Romeše Čandru: ten také létal po světě, vždy vystoupil z letadla a s rukama nad hlavou opakoval „Mějte se rádi! Mějte se rádi!“  Ten byl ovšem financován Moskvou, kdežto tento marxista zřejmě odjinud…

 

A jeden nekorektní nakonec: V roce 2036 byla do vesmíru vypuštěna první cikánská posádka. A to bylo také naposled, kdy byl vidět Velký a Malý vůz…

 

Pondělní glosy 12. 12. 2011

Karel Schwarzenberg a Bohuslav Sobotka prohlašují, že bychom Mezinárodnímu měnovému fondu měli půjčit peníze. Tak ať půjčují, ať půjčují, ale ze svého…

 

Myslím, že oficiální krach Řecka (a dalších stát z jižní Evropy) se ještě na chvíli odloží: evropské banky se totiž zatím zbavily jejich dluhopisů jen za 65 miliard eur, zatímco jim jich zbývá ještě za 513 miliard. Většinu těch prodaných dluhopisů nakoupila Evropská centrální banka, takže je v konečném zúčtování zaplatí daňoví poplatníci. Takže můžeme očekávat další tvrdý tlak na ECB, aby nakupovala a nakupovala…

 

Je to záhada: 100% dospělých nevěří tomu, že dárky nosí Ježíšek, ale 30% volí sociální demokracii…

 

Opsáno z facebooku k situaci v Českých aeroliniích:

Jak jsem se dozvěděl od kamaráda z letiště, jde o to prodat vše ziskové"přátelským"firmám nejen za „ofiko prašule“ , ale hlavně za provizi do kapsy a až nebude nic plusového,tak prodat zbytek pod cenou bývalým manažerům. Například Tvrdíkovi a spol. Ti to prodají se ziskem ruskému Aeroflotu, který neuspěl v původním konkurzu " za pár" oficiálně a neoficiálně za nezdaněné stamiliony…

 

Na skladě stále ještě je pár kousků mé knihy "Anglická poezie v překladech Miroslava Macka." Pokud chcete sobě či svým blízkým udělat radost, lze ji objednat dobírkou na adrese m.vitovcova@volny.cz
Předem děkuji za zájem!

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Oscarem Wildem

Stínohra

 

Šedivé moře je slepé,

vzduchem zní neladný svist,

měsíc jak povadlý list

 v poryvech větru se třepe.

 

Černý stín míhá se tváří

bělavých písečných dun,

námořník chystá si člun,

ve tváři úsměv mu září.

 

Ptáků křik nese se k moři,

ženců se ozývá hlas,

na plátně zšeřelých krás

nádhernou stínohru tvoří.

Dopis ze Strassu

Jednak to není přes půl světa za sedmero horami a sedmero řekami, ale docela blízko. Navíc tam cestujete přívětivou krajinou a během cesty  se kdekoliv můžete dobře najíst a napít, zrovna tak jako si vyhlédnout nějakou přírodní zajímavost či památku k důkladnějšímu průzkumu.

Je to sice obec malá (zhruba 1500 obyvatel), ovšem úhledná a hlavně zde žijí přívětiví a pohostinní lidé.

Kousek kousíček je to odtud jednak do Langenlois, starého vinařského střediska Kamptalu, jednak je za kopcem Kremže se svými nákupními a výstavními možnostmi (vřele doporučuji pro rozptýlení Muzeum karikatur) a do malebného Wachau kol Dunaje je to také kousek.

Ubytování se zde nabízí spousta, ať už v hotelu Strasser Hof hned na náměstí  vedle kostela či ve vile Allram se čtyřmi skvělými apartmány pojmenovanými po vinných odrůdách nebo v dalších hotýlcích a viničných statcích.

Jak je v Rakousku obvyklé, skvěle se tu najíte a vždy se můžete spolehnout, že na jídelním lístku budou  krmě z čerstvých místních produktů a vždy rozmanité dle sezóny.

Jak je v Rakousku dále obvyklé, dobře se tu napijete, neboť zde mají vína buď velmi dobrá nebo skvělá, jiná žádná. Pro podivné abstinenty je k dispozici spousta ovocných šťáv a střiků, zrovna tak jako studniční vody, pro milovníky tvrdého alkoholu ohromný výběr pálenek, jen pivaři budou mít trochu omezenější výběr.

Dokonce i milovníci cyklistiky, joggingu a dlouhých vycházek a výletů zde nepřijdou zkrátka, neboť značených cest a cyklistických tras je zde také více než dost.

Milovníci historie jistě ocení místní kostel z první půle sedmnáctého století s loretou s původními sgrafity, kamenný pranýř a spoustu výstavných statků, ovšem hrady a zámky v nedalekém okolí jistě budou lákat víc. Jména Falkenberg, Rosenburg (se slavnou růžovou zahradou), Haindorf či Grafenegg (s bohatým hudebním programem po celý rok) mluví sama za sebe. Také nedaleké muzeum ametystů v Maissau stojí za shlédnutí.

A na závěr to nejdůležitější: víno, víno, víno! Můžete je zde nakupovat přímo od vinařů a při té příležitosti si prohlédnout vinné sklepy (ten u Petera Dolleho je ohromný, třistaletý), obdivovat jak staré velké sudy, tak moderní technologie a hlavně ochutnávat a nakupovat. Jména jako Allram, Peter Dolle, Maglock - Nagel, Eisenbock či Waldschütz jsou známá nejen ve Strassu, ale v celém Rakousku a právem se řadí k vynikající řadě předních rakouských vinařů. Ochutnat zde můžete nejen veltlíny a rýzlinky, ale také bílé burgundské či neuburgské, z červených pak hlavně vynikající  Zweigelt (příbuzní tohoto pěstitele zde stále žijí), ale i svatovavřinecké, pinot noir a všeliká cuvée. Mnozí vinaři také vyrábějí postaru ručně sekt a zvláště ten z veltlínu je přívětivě voňavý a milý. Také můžete navštívit místní  vinotéku a nechat si poradit od jejího zkušeného majitele, hovořícího stejně plynně anglicky jako německy.

Rozhodně tedy přijeďte vozem s co největším kufrem, neboť by byl hřích pár krabic (a párem v tomto případě zdaleka nemyslím dvě) nenaložit. Byť se vsadím, že to rozhodně nebude naposledy, co se sem vypravíte.

 

Na shledanou ve Strassu se těší

 

Váš

 

Miroslav Macek 

Čtvrteční glosy 8. 12. 2011

Čtenář glos M. Č. mi napsal:

Příkaz ministra školství, člověka na svém místě, manažera každým coulem:

Každý učitel, který dnes stávkuje, bude propuštěn.

Každý ředitel školy, který tuto stávku strpí, bude propuštěn.

Odůvodnění:

Učitelé, kteří formují osobnost žáka a zajišťují jeho vzděláváním možnost zapojení do společnosti, svým chováním hrubě tuto výchovu narušují. Pokud bychom přijali tezi učitelů, že jejich stávka je oprávněná, neboť výše platu se má odvíjet jen od délky praxe, pak by měli hodnotit žáky podle počtu hodin strávených ve škole a měli by zcela upustit od zkoušení žáků a prověřování jejich znalostí.          Z téhož důvodu by pak obdobná stávka žáků byla oprávněná a spravedlivá.

Ředitelé, kteří se bojí manažerského rozhodování, kteří nejsou schopni ohodnotit schopnosti a výkon učitelů podle jejich práce, odmítají převzít zodpovědnost za své podřízené a jejich výsledky, nejsou manažery a na svá místa nepatří.

P.S: obdobně by měl znít příkaz ministra dopravy, průmyslu, zdravotnictví…

 

A na závěr další dopis Ježíškovi: Milý Ježíšku, naděl, prosím tě, mamince tučné konto a štíhlou postavu. A nespleť to, jako loni!

 

Středeční glosy 7. 12. 2011

Na konferenci o klimatu v jihoafrickém Durbanu můžeme za poměrného ticha sledovat zánik jedné nesnášenlivé víry. Za jejího panování si mnozí nahrabali na úkor ostatních, jinak ovšem, jako každá orthodoxie, byla na dvě věci: na nic a na h….

Prezident Klaus měl opětovně pravdu, takže ho bude nenávidět ještě více lidí…

 

Vládní strany rozpočtové odpovědnosti opět předvádějí, co to znamená v praxi. Kvůli novému korytu pro Radka Johna se rozdělí poslanecký výbor pro obranu a bezpečnost na dva a tomu bezpečnostnímu bude, jak jinak, předsedat bezpečnostní expert John. Ach, jo!

 

A jeden nekorektní:

Píše malá holčička Ježíškovi: Milý Ježíšku, přines také nějaké oblečení všem těm nahým dětem v tatínkově počítači…

 

Právě jsem se dozvěděl, že ještě je stále na skladě pár kousků mé knihy „Anglická poezie v překladech Miroslava Macka.“ Pokud chcete sobě či svým blízkým udělat radost, lze ji objednat dobírkou na adrese m.vitovcova@volny.cz

Předem děkuji za zájem!

Úterní glosy 6. 12. 2011

Ovšem, jak je u nás obvyklé, není důležité, co se stalo, ale co o tom říkají dotyční. Společník Hrách kupříkladu oznámil, že peníze na nákup nemovitosti získal z prodeje části pražského Domu módy, za kterou dostal 20 milionů korun. Ovšem byt na Floridě za sedm milionů koupil na hypotéku a tak prý potřeboval dva ručitele, mezi nimiž byl jedním nynější ministr kultury Besser. Proč  se ručitel musel stát podílníkem firmy, zůstalo neobjasněno. Proč si musel Hrách brát hypotéku, když měl dvacet milionů z prodeje Domu módy,  jakbysmet. Už se těším na další „upřesnění“.  Joj, to bude švanda!  A obzvláště se těším na pikantní podrobnosti ,za kterých Hrách získal část pražského Domu módy!

 

Jako „u blbejch“: Sarkozy prohlásil, že společné eurobondy  rozhodně nejsou řešením krize…tak proč je, xakru, týdny a měsíce požadoval? Merkelová prohlásila, že je nezbytné přijmout tvrdé sankce vůči zemím, které překročí deficit o 3%. Ale to už tu přece bylo a právě Německo, aby nebylo sankcionováno, tehdy prosadilo beztrestné porušovíní tohoto pravidla!

 

Konečně chápu, proč je kněz a hybatel protiklausovské fronty Tomáš Halík přehnaně silně a tedy velmi nevěrohodně kritický k současnému dění: vždyť byl za reálného socialismu v NDR (pro nepamětníky: Německá demokratická republika), a to v Erfurtu, biskupem Hugem Aufderbeckerem   v roce 1978, tedy za hlubokého socialismu, vysvěcen na kněze. Dokonce u toho tehdy koncelebroval biskup z Kolína nad Rýnem Joachim Meisner,  tedy ze SNR  (pro nepamětníky: Spoková republika Německo), tedy ze země  za „železnou oponou“ !

 Jak se zdá, ani západní ani východní tajné služby o tom zřejmě nevěděly a tedy nezasáhly (předpokládám, že spisy obou biskupů jsou dávno a dávno skartovány).

To je ale zřejmá blbost, že?

Takže si položme logickou otázku: Když věděly, proč nečinily? Neříkalo se tomu tehdy a neříká dosud „double agent?“  Jenže, xakru, pro koho zrovna teď ten Halík pracuje?

 

Pondělní glosy 5. 12. 2011

Po Grossově strýci Vikovi tu máme dalšího příbuzného, který má funkci „čističe“ průšvihů a charakteru, a to tentokrát Babišovu matku. Sám Andrej Veliký o ní napsal: „Moje matka byla motorem rodiny a celý život bojovala za to, aby její děti v životě uspěly. Nechala se proto dokonce za několik stovek korun zaměstnat v Ústavu marxismu – leninismu a docílila toho, že jsem vstoupil do Komunistické strany Slovenska.“

 

Politikové EU se tento týden už poněkolikáté pokusí najít cestu z krize eura a EU. Velmi typický (zvláště pro ty, kteří se stále domnívají, že EU je demokratickou institucí a ne Svazem socialistických republik vedených německo - francouzským tandemem) je program: začíná setkáním Merkelové se Sarkozym v Paříž, na němž se domluví, co celá EU přijme. Pokud máte dojem, že tomu tak není, pečlivě celé jednání sledujte a pak mi napiště, co prosadili jiní politikové či jiné státy.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Walterem de la Marem

Sám

 

Kam zmizel slavík, netuším,

mráz vločky honí ovzduším,

zní liščí vytí do uší,

já náruč zcela prázdnou mám,

jsem zcela sám,

je zimy čas.

 

Stvol do výše už nedospěl,

květ pozdní stal se hrobem včel,

den ztratil jas, jenž kdysi měl,

jsem zcela sám,

je zimy čas.

 

Zář svíce plíží se jak had,

svit Orionu zastřel chlad

a stíny můr, svět zemřel snad,

já náruč zcela prázdnou mám,

jsem zcela sám,

je zimy čas.




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články