Články

Pondělní glosy 7. 2. 2011

Zaslechl jsem, že si Rumunsko půjčí od Mezinárodního měnového fondu na dva roky 120 miliard korun. Předpokládám, že je splatí obvyklým evropským způsobem: za dva roky si vypůjčí 140 miliard na původní sumu a úroky.

 

V. Moravec včera působil jako moderátor na baterky…viděl jsem jen kousek jeho Otázek (nejsem masochista), nechápal jsem ovšem,proč  nepoložil prezidentu ČLK Kubkovi a hejtmanu Haškovi zásadní otázky: Vám připadá normální, že  politici rozhodují o tom, kolik té které zdravotní pojišťovně seberou peněz, které patří jejich pojištěncům? Volili by Vás tito pojištěnci, kdyby o Vašich záměrech věděli? Neměli byste v prvé řadě emigrovat vy, a to do Severní Koreje?

 

Z rozhovoru Alexandra Vondry v pátečních HN:

Otázka: Stále trváte na tom, že Promopro mělo dostat zakázku bez tendru?

Odpověď: Tým na Úřadu vlády o tom jednal řadu měsíců, nechal si na to vystavit právní posudky a já těm lidem věřil. To mi stačilo….

Moje připomínka: Za řadu měsíců by i stihnul schoný úředník -jednotlivec bez problémů vypsat výběrové řízení, provést je, sepsat dokonalou smlouvu a rozběhnout celou akci. Navíc s vysokou pravděpodobností mohu předpokládat, že ty právní posudky vypracovali nějací externí právníci za statisíce, ne-li za miliony…

 

Podle jakéhosi nového průzkumu trpí čtvrtina vysokoškoláků  syndromem „chorobného  odkládání povinností“. Za mého mládí se tomu říkalo lenost… Doufám, že se na tento nový syndrom záhy nezačnou vypisovat invalidní důchody, zdegenerovanost systému už je taková, že bych se tomu ani nedivil.

 

Krátký, nekorektní, půvabný: Přijde komorník za Jeho lordstvem a praví: Sire Arnolde, v Americe zvolili za prezidenta černocha! Jeho lordstvo: Ach, to bude mít jeho pán jistě radost!

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Alfredem Edwardem Housmanem

Když měl jsem dvacet jedna,

já slýchal jediné:

„Co chceš si rozdej peněz,

však srdce nikdy ne.

Co chceš si rozdej šperků,

jen nech si volnost chvil.“

Však měl jsem dvacet jedna

a tak jsem hluchý byl.

 

Když měl jsem dvacet jedna,

já slýchal zas a zas:

„Když rozdáš svoje srdce,

pak přijde smutný čas.

Jen žal se bude vracet,

vše zastře smutný mrak.“

Teď je mi dvaadvacet

a je to přesně tak.

Kuře na paprice (paprikas csirke) s noky

Rozpis pro dvě osoby:

 

1 kuře

5 dkg jemně prorostlé slaniny

1 menší cibule

1 vrchovatá lžička sladké kalocsaiské papriky

drůbeží fond na podlévání

kuřecí játra

1 dl sladké smetany

sůl

 

Kuře rozporcujeme na osm dílů. Jemně nasekanou cibuli osmažíme na slanině (nakrájené na drobné kostičky) do zlatova, pak vmícháme papriku. Kousky kuřat z obou stran osmahneme. Osolíme, podlijeme fondem a dusíme do měkka. Pak přidáme jemně nakrájená játra a smetanu a ještě cca 10 minut dusíme.

 

Noky:

 

15 dkg hladké mouky

1 žloutek

½  dl smetany

1 – 1,5 dl vody

sůl

1 lžíce sádla

3 lžíce smetany

 

Vše smícháme dohromady, těsto ale nevypracujeme a ihned tvoříme mokrou lžicí noky, které vhodíme do vařící osolené vody. Jakmile vyplavou na povrch, vyndáme je a promícháme na rozpáleném sádle s trochou smetany.

 

Doporučené víno: stylové by bylo Badacsony Kéknyelü, nejraději nepříliš barikované…

 

 

Páteční glosy 4. 2. 2011

Včera jsem shlédl na youtube jakési video společnosti „Za střízlivou politiku“, na němž dýchali do alkoholtestru poslanci Bém a Škromach a ministr Kalousek odmítl. Při sledování mne napadlo, že si tato společnost plete pojmy: střízlivou politiku může velmi dobře provádět i popíjející politik typu Winstona Churchill, na rozdíl od totálního abstinenta Hitlera…

 

Skvělý závěr skvělého článku Jakuba Rotha „Mýty hypotéční krize“  ve včerejších Lidovkách: Krizi způsobil a prodlužuje stát, který disponuje přílišným vlivem na majetky a svobody občanů, svévolně zasahuje do kontraktů a destabilizuje dlouhodobé právní prostředí. Lékem není homeopaticky více státu, ale méně státu. Stát, který nic nemá, nic nerozkrade a nekompetentní  politici a úředníci takového státu nemohou napáchat tolik škod. Stát, který nemá kontrolu nad velkým majetkem, se pak konečně může pořádně soustředit na úkoly, které jediné za něj nemůže udělat někdo jiný: vymáhání smluv a zajišťování vnbější a vnitřní bezpečnosti.

 

Čtenář glos J. F. mi mj. napsal:

Doba se pohnula a svět je jinde, nyní si takový jakýsi MUDr. dovolí v zastoupení LOK i LK (jedno jest) klidně říci těhotné ženě, případně člověku před operací, když mi prostřednictvím vlády nedáte tolik peněz, kolik chci, tak se na vás vykašlu a vaše dítě prostě nechám umřít a vás také na tom operačním stole. Zde mohu pouze konstatovat, že tito lidé nemají v medicíně co dělat a bude jen dobře, když konečně vypadnou.
Stále jde o to samé, že české zdravotnictví, pošta a dráhy jsou posledními skanzeny socializmu, 20 let nenašel nikdo odvahu s tím konečně něco udělat. A ještě dodám, že dnes v digitálním věku bych očekával, že každý pacient bude mít na síti osobní databanku, kde bude vedena jeho veškerá dokumentace jako pacienta i jako pojištěnce, aby každý další lékař mohl nahlédnout a bylo by jasné, jaká vyšetření a diagnózy zde již byly a předejít duplicitám. IZIP je k ničemu, tam jsou jen výkony, proč to zdravotní pojišťovny nemají jako zásadní podmínku ve smlouvách s lékaři? Že by jich bylo tolik, co s počítači nerozumí? Všude jinde to jde, kde je tedy problém?
A zpět k počátku, když uslyším titul MUDr., tak se mi vybaví pánové Engel, Kubek, Rath, i Vy byste jistě nebyl rád s nimi v jenom "kurníku", od dnešního dne tedy končím s oslovováním "pane doktore", už jen pane, abych neurazil!

Čtenář glos V. L. mi napsal:  V kauze Vondra firma ProMoPro zveřejnila celkovou částku s odkazem na almaru plnou šanonů. Vláda zveřejnila také částku s poukazem, že jde o výpis elektronického systému. Tyto dvě částky se liší ( i když započteme DPH) asi o 40 milionů.  Dovedete si představit, co by dělal bernák, kdyby v účetnictví nějaké firmy odhalil rozpor 40 milionů?  

V kauze ABL naprosto není jasno, proč vlastně ABL ty politiky sledovala  z vlastní iniciativy nebo na objednávku jiných politiků – toto je dosti podstatná věc). A dále, ABL asi měla přístup k policejním databázím. Ale k tomu jsou potřeba dva, ABL, která si ty informace koupila, a někdo ze státního aparátu, který ji ty informace prodal. Takže ano, ABL by měla přijít o licenci (dokonaná korupce státních úředníků) a policejní prezident a ministr vnitra ( tehdejší) by měli být voláni k trestní zodpovědnosti (nezajistili ochranu policejních databází). Ale o tom se také jaksi nemluví.  

 

MUDr. L. S. mi napsal: Posílám Vám jeden triviální matematický propočet. Měsíční příspěvek člena LOK je 0,5% z hrubé mzdy. Půl procenta ze dvou miliard je deset milionů.
Již chápu, proč LOK tak zarytě odmítá rozdělení dvou miliard mezi všechny zdravotnické  pracovníky a kolik zřejmě stály služby PR agentury pana Jiřího Hrabovského.

 

Čtenářka glos V. S. mi napsala: U dálnice plné děr v okolí Kladna jsme se synem viděli úžasnou tabuli "Řidiči, pozor! Úsek komunikace před opravou." Naděje prostě umírá poslední…
  

Dopis z Olomouce

Olomouc se ovšem změnila k nepoznání: ztratila svoji khaki šedivost a rozkvetla, byť na některých nových budovách je stále vidět jakési papalášské procovství. Zato sál Sidia se pranic nezměnil, jen ještě více vynikla jeho reálně socialistická podoba, která jako by ovlivňovala vše ostatní – myslím, že ani nostalgie nemůže být omluvou pro výběr tohoto sálu, navíc nevytopeného, takže dámy s odhalenými rameny se chvěly nejen při pohledu kupříkladu na příšerný plastový koš na odpadky v rohu, byť s modrým plastovým pytlem uvnitř.

Na stole ležely na papírových táccích podivné chlebíčky z nějaké výrobny, kde zřejmě stále užívají   socialistický přístup, že na takových akcích se zkonzumuje cokoliv. Ubrousky papírové, modré, v počtu jeden na tři hosty. Také otevřené láhve velmi průměrného bílého vína na stolech dávaly tušit, že organizátoři nevědí, jaká má být teplota servírovaného bílého vína – jinak řečeno, po chladičích s ledem ani památky.

Pro vodu jsem si musel zajít k pultu, kde mne žvýkající mladíček s baseballovou čapkou na hlavě laskavě prodal větší láhev mírně perlivé vody za 120 korun českých. Skleničky žádné, jen příšerné měkké plastové kelímky. Začínal jsem si připadat jak na venkovské konferenci ČSSD, ale tam by asi voda stála méně.

No, nakonec na ples jde člověk hlavně kvůli tanci a popovídání si s přáteli, byť mezi návštěvníky plesu jsem mně známých tváří už mnoho neviděl…nakonec, dvacet let je dlouhá doba. To jsme ovšem ještě netušili, že po předtančení místní skupiny Olymp nastoupí k tanci a poslechu Eva and Hurricanes, při jejichž směsce neuslyšíme dokonce ani u stolu na konci sálu jedno jediné slovo, i když na sebe budeme řvát.

Občasný útěk do foyeru skýtal další záludnost: z otevřeného kuřáckého baru se všude linulo tolik kouře, že jsme šaty větrali ještě dva dny…

Dokonce i host, Janek Ledecký, při svém hodinovém vystoupení pranic nešetřil decibely a tak jsme záhy po půlnoci prchli domů.

Cestou jsme si povídali o tom, jak je možné, že po dvaceti letech od pádu bolševiků nikdo neumí zorganizovat ples na úrovni, jak je možné, že na plese konzervativní ODS potkáme pány ve vytahaných světle šedých oblecích a příšerných kravatách, jak je možné, že organizátoři neslyší, že si u stolů za toho kraválu nelze povídat, jak je možné, že občerstvení je děsivě mizerné a zřetelně předražené, aniž by to organizátorům, ba dokonce většině hostů, vadilo…smutné povídání to bylo.

Na závěr jsem spolkl poznámku, jestli náhodou ten ples přesně neodráží stav dnešní ODS…

 

 

Miroslav Macek  

Středeční glosy 2. 2. 2011

Jan Krauskopf na svém blogu na idnes: Vzhledem k tomu, že máme v tento okamžik méně než měsíc do odchodu lékařů, nabízí se otázka, jestli další vyjednávání není už pouze akademické – každý doktor, který hodlal do zahraničí odejít, má už jistě uzavřenou novou pracovní smlouvu a v současné době shání nákladní vozidlo, které mu převeze nábytek do nového bydliště. Nebo jsou snad ještě lékaři, kteří se chtějí vrátit? Škoda, že LOK zatím neříká, kolik lékařů, kteří podali výpověď, případnou výzvu k ukončení akce uposlechne, popřípadě může uposlechnout bez toho, že by porušili nový závazek, který mají k novým zaměstnavatelům v zahraničí.

Čtenář glos J. P. mi napsal: Nevím, jestli je to jen náhoda, že největší "průšvihy" v poslední době se objevily na Vondru a Bártu, tj. na ministry, kteří alespoň verbálně a možná nejen tak bojují proti předraženým zakázkám atd…Např. kdo je ministr pro místní rozvoj ani pořádně nevím, snad jsem ho ani nikde neviděl a neslyšel…Chci tím říct, jestli ty kauzy Bárty a Vondry nejsou jen odvetou těch potrefených?? Např. o ABL a sledování se psalo už někdy v říjnu, potom to nevím proč úplně utichlo a najednou se objevilo zase teď. Neškrtl on náhodou mezitím betonové lobby další zakázku?? Nebyl by na jeho místě pro ně lepší někdo povolnější??

Dodávám: Je to docela možné, ba pravděpodobné. To však nic nemění na faktu, že jeden ministr si vybudoval soukromou BIS, která kupovala od policie informace a druhý ministr svojí neschopností ohlídat podřízené prošustroval desítky a desítky milionů. Nemluvě o tom, jak lžou, vykrucují se a dělají z nás voly…

Na druhé straně mi chybí vysvětlení banky, která měla ze zákona nahlásit podezřelou transakci s miliony do 72 hodin, proč tak neučinila a informace, jak budou její úředníci, kteří porušili zákon, potrestáni. A pokud tak banka učinila včas, chybí mi vysvětlení ministerstva financí, respektive ministra Kalouska, jak to, že měsíce a měsíce se nic nedělo.

Krajina mého srdce - ojíněná vodní nádrž Nemilka

Krajina mého srdce - ojíněná vodní nádrž Nemilka

Úterní glosy 1. 2. 2011

Kdybych byl premiérem, po včerejším vystoupení Alexandra Vondry v Radiožurnálu bych jej okamžitě odvolal z vlády – takové bláboly a vytáčky si nesmí dovolit žádný ministr…

Kristýna Kočí, předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných je nejen mladá, ale i velice převelice dětinská, abych byl politicky korektní. Ve včerejším rozhovoru v Týdnu pravila, že Vít Bárta přesvědčil celý jejich poslanecký klub, že jeho firma ABL žádné politiky na Praze 11 nesledovala, neboť jim řekl: „Že opravdu nešlo o sledování. Že šlo o prověřování.“ Sancta simplicissima!

Čtenářka glos V. M. Mi napsala: Kdyby přestala média strašit občany s tím, jak je nebude mít kdo léčit, a pár dnů o lékařích nenapsala nic, to by tito ale fofrem stahovali výpovědi. A když už chtějí média psát, pak o tom, z čeho LOK financuje marketingovou agenturu. Z čeho - to přece každý ví, z odborářských příspěvků. Ty vybírají pro odborářské bossy zaměstnavatelé zdarma a na vlastní náklady (místo odborářského pokladníka musí zaměstnavatel zajistit srážku ze mzdy a poté zaslat odborářům do pokladny) a odborářské příspěvky (na rozdíl např. od příspěvků svazu včelařů či rybářů a obdobných spolků) si odborář odečítá z daní. Tzn. že je hradíme my všichni,tedy akci Děkujeme, odcházíme, financuji i já, i když nejsem odborář ani lékař (pozn.: jsem pro větší platy lékařů, ale ne formou Peníze nebo život).
A jen tak na okraj - proč jsou všichni ti odborářští bossové tak nehezcí? Lékař by přece měl být pacientovi vzorem v dodržování životosprávy - předseda LOK nezdravé zuby a věčně mastné vlasy, místopředseda je obézní, funí do mikrofónu a nezdravě se potí.

     
    Z facebooku… V bance: Dobrý den, pane. Jak Vám můžeme pomoci? Klient: Dobrý den, chtěl bych si vybrat peníze z dědictví, co mi přišly na účet. Bankovní úředník: Jistě, samozřejmě…ale to je pěkná sumička, nechcete vstoupit do našich podílových fondů nebo do nějakého jiného našeho výhodného produktu? Klient: Vy jste mi asi špatně rozuměl, já jsem říkal, že jsem dědil, ne že jsem debil!

Pondělní glosy 31. 1. 2011

Poslanecká sněmovna má popatnácté hlasovat o snížení imunity poslanců. No comment.

Čtenář glos M. Č. mi napsal mail, se kterým beze zbytku souhlasím:

Panu ministrovi Hegerovi jsem fandil po celou dobu, co se nenechal vydíráním donutit k lití dalších peněz do beznadějně hluboké černé díry, do zdravotnictví. Měl šanci upevnit si pozici poté, co by lékaři dokázali svými činy, zda jsou opravdu rozhodnuti odejít, a hlavně zda jsou vůbec schopni se uživit jinde a jinak. S očištěným týmem lékařů mohl následně provádět reformu podle svých představ, a nikoliv podle představ těch, které reformuje. Zda by z toho byl průšvih, nebo pochvala, se už bohužel nedozvíme.

Zrušení lůžek a Úhradové vyhlášky, pokud je to opravdu správný postup, prý povede k získání dvou miliard! Pokud by se podobně „zmáčkli“ i ostatní ministři, mohla vláda získat pěkný balíček peněz, o jehož použití mám úplně jinou představu: umořit část státního dluhu, který každou vteřinou neustále narůstá.

Chování pana ministra mi tak připadá jako chování manžela, který rozpáře peřinu s posledními úsporami, a namísto umoření části dluhu, který samovolně narůstá kvůli úrokům a úrokům z úroků, je dá své hysterické manželce na nové šaty…




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články