Články

Tokany (tokáň) ze srnčího na majoránce

Rozpis pro dvě osoby:

 

400 g srnčí svíčkové

1 menší bílá cibule

1 lžíce sádla

30 g jemně vyuzené slaniny

1 dcl suchého aromatičtějšího bílého vína

1 lžíce drhnuté majoránky

sůl, pepř

1/8 l kysané smetany

 

V pekáčku osmahneme na sádle jemně nasekanou cibuli, opečeme maso z obou stran, přidáme majoránku, osolíme, opepříme, podlijeme vínem a cca 30 minut dusíme při 180 strupních Celsia.

Maso nakrájíme na plátky, do omáčky vmícháme do zlatova osmahlou, na kostičky nakrájenou slaninu a kysanou smetanu, plátky masa vložíme zpátky a vše pomalu prohřejeme.

Doporučená příloha: šafránová rýže

Doporučené víno: plné, ale nepříliš barikované červené

Petra fetišistická

Zapékané žampiony plněné míchanými vejci s anglickou slaninou

Rozpis pro 2 osoby:

 

12 – 16 středně velkých žampionů

1 vejce

1 plátek anglické slaniny

hrudka másla

½ dcl šlehačky

sůl, černý pepř

 

Hlavičky žampionů zbavíme nožek, osmahneme z obou stran na másle do růžova a pak je naplníme míchaným vajíčkem, které jsme připravili na troše másla s jemně nakrájenou anglickou slaninou, osolili a lehce opepřili.

Žampiony poskládáme do vhodného kastrolku, zalijeme lehce osolenou šlehačkou a zapékáme je  nezakryté (aby šťáva ze šlehačky a žampionů  mohla redukovat) cca 20 minut při 180 stupních Celsia.

Podáváme na předehřátých talířích se světlým pečivem (servírujte jej raději trochu víc, šťáva je tak skvělé chuti, že neodoláte a vytřete ji pečivem z talíře dočista).

Doporučený doprovod: suché bílé víno. Nám nesmírně chutnalo sylvánské od Camilla Brauna z Alsaska.

Zahrada 27. prosince 2010

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Johnem Wilbyem

Thus saith my Cloris bright

 

Thus saith my Cloris bright

When we of Love sit down and talk together

Beware of Love, Love is a walking sprite,

And Love is this and that,

And O I wot not what,

And comes and goes again I wot not whither.

No, no, these are but bugs to breed amazing

For in her eyes I saw his torchlight blazing.

 

 

Tak moudrá Cloris dí

 

Tak moudrá Cloris dí,

když o lásce si s ní chci povídati:

vždy lásky střež se, přelud polední

je láska, je to tak,

tak je to, nejinak,

je náhle tady, pak se zase ztratí.

Ne, ne, ta slova nehloubí mi vrásky,

vždyť v jejích očích plaménky zřím lásky.

 

P. S. Zadáte-li na googglu „John Wilbye thus saith“, budete si moci madrigal i poslechnout…

Bramborový salát dle Miroslava Macka

Rozpis  na 4 porce:

 

½ kg salátových brambor (používám žlutomasou německou odrůdu Sieglinde, ta z rašelinišť kolem Dunaje je zcela nepřekonatelná!)

1 středně velké nakyslé jablko (nejlépe Coxova reneta)

40 g kořenové petržele

40 g celerové bulvy

2 maličké sterilované okurky (corniche)

25 g libové vařené šunky

3 vrchovaté lžíce kysané smetany

2 lžíce kvalitní majonézy

sůl, černý pepř, citronová kůra

 

Brambory a kořenovou zeleninu uvaříme a pokrájíme na drobné kostky, okurky na tenké plátky. Jablko oloupeme, zbavíme jádřince a též pokrájíme na kostičky. Šunku pokrájíme na drobné proužky. Poměrně dosti osolíme, dle chuti opepříme a přidáme trochu citronové kůry.

Nakonec přidáme kysanou smetanu a majonézu, vše lehce, ale důkladně promícháme a  ponecháme v chladu 10 - 12 hodin odležet. 

Petra vánoční

Všem věrným čtenářům přeju krásné Vánoce a v novém roce spoustu zdraví, štěstí a spokojenosti,

Váš

Miroslav Macek

Čtvrteční glosy 23. 12. 2010

Čtenář glos P. J. mi napsal skvělý mail:

Po delší době jsem opět ve vlasti a s úlevou zjišťuji, že se tu ale vůbec nic nezměnilo. Znovu si musím říci spolu s Janem Werichem: "Já sám sobě připadám, že je mi 129 let, podle toho, co jsem zažil anebo podle toho, co jsem nezažil. A někdy si zas něco přečtu a připadá mi, že je mně vosum."

Jak jinak vnímat hrátky kolem důvěry, či nedůvěry k vládě.

Tady už nejsou seriózní politické strany, jen tlupy neandertálců v oblecích, které se snaží urvat co největší kus žvance. Bohužel při tom projevují i inteligenci neandertálců. Chtělo by to už konečně nějakého politického cromagnonce, který, jak známo, neandertálce historicky přechytračil. Ale evoluce si holt dává na čas. Nemáme ani žádný seriózní plátek, který by dokázal držet jakous takous úroveň politického komentáře, protože s každou novou "aférou" (a jsou vůbec nové?) se veškerý tisk téměř bez výjimky mění v bulvár. Musím se hořce usmívat nad svatým rozhořčením socanské opozice, která volá po demisích a vysloveních nedůvěry, zvlášť když si vzpomenu na ty laviny demisí po průserech Standy Grosse, po profláknutých kontaktech s podsvětím Jirky Paroubka či po ministersko - manažerských ekvilibristikách Jardy Tvrdíka atd.

Děsivá je až posedlost ministra Johna jeho protikorupčními výmysly a naprosto nechápu, proč už konečně někdo nevyleze na světlo s tím, že jediný účinný a úspěšný boj s korupcí je ten, kdy se odstraní korupční prostředí, tedy hejna ouřadů rozhodujících o přidělování a přerozdělování všelijakých dotací a nikoliv budování sítě bonzáků a velkých bratrů, kteří budou bdít nad naší "korupční odolností". Jenže ono to asi není jen tak, dotace a "malé domů" se hodí každé partě, ať zprava či zleva a sem tam úplateček voličské základně není k zahození. No a ty "ďolíky" pro kámoše na všelijakých fondech, agenturách, vládních úřadech, výborech, podvýborech a vůbec je taky třeba udržovat, protože za dobré služby je třeba služebnictvo odměnit.

Rovněž mi schází solidní a serózní a široce zveřejňovaný rozbor toho, proč jsme v současném průseru, že vlastně jen sklízíme se zpožděním to, co jsme si mohli odbýt již počátkem 90. let, kdy ale kvůli různým klidným silám, aliancím, uniím, selháním ODS a zemanovství a žvástům o sociálním smíru jsme prošvihli příležitost k zásadním reformám. Nyní máme znovu určitou šanci něco změnit k lepšímu. A namísto toho se vyčerpáváme ve vnitro i mezistranických strkanicích a nezbývá čas ani prostor na seriózní práci.

 

Středeční glosy 22. 12. 2010

To se mi ulevilo! Poradce Martin Knetig promluvil a je po spekulacích. Vše se jednoduše a jasně vysvětlilo:

"Klíčovým nedostatkem pana Michálka byl nedostatečný respekt vůči úřední hierarchii a celkově nízká sociální inteligence, se kterou přistupoval k řešení relativně běžných provozních záležitostí, zejména personálních otázek a externí komunikaci. S cílem věci změnit jsem se v našich soukromých rozhovorech - v rozporu se skutečností - snažil vyvolat dojem, že má pověření jsou větší, než skutečně byla, že jsem pravou rukou Pavla Drobila, a že mám pověření za něj vyjednávat prakticky cokoliv.  S tímto záměrem jsem si vymýšlel a hovořil nepravdy."

A je to!  A my jsme si mysleli, že se na životním prostředí  děje bůhvíco!

A on tam byl jenom zaměstnán nějaký Knetig, který si myslí, že jsme úplně, ale úplně blbí…

 

Projev Petra Nečase k aféře na Fondu životního prostředí při včerejším zasedání sněmovny byl obsahově i formálně dokonalý a estét ve mně si přišel na své (a to nemyslím pranic ironicky!). Mám však s tím projevem dva problémy:  jednak s premiérovým  tvrzením, že nikdo nic nebude zametat pod koberec – což zaznělo až po tiskové správě Martina Knetiga, prvotního  hybatele, který zametal a zametal, až se mu prášilo i od huby a pak s tvrzením, že při rozmísťování  fondových miliard do bank o všem rozhoduje ředitel fondu (tedy Michálek), takže k žádné nekalosti nemohlo dojít –jenže kamarád Michálek tam byl přece dosazen právě proto, že se Knetig domníval, že bude povolný a dá na něj – a dalíkovské poradce, málem vlivnější než premiér nebo ministr, tak to už také známe…

 

Zato projevy socialisty Sobotky jsou dokonalou ukázkou toho,  jak nevypadat a nemluvit a mají tedy svoji vysokou pedagogickou hodnotu coby odstrašující případ. Vysokou vypovídací hodnotu má také jeho vysoká popularita mezi našimi spoluobčany – o nich, pochopitelně.

Také dalšímu kandidátovi na předsedu ČSSD Haškovi zřejmě nikdo neřekl, že projevy mají být jadrné a stručné a ne hemžící se opakovanými floskulemi: jeho projev byl k uzoufání.

 

Prezident Václav Klaus udělil milost bolševické prokurátorce Brožové, která poslala na smrt Miladu Horákovou.

Chápal bych to, kdyby se v toku času stala z mladé bolševické svině starou ovcí. Stala se z ní však stará bolševická svině (nikdy neprojevila ani špetku lítosti, ba právě naopak) a tak měla zůstat tam, kde byla.

 

 

Úterní glosy 21. 12. 2010

Ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Roman Prymula včera v Radiožurnálu řekl, jak si představuje řešení výpovědí a odchodů lékařů: Já si myslím, že nějaký obolus se v lednu, únoru najde…

Vzkazuji tedy jak Petru Nečasovi, tak dalším členům vlády: ustoupíte-li lékařům (byť to budete vydávat za jakkoliv moudrý kompromis) a přidáte jim pod vyděračským tlakem na platech (ač „úsporný“  rozpočet opět počítá s dramatickým zadlužením), namísto abyste se vehementně pustili do reformy zdravotnictví, nemáte ve vládě (od slova vládnout) co dělat.

 

Z blogu Karoliny Stonjekové na idnes:

Kauza kolem ministra životního prostředí Pavla Drobila a jeho poradců, mne v duchu vrátila o pár měsíců zpět, do června tohoto roku. Tehdy se totiž konal volební Kongres ODS…

Vzpomínám si jak nás, středočeské delegáty, pozval v den volby jeden nejmenovaný politik na jednání, na němž nám bylo důrazně doporučeno, které osoby máme podpořit do místopředsednických postů. Mezi jmény -  z nichž jedno bylo bez nadsázky horší než druhé (např. D. Vodrážka) - byl právě i Pavel Drobil.

Většina přítomných delegátů tehdy jen zalapala po dechu. I já jsem zalapala po dechu. A pak jsem před všemi oznámila, ať s mým hlasem a hlasem kolegů z naší oblasti v tomto nikdo nepočítá, že tohle v žádném případě nepodpoříme! Na konto Drobila jsem dále řekla, že jediné, co o něm vím (kromě lázní Darkov a jména D. Zátorský) je, že ho vehementně doporučoval náš velectěný bývalý předseda Mirek Topolánek – což je pro mne naprosté ANTIdoporučení! Nechci říkat, že jsem měla pravdu. A nechci říkat, že jsem to říkala. Ale měla jsem pravdu! A říkala jsem to! Jak se včera ukázalo, mělo to být antidoporučení pro všechny a celou tuto kauzu jsme si klidně mohli ušetřit…

Za pár hodin na to ale vystoupil před delegáty Kongresu předseda Petr Nečas a veřejně jmenoval lidi, které by si ve vedení ODS přál mít. Drobil byl, bohužel, mezi nimi. Na jednu stranu to od Nečase byl pragmatický krok, kterým se snažil vyvažovat mezi jednotlivými mocenskými skupinami uvnitř ODS, na straně druhé to ovšem byla obrovská chyba, protože Nečas tím de facto převzal za Drobila obrovský díl politické odpovědnosti. A toho jsou si  všichni moc dobře vědomi a s tímto vědomím také sílí svůj tlak na premiéra…

Čtenář glos J. J. mi napsal:

Už je mi jasné, za co dostali pracovníci ministerstva obrany odměny: za „kvalitně“ vedená výběrová řízení, díky kterým předražili zakázky o stovky milionů. Anebo že by dostali odměny ti, kteří neměli výběrová řízení na starosti, aby jim nebylo líto, že se na ně nedostalo?

Čtenář glos V. R. mi napsal:

Musím Vás zklamat, ale stát s minimálními náklady fungovat neumí. Odkazují na Packhisův zákon, který říká: "Stát nemá peněz nikdy dost" a dále na související  Prodigalovo pravidlo: "Naopak se však domnívá, že vy jich máte na rozdávání".

Z facebooku:

 

Protikorupční linka je natolik přetížená, že se na ni dá dovolat pouze za úplatek.

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články