Články

Restaurant Bellevue a lanýže

Restaurant je to starosvětský: klasický prostor s vysokými  stropy, přívětivé osvětlení, nažehlené a naškrobené prostírání, lesknoucí se sklenice, výhled je opravdu belle, a to jak na nasvětlené nábřeží, tak na panorama Hradčan a obsluha má všechna tři D: je důstojná, decentní a dokonalá.

Rozhodně doporučuji dát si nejprve sklenku sektu Ca´del Bosco, neboť v tomto „domě u lesa“ v oblasti Franciacorta, podložím a podnebím podobné Champagni, umějí klasickou metodou vyrobit přívětivá šumivá vína. Navíc jejich vůně krásně doplňuje vůni lanýžů, kterou je provoněný celý restaurant. A co pro vás šéfkuchař Petr Bureš se svým týmem připravil?

Na počátek dostanete křepelčí vajíčko ve smetaně s lanýžovým kaviárem a k tomu sklenku sauvignonu 2009 z Langhe, mladého, jiskřivého, příjemně doplňujícího pokrm, který vám naldí patro do příjemného očekávání věcí příštích.

Následovat bude carne cruda di Alba s panenským olejem a černými lanýži, tedy „tataráček“ z vysoce kvalitního hovězího, jehož chuť se také skvěle snoubí s lanýži. Již zmíněný sauvignon vše skvěle doplňuje.

Další chod: peimontské bílé rizoto s parmezánem a strouhanými bílými lanýži. Vynikající. Víno k němu servírované, Chardonnay 2006, zrající dvacet měsíců v dubových sudech a pak ještě osm měsíců odpočívající v sudech velkých, bych si asi sám nevybral, přišlo by mi příliš barikové a příliš voňavé. Kupodivu spolu s krmí se najednou proměnilo v dokonale vyváženou kompozici alkoholu, zbytkového cukru a kyselinky a jeho „máslová“ vůně a chuť se skvěle snoubily se smetanou v rizotu.

Po nezbytném kratším oddechu následuje další přívětivý kulinářský zážitek: hříbkové ravioli s máslovou omáčkou se šalvějí a s černými lanýži. Ravioli čerstvé, neoschlé…ale netřeba hledat slov: prostě jak mají být. K nim se pak objeví ve sklenici Monte Colombo 2006, což je barbera d´Asti.

A po delší chvíli přichází vyvrcholení večeře, tournedos Rossini, tedy s kachními játry, bramborovou kaší, lanýžovou omáčkou a strouhanými bílými lanýži. Myslím, že i sám Rossini by byl spokojen, zvláště, když by ocenil skvělou kvalitu masa, jater i omáčky a vychutnal si vícero doušků barbaresca Gaiun Martinenga ročníku 2000.

Pak už jen stačí vychutnávat si poslední doušky vína a těšit se na antiklimax dezertu. Bohužel, čokoládová pěna s mandarinkovým coulis byla jediným drobným zklamáním, a to vzhledem k příliš málo nakyslému coulis, v jehož sladkosti se značně ztrácela mandarinková chuť i vůně…

Ovšem sklenka Ca´ del Bosco na závěr dává zapomenout na tuto pihu na kráse  a návrat domů se pak nese ve znamení plejády velice přívětivých zážitků.

Neváhejte a pospěšte si! Letošní lanýže, na rozdíl od diamantů, nejsou věčné…

 

p.s.

 Jsem si vědom toho, že přívětivost večera byla nemálo potencována půvabem dívky mého srdce, jinak bych lehce nesouhlasil s výběrem reprodukovaného jazzu a velmi  ostře a nechvalně se  zmínil o skupince Rusů u jednoho ze stolů, kteří se sice nechovali nijak hlučně, ale záhy si pánové sundali saka a rozvalili se na židlích. Ale nelze to brát národnostně, záhy totéž udělal i mladší Čech, sedící s přítelkyní u vedlejšího stolu!

 Kde jsou ty časy, kdy Guth – Jarkovský správně tvrdil, že sundá-li si muž ve společnosti sako, může si už rovnou sundat kalhoty.  A kdeže jsou časy následující historky o sommeliérovi  Georgesi Leprém z restaurace L´Espadon v pařížském Ritzu, který, když jednou s hrůzou zpozoroval, jak jeden ze zámořských hostů vstává od stolu a chystá se sundat si sako, dvěma plavnými kroky přiskočil ke stolu (bylo to poprvé a naposledy, co jej spolupracovníci viděli při pohybu jiném než při důstojné chůzi), pomohl hostu znovu do saka a mírně, avšak rozhodně pronesl: "Tady ne, pane!"

Pragmatik ve mně ale též ví, že dnes si něco takového žádná restaurace ani k barbarským hostům nemůže z ekonomických důvodů dovolit…Bohužel!

 

:      

Úterní glosy 30. 11. 2010

Proboha, proč je tolik humbuku kolem úniku americké diplomatické pošty? Copak se tam objevuje něco, co průměrně myslící čtenář a posluchač nevěděl a neví?

 

 Představa Číňanů, stavějících levně naše dálnice, rozrušila české stavební firmy natolik, že začaly hlasitě poukazovat na nekvalitu čínské práce. Lidové noviny se tedy vydaly podívat se na kvalitu čínských dálnic a vybraly si frekventovaný úsek v 15 milionové aglomeraci  Shenzen. Výsledek? Dálnice plná kamionů a aut s hladkým povrchem, bez vln, výmolů a vyjetých kolejí. Stavba nových silnic probíhá pak sedm dnů v týdnu ve dvou dvanáctihodinových směnách.

Takže problém bych viděl spíše v českých dělnících, které by u nás Číňané zaměstnávali, neboť zlato českých rukou většinou už dávno přešlo do odborářských úst…

 

Omlouvám se všem čtenářům glos, které jsem včera mylně informoval: rozhovor Daniela Kaisera s Thilem Sarrazinem vyšel samozřejmě v sobotních Lidovkách a ne MFDnes. (Ponaučení pro příště: dvakrát měř, jednou řež).

Pondělní glosy 29. 10. 2010

Po ministrovi vnitra Radku Johnovi prý půjdou novináři, najatí „kmotry“, kteří se bojí  jeho chystaných razantních protikorupčních opatřeních. No, nevím, nevím, ale zdá se mi, že mnohem klidnější by naopak mohli být, kdyby John se svými dosavadními výkony zůstal  na vnitru co nejdéle…

 

Někdo prý rozbíjí elektrovoltaické panely…jako, kdyby ty za něco mohly! Politicky zničit by se přece měli všichni ti odkývávači všelijakých dotací! Tam je příčina, panely jsou jen následkem!

 

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo úhradovou vyhlášku na rok 2011. Nemocnicím se má snížit paušální úhrada o 2%. „Už v polovině roku začnou nemocnicím docházet peníze…“ říká na to Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.

Ať počítám jak počítám, jaksi mi to nevychází…

Zajímavá jsou ovšem jiná čísla: Počet nemocničních lůžek léčebné péče na 1000 obyvatel  je u nás více než pět ( 5,2), zatímco ve Švýcarsku 3,3 nebo v Dánsku 3,0. Co myslíte, je proto ve Švýcarsku nebo v Dánsku o tolik horší nemocniční péče? A kolik nemocnic či oddělení by se mohlo při obdobném počtu lůžek na 1000 obyvatel u nás zavřít?

A to počet lůžek u nás mezi léty 1990 a 2009 klesl o čtvrtinu, zvláště zásluhou kratší doby pobytu na lůžku…nemocničních lékařů kupodivu za tu dobu mírně přibylo…

 

Zcela skvělý článek Pavla Janouška „Státní maturity nejsou lék, nýbrž symptom choroby“ vyšel v sobotní příloze Víkend MFDnes.

Rozhodně si jej přečtěte!

 

A další vynikající rozhovor vedl Daniel Kaiser s Thilem Sarrazinem taktéž v sobotní MFDnes. Určitě si jeho názory přečtěte a hlavně, zamyslete se nad nimi.

 

Čtenář glos Z. Š. na téma IZIP:

Jsem jedním z prvních účastníků IZIPu, kam jsem dobrovolně vstoupil v domnění, že se naplní jejich slib, že dám-li písemný souhlas, pak se každý lékař první pomoci a každé zdravotnické zařízení dozví krevní skupinu, alergie, anamnézu, současné diagnózy a léky. Postačí, když u mně najdou OP nebo průkazku pojišťovny.

 Teď, skoro po 2 letech, jsem zjistil, že ze čtyř lékařů, které navštěvuji (praktická, ORL, oční, zubní) tam an ijeden z nich nezapsal Dg., ani léky, ani…, prostě NIC ; ze tří pravidelně navštěvovaných lékáren ani jeden zápis o vydaném léku (zato  zápis z lékárny, kam jsem 1x zašel jen proto, protože v mé favorizované dělali inventuru po vloupání). Dokonce ani z FN, kam mne před rokem poslala praktická, protože se jí nelíbila jedna z mých bradavic, zapsali jen "Odd. 7/b Vyšetření 475 Kč". O mně by se tedy z IZIPU dověděli akorát část nacionálií (aleaž pro jejich zadání z OP nebo z Legitimace pojištěnce VZP - to je asi redundantní, ne ?).
Tak jsem si dovolil se zeptat, zavolal na Helpdesk IZIPu do Českých Budějovic a žádal o spojení s manažerem pro styk s veřejností. Ochotná slečna omluvila toho manažera, že je právě na důležitém jednání (bodejť by ne - bylo to v pátek v poledne), dovolila se, zda si může můj dotaz nahrát, aby mu jej mohla přehrát k vyřízení, a že dostanu odpověď mailem. Zeptal jsem se zdvořile, jak mohli tenhle drahý projekt vůbec spustit, když neměli páky na lékaře, aby do něj zapisovali aspoň ty nejdůležitější údaje ; proč v něm pokračují dál, když ty páky dosud nemají a kolik to asi tak stojí ročně přepočteno na jednoho pojištěnce VZP.
Samozřejmě na jejich odpověď čekám marně…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Nicolasem de Condorcet

Knihy, jimiž duše potěšena,

kdyby si vás chtěli vypůjčit,

opovažte se mne opustit!

Každá přec jste jako krásná žena,

která cudně může býti zřena,

půjčena však nikdy nesmí být!

Divoký králík na žampionech

Rozpis pro dvě osoby:

 

1 králičí hřbet

5 dkg slaniny

slanina na prošpikování

1/16 másla

1 menší cibule

1 malá karotka

125 g žampionů

bobkový list, 3 hřebíčky, cca 5 kuliček černého pepře a 5 kuliček nového koření

sůl

¼ l kysané smetany

 

Hřbet prošpikujeme a zprudka opečeme ze všech stran na másle. Přidáme nasekanou cibuli, na kostičky nakrájenou karotku, žampiony nakrájené na čtvrtky, veškeré koření, osolíme a lehce osmahneme. Pak podlijeme pečeni cca 1dcl fondu z divočiny ( v horším případě fondu  telecího, v nejhorším vodou) a za stálého podlévání kysanou smetanou pečeme asi 1 hodinu při 200 stupních Celsia.

Po upečení vykostíme, maso vrátíme do omáčky a lehce prohřejeme.

 

Doporučná příloha: smetanová rýže se šafránem (recept viz „Žampiony plněné smetanovou rýží se šafránem).

Doporučené víno:  těžší bílé, my si pochutnali na rieslingu Alte Reben 2009 od Stierschneiderů z Weissenkirchen ve Wachau…

Petra večeří uspokojená

Čtvrteční glosy 25. 11. 2010

Další důvod, proč zrušit senát: nový předseda senátu Štech chce ze senátu vytvořit orgán, který bude pracovat na bázi kolegiálni a nikoliv stranicky konfrontačně, pět místopředsedů je ovšem nezbytné zachovat z důvodů stranické parity…

 

Experti se rozčílili na německou kancléřku Merkelovou, která prohlásila, že euro je v mimořádně vážných problémech. Euro podle nich žádné problémy nemá. Zřejmě jsou to ti samí experti, co nám léta tvrdili, že žádná krize nehrozí…

Pořádné problémy ovšem euru nastanou, až se konečně naštvou němečtí voliči a odmítnou se na tomto euroexperimentu podílet…

 

Čtenář glos J. V. mi napsal:

Není ostudou pana Sedláčka, že je tak naivní či hloupý. Ostudou jsou veřejnoprávní média, že dávají těmto lidem takový prostor, následkem čehož se stávají „populární“ a populární lidé mají prostor v jakýchkoli komisích etc. Shodou okolností v sobotu 20.11. byl na VŠE Den absolventů a poslouchat např. pana Ševčíka (děkana Národohospodářské fakulty) je radost, ale když jsem s ním mluvil o možnostech publicity jeho názorů se je trpce zasmál. Pak se nedivme výsledkům voleb, či permanentnímu vyhrožování stávkami.

 

Čtenář glos J. K. navrhů, navzdory široce dlouze  řečnícím ekonomům, svoje stručné vysvělení:

Ekonomická krize nastává, když se konečně musí splatit nasekané dluhy.

 

Středeční glosy 24. 11. 2010

Po lékařích jsou to zemědělci, kteří žádají po vládě  (tedy po nás, daňových poplatnících) další peníze, a to nejméně 2,4 miliardy korun na dorovnání evropských dotací. Jak tak poslouchám všechny ty žadatele o další hrábnutí do našich kapes, napadá mne, jestli bychom neměli odevzdávat všechny svoje příjmy státu a moudří úředníci by je spravedlivě přerozdělovali systémem „každému podle jeho potřeb“. A konečně tu budeme mít kýžený komunismus, ke kterému se přerozdělováním tak utěšeně blížíme.

 

Při včerejším přetržitém poslechu ekonoma Tomáše Sedláčka na Radiožurnálu jsem pochopil, proč je populární: i na složité problémy zná jednoduché odpovědi. Bohužel vesměs špatné, ale koho tohle dnes zajímá, že?

Jeden příklad za všechny: Víte, proč v Evropě vznikaly války? No, přece proto, že Němci neměli rádi Angličany, ti zase Francouze, atd. Svatá prostoto!

Žampiony plněné smetanovou rýží se šafránem

Rozpis pro 2 osoby:

 

12 větších žampionů

4 plátky anglické slaniny

2 lžíce másla

sůl, šafrán

 100 g rýže

0,5 dcl vody

1,5 dcl smetany

 

Žampionům odstraníme nožky, naplníme je šafránovou rýží a pomalu pečeme asi čtvrt hodiny v kastrolku, ve kterém jsme předem lehce osmahli na másle proužky anglické slaniny.

 

Šafránová rýže:

Rýži s trochou másla za stálého míchání  prohřejeme. Pak přidáme vodu  a rýži nadále mícháme, až voda vsákne. Přidáme smetanu se špetkou šafránu, osolíme a při občasném promíchání pomalu vaříme tak dlouho, až  se veškerá tekutina vsákne. Rýži pak necháme pod poklicí pomalu vychladnout.

Předkrm je skvělý jak teplý, tak studený.

Doporučené víno: lehčí suché bílé, nám nesmírně chutnala kombinace s alsaským sylvánským…

Dobrou chuť! 

Úterní glosy 23. 11. 2010

Nedávno skončené zasedání České lékařské komory požaduje, aby stát zvýšil výdaje na zdravotnictví, zejména úhrady státu za děti, důchodce a nezaměstnané.

Členové ČLK jakoby si neuvědomovali, že stát žádné vlastní peníze nemá a musí je tedy nejprve vytáhnout občanům z kapes.

Správně by tedy měli říkat: Občané, chceme od vás více peněz. Obětujte tedy část dnešních důchodů, sociálních dávek a dalších služeb, které vám stát poskytuje a dejte je nám!

Pak by to bylo fér…

 

Čtenář glos P. B. mi napsal:

Že jsem si toho nevšiml dříve: Bém, Svoboda, Rath, Barták…a já myslel, že doktoři hromadně emigrují do ciziny.

 

Můj text z pátečních Lidovek:

 

Nuda v Praze

 

Mediální rozruch kolem koalice ODS  - ČSSD v Praze by nasvědčoval něčemu zcela mimořádnému, překvapivému, neobvyklému, nečekanému, zvláštnímu. Opak je pravdou: to, co se stalo při povolebním vyjednávání v Praze, je naopak nesmírně obvyklé, nepřekvapivé, očekávané a tedy v podstatě nudné.

Vždyť počítejte se mnou: zaprvé se vzniklá koalice všeobecně nazývá koalicí velkou, ačkoliv by se správně měla nazývat koalicí prostřední. Počtem hlasů by  přece byla velkou koalicí koalice TOP 09 a ODS, rozdílem idejí a politických programů pak koalice TOP 09 a ČSSD. Media tedy nazývají věc špatným jménem. A jistě dobře víte, že kdyby nakonec vznikla koalice TOP 09 a ČSSD, mediální pokřik o oklamání voličů by se nekonal, jen potlesk za vyšachování ODS do opozice.  Jenže, proboha, co je na těchto novinářských nepřesnostech, manipulacích a všelikém nadržování a zatracování  neobvyklého? Nezvyklého? Nečekaného?

Za druhé: ODS a ČSSD nevyslyšely přání svých voličů, neboť ti uvěřili lídrům svých stran, že s ODS koalici nikdy či potažmo: s Tůmou bych šel klidně krást koně. A opět, co je na tom tak překvapivé? Cožpak nám dnes a denně neslibují politické strany modré z nebe a pečené holuby a voliči je přesto stálé lhaní volí, aby pak vše bylo jinak? Co je na tom tak neočekávaně nezvyklého?

Za třetí: je překvapivé, že strany, které volby nevyhrály či jsou v drtivé menšině, na to ihned po volbách zapomínají a okamžitě hlásají družstevní model „vy strana, my strana, takže chceme paritu a když vy primátora (premiéra), tak my většinu v radě (ve vládě)? Tak to jste měli zažít Pepíka Luxe v jeho nejlepších letech se sedmi, osmi procenty voličů! Opět tedy, co je na tom překvapivého?

Za čtvrté: divíte se širokému průniku programů ODS a ČSSD či ODS a TOP 09 a tedy logicky i TOP 09 a ČSSD? Jenže, nejsou v každé politické straně členové a dokonce i vysocí funkcionáři, kteří si prostě jen „spletli stranu“? Cožpak se neobjevily už před volbami v Praze plakáty vysokého pravicového politika s ryze levicovým heslem „Děti do 15 let dopravu zdarma“? Na druhé straně, lze politikům vyčítat, že říkají takové populistické věci? Vždyť říkali by je, kdyby intuitivně netušili, že na tom voličsky vydělají? Cožpak spousta „pravicově smýšlejících“ občanů nebývá pravičáky jen do okamžiku, kdy se do praxe přetavené pravicové zásady začnou dotýkat jejich nezodpovědnosti a pohodlnosti? Cožpak těch „osobnostních odborářů“ kolem sebe nevidíte spousty a spousty? Proč vás to tedy překvapuje?

A za páté a poslední: namlouváte si, že ODS a ČSSD spáchaly politickou sebevraždu, neboť jim to voliči za čtyři roky spočítají? Kde to žijete? Čtyři roky jsou v politice tak dlouhá doba a během ní se může udát tolik věcí, které ovlivní příští volební výsledek, že takto se v politických kruzích pranic neuvažuje. Spíše převládá názor „díky za každé nové ráno“. Tedy názor, který je hluboce zakořeněn v mysli velké většiny národa: chceme všechno teď a ono to nějak dopadne – jen se kupříkladu podívejte na rozpočtové schodky a tedy naše dluhya chystanou stávku. Ještě pořád vám připadá postoj těch politiků podivný a neobvyklý? Nuda je to! 

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články