Články

Dopis z Weidenu

Tohle starobylé město má totiž jakousi zvláštní atmosféru. Možná je to způsobeno tím, že příhodně vzniklo na křižovatce středověkých obchodních stezek - Zlaté a Magdeburské - a všechny strasti a starosti uplynulých staletí jsou zde už zapomenuty, kdežto všechna potěšení    a všechny radosti tu vždy ze sebe něco kouzelného zanechaly.

Však až si vyjdete na starobylé náměstí, které radnice z poloviny 16. století (zvonkohra je ovšem moderní) dělí na náměstí Horní, zakončené Horní bránou a na Dolní náměstí, zakončené, jak jinak, než bránou Dolní, a Váš zrak spočine na nádherných starobylých domech, vesměs s vysokými renesančními štíty, okenicemi, arkýři a sem tam hrázděnými fasádami, a Vy se zhluboka a slastně nadechnete, určitě mi ihned dáte za pravdu.

Stará radnice ovšem dnes slouží k poradám městských radních jen jedinkrát v roce a po zbytek času je rušným kulturním a společenským střediskem, což je při nádheře velké renesanční zasedací místnosti docela jednoduché. A že zde na Vás čeká vždy značně široká nabídka různých kulturních akcí, tak na to vezměte jed.

Vyžít se tu ovšem můžete i v nakupování, vždyť jste nakonec v trhovém městě,  avšak budete-li si chtít čas od času někam zaskočit na dobrou kávu či nějaké to drobnější občerstvení, vždy zde najdete nějaký přívětivý a pohostinný kout.
A kdykoliv zatoužíte vyměnit rušné náměstí za vznešený klid, vstoupíte prostě ke svatému Michalovi, ke svatému Šebestiánovi nebo ke svatému Josefovi – a zvláště tady se Vám naskytne  nezvyklá podívaná, neboť tento příbytek Boží byl postaven v novoromantickém duchu až v letech 1900 – 1901 a uvnitř je vyzdoben velmi secesně. Zvuk velkých varhan zní ovšem v tomto prostoru zcela nadčasově…

Obdobného uklidnění ovšem můžete dosáhnout procházkou „daleko od hlučícího davu“ v městském parku, při prohlídce starých městských hradeb (zasloužil se o ně náš „otec vlasti“, císař Karel IV., který si úředním nařízením z roku 1347 takto vylepšoval a zabezpečoval svoje zastavení při častých putování do Norimberku), při prohlídce městského muzea v nádherné renesanční Staré škole anebo v Mezinárodním muzeu keramiky v barokní budově Waldsassen Kasten, kde můžete navíc obdivovat vynikající sbírku čínského porcelánu místní rodiny Seltmannů, od roku 1910 taktéž výrobců porcelánu.

Rozhodně se však při putování Weidenem nezapomeňte zastavit (byť ve velmi nezajímavé budově a v nepříliš zajímavé části města) u lahůdkáře Wild – Franze, abyste zde mohli nakoupit nejen vynikající domácí paštiky, ale též nějaké syrové produkty „na doma“.

A když už jsem u těch paštik, tak již výše zmíněná slavná místní porcelánka Seltmann nedávno vyrobila krásnou čtyřdílnou sadu dóz na paštiky z divočiny s kachnou, králíkem, bažantem a zajícem na víčkách, to aby se vám nepletly a šly pohodlně otevírat, takže proč je rovnou nepřibalit…?

No, a pokud jste nakoupili třeba nádherné jehněčí kotletky, pak doporučuji po návratu učinit následující: osm kotletek pěkně osušte, na dvou velkých pánvích silně rozpalte kvalitní tuk, vložte na něj kotletky a prudce je asi dvě minuty po každé straně opečte. Na závěr k nim přihoďte pár větviček rozmarýnu, osolte, opepřete (samozřejmě, že tlučeným, nikoliv mletým pepřem), ještě jednou je na pár vteřin obraťte a ihned naservírujte na důkladně předehřáté talíře. Zapékané brambory jsou přílohou vskutku příhodnou a skvostná sousta by mělo hrdlem provázet nějaké vynikající víno z Pauillacu… co třeba Chateau Lynch Bages?

Výběr patřičného ročníku už ponechám na Vás a až budete po večeři slastně oddychovat, pomlaskávat a dopíjet to nádherně rozvinuté víno, rozhodně nezapomeňte pozvednout číši a připít na mnoho šťastných návratů z milého a přívětivého Weidenu.

 

Váš

 

Miroslav Macek

 

Pondělní glosy 25. 10. 2010

Lze ještě nazývat reprezentanty občanů senátory, kteří byli zvoleni 8 – 15 % oprávněných voličů? Není nejvyšší čas vážně se zamyslet nad změnou volebního systému a hlavně nad existencí senátu?

A nechci slyšet řeči o tom, že jedině dvoukomorový parlament je zárukou demokracie. Příkladným státem, kterému se v moderní historii podařilo změnit dvoukomorový systém na jednokomorový je totiž Švédsko…

 

Výsledek druhého kola senátních voleb je nepřekvapivý: voliči komunistů a část voličů Věcí veřejných došmajdali podpořit socialisty, kdežto voliči TOP 09 a druhá část Věcí veřejných ODS moc nemusejí a zůstali krátkozrace doma.

A pokud se týká výsledku, je pro pravici ještě horší, než se na první pohled zdá, neboť vzhledem k názorům senátorek za Pardubice a Most jde o další senátory levice.

 

V pátečních Lidovkách vyšel text politologa Pavla Kotrbáčka, v němž mne zaujaly dvě věty.

„Nemyslím si, že v České republice představují Romové nějaký problém“ a „Postoj české veřejnosti k Romům je dlouhodobě negativní, i když přesně nevím, kde se tento antagonismus bere“.

A pak, že neexistují mimozemšťané!

 

Také vám připadá ministerská dvojice Pospíšil – Němec jako manželé po rozvodu?

 

Čtenář glos Z. T. mi napsal:

Při cestách jsem si nemohl nevšimnout billboardů kandidátů do Senátu za ČSSD - "Volte mne pro záchranu pracovních míst" (nebo tak nějak). Zajímalo by mne, jestli si dá někdo tu práci a porovná v regionech, kde byli nakonec nově zvoleni senátoři za ČSSD, míru nezaměstnanosti rok před volbami a rok po volbách. A jestli ta "jejich" utrápená maminka se smutným dítětem na rukou (další skvost z oranžové dílny) konečně dostala svou mateřskou….

 

Čtenář glos P. S. mi napsal:

IZIP mi v poslední době připomíná ne službu marodící veřejnosti, ale docela zajímavý business. Po ulicích se pohybují náhončí v oblecích, zastavují kolemjdoucí a přemlouvají je k tomu, aby si zřídili IZIP. Předhánějí se v líčení předností tohoto systému. Dokonce se snaží vecpat do škol a do hodin výuky, kde chtějí šířit slávu IZIPu.
A skutečnost? Zřídil jsem si IZIP již před mnoha a mnoha lety a do dneška tam není ani jedna informace od jakéhokoli lékaře. Jediné, co si tam můžu přečíst je, jak vysávám zdravotnictví, tedy vlastní účet, a zadat si tam svoje poznámky, kdybych třeba zapomněl, kdo je můj praktický lékař.

Nedělní chvilka poezie, tentokrát s půvabně ironickým lordem Byronem

Když muž, který byl vyhnán z ráje,

otálí chvíli poblíž vrat

a vzpomínka, ač vzdálená je,

nutí ho osud proklínat,

 

pak jenom toulky širým krajem

žal lépe snášet naučí,

když smutně rozloučil se s rájem,

klid duše dálky zaručí.

 

Však, paní, teď se jedná o mě:

když nesmím sdílet už Váš šarm,

tak zdržuji se v dáli skromně,

jen povzdech pro minulost mám.

 

Je moudré utéci hned zkraje,

pokušení se vyhývat,

nemohu vidět krásy ráje,

aniž bych chtěl v nich přebývat.

 

Telecí kotlety s kapary

Rozpis pro čtyři osoby:

 

4 telecí kotlety v celku

50 gramů vodou propláchnutých kaparových květů

50 g vodou propláchnutých kaparových plodů

ředěná solanka z kapar (1 díl solanky, dva díly vody) na podlévání

50 g másla

2 plátky anglické slaniny

 bílý pepř, nové koření

4 lžíce kysané smetany

 

Kotletky vložíme do pekáčku, přidáme máslo, na drobno nakrájemou anglickou slaninu, bílý pepř a nové koření, kaparové květy, kaparové plody zbavené stopek a rozřezané na poloviny a cca 1 deci ředěné solanky.

Pečeme při 200 stupních Celsia 60 – 70 minut, dle potřeby podléváme solankou. Pak kotletky rozřežeme na jednotlivé díly, do omáčky vmícháme kysanou smetanu a kotletky v omáčce už jen prohřejeme.

Servírujeme s rizotem, při jehož přípravě jsme opět namísto vody použili ředěnou solanku.

Doporučené víno: plnější a voňavější bílé, nám velice chutnal alsaský riesling, pozdní sběr 2008 od Camille Brauna.

 

Dobrou chuť!

 

Páteční glosy 22. 10. 2010

Přítel Z. Š. mi napsal:

Ačkoliv jsem ještě nečetl Tvůj článek v lidovkách, nedá mi to a posílám svůj názor.                              Jistě se shodneme, že tak zavrženíhodné činy vyžadují odpovídající tresty. Nicméně se nemohu ubránit srovnání. Na straně tohoto činu, spáchaného příslušníky většiny vůči etniku menšinovému, se věnuje postiženým jak plná mediální pozornost a podpora, tak podpora ze strany státu a samosprávy (a to i významná podpora finanční a materiální) a zároveň se koná soudní proces za plné informovanosti veřejnosti, kdy trvalá a podrobná medializace vatvořila silný tlak na soudce. A nikdo mi nebude vykládat, že neovlivnila jejich výrok. Na straně činů spáchaných příslušníkem či příslušníky etnické menšiny na etniku většinovém se prakticky ve všech případech setkáváme s krátkou zprávou s potlačenou informací o etnické příslušnosti pachatele, která se jen zřídka objeví na obrazovkách dvakrát. Jsem přesvědčen, že v těchto případech stát na postižené kašle a samospráva se akorát (jestli vůbec) zarmouceně vyjádří formou soustrasti. Tím vším se bohužel jen podporuje nedobrý obraz, který cikánská menšina získala a dává se jí tak opakovaně jasný signál o nadstandartním přístupu institucí této společnosti k jejich právům.
Co se soudců týče, musím jen smutně konstatovat, že si svoji nezávislost brání vždy jen a jen tehdy, když jim jde o prachy…

 

Přečteno na facebooku:

Horoskop na zítřek: Všichni Vás budou chválit, nosit na rukou a zahrnovat květinami.

p.s.: pohřeb už je takový…

Zahrada 21. října 2010

Čtvrteční glosy 21. 10. 2010

Středeční glosy 20. 10. 2010

Zdá se, že se varování Petra Nečase jen tak nezbavím: informace o plánu usalašit Tomáše Julínka (za pravděpodobného předpokladu, že neobhájí místo senátora) do křesla ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) by bylo v případě uskutečnění pro celou ODS natolik poškozující, že snad není možné o tom ani uvažovat…

 

Napadá mne nové české slovo, „čunkování“. Tedy užívání spousty a spouty tajuplných náznaků, aniž by bylo cokoliv konkrétního řečeno. Vím, že by se dala použít spousta jiných jmen, ovšem Jiří Čunek je mezi nimi hvězdou. Posuďte sami dle ukázky z rozhovoru v časopise Týden:

Otázka: Několikrát jste prohlásil, že někdo vás chtěl zničit. Kdo?

Odpověď: To vám neprozradím…

Otázka: Proč to jméno nechcete říct?

Odpověď: Protože nechci.

Otázka – konstatování: Myslím, že vůbec žádné jméno nemáte.

Odpověď: To si můžete myslet. Jakmile bych ale to jméno řekl, ta bitva se odehraje jen nahoře. A dole se nezmění nic. Když se ale odehraje změna dole, bude i změna nahoře mnohem efektivnější. Protože dole nebude člověk, který by ty nahoře chránil. Teď je ten systém provázaný. Ten nahoře má spojence – i nedobrovolné – dole. Protože ti dole dostali zaplaceno, a to jakkoliv. Funkcí, penězi, nemovitostí…Zkrátka policajti, soudci a státní zástupci teď musejí s těmi nahoře držet basu…

 

Velmi se mi líbila jasná řeč šéfa kanadského senátu Noëla Kinsella při jeho návštěvě Česka ke zrušení kanadských víz pro naše občany: „Věc nyní prochází implementační fází, po jejímž ukončení budou vytvořeny podmínky pro zrušení vízové povinnosti.“ No, řekněte: neobjali byste ho – a pak nekopli do koulí?

 

Dle medií protestují ve Francii proti důchodové reformě i mladí lidé. Myslím, že jde o zprávu zavádějící, neboť správně by měla znít, že ve Francii protestují mladí lidé.

Jako při jakékoliv jiné příležitosti…

 

Kdysi jsem prohlásil, že Michal Viewegh je McDonald české literatury. Po vydání jeho posledního románu Biomanželka k tomu jen dodávám: s příšerným náhražkovým bio „masem“ namísto poctivého hovězího…

Petra hraně ustaraná...

Úterní glosy 19. 10. 2010

Vzkaz pro Petra Nečase: dejte si velmi velký pozor na část pražské magistrátní  ODS, která už po straně domlouvá velkou koalici s ČSSD a námluvy s TOP 09 zatím netorpeduje jen proto, aby získala její podporu ve druhém kole senátních voleb. Důvod takového činění je nasnadě: děsivý strach ze skutečné změny na pražském magistrátu a následných důkladných auditů a šetření, o ztrátě moci nemluvě…

Docent Svoboda, má-li zde logická koalice TOP 09 a ODS bez starých tváří dobře dopadnout (což by bylo velmi pozitivní i pro celkový obraz ODS), bude potřebovat velmi silnou podporu vedení!

Naopak koalice ODS a ČSSD by byla pro budoucnost pražské ODS lektvarem smrtícím…

 

„Podle CIA má teď al – Káida v Afganistánu jen kolem stovky členů. A přesto jsme kvůli ní začali dvě války v Iráku a v Afganistánu, utratili jsme v nich tři biliony dolarů, poprvé jsme v Americe vytvořili obrovské ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které jsme dříve ve jménu ochrany osobních svobod odmítali, všude na Západě jsme omezili naše každodenní svobody a v Afganistánu pořád máme 150 000 vojáků. To je 1500 vojáků na jednoho člena al – Káidy.“ ( Z rozhovoru Fareeda Zakarii v časopisu Respekt).

Dodávám: Vítěz se zdá být jasný…

 

Od roku 2012 by konečně měla zmizet jedna nelogická příšernost a stavební spoření by mělo sloužit jen ke stavění…škoda jen, že nezmizí toto dotované spoření vůbec, neboť je velmi pravděpodobné, že vznikne další absurdita: stát nejprve bude z peněz daňových poplatníků dotovat stavění, aby pak napařil stavebníkům vyšší daň z nemovitosti…




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články