Články

Divoký králík na žampionech

Rozpis pro dvě osoby:

 

1 králičí hřbet

5 dkg slaniny

slanina na prošpikování

1/16 másla

1 menší cibule

1 malá karotka

125 g žampionů

bobkový list, 3 hřebíčky, cca 5 kuliček černého pepře a 5 kuliček nového koření

sůl

¼ l kysané smetany

 

Hřbet prošpikujeme a zprudka opečeme ze všech stran na másle. Přidáme nasekanou cibuli, na kostičky nakrájenou karotku, žampiony nakrájené na čtvrtky, veškeré koření, osolíme a lehce osmahneme. Pak podlijeme pečeni cca 1dcl fondu z divočiny ( v horším případě fondu  telecího, v nejhorším vodou) a za stálého podlévání kysanou smetanou pečeme asi 1 hodinu při 200 stupních Celsia.

Po upečení vykostíme, maso vrátíme do omáčky a lehce prohřejeme.

 

Doporučná příloha: smetanová rýže se šafránem (recept viz „Žampiony plněné smetanovou rýží se šafránem).

Doporučené víno:  těžší bílé, my si pochutnali na rieslingu Alte Reben 2009 od Stierschneiderů z Weissenkirchen ve Wachau…

Petra večeří uspokojená

Čtvrteční glosy 25. 11. 2010

Další důvod, proč zrušit senát: nový předseda senátu Štech chce ze senátu vytvořit orgán, který bude pracovat na bázi kolegiálni a nikoliv stranicky konfrontačně, pět místopředsedů je ovšem nezbytné zachovat z důvodů stranické parity…

 

Experti se rozčílili na německou kancléřku Merkelovou, která prohlásila, že euro je v mimořádně vážných problémech. Euro podle nich žádné problémy nemá. Zřejmě jsou to ti samí experti, co nám léta tvrdili, že žádná krize nehrozí…

Pořádné problémy ovšem euru nastanou, až se konečně naštvou němečtí voliči a odmítnou se na tomto euroexperimentu podílet…

 

Čtenář glos J. V. mi napsal:

Není ostudou pana Sedláčka, že je tak naivní či hloupý. Ostudou jsou veřejnoprávní média, že dávají těmto lidem takový prostor, následkem čehož se stávají „populární“ a populární lidé mají prostor v jakýchkoli komisích etc. Shodou okolností v sobotu 20.11. byl na VŠE Den absolventů a poslouchat např. pana Ševčíka (děkana Národohospodářské fakulty) je radost, ale když jsem s ním mluvil o možnostech publicity jeho názorů se je trpce zasmál. Pak se nedivme výsledkům voleb, či permanentnímu vyhrožování stávkami.

 

Čtenář glos J. K. navrhů, navzdory široce dlouze  řečnícím ekonomům, svoje stručné vysvělení:

Ekonomická krize nastává, když se konečně musí splatit nasekané dluhy.

 

Středeční glosy 24. 11. 2010

Po lékařích jsou to zemědělci, kteří žádají po vládě  (tedy po nás, daňových poplatnících) další peníze, a to nejméně 2,4 miliardy korun na dorovnání evropských dotací. Jak tak poslouchám všechny ty žadatele o další hrábnutí do našich kapes, napadá mne, jestli bychom neměli odevzdávat všechny svoje příjmy státu a moudří úředníci by je spravedlivě přerozdělovali systémem „každému podle jeho potřeb“. A konečně tu budeme mít kýžený komunismus, ke kterému se přerozdělováním tak utěšeně blížíme.

 

Při včerejším přetržitém poslechu ekonoma Tomáše Sedláčka na Radiožurnálu jsem pochopil, proč je populární: i na složité problémy zná jednoduché odpovědi. Bohužel vesměs špatné, ale koho tohle dnes zajímá, že?

Jeden příklad za všechny: Víte, proč v Evropě vznikaly války? No, přece proto, že Němci neměli rádi Angličany, ti zase Francouze, atd. Svatá prostoto!

Žampiony plněné smetanovou rýží se šafránem

Rozpis pro 2 osoby:

 

12 větších žampionů

4 plátky anglické slaniny

2 lžíce másla

sůl, šafrán

 100 g rýže

0,5 dcl vody

1,5 dcl smetany

 

Žampionům odstraníme nožky, naplníme je šafránovou rýží a pomalu pečeme asi čtvrt hodiny v kastrolku, ve kterém jsme předem lehce osmahli na másle proužky anglické slaniny.

 

Šafránová rýže:

Rýži s trochou másla za stálého míchání  prohřejeme. Pak přidáme vodu  a rýži nadále mícháme, až voda vsákne. Přidáme smetanu se špetkou šafránu, osolíme a při občasném promíchání pomalu vaříme tak dlouho, až  se veškerá tekutina vsákne. Rýži pak necháme pod poklicí pomalu vychladnout.

Předkrm je skvělý jak teplý, tak studený.

Doporučené víno: lehčí suché bílé, nám nesmírně chutnala kombinace s alsaským sylvánským…

Dobrou chuť! 

Úterní glosy 23. 11. 2010

Nedávno skončené zasedání České lékařské komory požaduje, aby stát zvýšil výdaje na zdravotnictví, zejména úhrady státu za děti, důchodce a nezaměstnané.

Členové ČLK jakoby si neuvědomovali, že stát žádné vlastní peníze nemá a musí je tedy nejprve vytáhnout občanům z kapes.

Správně by tedy měli říkat: Občané, chceme od vás více peněz. Obětujte tedy část dnešních důchodů, sociálních dávek a dalších služeb, které vám stát poskytuje a dejte je nám!

Pak by to bylo fér…

 

Čtenář glos P. B. mi napsal:

Že jsem si toho nevšiml dříve: Bém, Svoboda, Rath, Barták…a já myslel, že doktoři hromadně emigrují do ciziny.

 

Můj text z pátečních Lidovek:

 

Nuda v Praze

 

Mediální rozruch kolem koalice ODS  - ČSSD v Praze by nasvědčoval něčemu zcela mimořádnému, překvapivému, neobvyklému, nečekanému, zvláštnímu. Opak je pravdou: to, co se stalo při povolebním vyjednávání v Praze, je naopak nesmírně obvyklé, nepřekvapivé, očekávané a tedy v podstatě nudné.

Vždyť počítejte se mnou: zaprvé se vzniklá koalice všeobecně nazývá koalicí velkou, ačkoliv by se správně měla nazývat koalicí prostřední. Počtem hlasů by  přece byla velkou koalicí koalice TOP 09 a ODS, rozdílem idejí a politických programů pak koalice TOP 09 a ČSSD. Media tedy nazývají věc špatným jménem. A jistě dobře víte, že kdyby nakonec vznikla koalice TOP 09 a ČSSD, mediální pokřik o oklamání voličů by se nekonal, jen potlesk za vyšachování ODS do opozice.  Jenže, proboha, co je na těchto novinářských nepřesnostech, manipulacích a všelikém nadržování a zatracování  neobvyklého? Nezvyklého? Nečekaného?

Za druhé: ODS a ČSSD nevyslyšely přání svých voličů, neboť ti uvěřili lídrům svých stran, že s ODS koalici nikdy či potažmo: s Tůmou bych šel klidně krást koně. A opět, co je na tom tak překvapivé? Cožpak nám dnes a denně neslibují politické strany modré z nebe a pečené holuby a voliči je přesto stálé lhaní volí, aby pak vše bylo jinak? Co je na tom tak neočekávaně nezvyklého?

Za třetí: je překvapivé, že strany, které volby nevyhrály či jsou v drtivé menšině, na to ihned po volbách zapomínají a okamžitě hlásají družstevní model „vy strana, my strana, takže chceme paritu a když vy primátora (premiéra), tak my většinu v radě (ve vládě)? Tak to jste měli zažít Pepíka Luxe v jeho nejlepších letech se sedmi, osmi procenty voličů! Opět tedy, co je na tom překvapivého?

Za čtvrté: divíte se širokému průniku programů ODS a ČSSD či ODS a TOP 09 a tedy logicky i TOP 09 a ČSSD? Jenže, nejsou v každé politické straně členové a dokonce i vysocí funkcionáři, kteří si prostě jen „spletli stranu“? Cožpak se neobjevily už před volbami v Praze plakáty vysokého pravicového politika s ryze levicovým heslem „Děti do 15 let dopravu zdarma“? Na druhé straně, lze politikům vyčítat, že říkají takové populistické věci? Vždyť říkali by je, kdyby intuitivně netušili, že na tom voličsky vydělají? Cožpak spousta „pravicově smýšlejících“ občanů nebývá pravičáky jen do okamžiku, kdy se do praxe přetavené pravicové zásady začnou dotýkat jejich nezodpovědnosti a pohodlnosti? Cožpak těch „osobnostních odborářů“ kolem sebe nevidíte spousty a spousty? Proč vás to tedy překvapuje?

A za páté a poslední: namlouváte si, že ODS a ČSSD spáchaly politickou sebevraždu, neboť jim to voliči za čtyři roky spočítají? Kde to žijete? Čtyři roky jsou v politice tak dlouhá doba a během ní se může udát tolik věcí, které ovlivní příští volební výsledek, že takto se v politických kruzích pranic neuvažuje. Spíše převládá názor „díky za každé nové ráno“. Tedy názor, který je hluboce zakořeněn v mysli velké většiny národa: chceme všechno teď a ono to nějak dopadne – jen se kupříkladu podívejte na rozpočtové schodky a tedy naše dluhya chystanou stávku. Ještě pořád vám připadá postoj těch politiků podivný a neobvyklý? Nuda je to! 

 

 

Pondělní glosy 22. 11. 2010

Česká lékařská komora se plně staví za současného ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Což je velmi špatná vysvědčení pro člověka, který by měl být motorem zdravotnických reforem. Zdá se totiž, že do něj odboráři vkládají velké naděje…  

 

Nač se trápit dlouhým studiem historických i současných publikací k tématu „česká otázka“  a otázkám přidruženým? Stačí se podívat na poslední průzkum veřejného mínění, který opět vynesl do čela socialistu Sobotku a je bolestně jasno!

 

Jana Bendová v páteční MF Dnes k vládnímu nápadu zvýšit daň z nemovitostí:

Podívejme se na pouť chuděry koruny investované do vlastního bydlení: tu korunu jsem v potu tváře vydělala a stát mi z ní hned odkrojil daní z příjmu. Za to, co z ní zbylo, jsem koupila cihly, maltu, krovy – a stát mi korunu ve stavebním materiálu zdanil podruhé prostřednictvím DPH. Hosana, přesto můj dům stojí…A v tom se erár na korunu sápe potřetí, daní z nemovitosti. Prý málo, má koruna je pořád moc tlustá.

No řekněte, není výhodnější pověsit se státu na krk, ať mi pořídí bydlení sám?! Svůj dům radši prodám…Ale ouha, to by pak stát na mou korunu hupsnul počtvrté…

 

Čtenář glos J. V. napsal k mému pátečnímu článku v Lidovkách: Setsakra drahá nuda…

I odepsal jsem: Jen si říkám, zda-li by koalice TOP 09 a ODS nebyla ještě dražší, až by se levičáci v obou stranách předháněli  v uplácení svých pravicových voličů…

 

Přemýšlím, zda někdy nastane den, kdy se na vlnách Radiožurnálu neponesou několikrát za den k našim uším příšerně obehrané prastaré hity S cizí ženou v cizím pokoji a Kolej Yesterday. Ale možná jsem si nevšiml a Radiožurnál už byl zprivatizován fondem Trend II., tentokrát ve složení Kocáb + Prokop…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát o klání s pány Holanem a Hrubínem

Sám sklon a ston                                  Ó podzime                                         Jak smutný zvon

svých viol tón                                        tak dlouze tvé                                   zní houslí tón

podzim roní,                                         housle lkají,                                      vždy podzimem.

a duši mou                                           mou duši tou                                     Ten táhlý kvil

rve touhou mdlou                                 hrou unylou                                       se usídlil

monotonní.                                           utýrají.                                              hned v srdci mém.

Skláním se níž                                      Dýchaje tíž,                                       Úží se dech

a blednu když                                       zesinám, když                                   vždyť jako vzdech

chvíle zazní.                                          orloj slyším,                                      zní hodin hlas.

Vzpomenuv dnů                                   vše je to tam                                    Veškerý žal

propadlých snu                                     ten žal, co mám,                               jenž život dal

pláču v bázni.                                       neutiším.                                           se vrací zas.

A odcházím                                          I odcházím                                        Tak odcházím

ve vichru zim,                                      povětřím zlým                                   do bouří zim,

který svistem                                       jehož svistem                                    ze známých míst

žene mne z chvil                                  jsem hnán sem tam                         hnán sem a tam,

jako bych byl                                        jak byl bych sám                                jak byl bych sám

suchým listem.                                    suchým listem.                                  jen suchý list.

V. H.                                                       F. H.                                                    M. M.

 

 

 

 

 

Krajina mého srdce - stromy pod Hynčinou

Husí játra v esenciální úpravě

Játra nakrájíme na plátky cca 1 cm silné. Na pánvi rozpálíme nepatrné množství  másla, vložíme plátky jater a asi třicet vteřin (ano, jen tak krátkou dobu!) opečeme po obou stranách.

Vyndáme na kuchyňský papír, aby se odsál přebytečný tuk, poměrně dosti osolíme, opepříme bílým pepřem a ihned servírujeme na předehřátých talířích.

Podáváme s bílým pečivem.

Doprovodné víno může být dvojího druhu:

1. pro milovníky sladkých vín doporučuji sauternes nebo víceputnové tokajské.

2. pro milovníky vín suchých pak nepříliš vychlazené aromatické bílé víno: famózním zážitkem byl suchý muškát Lunel z Maďarska, ale většinou je bohužel na trhu jen polosladký či sladký, také suchý Gewürztraminer z Alsaska je skvělým doprovodem… 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články