Články

Petra unavená

Úterní glosy 5. 10. 2010

Čtenář glos K. K. mi napsal:

Napsal jste: Velmi šetřící vláda obhajuje účet (který ještě nemusí být konečný) za opravu České národní budovy v Novém Yorku, která se vyšplhala z plánovaných 235 milionů korun na více než 812 milionů.

To je na úrovni vlády. Ale u nás v malém městě Bystřici pod Hostýnem (cca 8500 obyvatel) jsou za podpory strukturálních fondů EU - "Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost"  realizovány projekty:

Vzdělávání v eGon Centru Bystřice pod Hostýnem: 2, 034. 534.- Kč, prý pro zvýšení PC gramotnosti a elektronické komunikace zaměstnanců Městského úřadu.

Zvýšení kvality řízení města: 3, 750. 648 Kč 88 haléřů ??!!!

Takže tento "bordel" jde napříč celým byrokratickým aparátem. Z takového rozhazování, zvlášť v době silného zadlužení, je mi velmi smutno.

 

Čtenářka glos V. W. mi napsala:

Již dlouhá léta jsem velký milovník burské pomazánky a právě před hodinou jsem si ji mazala na chleba. A při té příležitosti jsem si ověřila, co se píše v anglickém vysvětlení obsahu nádobky. Samozřejmě, že se tam mluví o "peanut butter", jak tomu odjakživa v Americe i ve Velké Británii říkají. To jsem strašně zvědavá, jak bude evropská komise odnaučovat miliony Američanů a Angličanů říkat tomu "peanut butter", když to máslo není. A jak bude tlačit na tamní výrobce, aby to přejmenovali.

 

A čtenář glos Z. H. přišel s vynikajícím podnikatelským záměrem:

  Ohledně toho pomazánkového másla mám nápad, který by se mohl ujmout (třeba i komerčně). Vy zase máte zkušenosti, styky, kontakty a smysl pro podnikání i humor.

 Takže o co jde. Tu blbost z Bruselu by šlo ošetřit tak, že výrobci pomazánkového másla by své výrobky nepřejmenovali na nějaký ten normalizačně – bruselský název typu roztíratelný tuk s 

mléčnou přísadou či něco podobného, ale na Pomazánkové náslo. Prostě místo M by bylo N. Toho úbytku jedné nožičky v názvu by si skoro nikdo ani nevšiml, při nákupu jde o celkový optický dojem nápisu.

Ten název Pomazánkové náslo by si šlo i zaregistrovat, tupost bruselských byrokratů by byla reklamou zadarmo.

 

A do třetice, čtenář glos P. Č. zaznamenal na twitteru:

Když se dle EU pomazánkové máslo nesmí jmenovat máslo, chci, aby se nafta, která má víc jak 1% státem přidaných sraček, nesměla jmenovat nafta.

 

 

Pondělní glosy 4. 10. 2010

Velmi šetřící vláda také utratí pět milionů korun za „efektivnější řízení lidských zdrojů na Úřadu vlády“. Najaté firmy nejprve udělají audit, jestli úředníci dobře pracují, mají dostatečné vzdělání a umějí cizí jazyky. Pak je začnou školit.

Navrhuji řešení, které nebude stát ani korunu: jak úředníci pracují, zdali mají dostatečné vzdělání a umějí cizí jazyky, jistě vědí jejich dobře placení šéfové. Nevědí-li, je zapotřebí takové šéfy vyhodit. Vědí-li, je zapotřebí vyhodit úředníky, kteří nepracují, nemají dostatečné vzdělání a neumějí cizí jazyky tam, kde je to zapotřebí.

Petře Nečasi, proboha!!!

 

Bývalý prezident Václav Havel svolává na Forum 2000 desítky architektů, filozofů a ekologů, kteří budou diskutovat o necitlivém a chaotickém zastavování krajiny. Což je velmi záslužné. Také by ovšem panu Havlovi mohli připomenout, jak hyzdí krajinu rozpadající se terasy na Barrandově, které daroval své ženě, aby se zbavil odpovědnosti. To Havlovo dvojaké pokrytectví je příšerné!

 

Netřeba mne podezřívat, že bych nevěděl, jaké je základní sociální  zákonodárství Švýcarska – více než deset let jsem žil se Švýcarkou. Text čtenáře glos T. K. jsem přetiskl bez uvedení na pravou míru proto, že je čistokrevnou ukázkou toho, jaké řešení by si někteří (a troufám si tvrdit, že většina) občanů Česka přála…

 

Před pár dny jsem letmo zaslechl na Radiožurnálu, jak si kdosi – zřejmě po návratu z Číny – stěžoval, jak to tam mají dobročinné organizace těžké, neboť zákony jim umožňují utratit ze získaných peněz jen 10 procent na chod organizace.

Vynikající námět pro naše zákonodárce, co říkáte?

 

Čtenář glos J. M. mi napsal:

Evropská unie nás žene k soudu za pomazánkové máslo - není to máslo. Na druhé straně vydává copyright na Štramberské uši, což ovšem nejsou uši, ale z těsta stočená trubička. Také šlehačka ve spreji není šlehačka… a tak by se dalo pokračovat.

             

 

Nedělní chvilka poezie, tentokrát podzimní

Už začal podzim podle kalendáře,

je chladno, prší, z listí mizí síla

však jarní vítr ovívá mi tváře,

když na mysli mi vytaneš, má milá.

Čas léta zmizel na skřípavé káře

a z barev květů jenom hnědá zbyla,

však slunce stále zahřívá mé tváře,

když na mysli mi vytaneš, má milá.

Už četník – podzim zahnal léto – žháře,

sněť na listech se pevně usídlila,

však letní sprška laská moje tváře,

když na mysli mi vytaneš, má milá.

Ač chladno s deštěm o podzim se sváří,

ty jaro s létem vykouzlíš v mé tváři.

Krajina mého srdce - Mírovský rybník

Páteční glosy 1. 10. 2010

Ne, abyste si mysleli, že případ špehování komunálních politiků z Prahy 11 firmou ABL nynějšího ministra dopravy (ale spíše vnitra) Víta Bárty, kterou odkryla MF Dnes, je tak jednoduchou záležitostí, jak popíšu: firma ABL velmi toužila po nemalé zakázce na ostrahu tamějších bytů a tak si pěkně zmapovala život tamních politiků. Pak, dozajista úplně náhodou,  nastaly předvolební a povolební rošády na radnici, které se zvenčí zdály nepochopitelné. Pak ABL dostala kýženou zakázku…a už vůbec si nepředstavujte, že by tak mohla získávat i jiné zakázky jindy a jinde.

Ministr Bárta přece jasně řekl, že jeho firma nikdy nic takového nedělala, a ten přece na první pohled vypadá jako táák důvěryhodný člověk.

 

Čtenář glos T. K. mi napsal postřeh své známé z Litvínova:

Vrátila jsem se ze šestidenní studijní cesty ve Švýcarsku. Je tam také hodně cikánů, ale vidíte (na rozdíl u nás), jak tvrdě pracují. Renata, majitelka dvou hotelů a členka městské rady, u které jsem byla, mně sdělila, že cikáni u nich mají tuto motivaci:

1).. Podporu v nezaměstnanosti dostanou až po souvislém odpracování 5 let bez delšího přerušení.
2).. Odmítnutí práce - žádná podpora.
3).. Ztráta zaměstnání vlastní vinou - absence, požití alkoholu na pracovišti, apod. - žádá podpora.
 4). Zničení obecního bytu a státního majetku musí zaplatit, nebo jdou do vězení a musí tam tvrdě   pracovat až do úplného uhrazení škody.

 

Čtenář glos B. K. mi napsal:

Dnes se nechal na idnes.cz slyšet ministr školství Dobeš ve věci umoření dluhu po libereckém lyžařském mistrovství, že (cituji): "Vedu jednání, která směřují podobným směrem, tedy tak, že by dlužná částka byla rozčtvrcena." Já k tomu jen smutně dodávám, že rozčtvrcena nemá být dlužná částka, nýbrž ti, kdo ji způsobili.

 

Postřeh facebooku: Bible nás učí, že máme milovat lidi. Kámasútra nás učí jak.

Středeční glosy 29. 9. 2010

Diskuse čtenářů Blesku nad vládními škrty vyprovokovala jednu jejich čtenářku k následujícímu konstatování: "Čtu to tady a trochu nestíhám. Jste tady skoro samý ubožáci. Když někdo zvládá to, co vy, lemplové, tak je lhář a zloděj. Když má jiná paní dvě práce, je blbá, veřejně se tady chlubíte, že berete radši podporu, než pracovat za malý plat. Vysmíváte se všem, který nefňukají a makají a tleskáte chvástajícím se a urážejícím bezmozkům. Pokud čtenáři Blesku jsou reprezentativní vzorek naší populace, pak se nedivím, že je tahle země v perdeli,"

 

Ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných dle tisku chce, aby „stát vrátil libereckému mistrovství světa na lyžích mimo DPH ještě 50 milionů korun“. Zřejmě je natolik „veřejný“, že si pranic neuvědomuje, že stát žádné „veřejné“ peníze nemá, jen ty naše, vytáhnuté nám z kapes. A absolutně nechápu, proč bychom měli za Neumannovou a Jindru platit nasekané dluhy!

 

K tomu mi čtenář glos O. S. napsal:

Ministr Dobeš chce, aby vláda, MŠMT a Liberec uvolnily každý po 25 milionech na
úhradu dluhů MS Liberec. Jako plátce těch peněz souhlasím, ale mám jedinou podmínku: bude konečně řečeno, kdo všechno půjde sedět a na jak dlouho.

 

Pokud přiletí mimozemšťané, už je vybrána osoba, která se s nimi dá do řeči: malajská astrofyzička Mazlan Othmanová z vídeňského Úřadu pro vztahy s vnějším vesmírem. Ta již nedávno vystoupila s myšlenkou, že vzrůstající počet objevených planet posiluje myšlenku, že inteligentní život ve vesmíru není tak vzácný, jak jsme si doposud mysleli.

Já si naopak myslím, když tak pročítám zprávy z tu- i cizozemska, že žádný inteligentní život v celém vesmíru vůbec neexituje…

 

S inspirativním návrhem na řešení problémů s dotováním fotovoltaiky přišel přítel O. V.:

Zajímavé by bylo, podle jakých paragrafů by byli souzeni vzteky do běla rozžhavení odběratelé, kteří by se vrhli s kladivy i těžší technikou na ty hrůzné plochy bakelitu a rozsekali je na maděru. Určitě bychom se dozvěděli mnoho poučného o nedotknutelnosti cizího majetku a podobně, přičemž by se ovšem jednalo  spíše o ochranu majetku vlastního před cizími nájezdníky.

 

Od 1. října začne Jiří Paroubek šéfredaktorovat internetovým listům „Vaše věc“. Myslím, že bychom mu měli neustále připomínat, že NAŠE věc to rozhodně není a nebude.

 

Pondělní glosy 27. 9. 2010

Premiér Nečas chce mít do dvou let nový zákon o stavebním spoření. Nechápu proč. Jediným racionálním činem by bylo stavební spoření zrušit a zrušit zároveň daň z nemovitostí, což by byla ta správná podpora stavitelů domů a bytů.

Zdá se však, že opak bude pravdou: viz předchozí glosa. Takže stát něco přispěje stavebníkům, aby jim to pak v toku času mnohonásobně sebral. Ach, jo.

 

Jeden z titulků dnešní MF Dnes zní: Sociální demkraté pilovali nový styl: nekrást a neslibovat nesmysly. Na jedné z doprovodných fotografií je pak úřadující místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který tak skvěle utrácel poslanecké náhrady na něco úplně jiného, což považuji také za krádež…

 

Jaksi těm tanečkům kolem nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké nerozumím. Týdny a měsíce se mluví o tom, že je součástí justiční mafie a že bude odvolána. Pak jí odvolání ministr spravedlnosti odvolání potvrdí: k 1. lednu 2011!

Buďto přece pracuje špatně, a pak měla být odvolána dávno anebo pracuje dobře, a pak nemá být odvolána vůbec.

 

Oprávněný povzdech na Facebooku:

Čtu brněnské městské vyhlášky a nestačím žasnout: například dle tržního řádu „prodejce na jednotlivém místě je povinen zejména při prodeji obuvi zajistit místo ke zkoušení obuvi vsedě a lžíci na boty, při prodeji oděvů a brýlí zajistit alespoň zrcadlo.“

Proč se do toho samospráva sere? Aby měla Městská policie nějakou náplň?

 

A postřeh stejného autora na Facebooku:

„Kalousku, nemáme ani na housku!" (Heslo protestujících, kteří si po demošce dali dvě belgická piva po 65 Kč…)

 

Režisér Jiří Krejčík si vybral rannou povídku Peníze ze sbírky Trapné povídky Karla Čapka a zcela ji předělal na trapný televizní film. Nestačil jsem včera zírat…

 

Drobný kulinářský exkurs do české politiky

„Jsme to, co jíme“ tvrdí jedna stará, dobrá, často citovaná maxima. 

Nedá se sice brát zcela doslova, ovšem Jerome Klapka Jerome ji ve svých slavných „Třech mužích ve člunu (o psu nemluvě) názorně rozvedl:Je opravdu zvláštní, jak je náš intelekt ovládán zažívacím ústrojím. Nemůžeme pracovat, nemůžeme myslet, když si to žaludek nepřeje. Diktuje nám naše vzněty, naše vášně. Po vejcích a slanině nařizuje: "Pracuj!" Po bifteku a po pivě přikáže: "Spi!" Po šálku čaje (dvě lžičky na šálek a nenechat stát déle než tři minuty) poručí mozku: "Teď vstaň a ukaž, co dovedeš. Buď výmluvný, buď moudrý, buď něžný. Pohlížej jasným okem na přírodu i na život. Rozepni bílá křídla myšlenky, vznes se jako božský duch nad svět, vířící pod tebou, a leť dlouhými řadami zářících hvězd k bránám věčnosti !" Po buchtách řekne: "Buď tupý a bezduchý jako dobytek - buď tvorem bez mozku s okem bezvýrazným, v němž nezasvitne paprsek ani fantazie, ani naděje, strachu, lásky, ani života.“

Dívám-li tímto prizmatem na českou politickou scénu, výsledkem je docela zajímavý obraz, zcela nepodobný tomu mediálnímu.

Kupříkladu premiér Petr Nečas: na první i druhý pohled by se mohlo zdát, že se krmí výhradně dietními suchary, které čas od času pro zpestření prokládá nesolenou dušenou zeleninou a vše pak zapíjí řádně odstátou vodou z kohoutku. Opak je však pravdou! Jeho zdánlivý klid a rozvaha jsou totiž způsobovány neustálou konzumací téměř krvavých bifteků s volskými oky na slanině, zajídanými ořechovými řezy se šlehačkou. Náročné a obtížné trávení způsobuje pak trvalý odliv krve k žaludku a střevům (tzv. „vykrvácení do splanchniku“). Naštěstí k opakování věty o nezbytnosti rozpočtových škrtů zase té krve není jinde tolik potřeba a pokud jde o nezbytný pohyb „na vládu - z vlády“ či nějaký ten let na kobereček do Bruselu, zřetelně doplňuje stravu žmouláním feferonek – zvláště poslední fáze jejich konzumace velmi rozhýbává jinak laxní krok.

To ministr financí Miroslav Kalousek se živí téměř výhradně (jak lze podle dechu lehce poznat) likérovými pralinkami. Má to svoje nepopiratelné výhody: bonboniéry se nikdy nepokládaly a nepokládají  za úplatek ale pozornost, drobné dávky alkoholu pak pomáhají snášet stres a hlavně, theofilin a theobromin z čokolády báječně vylepšují náladu, jíž se pak desítky a desítky miliard rozpočtového deficitu jeví málem jako úspory. A opět: alkohol snižuje zábrany, takže nám to ministr financí ihned takto podává…

Ministr dopravy Vít Bárta by sice mohl upadnout do podezření, že se ztotožnil s Napoleonem natolik, že už konzumuje jen nějaký ten arsenik, ale nelesklé vlasy ihned prozrazují, že tomu tak není. Coby známý domácí psychotyran totiž s oblibou hryže, trhá a v zubech drtí čerstvé pšeničné, žitné i ječmenné klasy a přitom se upřeně dívá na novomanželku. Tato strava má ovšem tu nevýhodu, že je velmi vhodná pro zachování zdravého chrupu, takže může být při prosazování plateb za plomby  podezříván ze střetu zájmů, neb se ho nebudou týkat. Ale na to už si nakonec zvykl a my s ním…

Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka je typickým levicovým politikem i v jídelních návycích: na veřejnosti se rád producíruje s táckem s vychladlou pilinovo – sojovou klobásou a běžnou horčicí, zapíjenou obyčejnou zteplalou desítkou, ovšem doma si rád přilepší vychlazeným šampaňským Roederer Cristall s kaviárem Sevruga na blinách z pohanky. Toto jeho oblíbené občerstvení má dvě nepopiratelné výhody: jednak jeho voliči netuší, co to je a nepídí se tedy po tom, zda je v Lídlu k dostání „v akci“, jednak jej nic nestojí – hradí je totiž z poslaneckých náhrad.

 

Zato středočeský hejman a celočeský poslanec David Rath, ač s vizáží bonvivána, se živí velmi skromně a střídmě,  a to vesměs z vlastnoručně nasbíraných produktů: nějaké to ovoce, něco lesních plodů a hub a spousta a spousta bylinek! To, že z frajeřiny nenosí brýle a často tedy sebere nějakou houbu halucinogenní nebo omylem pozře místo špenátu rulík zlomocný, nic neubírá z jeho schopnosti, že kamkoliv přijde, tam se lehce přiživí.

 

To prezident Klaus, o kterém se všichni domnívají, že si drží tajli držením lyží či tenisové rakety, ve skutečnosti nejí vůbec a živí se, jako ostatně většina romantiků, poezií a rosou. Vše začalo tehdy, když byl zvolen prezidentem a nezbylo mu tedy, než čas od času udělat nějakou tu hradní trachtaci, kupříkladu k výročí vzniku státu, který přestal existovat už v roce 1992. Jídlo a víno na těchto akcích bylo totiž natolik příšerné, že se nejen hosté, ale i sám prezident na nich postupně odnaučili jíst a pít a tuto schopnost pak Václav Klaus usilovným tréninkem dotáhl k absolutnu. Pan prezident, jak slíbil, vše popíše ve své jedenapadesáté knize „Trvale bez potravy aneb Můj příspěvek k boji s globálním oteplováním“. Vzhledem k ekonomickému vývoji nejen u nás lze ovšem předpokládat, že se kniha záhy stane povinnou četbou a spousta a spousta lidí píšících o gastronomii, včetně mne, přijde o honoráře.

Ach, jo!

 

Zahrada 25. září 2010

Zahrada má ovšem spoustu dalších výhod: naučí Vás pracovitosti a udržuje Vás v dobré tělesné kondici. Učí Vás trpělivosti, neboť i kdybyste se snažili jakkoliv, statné dubisko či stinné zákoutí za pár let nevypěstujete. Učí Vás pokoře, neboť čas od času uhodí pořádné mrazy a proberou výsadbu, také chorob mají rostliny snad stejně jako lidé a též rychle pochopíte, že žádný strom neroste do nebe.

Ale abych nebyl tak zatraceně vážný: manželka si prý i po letech manželství myslí, že peníze rostou na stromě, ale už je jí zcela jasné, že ne na vaší zahradě…




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články