Články

Úterní glosy 2. 11. 2010

Za poslední měsíc nám přibyl milion nových fotovoltaických panelů. Na čistotě ovzduší se to neprojeví, na našich kapsách velmi…

 

Čtenář glos M. Č. mi napsal:

Výsledek státních maturit ukázal jen jedno jediné, co sám vidím již několik let vždy po skončení maturit: maturitanti nic neumí.

K tomu se nemusela konat maturita za miliony, mohli se mě zeptat.

Moc mě neuklidnilo prohlášení šéfa SCIO Ondřeje Šteffla, že je to normální trend a že si máme zvyknout, že maturitu má každý a úroveň je nijaká.

 V dřívější době totiž učeň s výučním listem uměl pracovat, maturant ho uměl řídit, a vysokoškolák uměl vymýšlet, co a jak dál.

Nyní bohužel učni nejsou, a maturanti neumí ani řídit, ale bohužel ani pracovat.

A tak celá jedna generace skončí na pracovním úřadě, protože neumí ani pracovat, ani myslet. A to do doby, než z neúspěšných maturantů se opět stanou pracující, a z úspěšných maturantů buď úspěšný střední článek v továrnách a v kancelářích, nebo vysokoškoláci s možností dalšího profesního růstu.

 Zůstává jen otázka: koho mám do té doby zaměstnávat?

 

 

Čtenář glos P. P. mi k odmítání privatizace městských bytů ODS na Praze 2 napsal:

Když privatizuješ, neopravuješ. Když neopravuješ, nikdo ti do kabelky nehodí 100 litrů…

 

Nádherný vtip ve včerejší MFDnes.

 Dva doktoři v laboratoři, jeden zvedá zrak od mikroskopu a praví: Tak to je konec s civilizací, kolego. Líné spermie založily odbory…

Pondělní glosy 1. 11. 2010

Ministr zdravotnictví Leoš Heger přišel s úsměvným návrhem, že si pacienti mohli hradit „nadstandardní“ služby již od roku 2012. Zřejmě neví, že si je hradí ze svého již celá léta, jen s tím rozdílem, že platí nikoliv do pokladen zdravotnických zařízení, ale do kapes lékařů.

Prohlásil též, že se obává, že odejdou-li někteří lékaři do ciziny, budou se muset zavřít některé malé nemocnice. Přitom by kvalitní reforma zdravotnictví měla právě toto přinést, nemluvě o zavření i některých nemocnic větších.

 

Švýcaři připravují referendum, v němž mají rozhodnout, zda bude možno vyhostit ze země cizince, kteří zneužívají sociální dávky, a to i ze zemí EU.

Příklad hodný následování…

 

Za rok 2010 vyplatí ministerstvo vnitra bývalým policistům z našich kapes na výslužném přes tři miliardy korun. Jak to říkal K. H. Borovský? Bože, kýž jsem policajtem, to je vyražení! 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s bolavým zubem Roberta Burnse

To zatracené škubání

a v dásních kruté trhání 

a v uchu stálé hryzání

je strašná věc.

To horší je, než tahání

snad na skřipec.

 

A zarostlá tvář svědící,

já na stoličce sedící

a omladina šklebící

se na taťku.

Jak bodnul bych je vochlicí

rád do zadku!

 

Když horkost mám či zimnici,

dnu, rýmu, tuhou stolici,

pak soused, že jsem trpící,

mi přeje zdar.

Však zuby! Tu lze dosíci

jen šklebů pár!

 

Když objeví se nehody

či kroupy, špatné obchody  

neb věrných přátel podvody,

to rozladí.

Teď nejhorší však důvody

mi nevadí.

 

Co kněz mukami nazývá,

kde žhne to nebo mrazívá

a mor nám tělo kazívá,

je očistec.

Když zub se ovšem ozývá,

je horší věc.

 

Ta bolest, krutá nejvíce,

už nezná žádné hranice!

Než svět si k tanci střevíce

vzít uvolí –

ať soky Skotska velice

zub rozbolí!

 

 

Dnešní ráno: mráz, jinovatka, slunce, modrá obloha...

Petra hebce sepiová...

Středeční glosy 27. 10. 2010

Včera jsem po dlouhé době shlédl v televizi zastupujícího předsedu ČSSD Sobotku při slovním duelu s premiérem Nečasem. Dokonalý příklad člověka, o kterém by moje matka okamžitě prohlásila: Svrbí mě dlaň…

 

Pražská ODS nachází podle vlastních slov mnoho průniků programů ODS a ČSSD, kupříkladu městskou dopravu zdarma pro veškerou mládež do 15 let. S takovým programem ovšem může do ČSSD rovnou vstoupit. Takže žádná velká koalice, slučovací sjezd!

 

Poslanec Věcí veřejných Huml doporučil ministrovi Věcí veřejných Johnovi, aby přešel na jiné ministerstvo. Zřejmě nabyl dojmu, že by se John mohl proslavit jako terminátor jednoho ministerstva za druhým…

 

Socialista Sobotka mne včera skutečně dojal, když hřímal ve sněmovně, jak je správné, když stát lidem vrátí část jejich daní formou podpory stavebního spoření. Zřejmě mu ještě nedošlo, že mnohem rychlejší a levnější by bylo jim ty peníze nechat v kapsách rovnou…

Jenže, jaká by byla moc politiků, kdyby neměli co přerozdělovat, že?

Dopis z Weidenu

Tohle starobylé město má totiž jakousi zvláštní atmosféru. Možná je to způsobeno tím, že příhodně vzniklo na křižovatce středověkých obchodních stezek - Zlaté a Magdeburské - a všechny strasti a starosti uplynulých staletí jsou zde už zapomenuty, kdežto všechna potěšení    a všechny radosti tu vždy ze sebe něco kouzelného zanechaly.

Však až si vyjdete na starobylé náměstí, které radnice z poloviny 16. století (zvonkohra je ovšem moderní) dělí na náměstí Horní, zakončené Horní bránou a na Dolní náměstí, zakončené, jak jinak, než bránou Dolní, a Váš zrak spočine na nádherných starobylých domech, vesměs s vysokými renesančními štíty, okenicemi, arkýři a sem tam hrázděnými fasádami, a Vy se zhluboka a slastně nadechnete, určitě mi ihned dáte za pravdu.

Stará radnice ovšem dnes slouží k poradám městských radních jen jedinkrát v roce a po zbytek času je rušným kulturním a společenským střediskem, což je při nádheře velké renesanční zasedací místnosti docela jednoduché. A že zde na Vás čeká vždy značně široká nabídka různých kulturních akcí, tak na to vezměte jed.

Vyžít se tu ovšem můžete i v nakupování, vždyť jste nakonec v trhovém městě,  avšak budete-li si chtít čas od času někam zaskočit na dobrou kávu či nějaké to drobnější občerstvení, vždy zde najdete nějaký přívětivý a pohostinný kout.
A kdykoliv zatoužíte vyměnit rušné náměstí za vznešený klid, vstoupíte prostě ke svatému Michalovi, ke svatému Šebestiánovi nebo ke svatému Josefovi – a zvláště tady se Vám naskytne  nezvyklá podívaná, neboť tento příbytek Boží byl postaven v novoromantickém duchu až v letech 1900 – 1901 a uvnitř je vyzdoben velmi secesně. Zvuk velkých varhan zní ovšem v tomto prostoru zcela nadčasově…

Obdobného uklidnění ovšem můžete dosáhnout procházkou „daleko od hlučícího davu“ v městském parku, při prohlídce starých městských hradeb (zasloužil se o ně náš „otec vlasti“, císař Karel IV., který si úředním nařízením z roku 1347 takto vylepšoval a zabezpečoval svoje zastavení při častých putování do Norimberku), při prohlídce městského muzea v nádherné renesanční Staré škole anebo v Mezinárodním muzeu keramiky v barokní budově Waldsassen Kasten, kde můžete navíc obdivovat vynikající sbírku čínského porcelánu místní rodiny Seltmannů, od roku 1910 taktéž výrobců porcelánu.

Rozhodně se však při putování Weidenem nezapomeňte zastavit (byť ve velmi nezajímavé budově a v nepříliš zajímavé části města) u lahůdkáře Wild – Franze, abyste zde mohli nakoupit nejen vynikající domácí paštiky, ale též nějaké syrové produkty „na doma“.

A když už jsem u těch paštik, tak již výše zmíněná slavná místní porcelánka Seltmann nedávno vyrobila krásnou čtyřdílnou sadu dóz na paštiky z divočiny s kachnou, králíkem, bažantem a zajícem na víčkách, to aby se vám nepletly a šly pohodlně otevírat, takže proč je rovnou nepřibalit…?

No, a pokud jste nakoupili třeba nádherné jehněčí kotletky, pak doporučuji po návratu učinit následující: osm kotletek pěkně osušte, na dvou velkých pánvích silně rozpalte kvalitní tuk, vložte na něj kotletky a prudce je asi dvě minuty po každé straně opečte. Na závěr k nim přihoďte pár větviček rozmarýnu, osolte, opepřete (samozřejmě, že tlučeným, nikoliv mletým pepřem), ještě jednou je na pár vteřin obraťte a ihned naservírujte na důkladně předehřáté talíře. Zapékané brambory jsou přílohou vskutku příhodnou a skvostná sousta by mělo hrdlem provázet nějaké vynikající víno z Pauillacu… co třeba Chateau Lynch Bages?

Výběr patřičného ročníku už ponechám na Vás a až budete po večeři slastně oddychovat, pomlaskávat a dopíjet to nádherně rozvinuté víno, rozhodně nezapomeňte pozvednout číši a připít na mnoho šťastných návratů z milého a přívětivého Weidenu.

 

Váš

 

Miroslav Macek

 

Pondělní glosy 25. 10. 2010

Lze ještě nazývat reprezentanty občanů senátory, kteří byli zvoleni 8 – 15 % oprávněných voličů? Není nejvyšší čas vážně se zamyslet nad změnou volebního systému a hlavně nad existencí senátu?

A nechci slyšet řeči o tom, že jedině dvoukomorový parlament je zárukou demokracie. Příkladným státem, kterému se v moderní historii podařilo změnit dvoukomorový systém na jednokomorový je totiž Švédsko…

 

Výsledek druhého kola senátních voleb je nepřekvapivý: voliči komunistů a část voličů Věcí veřejných došmajdali podpořit socialisty, kdežto voliči TOP 09 a druhá část Věcí veřejných ODS moc nemusejí a zůstali krátkozrace doma.

A pokud se týká výsledku, je pro pravici ještě horší, než se na první pohled zdá, neboť vzhledem k názorům senátorek za Pardubice a Most jde o další senátory levice.

 

V pátečních Lidovkách vyšel text politologa Pavla Kotrbáčka, v němž mne zaujaly dvě věty.

„Nemyslím si, že v České republice představují Romové nějaký problém“ a „Postoj české veřejnosti k Romům je dlouhodobě negativní, i když přesně nevím, kde se tento antagonismus bere“.

A pak, že neexistují mimozemšťané!

 

Také vám připadá ministerská dvojice Pospíšil – Němec jako manželé po rozvodu?

 

Čtenář glos Z. T. mi napsal:

Při cestách jsem si nemohl nevšimnout billboardů kandidátů do Senátu za ČSSD - "Volte mne pro záchranu pracovních míst" (nebo tak nějak). Zajímalo by mne, jestli si dá někdo tu práci a porovná v regionech, kde byli nakonec nově zvoleni senátoři za ČSSD, míru nezaměstnanosti rok před volbami a rok po volbách. A jestli ta "jejich" utrápená maminka se smutným dítětem na rukou (další skvost z oranžové dílny) konečně dostala svou mateřskou….

 

Čtenář glos P. S. mi napsal:

IZIP mi v poslední době připomíná ne službu marodící veřejnosti, ale docela zajímavý business. Po ulicích se pohybují náhončí v oblecích, zastavují kolemjdoucí a přemlouvají je k tomu, aby si zřídili IZIP. Předhánějí se v líčení předností tohoto systému. Dokonce se snaží vecpat do škol a do hodin výuky, kde chtějí šířit slávu IZIPu.
A skutečnost? Zřídil jsem si IZIP již před mnoha a mnoha lety a do dneška tam není ani jedna informace od jakéhokoli lékaře. Jediné, co si tam můžu přečíst je, jak vysávám zdravotnictví, tedy vlastní účet, a zadat si tam svoje poznámky, kdybych třeba zapomněl, kdo je můj praktický lékař.

Nedělní chvilka poezie, tentokrát s půvabně ironickým lordem Byronem

Když muž, který byl vyhnán z ráje,

otálí chvíli poblíž vrat

a vzpomínka, ač vzdálená je,

nutí ho osud proklínat,

 

pak jenom toulky širým krajem

žal lépe snášet naučí,

když smutně rozloučil se s rájem,

klid duše dálky zaručí.

 

Však, paní, teď se jedná o mě:

když nesmím sdílet už Váš šarm,

tak zdržuji se v dáli skromně,

jen povzdech pro minulost mám.

 

Je moudré utéci hned zkraje,

pokušení se vyhývat,

nemohu vidět krásy ráje,

aniž bych chtěl v nich přebývat.

 

Telecí kotlety s kapary

Rozpis pro čtyři osoby:

 

4 telecí kotlety v celku

50 gramů vodou propláchnutých kaparových květů

50 g vodou propláchnutých kaparových plodů

ředěná solanka z kapar (1 díl solanky, dva díly vody) na podlévání

50 g másla

2 plátky anglické slaniny

 bílý pepř, nové koření

4 lžíce kysané smetany

 

Kotletky vložíme do pekáčku, přidáme máslo, na drobno nakrájemou anglickou slaninu, bílý pepř a nové koření, kaparové květy, kaparové plody zbavené stopek a rozřezané na poloviny a cca 1 deci ředěné solanky.

Pečeme při 200 stupních Celsia 60 – 70 minut, dle potřeby podléváme solankou. Pak kotletky rozřežeme na jednotlivé díly, do omáčky vmícháme kysanou smetanu a kotletky v omáčce už jen prohřejeme.

Servírujeme s rizotem, při jehož přípravě jsme opět namísto vody použili ředěnou solanku.

Doporučené víno: plnější a voňavější bílé, nám velice chutnal alsaský riesling, pozdní sběr 2008 od Camille Brauna.

 

Dobrou chuť!

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články