Články

Úterní glosy 17. 8. 2010

Osmnáct hodinek Prim v ceně od sedmi do třiceti tisíc zakoupila ministryně spravedlnosti Kovářová před odchodem z funkce za naše peníze k reprezentačním účelům. Ministr Pospíšil prý neví co s nimi, neboť je na nich vyryté logo ministerstva spravedlnosti a jsou tedy prý prakticky neprodejné.

Navrhuji mu dvě řešení, jedno spravedlivé a jedno tržní. To spravedlivé: hodinky odkoupí za své exministryně Kovářová a rozdá je dle svého uvážení. Jinak jí pohrozit žalobou, neb nespravovala svůj rezort s péčí řádného hospodáře. To tržní: nabídnout hodinky v aukci zájemcům, neboť logo ministerstva spravedlnosti z nich dělá zajímavé sběratelské kusy.

 

Několik čtenářů glos mne upozornilo na pozoruhodný literárně kritický talent Václava Moravce. Ptal se totiž ve svých nedělních Otázkách Jiřího Paroubka, který se vrhl na internetovou publikační činnost, jak reaguje na onanová media…

 

Pražští radní urychleně schvalují nové projekty, naposledy za 700 milionů, což je docela velký „dáreček“ pro příští vedení radnice. Velmi nepěkny zlozvyk, tahleta rozhodnutí před volbami.Ta by snad měla být trestná… Samozřejmě však budou opentlena kecy o nezbytnosti pokračování schvalovacích procesů, ztrát z prodlení, atd., atd.

Pondělní glosy16. 8. 2010

 

 

Paroubek se ovšem projevil při televizním vystozupení jako ryzí gentleman: Člověk, který je zvyklý pracovat čtrnáct šestnáct hodin denně, se trošku nudí…většinou se nudím se svojí ženou tak, že jsme na dovolené nebo na chatě.

 

Na třicet tisíc poutníků vyklízela včera francouzská policie ze slavného poutního místa Lourdy, neboť prý hrozilo odpálení čtyř bomb. Nejvyšší čas postavit tam v rámci multikulti politiky mešitu…

 

Americký prezident Obama se vydal na floridské pláže, aby spoluobčanům dokázal, že se zde i po ropné havárii dá bez problémů koupat. Jak to budou vysvětlovat zelení, nevím. Možná budou namítat, že Obamovi se to lehce dělá, když na něm ta ropa není vidět…

Dopis z Hamburku

Navštívit přístav této „Brány do světa“ je v podstatě povinností, pohled na mořské velikány je impozantní, a pokud si najmete loď sice značně menší, ale neméně krásnou, budete moci obdivovat krásu města ze zajímavě podivuhodných úhlů, neboť počet ramen Labe a různých   kanálů přečísluje Benátky a jen počet mostů dosahuje dvou tisíc!

Také ohromný komplex bývalých skladišť, úložišť, překladišť, kanceláří a rezidencí starých hanzovních firem, zářící červenými cihlami a měděnými střechami a dnes renovovaný do komplexu kanceláří, bytů, nákupních středisek, muzeí, sálů a galerií nelze pochopitelně vynechat.

Středem města je, jak jinak, radnice - a když už jste u ní, nesmíte zapomenout na proslavený Radniční vinný sklípek, v němž se (a nikoliv v kancelářích nad ním) tvořily dějiny města a kde si můžete dát proslavený „gruetzwurst s rozinkami“. Hned vedle je pak burza a bankovní čtvrť, kde se peníze vydělávají a když přejdete přes Adolfův most na druhou stranu řeky, dostanete se pak na „Nové valy“, kde se naopak peníze příjemně utrácejí: začíná zde totiž impozantní nákupní míle, na níž najdete luxusní zboží z celého světa.

Ovšem dozajista se nevypravíte do Hamburku jen za nákupy. Státní opera, divadlo a balet nabízejí zase kulturní zážitky a v Kunsthalle najdete stálou kolekci (zvláště německého) malířství a můžete zde obdivovat díla P. D. Friedricha, P. O. Rungeho či O. Kokoschky, abych jmenoval alespoň tři z těch slavných.

Nádherný obraz již zmíněné Lipové terasy hotelu Louis C. Jakob od slavného impresionisty Maxe Liebermanna pak můžete obdivovat přímo v  hotelu. A když už jste tu, proč si hned nezamluvit stůl na večer?  Hotelová restaurace je proslavená a nedat si v Hamburku rybí menu, to by byl hřích, zvláště když ve vinném sklepě hotelu odpočívá a čeká na Vás 50.000 lahví špičkových vín….

Město ovšem nabízí i jiné zajímavosti až kuriozity. Co byste řekli kupříkladu Muzeu kanalizace, tady zvané Siel? To bylo totiž tak: v roce 1842 postihl město ohromný požár, při němž třetina města lehla popelem a tak se moudrý městský senát rozhodl zároveň s opravou města vybudovat kanalizaci - první v Německu. Dnes má 5400 kilometrů a nabízí nejen prohlídku starých, architektonicky skvostných stok, ale ve výše zmíněném muzeu i různá stará zařízení na čištění vody a ohromnou sbírku předmětů, vylovených z kanálů. Mimochodem, spousta lidí sem chodí najít si svoje klíče, průkazky a zubní protézy, a to často s úspěchem.

A pokud budete chtít po návštěvě podzemí  pozvednout  svůj zrak k výšinám, pak nabízím návštěvu planetária, které sídlí ve staré vodárenské věži v nádherném městském parku.

Nabídnout mohu ještě Muzeum dějin Hamburku, což je největší městské muzeum v Německu., v němž se o dějinách i současnosti města dozvíte všechno, ale také muzeum mnohem menší, v němž na 540 čtverečních metrech můžete obdivovat přes pět set modelů lokomotiv a vagonů anebo Muzeum ponorek, v němž je hlavní atrakcí největší neatomová ponorka světa U – 434, sloužící až do roku 2002 coby špionážní ponorka Sovětskému svazu.

Jsem ovšem přesvědčen, že si různých atrakcí, zajímavostí a hlavně příjemností najdete v tomto městě sami více než dost a až zasednete večer lehce uondání ke skleničce šampaňského před skvostnou večeří, připijete si s radostí na staré dobré  hanzovní město Hamburk.

 

 

Krásné chvíle přeje

 

 

Miroslav Macek  

 

 

Petra na cestách

Páteční glosy 13. 8. 2010

 

Obamův „stimulační balíček“ v astronomické výši 787 milionů dolarů měl snížit nezaměstnanost pod 8 procent a rozhýbat ekonomiku. Výsledek: nezaměstnanost je 9,5 procenta, export klesá, dovoz z Číny stoupá a centrální bance (Fed) docházejí peníze na další investice do hypotečních cenných papírů a na nákup státních dluhopisů. Řešení? Neuvěřitelné: plánuje se „kvantitativní uvolňování“, pod kterýmžto orwellovským výrazem se myslí tištění peněz. Bludný kruh jse uzavírá…

 

Čtenář glos P. J. mi napsal:

Když sleduji počínání současné vlády, začíná mi být opět velmi smutno. Přes proklamace o úsporách a "rozpočtové odpovědnosti" ani tato vláda neopouští trend "nápravy následků" aniž by se jen zmínkou pouštěla do odstraňování příčin. Nutno dodat, že tento trend přístupu k věcem je v současnosti celoevropský až celosvětový.

Přitom způsob řešení věcí podle hesla "prevence lepší než léčba" už sám v sobě nese značné úspory. Zářným příkladem jsou okázalá a velká slova bojovníků proti korupci, dříve Peciny, nyní Johna, oba nám vnucují jakési balíčky, zavádění institutu korunního práskače, pro něhož se chystá generální pardontest korupční odolnosti veřejných činitelů provokativním nabízením úplatků atd. A přitom řešení je tak jednoduché - odstranit či výrazně omezit korupční prostředí čili zrušit úřednická samoděržaví a vyrvat ty desetitisíce "kulatých razítek" z pěstiček malých i velkých úřednických samovládců. Pokud budou zákonné předpisy jasné a zřetelné a bude z nich jednoznačně vyplývat, že po splnění určitých jasných a jednoznačných podmínek je úředník povinen rozhodnout ve prospěch žadatele, a to vše pod přiměřenou a odpovídající sankcí v jednoznačně dané lhůtě, pak nemáme sebemenší důvod ani možnost kohokoliv korumpovat. A ušetříme za všelijaké komise, specializované útvary policie a státních zastupců, dozorových ogánů atd. Je to jen na vůli a chuti (či jejich inteligenci?!?) poslanců, takové zákony předkládat a schvalovat.

V současnosti jsme ale bohužel svědky narůstání počtu všelijakých úřadů, agentur, vládních zmocněnců a ti se vyrojí vždy, když se někde provalí nějaký kolosální průšvih. A ne aby se vyhmátla podstata, průšviháři se propleskli a poslali do šatlavy, ihned se změnily podmínky, které průšvih umožnily tak, aby se průšvihu do budoucna  zamezilo, nikoliv. Podmínky se nechají tak, jak jsou, avšak vytvoří se "ouřad", který má hlídat a bránit jejich zneužití. Blbost na entou, chce se říct, protože se dříve či později znovu objeví někdo, komu se vyplatí, aby obdobný průšvih spáchal, dozor nedozor.

 

Čtenář glos V. T. mi napsal:

K vaší větě ze včerejších glos: "Zato vysokoškolsky vzdělané mladice a mládence v politologii, sociologii, vzdělávání dospělých, volnočasových aktivitách a dalších desítkách nových oborů bychom mohli exportovat na vagony": My je nejen neexportujeme, ale co je horší, ještě jim "dokážeme" vytvořit i pracovní místa. A většina těchto pozic je asi placena ze státního rozpočtu…

Nadívané křepelky se šampaňským zelím

Rozpis pro dvě osoby:

 

2 křepelky

½ nakyslého jablka, nejraději Coxovy renety

1 rohlík

1 lžička jeřabinového kompotu

3 plátky anglické slaniny

½  dcl smetany

sůl, pepř, nové koření, bobkový list, větvička rozmarýnu

máslo

1/8 l suchého bílého vína

¼ mandarinky

2 -3 kousky citronové kůry

 

Rohlík a jablko nakrájíme na drobné kostičky,  jeden plátek anglické slaniny na drobné proužky, přidáme jeřabiny, osolíme, opepříme a zalijeme smetanou.Počkáme, až smetana vsákne do kostiček rohlíku, pak lehce prohněteme, aby  vznikla vláčná hmota. Tou nadijeme křepelky a řádně je jehlami uzavřeme.

Vložíme je do pekáčku, osolíme, přidáme pepř, nové koření, rozmarýn, mandarinku, citronovou kůru a víno. Na křepelky dáme máslo a zbylou anglickou slaninu.

Pečeme při 200 stupních Celsia 60  - 70 minut za občasného přelití křepelek štávou, aby kůže příliš nevyschla.

 

Šampaňské zelí:

250 g sterilovaného červeného zelí osolíme, vmícháme cca 20 kuliček bílého vína (na půlky rozkrojených, vypeckovaných, odrůdy s měkkou slupkou), několik hřebíčků a kousek badyánu. Přidáme 1 deci suchého šampaňského. Prohřejeme bez vaření.

Další příloha: žádná

 

Doporučené víno: svůdný jemný pommard

 

Dobrou chuť přeju!

Čtvrteční glosy 12. 8. 2010

 

V Německu je velký nedostatek lidí v technických oborech a tak německé firmy loví i u nás, kde jich je ovšem také velice málo. Zato vysokoškolsky vzdělané mladice a mládence v politologii, sociologii, vzdělávání dospělých, volnočasových aktivitách a dalších desítkách nových oborů bychom mohli exportovat na vagony…  

 

Dagmar Hojerová napsala redakci MF Dnes dopis s vynikajícím nápadem, aby politické strany věnovaly příspěvky vyplacené státem na úhradu volebních nákladů na odstranění následků povodní. Jde údajně o tři čtvrtě milardy a který podnikatel má reklamu placenou státem?

 

Přítel O. V. mi napsal:

Pražské ODS becketovské "Čekání na Primátora" má všechny rysy absurdního dramatu, nicméně postupně nabývám dojmu, že mé někdejší pochybnosti, a to, že Petr Nečas prostě nemůže zvládnout dobře dvě věci, tedy vládu a ODS, byly opodstatněné. Jeho vyjádření, že všechno je jen věcí pražské ODS, by bylo bezesporu na místě v jiných, podstatně klidnějších časech. Kdysi vlajková loď ODS, hlavní město Praha, se však zdá nenávratně odplouvat k ostrovům knížete Schwarzenberga a porážka pražské ODS v nadcházejících komunálních volbách, která nastane s pravděpodobností hraničící s jistotou, bude pořádnou ranou torpédem pod kýl ODS jako celku, když už jsme u té námořní terminologie. Naopak: vedení ODS by se mělo velmi silně zajímat o to, co se vlastně v pražské ODS děje. Třeba se jedná o modelový případ, který může s obměnou probíhat i v jiných městech, a který může být pro současnou ODS symptomatický. Předseda vlády a ODS by si neměl nechat tuto předvolební "laboratoř" uniknout. Minimálně proto, že prohra ODS v Praze, druhá v tomto roce, poškodí ODS daleko více, než prohra v mnoha statutárních městech. Praha je prostě Praha…

 

Čtenářka glos L. M. mi napsala:

V souvislosti s glosou k zaknihovaným dluhopisům bych ještě ráda upozornila, že Středisko cenných papírů ukončilo svoji činnost. Jejich agendu převzal Centrální Depozitář Praha, na který mají ovšem přístup pouze účastníci (čili banky). Pokud by tedy chtěl někdo udělat dobrý skutek a zakoupit si dluhopisy, bude nucen otevřít si účet buď u nějakého brokera nebo zajít přímo do banky a platit nemalé poplatky za vedení takovéhoto účtu. Jistě velmi výhodné …  

 

 

 

Krajina mého srdce - ranní opar nad Dunajem v Dürnsteinu

Středeční glosy 11. 8. 2010

Karel Schwarzenberg řekl: „Každý, kdo je nucen šetřit, to najednou umí“. Kéž by to platilo! Zatím to u mnoha lidí vypadalo jinak: Musel bych šetřit, tak si vezmu úvěr.

 

Martin Bursík napsal do dnešní MFDnes dlouhý článek o extrémech počasí, jehož jediným  poselstvím je „především musíme řešit podstatu problému, tedy omezit významně emise skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek.“

Zdá se, že nemá ani špetku intelektuálních pochybností, že to může být zcela jinak. A moje celoživotní zkušenost mi říká, že fanatikům jediného správného názoru se nemá a nesmí naslouchat.

 

Dívat se na trápení pražské ODS při výběru lídra podzimních komunálních voleb je pohled pro otrlé. Stále ovšem platí, že lídr se ani nevolí, ani nehledá, lídr prostě buď je anebo není. A v pražské ODS zřetelně není.

Úterní glosy 10. 8. 2010

Čtenářka glos A. S. mi napsala:

Jsem ze statku v Podkrkonoší a můj děda vždycky říkal: orat se má po vrstevnici. Pokud ruchadlo tahal bratranec Veverčák nebo kravka, tak se tak dělo. I ta Stračena to věděla. Ale dnes se stačí podívat na jarní fotku v Google Earth - všechny brázdy vedou s kopce do Chrastavy.

 

Čtenář glos P. B. mi napsal:

Jsem velice zvědav, zda přiloží "ruku k dílu (zkáze)" někdo z té armády nezaměstnaných velice zdravých spoluobčanů různé barvy pleti, kteří pobírají různé dávky, podpory a příspěvky….
Zase jako vždy budou pracovat lidé - dobrovolníci (plátci daní, soc a zdrav.pojištění), kteří si na to vezmou svoji dovolenou…

Čtenář glos J. H. mi napsal:

Já Pandury viděl, s velkou slávou doprovázené blikající a houkající kolonou vojenské policie mířily v sobotu večer po R10 směrem na Liberec. Ale od té doby jsem o nich taky neslyšel ani slovo…

 

Čtenář glos L. F. mi napsal:

Pandury jsem nezahlédl, ale zahlédl jsem, že v obci, která nemá kanalizaci ani regulovaný potok, mají teď zničené fotbalové hřiště s UMĚLOU TRÁVOU za 2 a půl milionu. Zřejmě výsledek parlamentního porcování medvěda …

 

Čtenář P. B. mi napsal:

A tak jsem se v pondělních událostech na ČT1 dozvěděl, jak vláda plánuje zavést jakousi "povodňovou daň" ve výši 100,– Kč měsíčně na každého poplatníka daně z příjmu (daň z pracovitosti). A v případě, že se vybere více peněz, než budou okamžité škody, budou peníze směřovat opět zejména do postižených regionů. Dovedu si představit další úřad či komisi, která bude o osudu takto vybraných peněz rozhodovat a posuzovat… Což takhle hnát k odpovědnosti především ty, kteří zanedbáním svých povinností způsobili, že škody dosáhly takové výše? A což takhle přestat strkat peníze těm, kteří opakovaně nezodpovědně staví své domy v záplavových oblastech. Jistě jsou i případy, kdy přírodní sílu není možné předvídat, ovšem zde je možné využít obyčejné komerční pojištění.

 Nový ministr dopravy Bárta zastavil všechny stavby na železnici financované správou železničních cest a očekává slevy od stavebních firem. Ty však nic takového nepřipouští. Bylo by zajímavé doporučit těmto firmám, aby si od zkorumpovaných zadavatelů výběrových řízení (mnoho jich je stále na svých pozicích) vynutily zpět poskytnuté úplatky. Myslím, že by se pak mohlo jednat o uspokojivé slevy. Podobný postup by pak šlo uplatnit i při výstavbě předražených dálnic…

 Nevěřícně jsem sledoval také nedávnou reportáž o armádním nákupu solárií a vířivek za 5 mil. Kč. a především odpověď jakéhosi zeleného mluvčího mozku na dotaz redaktora, proč armáda nakoupila vířivky v přepočtu za 300 tis. Kč za kus, když nejdražší dostupné výřivky na trhu jsou o 100 tis.Kč levnější? Prý se jednalo o standartní výběrové řízení! Já dodávám - tohle výběrové řízení a jeho podmínky by mě opravdu zajímaly! V době, kdy snad každý prvňák si umí na internetu zadat poptávku téměř na jakékoliv zboží či výrobek. Zelené gumy to podle všeho nedokážou. Spíš nechtějí, dodal bych…

 

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články