Články

Rupert Brooke

Dnes ovšem upadl téměř v zapomnění, což je škoda, velká škoda.

Připomínám jej tedy alespoň krátkou básní ve vlastním překladu.

 

Pochybnost

 

Spí, tak duši dovolila,

aby do výšin se vznesla,

na které mi chybí síla.,

leží krásná tam, kde klesla,

tichá, prázdná, pohozená

jako šaty vedle křesla.

Jenom pochybnost tu zbyla

jako za vědění cena.

 

Jestli duše není v těle,

proč se tváří nevesele?

Myšlenka se neotočí

za víčky, jež kryjí oči,

pročpak tedy náhle je tu

náznak stínů, jež se chvějí

kolem koutků jejích retů,

tvoříce tak úsměv její.

 

Jestli duše odešla si,

jak to, že jí voní vlasy?

Úterní glosy 3. 8. 2010

Nebýt toho, že současný primátor Plzně Pavel Rödl z ODS se rozhodl na podzim kandidovat za jinou politickou stranu (Občané.cz), ani bychom se nedozvěděli, že na sněmech ODS se zde volí veřejně, aby bylo zřejmé, jak a hlavně koho kdo volil. Neuvěřitelné, co se z konservativní ODS v toku času někde stalo! Jak k tomu může Výkonná rada mlčet?!

 

Rodná čísla jsou prý pro nás bezpečnostním rizikem. A já si doposud myslel, že tupí úředníci…

 

Do konce příštího roku odejdou Američané z Iráku. Tipněte si, za jak dlouho tam pak opět povládnou radikální islamisté…

Ačkoliv se divím jejich netrpělivosti: při poslední návštěvě Vídně tvořili Arabové mezi kolemjdoucími jen asi desetinu, ovšem mezi maminkami s kočárkem velkou většinu…

Srpnové poledne

Pondělní glosy 2. 8. 2010

Jak tak poslouchám exministra spravedlnosti Němce, nejlevnější správa státu by spočívala v tom, že by veškerou práci za úředníky ministerstva spravedlnosti dělala jeho právní kancelář a ministerští úředníci by jen připravovali patřičné smlouvy a posílali mu peníze…

 

Středočeský hejtman Rath už potřetí mění proplácení zdravotnických poplatků. Přitom by stačila změna jedna: hejtmana…

 

Absolutně nerozumím debatě o tom, které úrazy by měly zdravotní pojišťovny platit z povinného solidárního zdravotního pojištění. Pochopitelně žádné, neboť úraz je pojistnou událostí par excellence a tak lze u úrazového pojištění plně uplatnit pojišťovací matematiku a každému pojištěnci vypočítat jeho pojistné s ohledem na jeho rizika.

Praxe, kdy platíme všichni úrazy všelikých hazardérů a milvníků adrenalinových sportů, by měla co nejdříve skončit. Prostým zavedením (nepovinného) úrazového pojištění.

 

 

Petra - průběžná kontrola...

Páteční glosy 30. 7. 2010

Velmi se mi líbí novotvar, který vypustil do oběhu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil: „odněmcovat“ ministerstvo spravedlnosti. Teď ještě najít novotvar pro potrestání bývalé ministryně Daniely Kovářové, za níž podivné a nyní rušené smlouvy s advokátní kanceláří exministra Němce vznikaly jako na běžícím pásu…

 

Mějme se velmi, ale velmi na pozoru! EU připravuje dotace na výrobu elektrické energie z biomasy! Po tunelu s fotovoltaickými články, který se pomalu zasypává, tady vzniká další tunel!

 

Čtenář glos M. V. mne upozornil na rozhovor Jiřího Rusnoka (exministra financí za ČSSD) v deníku E15, a to obzvláště na jeho odpověď na otázku, co mu na dnešní ČSSD vadilo, že z ní odešel:

„Na vedení ČSSD mně v posledních letech vadilo, že ta strana už dávno přestala být stranou levicovou, to jest pro mě stranou lidí práce. Prostě ČSSD je politickým podnikem, který se pohybuje v industrii nazývané politika. Její fungování je vždy totálně zaměřené na to, aby podnik realizoval maximální tržby. To znamená, měl co nejvíc poslanců, senátorů, zastupitelů a jiných státem zaplacených funkcionářů, kteří do kasičky toho podniku přinesou příslušné cash flow. Tomu se podřizuje vše.“

 

Čtenář glos J. E. mi napsal:

K Vaší glose "Omyl, obklopil bych se ………….“ dodávám:
Na základě našich zákonů byste jim musel dát výpověď, výpovědní lhůta je dva měsíce, po tuto dobu by již nedělali vůbec nic( což by mohlo být pozitivum) a poté byste jim musel platit 3 měsíce odstupného.
To by bylo v případě nadbytečnosti, což není tento případ, jinak jim výpověď můžete dát pouze za hrubé porušování pracovní kázně a oni se s Vámi budou soudit.
Lze předpokládat, že soud vyhrají a Vy jim pak budete platit ušlou mzdu a budete je muset vzít zpět. Pak propustíte za stejných podmínek ty, kterými jste se obklopil.
Takové jsou Zákony, v kterých my se musíme běžně pohybovat.
Píši to proto, že zaměstnávám cca 30 spolupracovníků. Mzdový náklad na jednoho je cca 32 tis.Kč/měsíc(včetně odvodů), tedy asi 1 mil.Kč měsíčně. Ztratí-li naše firma práci, pak je musím propustit, zaplatit 2 měsíce výpovědní lhůty, kdy již nepracují, protože nemám práci, a 3 měsíce
odstupného. Celkem tedy asi 5 mil.Kč.
V případě, že dojde k oživení a práci po určité době znovu najdu, nemohu ji zahájit, neboť jsem v lepším případě "švorc", v horším případě musím ještě zaplatit vzniklý dluh.

K tomu jen dodávám staré antické moudro: Nelíbí se vám zákony? Změňte zákonodárce! Obávám se ovšem, že ani to dnes neplatí, EU by nám to nedovolila…

 

Po internetu koluje tato půvabná historka:

„Toho dne se Joe Smith vzbudil brzy, neboť jeho budík Made in Japan byl nastaven na šestou hodinu. Zatímco v konvici Made in China  začínala vřít voda, oholil se holícím strojkem Made in Hongkong, navlékl na sebe košili Made in Srí Lanka , značkové džíny Made in Singapur a tenisky Made in Korea. Poté si na své elektrické pánvi Made in India připravil snídani. Usedl ke stolu se svou kalkulačkou Made in Mexico, aby si spočítal, kolik dnes může utratit. Když si srovnal čas na svých hodinkách Made in Tchajwan s časovým signálem z rádia Made in India, nasedl do svého vozu Made in Germany a pokračoval v hledání nějaké dobře placené práce v Americe. Na konci dalšího marného a neradostného dne  se rozhodl trochu si odpočinout. Vklouzl tedy do sandálů Made in Brasil , nalil si sklenku vína Made in France a pustil televizní přijímač Made in Indonesia. A přemýšlel, proč se mu nedaří najít si  práci.“

 

 

 

Vepřové kotlety na šalvěji a rajčatech po modensku

Rozpis pro dvě osoby

 

2 kotlety o tloušťce cca 2 - 3 cm

10 – 15 lístků čerstvé šalvěje

máslo na smažení

trocha polohrubé mouky

150 g oloupaných pokrájených rajčat bez semen

pepř, sůl

 

Odleželé kotlety naklepejte hřbetem ruky, srovnejte a poprašte po obou stranách moukou. Prudce po obou stranách osmažte na másle. Vhoďte šalvěj a na mírnějším plameni ji opražte (pozor na přepálení, pak zhořkne!).

Přidejte rajčata, osolte, opepřete a pomalu vše duste pod poklicí, až jsou kotlety měkké (dříve, než za 50 minut až hodinu to nebude). Omáčku dle potřeby zredukujte.

Přílohu si zvolte dle chuti, Petra upřednostňuje brambory zapékané v troubě se slaninou.

Doporučené víno: těžší suché bílé, růžové, naposledy jsme si velmi pochutnali na kotletách doprovázených hrdlem rýnským ryzlinkem (Zöbinger Heiligenstein Alte Reben 2008) od Bründlmayra z Kamptalu.   

 

Čtvrteční glosy 29. 7. 2010

Těm tahanicím kolem umístění Muchovy slovanské epopeje nerozumím, neboť ze závěti patří Praze, a to za předpokladu, že pro ni vybuduje důstojný stánek. Než tak učiní, měla by zůstat tam, kde je. Také by pražští radní mohli usoudit, že důstojný stánek už má a ponechat ji na místě…

 

Výborný nápad pro volební kampaň ODS má redaktor LN Petr Kolář: fotografii Jiřího Paroubka se sloganem „Když vyhraje ČSSD, já se vrátím!“

 

Čtenář glos J. R. mi napsal:

Mám poznámku - dovedu si živě představit, jak to na (zbytečném) MŽP vypadá. Kdyby se Vám po úřadě potloukaly tlupy zaměstnanců v tričkách GREENPEACE, DĚTI ZEMĚ apod. a tím propagovaly teroristické organisace, také byste zavedl dress code.

Moje poznámka: omyl, obklopil bych se urychleně spolupracovníky, kteří ouředně stanovený dress code nepotřebují.

Středeční glosy 28. 7. 2010

Opět nechápavě kroutím hlavou: ministerstva mají ušetřit do konce roku 2,5 % svých výdajů a je pokřik veliký, převeliký. Většina rodin rodina se ovšem musí vypořádat s podstatně většími poklesy každou chvíli. Neumějí-li někteří ministři zařídit takovou prkotinu, ať se vrátí domů a zopakují si, jak se to dělá: škrtnou se věci zbytné. A těch je na každém ministerstvu habaděj.

Včerejší hysterický pokřik pana Johna, že snížení výdajů ministerstva vnitra by znamenal rozvrat tohoto rezortu, je pak kombinace populismu a blbosti.

Britští odboráři  z British Airways se obracejí na Evropský soud pro lidská práva a pořadují navrácení mimořádně levných letů do Karibiku, které jim současné vedení BA seškrtalo. Pokládají tyto lety zřejmě za své právo. Možná ovšem jde o nemoc šílených odborářů…

Úterní glosy 27. 7. 2010

 

Tak jsem se těšil na dvojrozhovor Renaty Kalenské s Ludvíkem Vaculíkem a Olgou Sommerovou ve včerejším Týdnu! Měl být totiž o úloze ženy v dnešní společnosti a tak jsem čekal intelektuální i verbální jiskření. Marně! Ein Kesselbuntes nakonec skončil všeobecnou dvojlamentací:

S.: Mě by zajímalo, jestli Ludvíkovi nevadí rozkradení národního bohatství.

V.: To mi vadí. Oddychnu si vždycky jen na chvilku, když vláda rozhodne, že nepovolí další těžbu. Ale takové rozhodnutí má platit nafurt! Proč všechno projednávají znovu a znovu?

S.: No, kvůli betonářům, uhlobaronům…

V.: Ano, a toto mě velice štve. Proč prodáváme elektřinu? Tak jí, sakra, dělejme méně, když tolik nepotřebujeme.

S.: Já to taky nechápu.

V.: Podívej se, Madla si chtěla koupit smaltovaný hrnec. V obchodě jí ale řekli, že není, protože fabriku zrušili. A co sirky, co Solo Sušice? Jedna Sušičanka mi poslala vysvětlení: Ředitelství v Sušici existuje, výroba byla přemístěna na východ. Proč? Toto nenávidím!

S.: Já to taky nenávidím.

V.: Nenávidím to!

S.: Odporný hnus!

V.: Dálnice! Nenávidím! Není třeba jezdit rychleji. A další nešvar jsou protihlukové zátarasy u železnice. Nevidíš z vlaku nic! Nač to? To jsem se mohl nechat poslat balíkem!

S.: Tunely, co ty stojí peněz! Třeba v údolí Tiché Orlice teď chtějí udělat tunel. Přitom je tak nádherný dívat se na to z vlaku! A jen proto, že se ušetří tři minuty, tam budou stavět tunel! Proč lidi tak spěchají? Do hrobu?

V.: Hmm…

Když vyjdu z domu a dám se ulicí pár metrů k městu, je na rohu autobusová zastávka, kde vystupují a nastupují spousty postarších a starých paní (hlavně) a pánů, neb je to zastávka nejblíž u hřbitova. Kdykoliv ji míjím, slyším podobné dialogy či trialogy, plné zahořklých, nevlídných, nechápavých, nechtěně i chtěně zlých slov a vět.

Může za to, pochopitelně, hlavně věk s poklesem hormonálních hladin a sklerotickými změnami, poznání, že už jsou pracovně a společensky za zenitem, ale hlavně jejich „nátura“, která se tak viditelně některým vepisuje do stárnoucích tváří a vytváří ty „zlé“ vrásky kol očí a úst…

Brblání na zastávce mi ovšem nevadí tolik jako hudrování Olgy Sommerové a Ludvíka Vaculíka, neboť – řečeno s Ferdinandem Peroutkou – „prodloužíme-li svou ruku o pero, dosáhneme daleko a způsobíme mnoho dobrého a zlého. Jde jen o to, chceme-li válčit na straně chuti do života, či chceme-li pomáhat v rozšiřování rozmrzelosti.“

 

Vyčuranost Davida Ratha zdá se býti bez hranic. Už jen středočeský kraj, kde je hejtmanem, vytrvává s vracením zdravotnických poplatků a protože jak české soudy, tak bruselští úředníci prosté vracení poplatků pacientům jen státních zařízení prohlásili za nezákonné, vymyslel následující fintu: pacienti státních i soukromých zdravotnických zařízení poplatky zaplatí a pak mohou požádat kraj, který jim je vrátí ve formě daru. K tomu ovšem Rath dodává: My samozřejmě negarantujeme každému pacientovi, že ten dar od kraje dostane. Větší šanci budou mít pacienti našich nemocnic. Uff!   




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články