Články

Petra na výlet připravená

Zapékaný fenykl s olivami a sušenými rajčaty

Rozpis pro dvě osoby:

 

2 velké bulvy fenyklu

10 černých oliv

4 – 6 proužků sušených rajčat

sůl, pepř, citronová kůra

parmazán

8 plátků másla

trocha suchého bílého vína

 

Fenykl rozkrájejte na čtvrtky (zelené „chocholky“, tedy zbytky mladých lístků, uchovejte) a čtvrt hodiny povařte ve slané vodě. Rozdělejte na jednotlivé díly, svrchní, které jsou tuhé, nepoužijte. Na dno kastrolku dejte čtyři plátky másla a vyložte jej polovinou dílků fenyklu. Sušená rajčata nakrájejte na proužky, olivy vypeckujte a rozkrájejte každou na 3 – 4 kousky. Rajčaty a olivami posypte vrstvu fenyklu, posolte, opepřete a lehce posypte nastrouhaným parmazánem. Nakonec strouhněte trochu citronové kůry. Navrstvěte zbytek fenyklu, opět posolte a opepřete, ozdobte zbylými plátky másla a lístky fenyklu a nakonec opět posypte nastrouhaným parmazánem. Zakapejte trochou suchého bílého vína a pečte přikryté 30 minut při 180 stupních Celsia.

Příloha: bagetka

Doporučené víno: lehké, bílé, hodně vychlazené, nejraději veltlínské zelené

 

Dobrou chuť přeju!

Čtvrteční glosy 2. 9. 2010

Někdejší hokejový brankář Petr Bříza, který vede ODS do komunálních voleb ve čtvrtém pražském obvodu, bude mít ve svém odborném týmu bývalé reprezentační trenéry. Budou to například předseda Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Ivan Hašek, manažer HC Slavia Praha Vladimír Růžička nebo šéftrenér Českého svazu ledního hokeje Slavomír Lener.

Doporučuji doplnit billboardy s Kratochvílovou, Fibingerovou a Neumannovou…

 

To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil (ukázka současné češtiny z Facebooku):

„Se poseru. Sosnu si patch pro Visual Studio, a rázem mi vyprší trial. Odkaz vedoucí k prodloužení free licence vede do shopu. Googluju co s tím, a dostanu se na oligofrenní connect web, kde je osm ticketů, pod každým z nich poděkování za stížnost od VS produkťáka a že to budou řešit, ale fix půl roku nikde. Výsledek je, že nemůžu pracovat, a mám chuť zaškrtit někoho z Microsoftu, nebo ho aspoň nakopat do koulí“.

 

Quiche s kozím sýrem a liškami

Rozpis na quiche o průměru formy 28 cm:

 

Těsto:

100 g másla

200 g výběrové hladké mouky

1 žloutek

2 lžíce studené vody

½ lžičky soli

 

Náplň:

150 g tvarohového ovčího sýra

250 g lišek

1 bílek

½ dcl smetany

sůl, pepř, drcený tymián

 

Mouku vysypeme na vál, uprostřed uděláme důlek, do kterého pokrájíme máslo, přidáme žloutek, vodu a sůl a těsto (nejprve nožem, pak rukama) zpracujeme do vláčna. Necháme půl hodiny odležet. Těsto rozválíme, vyložíme jím formu a patřičně na krajích upravíme. Pak naklademe na těsto plátky ovčího sýra, posypeme  je liškami (vařenými 12 minut ve slané vodě, následně vychlazenými a odkapanými), nakonec pokropíme smetanou s rozšlehaným vejcem a dle chuti dosolíme, opepříme a posypeme  tymiánem.

Pečeme při 200 stupních Celsia 30 minut pod alobalem nebo pečicí folií, pak deset minut odkryté.

Quiche chutná teplý i studený, osobně dávám přednost studenému, neboť kupodivu více vynikne vůně a chuť kozího sýra…

Doporučené víno: lehké nebo středně těžké bílé, možné je i růžové. Osobně dávám přednost rýnskému ryzlinku v kvalitě Federspiel z Wachau.

 

Dobrou chuť!

 

 

Středeční glosy 1. 9. 2010

Tak dlouho se dělá bengál, až přijde nervově labilní soused se samopalem…ovšem výklady slovenské tragedie budou mnohem „ušlechtilejší“ a vítězně z nich rozhodně nevyjdou ti, kteří ráno chodí do práce a chovají se slušně…

 

Blbne se všude, na všech úrovních: stát neplatí v řádném termínu stavebním firmám za provedené stavby a tlačí je prý tak k výraznějším slevám, přičemž stavební firmy neuplatňují smluvní penále, čímž prý stavby zlevňují. (Napadá mně, že bychom všichni mohli přestat státu platit daně, a tlačit tak na jejich snížení a stát by nám neúčtoval penále, čímž by je vlastně snižoval…). A do Ústí nad Orlicí má přijet prezident Klaus a tak starosta nechal přemalovat na staré mozaice místního kulturního domu rudý prapor na modro. Ale není to prý symbol ODS, ta barva je „velmi, velmi bledě modrá“…uáááá!

 

Čtenář glos M. P. mi napsal:

Reaguji na Váš odmítavý postoj k vyšším pokutám pro bohaté - já s nimi naprosto souhlasím. Zároveň ovšem požaduji, aby také při volbách byly zohledněny majetkové poměry a každý měl počet hlasů dle svého daňového přiznání za poslední volební období. Když větší zodpovědnost, tak ve všem…

 

Čtenářka glos M. V. mi napsala:

Dnes jen krátce k nápadu ministra zdravotnictví k odstupňování poplatku v nemocnici: dvacet let se mi postupně zhoršují problémy se zády, k lékařům moc nechodím, naučila jsem se s tím žít. Až před nedávnem mne to skolilo, že jsem nedošlápla na nohu a opravdu jsem musela strávit 14 dnů na kapačkách na neurologickém oddělení. Na pokoji jsem byla já a dvě důchodkyně, nazvěme je Odložená a Nedomová. Za Odloženou přišla na návštěvu početná rodina, a druhý den jilékař sdělil, že by sice měla jít domů, ale protože rodina odjela do Chorvatska a nemá se o ni kdo starat, tak ji přesunou na LDN. Nedomová už tam jen tak polehávala, byla po operaci delší dobu, lékařskou péči již nepotřebovala žádnou,jen trochu pomoci s pohybem, ale domů nemůže jít, neboť se o ni nemá kdo starat - obden za ní přitom docházel obtloustlý nezaměstnaný syn žijící s ní ve stejné domácnosti. Jen já, vrcholový manažer, jsem z tama prchla ihned, jak to jen trochu bylo možné, protože v rámci "solidarity" s těmi na pokoji a jim podobnými, hradím sociální pojištění v mnohem větší výši, ale v době nemoci dostanu stejně jako oni.

 

Dopis z Lucernu

Když jsem kdysi dávno poprvé navštívil Lucern (tedy domorodě Luzern), zdál se mi podivuhodně maličký, kapesní, uspořádaný, starosvětský a pěkně zazobaný, k čemuž jistě přispělo i ubytování v jednom z 57 apartmánů klasického novorenezančního luxusního hotelu Palace na břehu Vierwaldstädtersee, naštěstí zcela prostého dnešních moderních designérských výbojů.

Ihned po ubytování jsem byl pozván na soukromou loď na projížďku po jezeře při západu slunce, s dokonale vychlazeným šampaňským a nějakým tím vhodným soustem a při putování hustým oparem nad hladinou jsem byl neustále ujišťován, jak nádherný budu mít z apartmánu výhled na masiv Pilatu zalitý sluncem. Dva dny bylo zataženo, opar se také nezvedal a žádný kopec nebyl vidět - upřímně řečeno, nebylo moc vidět ani cokoliv jiného, neboť viditelnost byla tak stometrová. I začal jsem pochybovat o tom, že nějaká hora na druhé straně jezera vůbec je, neřkuli krásná.

Pak jsem se dalšího dne ráno probudil, rozhrnul okenní závěsy…a zůstal jsem stát zcela uhranut: modrá obloha, zářící slunce a nádherná, majestátní hora na obzoru. A toto uhranutí Lucernem mi už zůstalo - dokonce jsem přesvědčen, že sám název Lucern nevznikl podle silného výskytu světlušek při ústí řeky Reuss do jezera, jak tvrdí stará pověst, ale podle Lucifera, který za upsání duše dovolil lidem usídlit se na tomto nádherném místě.

Navštívil jsem pak tu horu (nebo spíš masiv s několika vrcholy, z nichž nejvyšší Tomlishorn ční do výše 2119 metrů nad mořem) mnohokrát, přičemž doporučuji následující postup: lodí přes jezero, pak nejstrmější zubatou lanovkou na světě na vrchol (neuvěřitelný zážitek, včetně poklidně se pasoucích krav na jedné vysokohorské louce, které jsou dopravovány na místo a z místa helikoptérou), pak moderní lanovkou na laně do údolí na druhé straně a trolejbusem zpět do města.

Zrovna tak se ovšem můžete rozplývat nad nejstarším krytým dřevěným mostem na světě (Kapellbrücke), který byl sice v roce 1993 silně poškozen požárem, ale protože moudří Švýcaři při opravě v šedesátých letech přesně zdokumentovali každičký dřevěný díl, byl most záhy opět jako nový (pardon, starý). Anebo nad nejstarším barokním chrámem ve Švýcarsku (Jesuitenkirche) či nad více než třemi tisíci exponáty v místním Muzeu dopravy (nejzajímavější jsou, jak jinak, když jsme ve Švýcarsku, lanovky a elektrické lokomotivy) či nad více než sto metrů dlouhým a deset metrů vysokým panoramatickým obrazem z doby přechodu francouzského generála Bourbakiho v bojích s Prusy Švýcarskem…

Můj největší zážitek byl ovšem ze sbírky moderního umění rodiny Rosengart, a to nejen kvůli desítkám děl Paula Kleea a Pabla Picassa, ale hlavně kvůli tomu, že mne provázela půvabná paní Angela Rosengart s mandlovýma očima, dcera místního obchodníka s obrazy a zakladatele sbírky a nad svými portréty od Picassa (byl jí zřetelně okouzlen stejně jako já) mi krásně sametovým hlasem povídala své zážitky, osobní poznámky a postřehy.

A to jsem se vůbec nedostal ke známým hudebním festivalům, ať už vážné hudby nebo jazzu!

Pokud vás však unaví uzavřené prostory, rozhodně doporučuji jak procházku Starým městem, tak ještě raději procházku po městských hradbách.

A až večer zapadnete do anglického baru hotelu Palace na skleničku před večeří, můžete se rozmyslet, zda vyrazíte na večeři do půvabně kýčovitého hotelu Gütsch s nádherným výhledem z hotelové restaurace na nasvícený Lucern nebo do některé z restaurací ve Starém městě.

To už ponechám na vás, jen vám doporučuji rozhodně ochutnat bílé víno ze švýcarské národní odrůdy chasselas, tedy česky z chrupky, neboť jde o víno, které veškerou svoji sílu a rozmanitost čerpá z půdy, takže si k nějaké chutné jezerní rybě ve vynikající úpravě můžete vyzkoušet, zda se k ní hodí spíše to z Dézaley či Epesses nebo více z Fendant. A znáte nějaké příjemnější zakončení nádherného dne v Lucernu? Ach ano, málem bych zapomněl…

 

Váš

 

Miroslav Macek

Úterní glosy 31. 8. 2010

Zdaleka nejlepší text k nápadu ministra dopravy zavést vyšší pokuty pro bohaté jsem našel na www. vetvicka.blog.idnes.cz , vřele doporučuji k přečtení a hlavně zamyšlení!

 

Ovšem i ministr zdravotnictví Heger se nechal zlákat jakýmisi sociálními chimérami, takže navrhuje, aby za den v nemocnici platili děti, senioři a zdravotně postižení šedesát korun, ostatní pak stovku. Takže pokladní z Kauflandu za sto, dítě uhlobarona za šedesát, kulhavý starý majitel realit v Praze taktéž…proboha, hoši, nechcete už toho sociálního inženýrství nechat??!

 

Jestli někdo něco říká politicky nekorektně anebo provokativně, neznamená to pranic, že nemá pravdu. V Německu se teď čerstvě pohoršují nad ukázkami z nové knihy Thilo Sarrazina  „Německo se zlikviduje“, neboť v ní kupříkladu žádá, aby se zastavila muslimská imigrace do Německa a to slovy „nechci, aby země mých vnuků a pravnuků byla z větší části muslimská“. Kosovští Srbové by ovšem mohli vyprávět!

V červenci tohoto roku byl Sarrazin dokonce vyšetřován státním zastupitelstvím za výrok, že Německo kvůli přistěhovalectví v průměru hloupne. Co myslíte, kdyby se k nám přistěhovalo třeba pár desítek tisíc rumunských Romů nebo Somálců, v průměru by byli obyvatelé Česka chytřejší?

Rasistický nesmysl? Ach, jo!

 

Dnešní Lidovky jsou také korektní, překorektní. Do podtitulku článku o střelbě v Bratislavě napsaly: Nenápadný muž z jednoho bratislavského paneláku včera postřílel rodinu svých sousedů. Motiv není známý (Ta poslední tři slova tučným písmem).

To zřejmě, abychom si při další informaci, že šlo o romskou rodinu, hned nemysleli, že prostě dlouhodobě nevydržel jejich jiný životní styl…

 

Přítel O. V. mi napsal:

Docela se bavím tím, kterak státní úředníci hodlají vyjít do ulic kvůli údajnému snížení platů, které prý navrhuje ministr Drábek. Obávám se, že se jedná o jedno velké nedorozumění. Rozšíření tarifních pásem by mělo dát vedoucím pracovníkům možnost odměňovat lidi za práci (sic!) a nikoliv za vysedávání v kanceláři a oné práce předstírání. Čili ona ztráta jistoty se dotkne hlavně nefachčenků a darmožroutů, jimiž se státní správa podle mých zkušeností jen hemží, pokud tedy jejich vedoucí nepatří do téže skupiny. Vsadím se že řvoucí a pískající dav rozhořčených demonstrantů bude z podstatné části tvořen právě těmito typy.

    Nečasova "výhrůžka", že ve státní správě je nadbytečných nějakých 8% pracovníků, se setkává s podobným nesouhlasným řevem. Přitom je to docela jednoduché. Stačí provést funkční, personální a ekonomický audit příslušných úřadů s ohledem na jejich zákonem dané poslání a je to. Tak by pochopitelně a ve vlastním zájmu postupovala každá privátní firma. Troufnu si odhadnout, že  při poměrech, které ve státní správě vládnou, by byl nejspíše povolán špičkový krizový manažer. Na základě mých zkušeností s tímto segmentem lidské činnosti, leckdy za práci pouze vydávanou, si troufám odhadnout i to, že o práci by přišlo mnohem, mnohem víc úředníků, než si odboráři dokážou představit. Proto se jakýmkoliv auditům usilovně brání, však zpitomělý daňový poplatník to nějak utáhne…

  

Pondělní glosy 30. 8. 2010

Ministr dopravy Bárta prý našel bič na agresivní mladé řidiče: čím dražší auto, tím vyšší pokuta. Odborníci prý s tím souhlasí, ačkoliv je to pitomost: jen přibude papírování a ouředníků, neboť nastane dokazování a kontrolování ceny auta. Ojetý bavorák je totiž mnohdy levnější, než nová Škoda Roomster…a z okolí vím, že mladí autonadšenci v nových drahých autech vesměs nejezdí.

 

Dle Petra Nečase jedná Francie arogantně, když na jednání o Romech v Evropě zve pouze velmoci. Domnívám se spíše, že tak nejedná Francie, ale prezident Sarkosy. Do normálního jednání mu holt chybí deset centimetrů…

 

Z oboustranně podivuhodného a podivného rozhovoru LN (Daniel Kaiser) s místopředsedou Dětí Země Miroslavem Patrikem:

LN: Už někdy někdo viděl, že by třeba pod D 47 prošla vysoká?

MP: Na D 47 se to stavělo kvůli velkým zvířatům jako los, rys, medvěd. A i kdyby tam ten los prošel jednou za deset let, je tam lepší ten ekodukt postavit. Dálnice je na sto let.

LN: Už tím losím koridorem pod D 47 nějaký los prošel?

MP: Tak teď to tam je dva roky. Ale nejde o to, jestli tam teď neprocházejí, jde o to, aby ta zvířata měla pocit, že tu můžou žít.

 

Moc se mi líbí citát Dragana Velikiče: Co je střední Evropa jiného, než společný hřbitov, architektonický park, bleší trh, telefonní seznam s promíchanými jmény a jídelní lístek?

Petra pózující...

Výhled z okna a Rainer Maria Rilke

Podzimní den

 

 

Je, Pane, čas: dals létu příliš hřát!

Teď na slunečních hodinách stín zanech

a venku v lánech nech jen vítr vát.

 

 

Všem pozdním plodům oblou plnost vnuť,        

dva dny jim dopřej plné jižních krás,

ať dozrají – pak ty budeš mít čas

dát do těžkých vín jejich sladkou chuť.

         

                                                                         

Kdo nemá dům, už nemůže jej mít,

kdo zůstal sám, už nenajde si paní,

bdít bude, číst, psát smutně dlouhá psaní,

sem tam se toulat, nenajde už klid,

jak suché listí, hnané bez ustání.

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články