Články

Páteční glosy 23. 7. 2010

 

Hurá! Také Paroubek se vrátil do medií! Už mi ta jeho puchejřovitá nabubřelost chyběla. Ovšem v předvčerejší MFDnes začal ve velkém stylu:

 „Chtěl bych se vedle funkce poslance uplatnit také v akademické sféře.“

„Co byste chtěl přednášet?“

„Určitě ekonomiku, politologii, zahraniční politiku, dějiny národního hospodářství. To jsou věci, které mne zajímají.“

 

Všude je vidět, že začala okurková sezóna: Lidovky měly na titulní straně srdceryvný příběh matky, které odebral soud novorozence a nyní Ústavní soud rozhodl, že tento soud chyboval. Emoce z článku jen kapou, zato informací je v něm jako šafránu…Ovšem zcela mě dostala věta Zuzany Baudyšové z nadace Naše dítě, která s matkou a její dcerou strávila „celý den“: „Chvíli jsem si malou chovala a ta se hned dívala po své mamince a chtěla k ní. Ta se o ni dokáže postarat.“

 

Přesáhne-li teplota 25 stupňů Celsia, vyjedou do pražských ulic kropicí vozy. Což stojí na den více než 200. 000.- korun, neboť se kropí pitnou vodou!

 

Horko se podepisuje všude: v návrhu nového občanského zákoníku je paragraf, který připouští odškodné za „újmu na ztrátě radosti z dovolené“…zato nedodržení bezpečné vzdálenosti na přeplněných silnicích prý nemohou policisté trestat, v zákoně prý není dáno, co je to bezpečný odstup…

Frikadely s paprikou a ovčím sýrem

Rozpis pro 4 osoby

 

250 g vepřové krkovičky

250 g předního hovězího

1 menší cibule

1 masitá červená paprika

2 toasty

50 g tvarohového ovčího sýra

2 vrchovaté lžičky mleté sladké papriky, nejraději kaloczajské

sůl, pepř

máslo na smažení

hrstka nasekané petrželové natě

 

Maso nahrubo umeleme, osolíme, opepříme, přidáme mletou papriku a na drobné kostičky nakrájené toasty, které jsme předem skropili vodou. Vše promícháme.

Cibuli najemno posekáme a na másle zesklovatíme.

Papriku dáme do vyhřáté trouby a krátce ji opečeme, až na ní vyskáčí „puchýře“. Následně ji zabalíme do sáčku či alobalu a necháme „vypotit“. Pak jde lehce sloupnout. Rozčtvrtíme, vybereme semeníky a pokrájíme ji na tenké proužky.

Maso rozdělíme na osm dílů, z každého vytvoříme mokrýma rukama placičku, doprostřed dáme kousek sýra, cibulku a papriku a vše „zabalíme“ do bochánku.

Pečeme na troše másla do růžova. Na závěr přidáme nasekanou petrželovou nať a získáme tak šťávu na polití bramborové kaše, která je nejlepší přílohou.

Doporučené víno: těžší bílé, růžové, velmi lehké červené. Naposledy jsme k nim měli rýnský ryzlink, smaragd 2008 od Gritschů ze Spitz ve Wachau, a bylo to skvělé!

Petra zutá

Středeční glosy 21. 7. 2010

Premiér Nečas považuje za součást elementární politiké kultury, že odcházející vládní činitelé zůstanou ve státní správě (jde momentálně hlavně o šéfa Úřadu vlády Jana Nováka, kterému se hledá nové koryto). Prý znají význačná státní tajemství a nelze je tedy pustit do soukroma…

Osobně to nepokládám za elementární součást čehokoliv, ale pěknou pitomost.

 

Včerejší Lidovky otiskly nekrolog Marian Šlingové – Faganové, bývalé manželky krajského tajemníka KSČ v Brně, popraveného svými soudruhy v roce 1952. O věcech minulých mluví se v něm ušlechtile: „ve 30. letech studovala v Oxfordu, kde se přidala k tehdy módnímu komunistickému hnutí“,“po válce se vrátili do Československa, kde se Šling stal krajským tajemníkem KSČ v Brně“, „po zinscenovaném procesu popraven spolu s dalšími komunistickými prominenty, kteří byli „odhaleni“ jako „zrádci“…“ .

Ani slovo o tom, že Šling byl nebetyčnou bolševickou sviní, spoluzodpovědnou za teror konce let čtyřicátých, který byl sice popraven nezákonně, ale provaz si rozhodně zasloužil.

 

Exministr zdravotnictví Julínek chce radit současnému ministru Hegerovi a už mu poslal několik rad. Hlavně prý nemá začínat s poplatky, ale pustit se do dalších kroků Julínkovovy reformy. Jen to ne, pane ministře!

 

Čtenář glos J. M. mi napsal:

V průběhu 15 let odejde z české ekonomiky 866 miliard Kč za výkup elektřiny z fotovoltaických elektráren. Kam odejde? No, velká část do zahraničí. Například významnou část fotovoltaických elektráren v ČR vlastní německé penzijní fondy. Takže český důchodce bude ještě formou ,,fotovoltaické daně" přispívat německému penzistovi.

Moje poznámka: Je to opravdu tak? Nevíte o tom někdo něco bližšího?

Oeufs a la tripe

Rozpis pro dvě osoby

 

3 natvrdo uvařená vejce nakrájená na plátky

½ jemně nasekané cibule zesklovatělé na másle

bešamelová omáčka

smetana

 

Bešamelová omáčka:

Světlou jíšku zalijte ¼ litrem vroucího mléka a za stálého míchání uvedďte do varu. Odstavte, osolte, přidejte nahrubo tlučený pepř, špetku nastrouhaného muškátového ořechu, půlku cibule s vpíchnutým hřebíčkem, snítku petrželové nati, bobkový list a větvičku tymiánu. Mírně povařte 15 – 20 minut. Proceďte sítem.

Hustotu omáčky určuje množství jíšky.

Do hotové omáčky přidejte trochu smetany a vmíchejte cibulku.

 

Doporučená příloha: bagetka

Doporučené víno: sauvignon, rýnský rýzlink, burgundské bílé…

Úterní glosy 20. 7. 2010

Svět se holt změnil: dříve, chtěli-li lidé cvičit, dali se dohromady a postavili si sokolovnu, A to většinou tak, aby na sebe vydělávala. Chtěli-li hrát tenis, založili si klub a vybudovali vlastním nákladem kurty a zázemí. Dnes natahují ruku po státu a tvrdí, že na musí ze svých daní doplácet i ti, kteří mají se svými penězi jiné úmysly, než za ně sportovat.

 

Mám tip pro Radka Johna: nacionalistická strana Vladimira Žirinovského chce tetovat úplatkáře obdobně, jak se ve středověku vypalovala různá znamení…

 

Regulace bank po americku připomíná mi český Kocourkov: zákon zvaný Dodd – Franck Act má 2300 stran a to přitom jen vytváří další ohromný prostor byrokratům z Komise pro cenné papíry, Úřadu pro ochranu zákazníků nebo Výboru pro finanční stabilitu. Ti totiž mají volné ruce k sepsání 243 nových federálních pravidel.

A teď si položte zásadní otázku: jak může dobře fungovat něco natolik prošpikovaného pravidly vytvořenými od zeleného stolu?

Krajina mého srdce - nejsevernější výběžek Hornomoravského úvalu

Za vhodného počasí je vidět opravdu hodně do daleka.

Ale ještě lépe uděláte, když si zajedete do vesničky Ruda a půjdete křížovou cestou kol jednotlivých zastavení (postupně renovované barokní sochy vrcholné umělecké hodnoty) až na Křížový kopec: výhled dolů patří mezi mé nejkrásnější scenerie vůbec…

Pondělní glosy 19. 7. 2010

Neslavný bývalý šéf Poslanecké sněmovny, exposlanec ČSSD Miloslav Vlček, se vrací do sněmovny: bude poradcem poslaneckého klubu své strany. Vynikající to zpráva pro vládní koalici…

 

Nad zdravým rozumem opět zvítězí aktivistické byrokratické řešení (zdá se, že v posledních letech je tomu tak vždy): nový ministr školství Josef Dobeš chce zavést smlouvu mezi školou a rodiči o „chování dětí při výuce“, která by také popisovala možné tresty žákům.

Můj vynikající třídní učitel na základní škole, legionář Titzl, žádnou smlouvu nepotřeboval, na pořádek ve třídě mu stačila ruka a rákoska. A naučil nás toho do života mnoho a mnoho…A pokud si potrestaný žák náhodou doma stěžoval, většinou dostal ještě pár facek navíc od rodičů…

 

Nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek má cílový plán: jediná sociální dávka vyplácená z jediného místa. Co takhle poctivě se vrátit ke koncepci „negativní daně“, pane ministře?  

 

Petra předbouřkově zmalátnělá

Dopis z Jochingu

Přesto jsem přesvědčen, že existuje spousta důvodů, abyste se sem vypravili.

Tak za prvé: je to téměř za humny a nemusíte se trmácet po přeplněných letištích a rozčilovat se nad příšernými bezpečnostními procedurami a čím dál tím klesajícím pohodlím.

A za druhé: Joching leží v rakouském Wachau, pěkně na Dunaji, což je zvláště pro vinaře, ale stejně tak pro milovníky přírodních krás, už samo o sobě více než dostatečným důvodem k návštěvě.

Za třetí: roku 1308 zde byl postaven viničný statek, staletí pak patřící klášteru v St. Pölten, který slavný barokní stavitel Jakob Prandtauer (jeho nejslavnějším dílem je impozantní klášter v nedalekém Melku, rakouská to chlouba, ale kupříkladu také klášter svatého Floriana v Linci) přestavěl roku 1696 na dvoupatrový barokní skvost s arkádami a vnitřní kaplí svaté Magdaleny.

Za další: k tomuto statku přináleží dvanáct hektarů vinic, a to velmi kvalitních a proto proslavených, kupříkladu Vorderseiber, Klaus, Achleiten, na nichž se zvláště daří rýnskému ryzlinku a veltlínskému zelenému.

Ještě za další: od roku 1960 o tento Prandtauerhof  láskyplně pečuje rodina Holzapfelova, která zde ve dvoře vytvořila vynikající posezení s nabídkou vybraných krmí a vlastních vín.

Upřesňuji: co byste řekli místním specialitám, kupříkladu telecímu řízku na másle, domácí uzené šunce, sulci s jablečným křenem, grilovaným místním rybám či čerstvě připraveným meruňkovým moučníkům? A k tomu si poručili třeba vychlazené veltlínské Smaragd  mimořádného ročníku 2006 (místní tvrdí, že jde o ročník století!) z vinice Achleiten?

Ještě za další: u dvora je též pálenice, jedna z nejlepších v Rakousku, která zpracovává na ušlechtilé destiláty ty nejvyzrálejší meruňky, hrušky, višně, kdoule či černý rybíz.

A dál: v arkádovém prvním patře jsou zařízeny čtyři apartmány, takže po opulentním jídle a pár skleničkách vína navíc nemusíte chodit nikam daleko, ale můžete se v klidu prospat a nechat si zdát o pořádné domácké snídani.

A ještě dále: kdybyste náhodou zapochybovali, že ve Wachau se nedá vypěstovat a vyškolit i výborné červené víno, pak má pro Vás pan Holzapfel připraven Zweigelt z řady tzv. Hippolyt Weine, spočívajících minimálně jeden rok v sudu.

A nevím už kolikátý další důvod: kdybyste chtěli ochutnat i další skvělá vína a vynikající domácí stravu, jak v Jochingu, tak ve Weissenkirchenu, ale i v dalších okolních vesnicích, je spousta a spousta skvělých vinařů. Jeden z nich, sídlící přímo v Jochingu, byl slavný Josef Jamek (však je tu po něm pojmenována i ulice), doyen místních vinařů, který se hodně zasloužil o věhlas vín z Wachau, neboť vždy kladl důraz na poctivou práci na vinici i ve sklepě, na kvalitu a hlavně, odmítal mošty přislazovat. A co víc, strhl svým příkladem ostatní!  A rodinný podnik se nadále činí!

A přidám ještě jeden důvod: procházky podél Dunaje či po vinicích, výlety do blízkých klášterů Melk, Göttweig či Dürnstein, výlety lodí nebo vláčkem po proudu nebo proti proudu Dunaje, návštěva místních kulturních akcí, neboť nejen chlebem (vínem) živ jest člověk.

A opravdu už poslední důvod: nemám obavy, že si z bohatého vějíře veselého vinařského kraje nenajdete nějaký velice vážný důvod k brzkému návratu do Jochingu sami.

 

Krásné dny Vám zde přeje

 

                                                         Váš

 

                                                         Miroslav Macek

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články