Články

Středeční glosy 1. 12. 2010

Od včerejška je také čeština obohacena o nové výstižné slovo: havlolůza…

 

Čtenář glos P. V. mi k tomuto tématu napsal:

Chvíli jsem se díval na dnešní zasedání pražské radnice. Pan docent Svoboda klidně přihlížel  jednání tzv. aktivistů. Vůbec ho to nevzrušovalo. A tak mě napadlo, jestli to není tím, že jako gynekolog je celý život zvyklý dívat se nevzrušeně na p…

 

Čtenář glos J. B. k témuž:

Možná by to těm demonstrujícím mohl vysvětlit demokrat tatíček Havel. Ten má se zastupitelskou demokracií přeci mnoho zkušeností - ona mu nikdy moc neseděla, pokud by totiž bylo podle něho, vládly by nám všechny možné i nemožné osobnosti, a to s jedním společným jmenovatelem: nikdy by nevzešly ze svobodných voleb.

Pavel Rusý z Věcí veřejných zareagoval na moji včerejší glosu k jeho návrhu důchodové reformy a mj. napsal:

„Podpora se týká výhradně pracujících rodičů a je limitována jejich odvody do Generačního fondu. Takže pokud někdo nepracuje a tedy nepřispívá do Generačního fondu, nedostane z fondu ani korunu, i kdyby měl dětí deset. Naopak, současně nastavené porodné jde na ruku právě nepracujícím rodičům, takže současná úprava podporuje Vámi kritizované skupiny.“

Což je ještě zajímavější: takže další ouřad…a už vidím budovu, funkce obsazené  kamarády a kamarády kamarádů, s úředníky, mobily a auty… a s obvyklými výsledky po všech devalvacích, inflacích ba i měnových reformách v průběhu desetiletí…

Nemluvě o detailech, v nichž je ukryt bůh i ďábel: bude-li mít někdo deset dětí a bude pracovat, bude důchodově zvýhodněn, přestane-li ovšem pracovat, bude znevýhodněn(?), budou-li jeho děti pracovat, bude zvýhodněn, nebudou-li pracovat, bude peníze vracet(?)

Pane Rusý, prosím o další, vysvětlující text. Rád jej uveřejním. A hlavně prosím o tabulku nákladů a výnosů Vašeho návrhu…

 

Další ukázka toho, co vznikne, když chce stát ochránit spotřebitele před jejich vlastní blbostí:

EU požaduje, aby měl každý zákazník možnost odstoupit do 14 dnů od smlouvy, od Nového roku to tedy bude i naše zákonná praxe. Leasingové společnosti se právem obávají, že se stanou čtrnáctidenními gratis půjčovnami automobilů. Mají ovšem možnost obcházet to tak, jako to dělají leasingovky ve Francii: zákazník dostane úvěr i zboží až po uplynutí čtrnáctidenní lhůty na rozmyšlení…

Což ovšem mohi klidně týdny a týdny rozmýšlet před návštěvou leasingové společnosti…chvílemi začínám nabývat dojmu, že úkolem EU a členských států je průběžná výchova nesvéprávných blbců…voličsky dozajista znamenitého elektorátu.

Restaurant Bellevue a lanýže

Restaurant je to starosvětský: klasický prostor s vysokými  stropy, přívětivé osvětlení, nažehlené a naškrobené prostírání, lesknoucí se sklenice, výhled je opravdu belle, a to jak na nasvětlené nábřeží, tak na panorama Hradčan a obsluha má všechna tři D: je důstojná, decentní a dokonalá.

Rozhodně doporučuji dát si nejprve sklenku sektu Ca´del Bosco, neboť v tomto „domě u lesa“ v oblasti Franciacorta, podložím a podnebím podobné Champagni, umějí klasickou metodou vyrobit přívětivá šumivá vína. Navíc jejich vůně krásně doplňuje vůni lanýžů, kterou je provoněný celý restaurant. A co pro vás šéfkuchař Petr Bureš se svým týmem připravil?

Na počátek dostanete křepelčí vajíčko ve smetaně s lanýžovým kaviárem a k tomu sklenku sauvignonu 2009 z Langhe, mladého, jiskřivého, příjemně doplňujícího pokrm, který vám naldí patro do příjemného očekávání věcí příštích.

Následovat bude carne cruda di Alba s panenským olejem a černými lanýži, tedy „tataráček“ z vysoce kvalitního hovězího, jehož chuť se také skvěle snoubí s lanýži. Již zmíněný sauvignon vše skvěle doplňuje.

Další chod: peimontské bílé rizoto s parmezánem a strouhanými bílými lanýži. Vynikající. Víno k němu servírované, Chardonnay 2006, zrající dvacet měsíců v dubových sudech a pak ještě osm měsíců odpočívající v sudech velkých, bych si asi sám nevybral, přišlo by mi příliš barikové a příliš voňavé. Kupodivu spolu s krmí se najednou proměnilo v dokonale vyváženou kompozici alkoholu, zbytkového cukru a kyselinky a jeho „máslová“ vůně a chuť se skvěle snoubily se smetanou v rizotu.

Po nezbytném kratším oddechu následuje další přívětivý kulinářský zážitek: hříbkové ravioli s máslovou omáčkou se šalvějí a s černými lanýži. Ravioli čerstvé, neoschlé…ale netřeba hledat slov: prostě jak mají být. K nim se pak objeví ve sklenici Monte Colombo 2006, což je barbera d´Asti.

A po delší chvíli přichází vyvrcholení večeře, tournedos Rossini, tedy s kachními játry, bramborovou kaší, lanýžovou omáčkou a strouhanými bílými lanýži. Myslím, že i sám Rossini by byl spokojen, zvláště, když by ocenil skvělou kvalitu masa, jater i omáčky a vychutnal si vícero doušků barbaresca Gaiun Martinenga ročníku 2000.

Pak už jen stačí vychutnávat si poslední doušky vína a těšit se na antiklimax dezertu. Bohužel, čokoládová pěna s mandarinkovým coulis byla jediným drobným zklamáním, a to vzhledem k příliš málo nakyslému coulis, v jehož sladkosti se značně ztrácela mandarinková chuť i vůně…

Ovšem sklenka Ca´ del Bosco na závěr dává zapomenout na tuto pihu na kráse  a návrat domů se pak nese ve znamení plejády velice přívětivých zážitků.

Neváhejte a pospěšte si! Letošní lanýže, na rozdíl od diamantů, nejsou věčné…

 

p.s.

 Jsem si vědom toho, že přívětivost večera byla nemálo potencována půvabem dívky mého srdce, jinak bych lehce nesouhlasil s výběrem reprodukovaného jazzu a velmi  ostře a nechvalně se  zmínil o skupince Rusů u jednoho ze stolů, kteří se sice nechovali nijak hlučně, ale záhy si pánové sundali saka a rozvalili se na židlích. Ale nelze to brát národnostně, záhy totéž udělal i mladší Čech, sedící s přítelkyní u vedlejšího stolu!

 Kde jsou ty časy, kdy Guth – Jarkovský správně tvrdil, že sundá-li si muž ve společnosti sako, může si už rovnou sundat kalhoty.  A kdeže jsou časy následující historky o sommeliérovi  Georgesi Leprém z restaurace L´Espadon v pařížském Ritzu, který, když jednou s hrůzou zpozoroval, jak jeden ze zámořských hostů vstává od stolu a chystá se sundat si sako, dvěma plavnými kroky přiskočil ke stolu (bylo to poprvé a naposledy, co jej spolupracovníci viděli při pohybu jiném než při důstojné chůzi), pomohl hostu znovu do saka a mírně, avšak rozhodně pronesl: "Tady ne, pane!"

Pragmatik ve mně ale též ví, že dnes si něco takového žádná restaurace ani k barbarským hostům nemůže z ekonomických důvodů dovolit…Bohužel!

 

:      

Úterní glosy 30. 11. 2010

Proboha, proč je tolik humbuku kolem úniku americké diplomatické pošty? Copak se tam objevuje něco, co průměrně myslící čtenář a posluchač nevěděl a neví?

 

 Představa Číňanů, stavějících levně naše dálnice, rozrušila české stavební firmy natolik, že začaly hlasitě poukazovat na nekvalitu čínské práce. Lidové noviny se tedy vydaly podívat se na kvalitu čínských dálnic a vybraly si frekventovaný úsek v 15 milionové aglomeraci  Shenzen. Výsledek? Dálnice plná kamionů a aut s hladkým povrchem, bez vln, výmolů a vyjetých kolejí. Stavba nových silnic probíhá pak sedm dnů v týdnu ve dvou dvanáctihodinových směnách.

Takže problém bych viděl spíše v českých dělnících, které by u nás Číňané zaměstnávali, neboť zlato českých rukou většinou už dávno přešlo do odborářských úst…

 

Omlouvám se všem čtenářům glos, které jsem včera mylně informoval: rozhovor Daniela Kaisera s Thilem Sarrazinem vyšel samozřejmě v sobotních Lidovkách a ne MFDnes. (Ponaučení pro příště: dvakrát měř, jednou řež).

Pondělní glosy 29. 10. 2010

Po ministrovi vnitra Radku Johnovi prý půjdou novináři, najatí „kmotry“, kteří se bojí  jeho chystaných razantních protikorupčních opatřeních. No, nevím, nevím, ale zdá se mi, že mnohem klidnější by naopak mohli být, kdyby John se svými dosavadními výkony zůstal  na vnitru co nejdéle…

 

Někdo prý rozbíjí elektrovoltaické panely…jako, kdyby ty za něco mohly! Politicky zničit by se přece měli všichni ti odkývávači všelijakých dotací! Tam je příčina, panely jsou jen následkem!

 

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo úhradovou vyhlášku na rok 2011. Nemocnicím se má snížit paušální úhrada o 2%. „Už v polovině roku začnou nemocnicím docházet peníze…“ říká na to Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.

Ať počítám jak počítám, jaksi mi to nevychází…

Zajímavá jsou ovšem jiná čísla: Počet nemocničních lůžek léčebné péče na 1000 obyvatel  je u nás více než pět ( 5,2), zatímco ve Švýcarsku 3,3 nebo v Dánsku 3,0. Co myslíte, je proto ve Švýcarsku nebo v Dánsku o tolik horší nemocniční péče? A kolik nemocnic či oddělení by se mohlo při obdobném počtu lůžek na 1000 obyvatel u nás zavřít?

A to počet lůžek u nás mezi léty 1990 a 2009 klesl o čtvrtinu, zvláště zásluhou kratší doby pobytu na lůžku…nemocničních lékařů kupodivu za tu dobu mírně přibylo…

 

Zcela skvělý článek Pavla Janouška „Státní maturity nejsou lék, nýbrž symptom choroby“ vyšel v sobotní příloze Víkend MFDnes.

Rozhodně si jej přečtěte!

 

A další vynikající rozhovor vedl Daniel Kaiser s Thilem Sarrazinem taktéž v sobotní MFDnes. Určitě si jeho názory přečtěte a hlavně, zamyslete se nad nimi.

 

Čtenář glos Z. Š. na téma IZIP:

Jsem jedním z prvních účastníků IZIPu, kam jsem dobrovolně vstoupil v domnění, že se naplní jejich slib, že dám-li písemný souhlas, pak se každý lékař první pomoci a každé zdravotnické zařízení dozví krevní skupinu, alergie, anamnézu, současné diagnózy a léky. Postačí, když u mně najdou OP nebo průkazku pojišťovny.

 Teď, skoro po 2 letech, jsem zjistil, že ze čtyř lékařů, které navštěvuji (praktická, ORL, oční, zubní) tam an ijeden z nich nezapsal Dg., ani léky, ani…, prostě NIC ; ze tří pravidelně navštěvovaných lékáren ani jeden zápis o vydaném léku (zato  zápis z lékárny, kam jsem 1x zašel jen proto, protože v mé favorizované dělali inventuru po vloupání). Dokonce ani z FN, kam mne před rokem poslala praktická, protože se jí nelíbila jedna z mých bradavic, zapsali jen "Odd. 7/b Vyšetření 475 Kč". O mně by se tedy z IZIPU dověděli akorát část nacionálií (aleaž pro jejich zadání z OP nebo z Legitimace pojištěnce VZP - to je asi redundantní, ne ?).
Tak jsem si dovolil se zeptat, zavolal na Helpdesk IZIPu do Českých Budějovic a žádal o spojení s manažerem pro styk s veřejností. Ochotná slečna omluvila toho manažera, že je právě na důležitém jednání (bodejť by ne - bylo to v pátek v poledne), dovolila se, zda si může můj dotaz nahrát, aby mu jej mohla přehrát k vyřízení, a že dostanu odpověď mailem. Zeptal jsem se zdvořile, jak mohli tenhle drahý projekt vůbec spustit, když neměli páky na lékaře, aby do něj zapisovali aspoň ty nejdůležitější údaje ; proč v něm pokračují dál, když ty páky dosud nemají a kolik to asi tak stojí ročně přepočteno na jednoho pojištěnce VZP.
Samozřejmě na jejich odpověď čekám marně…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Nicolasem de Condorcet

Knihy, jimiž duše potěšena,

kdyby si vás chtěli vypůjčit,

opovažte se mne opustit!

Každá přec jste jako krásná žena,

která cudně může býti zřena,

půjčena však nikdy nesmí být!

Divoký králík na žampionech

Rozpis pro dvě osoby:

 

1 králičí hřbet

5 dkg slaniny

slanina na prošpikování

1/16 másla

1 menší cibule

1 malá karotka

125 g žampionů

bobkový list, 3 hřebíčky, cca 5 kuliček černého pepře a 5 kuliček nového koření

sůl

¼ l kysané smetany

 

Hřbet prošpikujeme a zprudka opečeme ze všech stran na másle. Přidáme nasekanou cibuli, na kostičky nakrájenou karotku, žampiony nakrájené na čtvrtky, veškeré koření, osolíme a lehce osmahneme. Pak podlijeme pečeni cca 1dcl fondu z divočiny ( v horším případě fondu  telecího, v nejhorším vodou) a za stálého podlévání kysanou smetanou pečeme asi 1 hodinu při 200 stupních Celsia.

Po upečení vykostíme, maso vrátíme do omáčky a lehce prohřejeme.

 

Doporučná příloha: smetanová rýže se šafránem (recept viz „Žampiony plněné smetanovou rýží se šafránem).

Doporučené víno:  těžší bílé, my si pochutnali na rieslingu Alte Reben 2009 od Stierschneiderů z Weissenkirchen ve Wachau…

Petra večeří uspokojená

Čtvrteční glosy 25. 11. 2010

Další důvod, proč zrušit senát: nový předseda senátu Štech chce ze senátu vytvořit orgán, který bude pracovat na bázi kolegiálni a nikoliv stranicky konfrontačně, pět místopředsedů je ovšem nezbytné zachovat z důvodů stranické parity…

 

Experti se rozčílili na německou kancléřku Merkelovou, která prohlásila, že euro je v mimořádně vážných problémech. Euro podle nich žádné problémy nemá. Zřejmě jsou to ti samí experti, co nám léta tvrdili, že žádná krize nehrozí…

Pořádné problémy ovšem euru nastanou, až se konečně naštvou němečtí voliči a odmítnou se na tomto euroexperimentu podílet…

 

Čtenář glos J. V. mi napsal:

Není ostudou pana Sedláčka, že je tak naivní či hloupý. Ostudou jsou veřejnoprávní média, že dávají těmto lidem takový prostor, následkem čehož se stávají „populární“ a populární lidé mají prostor v jakýchkoli komisích etc. Shodou okolností v sobotu 20.11. byl na VŠE Den absolventů a poslouchat např. pana Ševčíka (děkana Národohospodářské fakulty) je radost, ale když jsem s ním mluvil o možnostech publicity jeho názorů se je trpce zasmál. Pak se nedivme výsledkům voleb, či permanentnímu vyhrožování stávkami.

 

Čtenář glos J. K. navrhů, navzdory široce dlouze  řečnícím ekonomům, svoje stručné vysvělení:

Ekonomická krize nastává, když se konečně musí splatit nasekané dluhy.

 

Středeční glosy 24. 11. 2010

Po lékařích jsou to zemědělci, kteří žádají po vládě  (tedy po nás, daňových poplatnících) další peníze, a to nejméně 2,4 miliardy korun na dorovnání evropských dotací. Jak tak poslouchám všechny ty žadatele o další hrábnutí do našich kapes, napadá mne, jestli bychom neměli odevzdávat všechny svoje příjmy státu a moudří úředníci by je spravedlivě přerozdělovali systémem „každému podle jeho potřeb“. A konečně tu budeme mít kýžený komunismus, ke kterému se přerozdělováním tak utěšeně blížíme.

 

Při včerejším přetržitém poslechu ekonoma Tomáše Sedláčka na Radiožurnálu jsem pochopil, proč je populární: i na složité problémy zná jednoduché odpovědi. Bohužel vesměs špatné, ale koho tohle dnes zajímá, že?

Jeden příklad za všechny: Víte, proč v Evropě vznikaly války? No, přece proto, že Němci neměli rádi Angličany, ti zase Francouze, atd. Svatá prostoto!

Žampiony plněné smetanovou rýží se šafránem

Rozpis pro 2 osoby:

 

12 větších žampionů

4 plátky anglické slaniny

2 lžíce másla

sůl, šafrán

 100 g rýže

0,5 dcl vody

1,5 dcl smetany

 

Žampionům odstraníme nožky, naplníme je šafránovou rýží a pomalu pečeme asi čtvrt hodiny v kastrolku, ve kterém jsme předem lehce osmahli na másle proužky anglické slaniny.

 

Šafránová rýže:

Rýži s trochou másla za stálého míchání  prohřejeme. Pak přidáme vodu  a rýži nadále mícháme, až voda vsákne. Přidáme smetanu se špetkou šafránu, osolíme a při občasném promíchání pomalu vaříme tak dlouho, až  se veškerá tekutina vsákne. Rýži pak necháme pod poklicí pomalu vychladnout.

Předkrm je skvělý jak teplý, tak studený.

Doporučené víno: lehčí suché bílé, nám nesmírně chutnala kombinace s alsaským sylvánským…

Dobrou chuť! 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články