Články

Páteční glosy 5. 11. 2010

Spor Kalousek - Rath, zda byl Kalousek ve sněmovně opilý, jak tvrdil Rath, také skončil jak začal, tedy jako taškařice: dlouze o něm jednal mandátní a imunitní výbor a bude zahájeno disciplinární řízení, včetně dokazování střízlivosti či popíjení. Dokonce se za naše peníze mají pro sněmovnu nakoupit testry na alkohol.

Přitom stačilo dát Rathovi záhlavec…

 

Ze zajímavého článku o solárním boomu ekonoma Tomáše Munziho v dnešních Lidovkách: Skutečné jádro problému leží v celkových odhadovných investicích do solárního boomu – tedy cca 150 miliard. Tyto ohromné prostředky, většinově profinancované bankami, nespadly z nebe. Byly využity na úkor něčeho jiného, z logiky věci mnohonásobně ekonomicky a technologicky efektivnějšího.

 

Karel Kříž ve včerejších Lidovkách:

Je jasné, že i oněch 135 miliard schodku, který navrhuje vláda na rok 2011, je celkem katastrofální číslo. V tomto kontextu je hrozné, že ministerstvo financí vysokou spotřební daní u benzinu a nafty nutí občany a zejména firmy, aby pohonné hmoty nakupovali v zahraničí a platili spotřební daně a DPH cizím vládám. Jde o miliardy korun, které takto státní rozpočet zbyxtečně ztrácí na příjmové straně. To je zcela mimo logiku.

 

Včerejší text pana J. K. nebyl jeho vlastní, ale přeposlaný text novináře Marka Stoniše. Pane J. K. !

Čtvrteční glosy 4. 11. 2010

Chcete - li si učinit skutečný obrázek o tom, jakou práci odvedla za nekřesťanské peníze společnost CERMAT na přípravě státních maturit, přečtěte si v dnešních Lidovkách pohled z praxe, pohled středoškolského učitele Petra Střešňáka.

 

Pumpování peněz do americké ekonomiky se prý míjí účinkem. Ale to mnozí z nás přece věděli a říkali už předem! A teď chystají američtí socialisté další šílenost: odkup státních dluhopisů za stamiliardy FEDem! A ve finále to odskáčeme všichni!

 

Čtenář glos J. M. mi napsal:

MFDnes: Komunista Alexandr Černý si v červenci koupil za 11 tisíc z poslaneckých náhrad odbornou literaturu a "už si ani nepamatuje jakou"… 

 

Čtenář glos J. K. mi napsal:

„Populistické hnutí Tea Party,“ charakterizoval redaktor České teklevize v ranním zpravodajství konzervativní protiobamovské hnutí. Ve zpravodajství snad chyběl ještě přídomek „takzvaná Tea Party“. Aby bylo úplně jasno.

Připomeňme si tedy, co příznivci tohoto uskupení, jež vzniklo před rokem jako reakce na socialistický způsob řešení krize (a reformy zdravotnictví), jaký naordinoval Američanům Obamův tým, zhruba hlásají. Mimo jiné:

- Malý a efektivní stát, který se lidem neplete do života více, než je nutné.

- Stát, který nezakládá bizarní federální programy a nepřerozděluje jejich prostřednictvím peníze, které vytahá předtím lidem z kapes. (Případně je natiskne.)

- Stát, který má jednoduchou daňovou soustavu a daně nezvyšuje.mac

- Stát, který hospodaří vyrovnaně a nezatěžuje svými dluhy budoucí generace.

- Stát, který vymáhá dodržování práva a ústavy po všech svých občanech bez výjimky.

A teď si srovnejte tento populismus s tím naším velkolepým českým…

Středeční glosy 3. 11. 2010

Konečně je tady příležitost dokonale zmapovat účinek jednoho nového zákona, a to toho, který nařizuje povinné každoroční kontroly komínů. Statistika, kolik požárů vzniklo v minulých letech vadnými komíny, jistě existuje. Uvidíme tedy už za rok, za dva…

 

Vůbec se nedivím, že se Američanům zajídá Barack Obama a dávají mu to v současných volbách najevo. Mně se zajídal od prvopočátku a to ne kvůli jeho názorům, ale kvůli jeho „úžasné“ rétorice, za níž jsem cítil jen a jen prázdno. Mám prostě rád lidi mnohem střízlivější, bez velkých slov, zato s železnou vůlí ke každodenní drobné práci…

 

Experti jsou holt experti: ti američtí radili nalít do ekonomiky stamiliardy dolarů s tím, že každý vložený dolar přinese v konečném účtování 1,5 dolaru. Zatím to vypadá tak, že v nejlepším případě přinese 70 centů, jsou ovšem i tací, kteří tvrdí, že zcela konečným výsledkem bude jedna velká nula.

 

Čtenář glos P. S. mi napsal:

Sehnat člověka, který něco umí (ze školy), chce se dále vzdělávat, profesně růst a chce něco dokázat, je obtížná záležitost. Sehnat člověka, který chce vysoký plat, služební auto, služební telefon, vytopenou kancelář, odkud nebude muset vytáhnout paty, a volnou pracovní dobu, není
problém.
Nejenom střední školy, ale i některé univerzity produkují to, co se nedá jako vysokoškolák vůbec použít.

 

Čtenář glos V. T. mi napsal ke státním maturitám:

Vážený pane doktore, dovolím si také zaslat postřeh o "nových" maturitách. Neúcta k penězům - samozřejmě "státním", neúcta k práci - samozřejmě k cizí. Škola (tedy nějaký konkrétní člověk) musí vytisknout přihlášky žáků ke zkouškám. Program na tisk je ale udělán tak, že buď tisknete každého studenta zvlášť (např. máte 120 studentů, tak 120x musíte použít příkaz Tisk), což považuji za plýtvání "lidskými zdroji" nebo dáte příkaz Tisk jednou, ale místo 120 oboustranně vytištěných listů se jich vytiskne 240, tedy 100 % papírů se tiskne zbytečně. V Cermatu pouze "poradí" slovy: "Co vám mám na to říct?"
Co na to má říct daňový poplatník?

 

Úterní glosy 2. 11. 2010

Za poslední měsíc nám přibyl milion nových fotovoltaických panelů. Na čistotě ovzduší se to neprojeví, na našich kapsách velmi…

 

Čtenář glos M. Č. mi napsal:

Výsledek státních maturit ukázal jen jedno jediné, co sám vidím již několik let vždy po skončení maturit: maturitanti nic neumí.

K tomu se nemusela konat maturita za miliony, mohli se mě zeptat.

Moc mě neuklidnilo prohlášení šéfa SCIO Ondřeje Šteffla, že je to normální trend a že si máme zvyknout, že maturitu má každý a úroveň je nijaká.

 V dřívější době totiž učeň s výučním listem uměl pracovat, maturant ho uměl řídit, a vysokoškolák uměl vymýšlet, co a jak dál.

Nyní bohužel učni nejsou, a maturanti neumí ani řídit, ale bohužel ani pracovat.

A tak celá jedna generace skončí na pracovním úřadě, protože neumí ani pracovat, ani myslet. A to do doby, než z neúspěšných maturantů se opět stanou pracující, a z úspěšných maturantů buď úspěšný střední článek v továrnách a v kancelářích, nebo vysokoškoláci s možností dalšího profesního růstu.

 Zůstává jen otázka: koho mám do té doby zaměstnávat?

 

 

Čtenář glos P. P. mi k odmítání privatizace městských bytů ODS na Praze 2 napsal:

Když privatizuješ, neopravuješ. Když neopravuješ, nikdo ti do kabelky nehodí 100 litrů…

 

Nádherný vtip ve včerejší MFDnes.

 Dva doktoři v laboratoři, jeden zvedá zrak od mikroskopu a praví: Tak to je konec s civilizací, kolego. Líné spermie založily odbory…

Pondělní glosy 1. 11. 2010

Ministr zdravotnictví Leoš Heger přišel s úsměvným návrhem, že si pacienti mohli hradit „nadstandardní“ služby již od roku 2012. Zřejmě neví, že si je hradí ze svého již celá léta, jen s tím rozdílem, že platí nikoliv do pokladen zdravotnických zařízení, ale do kapes lékařů.

Prohlásil též, že se obává, že odejdou-li někteří lékaři do ciziny, budou se muset zavřít některé malé nemocnice. Přitom by kvalitní reforma zdravotnictví měla právě toto přinést, nemluvě o zavření i některých nemocnic větších.

 

Švýcaři připravují referendum, v němž mají rozhodnout, zda bude možno vyhostit ze země cizince, kteří zneužívají sociální dávky, a to i ze zemí EU.

Příklad hodný následování…

 

Za rok 2010 vyplatí ministerstvo vnitra bývalým policistům z našich kapes na výslužném přes tři miliardy korun. Jak to říkal K. H. Borovský? Bože, kýž jsem policajtem, to je vyražení! 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s bolavým zubem Roberta Burnse

To zatracené škubání

a v dásních kruté trhání 

a v uchu stálé hryzání

je strašná věc.

To horší je, než tahání

snad na skřipec.

 

A zarostlá tvář svědící,

já na stoličce sedící

a omladina šklebící

se na taťku.

Jak bodnul bych je vochlicí

rád do zadku!

 

Když horkost mám či zimnici,

dnu, rýmu, tuhou stolici,

pak soused, že jsem trpící,

mi přeje zdar.

Však zuby! Tu lze dosíci

jen šklebů pár!

 

Když objeví se nehody

či kroupy, špatné obchody  

neb věrných přátel podvody,

to rozladí.

Teď nejhorší však důvody

mi nevadí.

 

Co kněz mukami nazývá,

kde žhne to nebo mrazívá

a mor nám tělo kazívá,

je očistec.

Když zub se ovšem ozývá,

je horší věc.

 

Ta bolest, krutá nejvíce,

už nezná žádné hranice!

Než svět si k tanci střevíce

vzít uvolí –

ať soky Skotska velice

zub rozbolí!

 

 

Dnešní ráno: mráz, jinovatka, slunce, modrá obloha...

Petra hebce sepiová...

Středeční glosy 27. 10. 2010

Včera jsem po dlouhé době shlédl v televizi zastupujícího předsedu ČSSD Sobotku při slovním duelu s premiérem Nečasem. Dokonalý příklad člověka, o kterém by moje matka okamžitě prohlásila: Svrbí mě dlaň…

 

Pražská ODS nachází podle vlastních slov mnoho průniků programů ODS a ČSSD, kupříkladu městskou dopravu zdarma pro veškerou mládež do 15 let. S takovým programem ovšem může do ČSSD rovnou vstoupit. Takže žádná velká koalice, slučovací sjezd!

 

Poslanec Věcí veřejných Huml doporučil ministrovi Věcí veřejných Johnovi, aby přešel na jiné ministerstvo. Zřejmě nabyl dojmu, že by se John mohl proslavit jako terminátor jednoho ministerstva za druhým…

 

Socialista Sobotka mne včera skutečně dojal, když hřímal ve sněmovně, jak je správné, když stát lidem vrátí část jejich daní formou podpory stavebního spoření. Zřejmě mu ještě nedošlo, že mnohem rychlejší a levnější by bylo jim ty peníze nechat v kapsách rovnou…

Jenže, jaká by byla moc politiků, kdyby neměli co přerozdělovat, že?

Dopis z Weidenu

Tohle starobylé město má totiž jakousi zvláštní atmosféru. Možná je to způsobeno tím, že příhodně vzniklo na křižovatce středověkých obchodních stezek - Zlaté a Magdeburské - a všechny strasti a starosti uplynulých staletí jsou zde už zapomenuty, kdežto všechna potěšení    a všechny radosti tu vždy ze sebe něco kouzelného zanechaly.

Však až si vyjdete na starobylé náměstí, které radnice z poloviny 16. století (zvonkohra je ovšem moderní) dělí na náměstí Horní, zakončené Horní bránou a na Dolní náměstí, zakončené, jak jinak, než bránou Dolní, a Váš zrak spočine na nádherných starobylých domech, vesměs s vysokými renesančními štíty, okenicemi, arkýři a sem tam hrázděnými fasádami, a Vy se zhluboka a slastně nadechnete, určitě mi ihned dáte za pravdu.

Stará radnice ovšem dnes slouží k poradám městských radních jen jedinkrát v roce a po zbytek času je rušným kulturním a společenským střediskem, což je při nádheře velké renesanční zasedací místnosti docela jednoduché. A že zde na Vás čeká vždy značně široká nabídka různých kulturních akcí, tak na to vezměte jed.

Vyžít se tu ovšem můžete i v nakupování, vždyť jste nakonec v trhovém městě,  avšak budete-li si chtít čas od času někam zaskočit na dobrou kávu či nějaké to drobnější občerstvení, vždy zde najdete nějaký přívětivý a pohostinný kout.
A kdykoliv zatoužíte vyměnit rušné náměstí za vznešený klid, vstoupíte prostě ke svatému Michalovi, ke svatému Šebestiánovi nebo ke svatému Josefovi – a zvláště tady se Vám naskytne  nezvyklá podívaná, neboť tento příbytek Boží byl postaven v novoromantickém duchu až v letech 1900 – 1901 a uvnitř je vyzdoben velmi secesně. Zvuk velkých varhan zní ovšem v tomto prostoru zcela nadčasově…

Obdobného uklidnění ovšem můžete dosáhnout procházkou „daleko od hlučícího davu“ v městském parku, při prohlídce starých městských hradeb (zasloužil se o ně náš „otec vlasti“, císař Karel IV., který si úředním nařízením z roku 1347 takto vylepšoval a zabezpečoval svoje zastavení při častých putování do Norimberku), při prohlídce městského muzea v nádherné renesanční Staré škole anebo v Mezinárodním muzeu keramiky v barokní budově Waldsassen Kasten, kde můžete navíc obdivovat vynikající sbírku čínského porcelánu místní rodiny Seltmannů, od roku 1910 taktéž výrobců porcelánu.

Rozhodně se však při putování Weidenem nezapomeňte zastavit (byť ve velmi nezajímavé budově a v nepříliš zajímavé části města) u lahůdkáře Wild – Franze, abyste zde mohli nakoupit nejen vynikající domácí paštiky, ale též nějaké syrové produkty „na doma“.

A když už jsem u těch paštik, tak již výše zmíněná slavná místní porcelánka Seltmann nedávno vyrobila krásnou čtyřdílnou sadu dóz na paštiky z divočiny s kachnou, králíkem, bažantem a zajícem na víčkách, to aby se vám nepletly a šly pohodlně otevírat, takže proč je rovnou nepřibalit…?

No, a pokud jste nakoupili třeba nádherné jehněčí kotletky, pak doporučuji po návratu učinit následující: osm kotletek pěkně osušte, na dvou velkých pánvích silně rozpalte kvalitní tuk, vložte na něj kotletky a prudce je asi dvě minuty po každé straně opečte. Na závěr k nim přihoďte pár větviček rozmarýnu, osolte, opepřete (samozřejmě, že tlučeným, nikoliv mletým pepřem), ještě jednou je na pár vteřin obraťte a ihned naservírujte na důkladně předehřáté talíře. Zapékané brambory jsou přílohou vskutku příhodnou a skvostná sousta by mělo hrdlem provázet nějaké vynikající víno z Pauillacu… co třeba Chateau Lynch Bages?

Výběr patřičného ročníku už ponechám na Vás a až budete po večeři slastně oddychovat, pomlaskávat a dopíjet to nádherně rozvinuté víno, rozhodně nezapomeňte pozvednout číši a připít na mnoho šťastných návratů z milého a přívětivého Weidenu.

 

Váš

 

Miroslav Macek

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články