Články

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Elizabeth Barrett Browningovou

Když miluješ mne, miluj bez důvodu,

jen z lásky samé, neříkej mi však

„to kvůli smíchu, pro půvabný zrak,

že pěkně mluvíš, pro úžasnou shodu

co zajisté je u samého zrodu

mých pocitů, že vše je snadné pak…“

To vše, můj milý, může zastřít mrak,

vše změní se, čas lásku při svém chodu

vždy přetaví. A nemiluj mne též,

jen abys pláčem sušil moje slzy,

jde zapomenout plakat, pokud chceš,

vždyť ten, kdo pláče, rychle se ti zmrzí.

Tak miluj mne jen, že mne miluješ,

že navěky, to jistě zjistíš brzy.

Čtvrteční glosy 16. 12. 2010

Také nevěřícně kroutím hlavou nad pány Drobilem, Knetigem a Fibingrem ze životního prostředí: z toho se už nevykecají! Byť budou namísto prostého ano x ne užívat sebevíce slov.

 Jeden příklad za všechny, dotaz MF Dnes na dnes již bývalého ministra Drobila a jeho odpověď: Martin Knetig je váš placený poradce?

 Na počátku byl neformální poradce. Pak jsem mu řekl, že jestli se mnou chce spolupracovat, chci vztah zformalizovat. Dal jsem k tomu pokyn.

A úplně mne pan Drobil dostal větou: Z fondu (životního prostředí) nemůžete vyvést žádné peníze.

Takový blbec to přece zas být nemůže…!  

Ovšem nesmíme zapomenout, žeto byl Mirek Topolánek, který osobně vybral tohoto bohumínského právníka, majitele lázní Darkov a původně kamaráda mocného ostravského podnikatele Daneše Zátorského, bývalého vyšetřovatele hospodářské kriminálky, jako svého nástupce. Petr Nečas jej pak od něho přebral s tím, že bude ministr průmyslu…nakonec se ovšem  stal ministrem dalšího rezortu, kterým protékají miliardy. Dá si to konečně někdo dohromady?

 

Česko má konečně „úsporný“ rozpočet se sekyrou 135 miliard korun, když to ovšem dobře půjde.

Málem se tleská, ačkoliv by se mělo defenestrovat…    

 

Hnutí „Děkujeme, odejděte!“ se prý chystá znovu vyjít do ulic. Tentokrát kvůli lékařům.

 

Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velm přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat: tomu se ovšem říká fušerská práce.

Karel Čapek 1925

Středeční glosy 15. 12. 2010

Bývalému starostovi Chomutova Alexandru Novákovi uložil soud za prokázaný 40 milionový úplatek dvouletou podmínku a pokutu ve výši  5 milionů korun. Drtivá většina občanů to bude považovat za výsměch spravedlnosti, neboť  hlavním zdůvodněním mírného trestu bylo to, že od případu už uplynulo 11 let.

Napadá mne, zda by v případě, že by od té doby uplynulo už dvacet či dvacet pět let, nebyl navržen na státní vyznamenání…

 

Odvolaný ředitel Státního fondu životního prostředí Michálek si včera v televizi pustil pusu na špacír a rozpovídal se o tom, jak z miliard, protékajících fondem, měly zmizet stamiliony na konto ODS. Bude velmi zajímavé sledovat, za kolik let to vyšumí do ztracena, ale hlavně bude velice zábavné, jak vše budou vysvětlovat zainteresované osoby. To budou historky!

 

V pátek vyjde v Lidovkách můj článek o hromadných výpovědích lékařů a jejich plánovanému odchodu do ciziny.

Úterní glosy 14. 12. 2010

„Kamiony paralizovaly Pražský okruh“ zněl včerejší  hlavní titulek na Tiscali.cz. Že by paralýza…?

 

Kouzlo nechtěného včera na serveru Aktualne.cz, dva titulky pod sebou:

Největší daní bude inflace. Jak se na ni připravit?

Erekce rychle a účinně. Již za 60 minut.

 

Z rozhovoru Lukáše Kovandy s předním světovým ekonomickým historikem Robertem Higgsem v časopisu Týden:

Americký hospodářský systém má nejblíže k tomu, co označuji jako kvazikorporativismus. Dá se to pojmenovat i jinak, třeba jako sdílený fašismus. Takové označení vystihuje skutečnost, že tu existují demokratické procedury, volby, řádná soudní řízení – lidé mají zkrátka pocit, že mohou dění ovlivnit, že rozhodují o vládě, že nejsou podřízeni nějaké diktatuře. Avšak – z ekonomického hlediska – jde o velmi fašistické zřízení, protože vláda uplatňuje svou kontrolu nad mnoha oblastmi, přičemž zájmové skupiny byznysu jsou vysoce organizované a mocné. Podobně byl organizován italský průmysl v éře fašismu.

Evropská unie uplatňuje svébytný typ ekonomického řízení. Regulace a dotace jsou rozbujelé a každý ví, že provoz Unie je extrémně korupční, s dobrými vazbami na úředníky tam lze vydělat v zásadě na jakémkoliv projektu v jakémkoliv rozsahu.

Přeregulovanost je tak enormní, že pro pozorovatele zvenčí se EU stává jedním velkým žertem.

Pravda totiž je, že lidé zaměstnaní státem celkové bohatství společnosti spíše ničí, než vytvářejí.

Je nemožné dále všechny bez ohledu – staré, nemocné i zdravé – vyplácet z „eráru“  i za jinou činnost než za práci.

 

„Mluvíme-li o politice, myslíme tím vždy jen poslance a politické profesionály, nikdy sebe samy. Řekl bych, že při vší kritice nesmírně přeceňujeme politiky a velmi podceňujeme svou vlastní politickou funkci.

Každá užitečná ráce je politická. Šije-li švec boty, které nás tlačí, zhoršuje tím makavě poměry beztoho desolátní a šije-li je k tomu příliš draho, zhoršuje je dvojnásob. Politický smysl každé práce je dělat ji tak, aby tím pokud možno získal život těch ostatních. Kdybychom řekli, že politika je péče o veřejné blaho, tedy švec pečuje o veřejné blaho především dobrými botami a řezník dobrým masem, jejich politické ideály jsou pro veřejné blaho jaksi méně důležité.“

Karel Čapek 1925

Pondělní glosy 13. 12. 2010

Pavel Páral v týdeníku Euro: Přitom jen ke splácení úroků potřebuje Řecko dosáhnout při své výši dluhu rozpočtového přebytku kolem šesti procent HDP a tento přebytek po desetiletí udržovat. To je přece nesmysl, s nímž nemůže rozumně uvažující ekonom či politik s elementární znalostí národohospodářských zákonitostí počítat jako s reálným scénářem.

Moje poznámka: Ale všichni politikové se tváří, že to půjde….

 

Němečtí, francouzští a britští investoři drží polovinu celkového španělského veřejného dluhu, takže tyto země udělají vše pro to, aby Španělsko nezbankrotovalo a budou silně tlačit na menší země, aby jim v tom pomohly…z tohoto úhlu pohledu se výraz „solidarita eurozóny“ jeví poněkud jinak a mělo by se spíše mluvit o „záchraně vlastního kejháku“.

 

 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s pantoumem

Světlušku sevřít do dlaní

tak hebce, aby nepohasla,

jen v uzardění tiše žasla

až do samého svítání.

 

Prožít s ní střemhlav létání

ve vírech rozkoše a krásna;

Světlušku sevřít do dlaní,

tak hebce, aby nepohasla.

 

Šeptat jí něžná vyznání

a žasnout nad tím, jak je krásná,

touhu hned změnit v konání

a nedopustit, aby zhasla.

 

Světlušku sevřít do dlaní…

 

 

Petra v černočerném

Klasický segedínský guláš dle Eleka Magyara

Rozpis pro dvě osoby:

 

400 g vepřového masa

150 g jemně kysaného zelí

100 ml kysané smetany

1 lžíce sádla

1 malá cibule

1 lžíce sladké kalocsaiské papriky

sůl

 

Maso nakrájíme na menší kostičky. V kastrolu osmahneme na sádle jemně nasekanou cibuli a lžíci papriky. Přidáme maso a za stálého míchání osmahneme. Podlejeme, osolíme a pomalu dusíme cca 1 hodinu.

Ve druhé nádobě na troše sádla prohřejeme kysané zelí s trochou zelené šťávy.

Jakmile je maso měkké, vmícháme do něj zelí a kysanou smetanu a necháme pomalu vychladnout. Ponecháme alespoň půl dne odležet, aby se ingredience chuťově dokonale spojily. Před servírováním pomalu prohřejeme.

 

Příloha: houskový knedlík nebo čerstvý pšeničný chléb

Doporučené víno: kecskemétská leányka, szekszárdská kadarka…

 

Čtvrteční glosy 9. 12. 2010

Zcela nechápu, proč Radiožurnál vyslal za naše peníze do terénu spoustu reportérů, kteří nám celý den popisovali z různých úřadů a institucí, kolik a jak tam stávkuje lidí. Jako kdyby nám vykládali co dvacet minut stejný špatný  vtip…

 K tomu mi čtenář J. B. napsal:

Nevím jak Vy, ale já už to nemohu poslouchat. Jsem živnostník, který je pomalu každý den ve styku se státními, krajskými nebo obecními úřady. Jako každý den tak i dnes v kanceláři nebo v autě poslouchám rozhlasovou stanici ČR1. Celičký den se nemluví o ničem jiném než o stávce státních zaměstnanců, odborníka střídá odborník a já se nestačím divit a začínám pochybovat, zda žiji a podnikám ve stejné zemi jako někteří odborníci. Korunu tomu nasadil pan Kepka, tuším, že je to režisér, který jako rozhlasem oslovený hlas lidu pronesl dvě nehorázné kraviny. A sice, že stát chce po svých výborných zaměstnancích stále lepší výkony a za to jim chce dát méně peněz. Z obsahu tohoto hlasu lidu mi vyplývá, že pan Kepka je buď slepý a hluchý nebo mluvil o jiné zemi. Pane Kepko, stát nechce snížit platy svým zaměstnancům ze 100 na 90%, stát chce zaplatit o 10% méně za služby, které pro něj vykonávají státní zaměstnanci. A vzhledem k tomu, že jich je mnohem více, než jich je k úkolům, které po nich stát požaduje, potřeba, nejedná se o snížení platů o 10%, ale jedná se o to, aby se konečně už jednou začali vedoucí pracovníci státních úřadů chovat jako manažeři a zbavili se těch, kteří svým docházením do úřadu a podáváním velmi chabých výkonů brání dobře ohodnotit opravdu výborné státní zaměstnance.
Dále pan Kepka prohlásil, že snižování se týká i jeho a jeho kolegů, protože někteří jeho kolegové, herci, jsou už na hranici existenčních příjmů. Tak k tomu, pane Kepko, mohu jen podotknout to, že tito kolegové si asi budou muset zvolit jiné zaměstnání, takové, které je uživí. V této zemi je totiž mnoho herců, kteří se herectvím živí a myslím, že docela slušně.
A tak si poslouchám ten rozhlas a nestačím se divit, nežiji v jiné zemi a nechodím na jiné úřady než pan Kepka a jemu podobní?

 

A naposledy o včerejší stávce. S odbory se holt musí vyjednávat, říkají odbory a stěžují si na aroganci vlády. Bylo by ale záhodno, aby na rovinu řekly, co si pod pojmem vyjednávat představují = přijmout veškeré odborářské návrhy.  

Středeční glosy 8. 12. 2010

To, že odcházející policisté si zřizují živnosti a firmy, které radí občanům jak vyzrát na policii, je očekávatelné. Při té příležitosti se ovšem rozmluvili a tak už víme, že u policie stále přetrvává „čárkový“ systém, tedy že policista je hodnocen podle toho, kolik udělí pokut, ba dokonce, že se počet pokut musí „plnit“. Takže lidová moudrost, že namísto „Pomáhat a chránit“ platí  „Buzerovat a kasírovat“, se ukázala být správnou. Existují ovšem státy, kde by za přiznání, že existuje snaha vybrat co nejvíce na pokutách, okamžitě letěl z funkce jak šéf policie, tak ministr vnitra…

 

Dlouhý článek ve včerejších Lidovkách o skvělé učitelce matematiky Jitce Michnové z Neratovic je jako „doušek vody živé“ a rozhodně stojí za přečtení. Utvrdil mě také v tom, co si dávno myslím: není většího daru do života (nepočítám - li geny a vliv dobré rodiny), než vynikající učitel.

A není lepší investicí do budoucnosti, než takové získat…

 

Čtenář glos Z. H. mi poslal zajímavý text:

Jedna věc mě v současné krizi kolem eura překvapuje. Píše se o všech možných zemích ,které zažívají krizi spojenou s eurem, ať již jde o rozhazovačné Řecko či Irsko, platící za realitní bublinu spojenou s „levnými penězi“ pos přijetí eura, něco podobného platí o Španělsku, Portugalsku etc.

  Ale o jedné zemi se záhadně mlčí. Tou zemí je Černá Hora. Není členem ani EU, ani eurozóny, akorát se tam platí eurem. Už za federace v bývalé Jugoslávii tam dinár platil jen de na papíře, ale nejen hotely a obchody přijímaly jen euro, i obce měly rozpočet v eurech apod. Po odtržení od Srbska vlastní měnu vůbec nezavedli a prostě používají euro.

 Jak je možné, že zde nekrachují, nikdo je nezachraňuje, atd?  Že by byli poctivější a pracovitější než v Řecku nebo ve Španělsku? Ale no tak!

 Nejsem ekonom, ale mám jedno laické vysvětlení :  protože Černá Hora není člen eurozóny, nemohou si černohorské banky jen tak „výhodně“ půjčovat peníze od ECB  nebo s ní prostě směnit „deset deka řeckých dluhopisů za deset deka eura v hotovosti v pětistovkách“. Takže Černohorská vláda má asi opravdu jen to, co vybere na daních a  totéž obce. Firmy mají jen ta eura, která jim někdo opravdu zaplatí a banky mohou půjčit jen ty peníze, co do nich předtím vloží vkladatelé.

 Nebude to nějak tak ?

 

Čtenář glos S. K. mi napsal:

Včera jsem sledoval pana Březinu na tv Nova, jak vysvětloval, proč nejde uklidit sníh v ulicích Prahy . Jedno oko nezůstalo suché ! Každé ráno, když se brodím sněhem k autu v 06.10, mě napadá myšlenka, kde jsou naši nezaměstnaní ? Tu samou otázku jsem si pokládal, když jsem sledoval srdceryvné záběry z letošních povodní.

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články