Články

Petra v černém

Dopis z Kodaně

   A to nepočítám další literární pozvánku, nevelkou detektivku „Vražda v divadle pantomimy“ Toma Kristensena, v podstatě autorovo vyznání lásky kodaňskému zábavnímu parku Tivoli, které je velice, převelice nakažlivé.

Kde se ubytovat? Chcete-li mít krásný výhled na radnici a mít to kousíček pěšky do parku Tivoli, ubytujte se v Palace Hotelu (kde jinde, než na Radničním náměstí). Osobně ovšem dávám přednost jednomu z nejstarších luxusních hotelů světa s dvěstěpadesátiletou tradicí, hotelu d‘Angleterre na náměstí Kongresovém a poblíž Královského divadla, neboť tady na Vás určitě přívětivě dýchne „fin de siécle“ v původní nádheře, nezaprášený, nezestárlý, v plném lesku. Každý z jeho devatenácti apartmánů Vás dozajista uspokojí, což jistě také platí, když vezmete zavděk „obyčejným“ pokojem.

  Také tu začíná (anebo končí, podle toho, z které strany to vezmete) dlouhatánská pěší zóna Stroget (píše se s přeškrtnutým o), pokud byste zatoužili provětrat tělo a peněženku.

   Kam se však musíte, prostě musíte vypravit, je podniková prodejna Kodaňské královské manufaktury na výrobu porcelánu, kde si určitě zakoupíte na památku alespoň něžný mokka šálek s tradičním modrým dekorem, když už vás nezláká některá z pohádkových figurek, inspirovaná - kým jiným - než Hansem Christianem Andersenem.

   Také prodejnu slavné firmy Georg Jensen nesmíte minout bez povšimnutí. Tento vynikající zlatník zaměstnával za svého života (a pokračovatelé v tom úspěšně pokračují) desítky slavných návrhářů a sochařů (namátkou jmenuji Gundolfa Albertuse, Johana Rohdeho či Haralda Nielsena), přesto však vytvořil na první pohled poznatelný a zapamatovatelný „Georg Jensen Style“. Nepochybuji ovšem, že si v Kodani sami najdete další stánky umění dle vlastního gusta, vybírat je skutečně z čeho.

   Určitě také navštivte královské paláce Amalienhof a Christianhof a jistě mi pak dáte za pravdu, že i velká architektura má v Kodani přívětivé lidské rozměry, prosté vší nabubřelosti a velikášství - potěšitelné to zjištění.

   Na druhé straně Vás budou v přístavu určitě zcela šokovat ohromné zaoceánské lodě, zvláště když na Vás z ničeho nic vybafnou zpoza rohu. Kolem přístavu se pak nalézá jednak spousta pivnic - a ještě větší spousta zcela opilých Švédů, zajíždějících trajekty užít si alkoholové svobody ze sešněrované domoviny.

  Vám ovšem spíše doporučuji dát si klasický čaj o páté v kavárně hotelu d’Angleterre (se stejně klasickým sendvičem), pokud Vás ovšem nesvede přehlídka nádherných zákusků.

  A co se kulinářských zážitků týká, i v Kodani si jistě přijdete na své a to zvláště v rybích restauracích, neboť rybáři a upravovatelé ryb byli a jsou Dánové výteční: zvláště severské úpravy s různými majonézami, remuládami a marinádami nesmíte za žádnou cenu opominout.

Dánové si navíc potrpí na čerstvé, přírodní, s láskou pěstované a chované produkty, takže se můžete těšit i na věci tak „obyčejné“, jako je kupříkladu máslo…

Vína sice budou jiné provenience, ale nebojte se, ta špičková a oblíbená ve vinných lístcích jistě naleznete. Nějaký ten destilát coby digestiv nebo „schlaftrunk“ si ovšem s potěšením dejte místní.

   Netuším ovšem, která doba je pro návštěvu Kodaně nejpříhodnější, byl jsem tam v době jarní i v době předvánoční a líbila se mi vždy stejně, tedy hodně.

   A pokud se nespolehnete na neživou mořskou vílu místní, ale přijedete do Kodaně s vílou velmi živou, Vašemu srdci nejbližší, pak Váš pobyt bude určitě patřit k těm, na které se  nezapomíná a do Kodaně se s potěšením ještě mnohokrát vrátíte. Těším se tam na shledanou,

 

                                                         

Váš Miroslav Macek

   

 

Pondělní glosy 10. 5. 2010

Kdyby byl místopředseda ČSSD frajer a chlap, mávnul by nad agresivním opilcem a uštědřenou ranou velkoryse rukou a požádal prezidenta Klause, aby mu udělil milost…Kdyby byl frajer a chlap.

 

A tak pár kraválistů z Greenpeace způsobilo, že na jejich hloupou klukovinu navazuje ještě hloupější reakce: zákaz chození po chodníku kol Úřadu vlády, zákaz vjezdu nákladních aut a během zasedání vlády policisté i na střeše.

Jaksi tomu nerozumím. Můj moudrý otec by měl po ruce jednodušší, značně levnější  a mnohem a mnohem účinnější řešení: dva pořízky, kteří případné žebříkolezce setřesou dolů, dají jim pár facek a pošlou domů rodičům k dovychování.

 

Čtenář glos Š. N. mi napsal:

Dovolte mi jeden postřeh k páteční glose. Pracuji v bance a v posledních letech je patrný zhoubný trend - stále více převažují investiční projekty s všelijakými dotacemi. Bez dotací jsou investiční záměry prakticky neufinancovatelné, ačkoliv dílem i následkem vytěsňovacího efektu (banky je preferují před projekty bez dotací, podobně jako ochotněji financují státní dluhy místo soukromých investic).

A jeden půvabný vtip na konec:

Nenáviděl jsem svatby v rodině. Babičky a tetičky mne štípaly do tváří, smály se a říkaly: „Teď jsi na řadě ty!“

Přestaly s tím, když jsem jim na pohřbech začal dělat to samé…

 

Poslední paprsky

Zahradní drbny

Z Velké pardubické...

Paleta barev

Procházka krajinou mého srdce

Odpolední slunce v zahradě

Pro zahradníka je květen měsícem, kdy si vybírá první dividendy v podobě tvarů, barev a vůní z kapitálu v podobě tvrdé práce, kterou zahradě v časném jaru věnoval…

Rozkvetla kalina...




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články