Články
Poslední paprsky
Zahradní drbny
Z Velké pardubické...
Paleta barev
Procházka krajinou mého srdce
Odpolední slunce v zahradě
Pro zahradníka je květen měsícem, kdy si vybírá první dividendy v podobě tvarů, barev a vůní z kapitálu v podobě tvrdé práce, kterou zahradě v časném jaru věnoval…
Rozkvetla kalina...
Petra jarní a společenská
Páteční glosy 7. 5. 2010
Evropský soudní dvůr, tedy tribunál EU včera rozhodl, že cestující může za ztrátu svého zavazadla dostat maximální odškodnění 1134,71 Euro. Tato hranice je dle soudu absolutní a zahrnuje jak majetkovou, tak nemajetkovou újmu.
Myslím, že to soudní rozhodnutí a ta číslovka vypovídá o EU také absolutně vše.
Evropští politikové mají jasno: za řeckou dluhovou krizi nemůže řecké žití na dluh a ochota ostatních států jim na toto žití půjčovat, ale ratingové agentury, kteréí snížily Řecku rating. A tak se Sarkosy s Merkelovou dohodli, že je potřeba ratingové agentury politicky řádně zregulovat a nejraději si založit vlastní ratingovou agenturu EU.
Půvabné je, že před pár lety byly ratingové agentury pod palbou politiků z přesně opačného důvodu: prý včas nereagují na změny a ponechávají svá nákupní či prodejní doporučení příliš dlouho beze změny.
Ach jo.
Čtenář glos J. E. mi zaslal dopis, který stojí za to si nejen přečíst, ale také se nad ním velmi vážně zamyslet:
S povděkem kvituji, že se neustále snažíte logickými argumenty mobilizovat společnost k normálnímu chování. Bohužel si myslím, že je to již marný boj. Celá západní kultura nevyhnutelně spěje ke katastrofickému konci. Totální regulace všeho a sociální státy způsobily, že jakýkoliv výrobek z těchto oblastí je neskutečně drahý a nekonkurenceschopný a vlády všech zemí, aby se zalíbily svým voličům, vytvářejí téměř bez výjimky dluhy. A to vlády pravicové i levicové, pravicové možná o trochu méně.
V Evropě zcela jasně zvítězila totální byrokracie, která způsobuje, že bohatnou lidé nezúčastňující se výrobního procesu, ale lidé tyjící z byrokratického systému.
Typickým příkladem jsou stavební pozemky. Zatímco 1m2 stavebního pozemku, dříve pole, stojí cca 1.000,–Kč, sousedící původní pole stojí 10 Kč/m2. Rozdíl mezi oběma pozemky je pouze ten, že ten drahý se podařilo byrokratickým rozhodnutím umístit v územním plánu do území určeného pro výstavbu. Na jedné stavební parcele lze tímto způsobem vydělat při velikosti pozemku 1.000m2 990.000,–Kč.
Pokud umí člověk trochu počítat, a stačí k tomu velká násobilka, ví, že státní dluhy, kterými jsou zatíženy všechny země EU, jsou již teď nesplatitelné.
Vezmu příklad ČR. Stát dluží 1 bilion Kč, občané mají půjčeno druhý bilion Kč. Pominu skrytý dluh na neopravených komunikacích, zastaralé infrastruktuře atd.
Nejsem marxistou, přesto předpokládám, že hodnoty jsou vytvářeny materiální prací a službou. Vše ostatní, tj. např. právní služby, lékařská péče, státní aparát atd. pouze zvyšuje formou daní, pojištění a jiných služeb cenu materiálního výrobku, ale na jeho výrobě se nepodílí.
Uvažuji-li, že počet lidí zúčastněných na materiální výrobě či službě je v ČR pouze 2 miliony osob, pak každý z nich ke splacení již existujících dluhů musí vyprodukovat zisk 1 mil.Kč. Nepočítám úrok.
Oblíbený nápad politiků, že nás zachrání dotace Evropská unie, je nesmysl. Jednak sama EU je v podobném stavu jako ČR, jednak je třeba se podívat, jakou formou nám EU pomáhá.
Přicházejí dotace na nesmyslná akvacentra a podobné stavby, kde se město nebo obec ještě v zájmu nejušlechtilejšího cíle zadluží, aby svůj podíl na investici bylo schopno zaplatit, ovšem nikdo již neřeší, kdo bude hradit budoucí provozní náklady.
Přirovnal bych to k tomu, že zadlužený člověk vyřeší svůj dluh tím, že si postaví na zahradě vyhřívaný bazén.
Dříve jsem měl pocit, že to politici na všech úrovních dělají z nevědomosti, dnes již vím, že to dělají v duchu „každý den dobrý“.
Co si ale počnou se svými penězi, až celá ta bublina splaskne a peníze ztratí svoji cenu, to již nedomýšlejí. ..Ach jo!
Půvabný nekorektní vtip z facebooku:
Paroubek srazí dva chodce na přechodu. I ptá se ministra vnitra, jaký trest se dá očekávat. Pecina vysvětluje: "Ten, cos ho nabral tak, že ti rozbil přední sklo, dostane tři roky za vloupání a ten, co po nárazu odletěl dvacet metrů, dostane čtyři roky za útěk z místa nehody…
P.S. Být Vámi moc bych se nesmál…
České sklo
Proklepou tě, prosvítí tě
po líci i rubu.
Nehněvej se na zrcadlo,
máš-li křivou hubu.
Nehněvám se na zrcadlo,
mám-li hubu křivou.
Važte, sviťte, řežte, měřte -
měrou spravedlivou.
Ale pozor na sklo! Pozor
na zrcadla zdejší.
Sama celá křivá, zkřiví
hubu nejrovnější.