Články

Úterní glosy - pozvánka

Ukázka z nové knihy:

Dům, ve kterém jsem se narodil, drahná léta žil a stále občas přebývám, navrhl můj otec – architekt ve chvíli přechodného pominutí mysli, takže je na rozdíl od obvyklých obydlí architektů obyvatelný, útulný a přívětivý. Což se o ostatních domech, které navrhl, rozhodně říci nedá. Zato na ně můžete narazit v kdejaké knize o avantgardní architektuře. Byly totiž avantgardní, hypermoderní, krásné vně i uvnitř, a to zvláště na fotografiích, ovšem všechny měly jednu jedinou maličkou vadu - nedalo se v nich pořádně bydlet. Vzpomínám si, jak jednou proměnil ve stavební plány představy jednoho stavebníka a jeho dvou dospívajících dětí, a to včetně kulečníkového pokoje, baru, šatny se spoustou zrcadel, úschovny na kožichy a tělocvičny. Když je pak slavnostně předával rodině ke schválení, dorazila i stavebníkova manželka, prohlédla si plány a pak vznesla jeden jediný dotaz:

„A kde je kuchyň?“

 Čímž nabourala celou koncepci toho nádherného domu.

Samozřejmě, že dům, ve kterém člověk žije, spoluvytváří jeho osud. Obyvatel pastoušky těžko bude v životě pět písně díkůvzdání za krásy života a malý byt v oprýskaném činžáku s tmavým sešlapaným schodištěm, zpustlým dvorkem a půdou, kterou se prohání meluzína, ze sebe většinou nevysílá do světa veselé rozesmáté lidi s přátelským pohledem na svět.

Otec vždycky říkával: „Kdybych umřel a dostal se do pekla, trvalo by mně to nejméně týden, než bych si povšiml, že nejsem ve své projekční kanceláři.“

 On měl vůbec svérázné názory na své milované povolání. Tvrdil třeba, že architekti jsou velice přemýšliví lidé a vždy dokáží nalézt a navrhnout skvělé řešení jakéhokoliv problému. Sice většinou řešení nepraktické a nefunkční, ale vždy skvělé. Prostě architekt je člověk, který vám kupříkladu doporučí vzít si na poušť automobilová dvířka, abyste si v případě horka mohli spustit okénko.

Dalším jeho oblíbeným tématem byl vztah architekta, stavbyvedoucího a stavebníka. Časem vypiloval jejich dokonalou charakteristiku: architekt je člověk, který toho ví velmi málo o mnoha věcech a postupně toho ví méně a méně o více a více věcech, takže nakonec prakticky neví nic o všem.  Stavbyvedoucí, na druhé straně, toho ví hodně o málo věcech a postupně toho ví víc a víc o méně a méně věcech, takže nakonec ví prakticky všechno o ničem. Stavebník pak ví prakticky všechno o všem, ale po poradách s architektem a stavitelem nakonec neví o ničem nic.

Uznejte, že to sedí.

Pondělní glosy 10. 9. 2018

Etický kodex pro členy kabinetu, který sepsal František Mrázek, se chystá projednat Protikorupční rada vlády, v jejímž čele nově stojí premiér Andrej Babiš.

P. s. Ej, čo to tárám! František Mrázek se tomu bude jen ze záhrobí pochechtávat… 

 

Co si to ten šéf německé vojenské rozvědky dovoluje? Copak věří vlastním lidem víc, než pár neziskovým antifašistům z Kamenice?

 

Přes 50 z celkem 177 migrantů, kteří byli drženi deset dnů na lodi italské pobřežní stráže Diciotti, postupně zmizelo z přijímacích center beze stopy. Na sociálních sítích to ironicky komentoval ministr vnitra Matteo Salvini, na jehož pokyn nemohli běženci z lodi vystoupit a který je kvůli tomu nyní trestně stíhán.

Proč ta ironie? Vždyť ti inženýři a lékaři tam jistě už dávno měli sjednaná místa a tak rychle běželi ke svým zaměstnavatelům, aby se jim omluvili za pozdní nástup do zaměstnání, zaviněný právě Salvinim.

 

Miloš Čermák:

Paroubkovy miliony jsou myšlenkový experiment, který roku 2018 zformulovali Petra a Jiří Paroubkovi, aby poukázali na nesrovnalost interpretace kvantové mechaniky.

Zjednodušeně řečeno, on pět miliónů do trezoru dal a zároveň nedal, pak tam byly a zároveň nebyly, a ona je vzala a zároveň nevzala.

Dodávám:

A Paroubek si je odpracuje a neodpracuje.

 

Petr Paulczyñski:

Prý se chystá chemický útok na Idlib. Už se těším na fotky, jak Bílé přilby zachraňují počtvrté tu stejnou holčičku.

 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát se Samuelem Johnsonem

Pár hebkých vzdechů v jarním vánku

či vlahá vůně po heřmánku,

též zurčení, když potok kvačí,

či z blízkých kopců hlasy ptačí,

byť všechno by se vzduchem neslo,

mně potěchu by nepřineslo.

Též maharádžů drahokamy

či z Peru každý poklad známý

moc, sláva, po nichž všichni touží

a rekům, králům, bardům slouží,

též znalosti, jež knihy tají,

se mému přání nerovnají.

Sic očím krása dobře dělá  

a sláva s penězi je skvělá

též znalostí si velmi vážím

a krásy světa pilně strážím,

však ve Stelle se všechny bratří

a krásná Stella mi přec patří.

Páteční glosa 7. 9. 2018

Suchý anglický humor na českém venkově v podání autora bestselleru Saturnin se vrací. Vítejte ve světě, ve kterém není místo pro špatnou náladu a kde se nakonec vše v dobré obrátí! Mladík z dobře situované rodiny, s břitkým humorem a zálibou v krásných ženách, se za účelem bližšího seznámení s (další) půvabnou dívkou nechává najmout na místo vychovatele dvou devítiletých chlapců. Poradí si v láskyplném a humorném příběhu nejen s nimi, ale i s dalšími obyvateli zámku a členy rodiny zámožného velkoobchodníka s vepřovým dobytkem?

Čtvrteční glosy 6. 9. 2018

Plošné zvyšování jakýchkoliv platů má stejnou logiku, jakou by mělo plošné udělování zlatých olympijských medailí bez ohledu na předvedený výkon. Přitom zvláště ve státní správě by bylo mnohem efektivnější postupovat podle vzorce „kvalitní polovina byrokratů = dvojnásobné platy“.

 

Petr Pauczyñski:

Policii ČR chybí 1800 příslušníků, což je 4% tabulkového stavu, který činí 45.000. Důvody, proč v dnešní době PČR potřebuje o cca. 14.000 příslušníků více, než měla Veřejná Bezpečnost v éře ČSSR, ještě nikdo uspokojivě nevysvětlil.

Středeční glosy 5. 9. 2018

Ale zato se nám připomíná František Kriegel, ten, který odmítl podepsat Moskevské protokoly a následně se stal chartistou.

Bohužel se nepřipomíná následující: Od roku 1945 byl jedním z vedoucích představitelů pražské komunistické organizace a v únoru 1948 se jako organizační tajemník pražské organizace KSČ a zástupce velitele Lidových milicí aktivně podílel na komunistickém převratu.

Úterní glosy 4. 9. 2018

Petr Paulczyñski:

Volební program žít Brno: Krátkozrakým zadarmo brýle, plešatým paruky, neatraktivním prostitutky, hloupým asistenty, bezzubým protézy, líným otroky, alkoholikům chlast, feťákům matroš, chudým dovolenou a daňovým poplatníkům slušné drogy, aby tu káru táhli dál a moc neremcali.

 

Čtenář glos J. V. mi napsal:

UPRCHLÍK : člověk utíkající před něčím (válkou, režimem a pod.)

PŘIPRCHLÍK:  člověk utíkající za něčím (blahobytem, šířením ideologie a pod.)

 

Čeština je jazyk vtipný:

Té radosti dětí v Africe, až jim tam vrátíme tatínky!

Pondělní glosy 3. 9. 2018

Dne 26./5. 1882 poslal mladší učitel p. Lib. Šilberský synka Mackova čís. 62 domů, aby mu otec konečně jednou zakoupil písanku, bez níž již dlouho do školy chodil. Otec hocha, jsa povahy prchlivé — obuvník— přiběhl ihned do školy a zde, vešed bez zaklepání a pozdravení, čepici maje na hlavě, před dětmi učitele vypeskoval. Byv pak na chodbě nadučitelem J. Brachtlem v dobrotě napomenut, ukázal se i zde zarputilým. Správa školy dala jej tedy k představenstvu obce předvolati, žádajíc, aby urážku ve škole učiněnou ve škole na tomtéž místě odvolal a učitele Š. odprosil, což však M. učiniti odepřel. Nezbývalo tudíž ničeho jiného, než zažalovati M. u ck. okr. soudu v Zábřehu pro urážku na cti a rušení v úřadě. Přelíčení řídil ck. auskultant p. dr. Weber. Macek měl osm dní v chládku pro svou prchlivost si odpočinouti, avšak ku prosbě jeho a dle přání správy školy změněn trest v ten způsob, že odprosí hned druhého dne před vyučováním učitele Š. ve škole u přítomnosti dítek, místní školní rady a obecního představenstva, což ochotně učinil. Tím správná věc vyřízena a mnohým odpůrcům dokázáno, že není škola místem, kde každý surovec učiteli nadávek uštědřiti může dle libosti, alebrž že učiteli třeba autority, kterou nepovolanec rušiti nemá a nesmí!

Spoustu dalších zajímavostí nejen ze života mého a mé rodiny, ale též různé moje články, překlady a ukázky vlastní tvorby si můžete přečíst v knize „Samomluvy Miroslava Macka“, která se nedávno objevila na pultech knihkupců.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Vikramem Sethem

Časová pásma


Ať mojí lásce zdá se v noci o mně, jak spíme vedle sebe

a nekryje nás deka, ale nebe.

Snít toužím s ní, ač naplnit mé touhy v moci její není;

však dochází mi náhle, že tam kde dlí, je ještě světlo denní.

Páteční glosy 31. 8. 2018

„U Kábulu se bojuje za Prahu,“ prohlásil prezident Zeman den po setkání s americkým velvyslancem.

Naštěstí ne za Brno, Ostravu, Olomouc…

 

Čtenář glos J. H. mi napsal:

Po přečtení Vaší glosy ke genderovému šílenství v americkém filmu mě napadlo, zda se tato gender-balance dotkne i sportu.

 Dojde s trochou nadsázky k tomu, že v závodech Formule 1 bude muset být stejný počet mužů a žen nejen v roli pilotů, ale i sestavě servisních týmů, které při zastávkách v boxech vyměňují jistě dost těžké pneumatiky? Bude muset být v Tour de France stejný počet závodníků mužského i ženského pohlaví?

 Dočetl jsem se, že loni německý Spolkový ústavní soud přikázal matrikám uvádět kolonku pro třetí pohlaví. Možná, že to tak je (a není-li, jistě brzy bude) i v jiných státech. Projeví se to nějak i ve sportu? Budou na OH a dalších sportovních soutěžích vypsány kategorie třetího pohlaví. Ne-li napadnou to jedinci třetího pohlaví u soudů?

 Také se hodně hovoří o tom, že pohlaví je jen sociální konstrukt a každý člověk se může svobodně rozhodnout, zda se cítí mužem nebo ženou bez ohledu na tělesné znaky. Může se stát, že se sportovec - muž (dobrý, ale nikoli špičkový) prohlásí za ženu a přihlásí do závodů v ženské kategorii, kterou by jistě vyhrál. Nebude-li mu to logicky umožněno, zažaluje pořadatele z upření nezadatelného lidského práva?

 Vím, že to o čem píšu, může být pokládáno za přehnané, ne-li rovnou za fantasmagorii. Ale před nikoli dlouhou dobou by za fantasmagorie bylo pokládáno i třetí pohlaví a budování záchodů pro toto třetí pohlaví ve veřejných budovách, jak se prý už někde v politicky korektním světě děje. A dokonce počet těch různých pohlaví jde prý už do desítek. A to, co dnes píšete o genderově vyvážených filmech, by před pár lety byla také fantasmagorie. A za pár let, kdo ví?

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články