Články

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s vlastní tvorbou

Žádná námaha to není,

spíše je to odpočinek:

dám se prostě do cvičení,

abych vlezla do bikinek.

 

Cvičit pravidelně chce to,

do fitka jít dvakrát týdně,

až se zimy zeptá léto,

nebudu se cítit bídně.

 

Poprvé to hrůza byla,

zpocená jsem byla zcela,

chyběla mi prostě síla,

žvýkačku jsem měla z těla.

 

Na bikinky pomyšlení

divy ovšem udělalo,

jenže vždycky po cvičení

jídla se mi málo zdálo.

 

Po čtvrt roce utrpení

na váhu jsem zamířila.

To snad ani možné není:

přibrala jsem přes dvě kila!

 

K čemu byly chvíle perné?

Málem brečela bych vzteky!

Jednodílné plavky černé

opět zakryjí mé špeky.

 

Dopis z Baden

Historie samozřejmě přinášela zdejším lázním jak chvíle dobré, tak zlé: uherská královna Beatrix si zde koncem 15. století léčila neplodnost, Turci lázně zcela zničili, město postihla v roce 1713 morová epidemie a rok na to velký požár. Císař František II. Habsbursko – Lotrinský si zde na přelomu 18. a 19. století zřídil letní rezidenci a město vzkvétalo, aby je však v roce 1812 postihl další velký požár. Poté bylo celé přestavěno dle plánů architekta Josefa Kornhäusela ve stylu biedermeieru. Za první světové války zde od roku 1916 sídlilo velitelství rakouské armády, v roce 1934 tu vzniklo slavné kasino, 2. dubna 1945 bylo těžce bombardováno a poté deset let sloužilo za sídlo velitelství sovětské okupační armády. Po jejím odchodu bylo během deseti let znovuvybudováno a stalo se opět luxusním lázeňským městem. A je jím doposud.

Ve městě samozřejmě najdete spoustu architektonických zajímavostí, pamětihodností a památek na význačné lázeňské hosty, z nichž nejznámějším je dozajista Ludwig van Beethoven, který zde dokonce složil slavnou Devátou symfonii. Dům, kde ji zkomponoval, je samozřejmě ozdoben pamětní deskou.

Pokud neprohrajete veškeré peníze v kasinu, nabízí Vám Baden spoustu příležitostí k utrácení: obchodů, hotelů, kaváren a restaurací je zde požehnaně.

Také parků, jak se na lázeňské město sluší, z nichž si určitě nenechejte ujít Rosarium s tisíci druhy růží všech tvarů, barev a vůní, vždy perfektními popisky.

Pokud se ubytujete v nádherném hotelu Schloss Weikersdorf, můžete je všechny během pěší procházky do středu města, kde je velká pěší zóna, postupně obdivovat.

Máte-li rádi rybí pokrmy, pak určitě zamiřte do rybí restaurace Markgraf s plejádou sladkovodních i mořských ryb a dalších živočichů na jídelním lístku, a abyste zasedli ke stolu náležitě připraveni, co se výběru doprovodného vína týká, navštivte předtím vinotéku Badner Hauervinothek, která je kousek přes náměstí, hned naproti restauraci.

Thermeregion produkuje různá vína, ovšem rozhodně neopomiňte zdejší „domácí“ odrůdy Zierfandler a Rotgipfler. Posledně jmenovaná se nazývá česky pěkně Červenošpičák, dřívě byla značně rozšířena, ale dnes se pěstuje převážně jen kolem Gumpoldskirchen, kde je známa pod lákavým názvem Gumpoldskirchener Königswein“. Pokud pak tohoto vína vypijete dostatek, zvládnete lehce vyslovit i jeho maďarský název Vörösscücsü.

 Také směska obou odrůd je značně „pitelná“.

Pokud ovšem zatoužíte po kulturních zážitcích (což je ovšem pití vína též), zdejší městské divadlo postavené architektem Ferdinandem Fellnerem mladším v letech 1908 – 9 nabízí přehršli zajímavých představení, z nichž nejpopulárnější jsou pochopitelně slavné rakouské operety.

Při procházce městem se určitě též alespoň na chvíli zastavte v kostele sv. Štěpána a pokochejte se oltářním obrazem význačného barokního malíře Paula Trogera – stojí to za to.

Také muzeum proslaveného rakouského abstraktního malíře Arnulfa Rainera stojí rozhodně za návštěvu a spoustu dalších možností kulturního vyžití si určitě najdete sami.

Shrnuto, podtrženo:

Jak v zimě, tak na jaře, v létě i na podzim je v Baden vždy co dělat, vždy co jíst a vždy co pít. A to vše v krásném lázeňském prostředí. A co byste si mohli přát víc?

 

Na shledanou v Baden se těší

 

Miroslav Macek

Páteční glosy 8. 12. 2017

S chutí bych si přečetl názor erudovaného psychoanalytika na Babišův výběr žen do vlády.

 

Martin Schulz dnes na stranickém sjezdu německé SPD prohlásil, že chce do roku 2025 Spojené státy evropské.

Nechť je má. Ale bez nás: bude velice výhodné stát se středoevropským Švýcarskem.

 

Čtenář glos S. J. mi napsal:

Dnes jsem si přečetl na Idnes.: "Schulz velí k federalizaci EU. Komu se to nelíbí, ať vystoupí, prohlásil".

Okamžitě mi to připomnělo výrok Gustáva Husáka: "Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické, ale nech v tej strane zostane, čo je pevné, čo je charakterné …"

Myslím, že soudruh Schulz právě dosáhl level  generálního tajemníka.

 

Na britskou premiérku chtěli dva Britové spáchat atentát:

Zakariyah Rahman z Londýna a Mohammed Aqib Imran z Birminghamu…

My jsme ovšem souzeni EU za to, že nechceme vyrábět podobné Čechy.

 

Jiří Payne:

Miloš Zeman spolu s Andrejem Babišem se nám pokoušejí namluvit, že směřují k vytvoření menšinové vlády. Buď mají nečisté úmysly, nebo si zapomněli prostudovat pár knih o demokracii.

 Menšinová vláda se opírá o předem domluvenou podporu v parlamentu, která se ale navenek neprojevuje tím, že by koaliční partner měl své zástupce ve vládě. Proto se takové uspořádání nazývá tichou koalicí. Tichá koalice neznamená, že by se veřejně nevědělo, jak jsou rozdané karty a kdo vládu podporuje. Typickým příkladem tiché koalice byla před lety opoziční smlouva. Některé skandinávské země mají takové vlády již po desetiletí.

 To, co je nám falešně namlouváno, že směřujeme k menšinové vládě, je podvod. Žádná tichá koalice nebyla domluvena a ani není domlouvána. Prezident a nový premiér otevřeně směřují k vládě bez důvěry. To je dost velký rozdíl oproti skutečné menšinové vládě. Patrně mají v úmyslu zalíbit se české veřejnosti makáním natolik, aby jim takovou vládu tolerovala. Ale takový záměr je pohrdáním Ústavou a demokratickými principy, na kterých je český ústavní pořádek postaven. A za to musí nést nikoli jen politickou odpovědnost. Jednou k tomu dojde, jenom jde o to, jak dlouho to bude trvat.

 

Češi jsou smějící se bestie:

Ti němečtí knihkupci jsou nám nebezpeční. Jen doufám, že toho Schulze si oběsí sami.

Středeční glosy 6. 12. 2017

Andrej Babiš prohlásil, že Šlechtová musí dát na ministerstvu obrany do pořádku nákupy materiálu.

Co tam tedy dělal, nebo spíše nedělal, celé ty čtyři roky Stropnický?

 

ČT 24:

Za stále klesající důvěru v novináře mohou politici, kteří neustále útočí na media.

Dodávám:

Za stále klesající důvěru v novináře může neustále se zvyšující neprofesionalita novinářů.

 

Reálná zpráva:

Úsek dálnice D1 u Velkého Beranova musí s opravou počkat. Děti země podaly rozklad.

Optimální zpráva:

Pod dálnicí u velkého Beranova se rozkládají Děti země.

 

Dnes proběhne od 17.00 hod. v knihkupectví Dobrovský v Galerii Pankrác v Praze autogramiáda u příležitosti vydání mé knihy „Saturnin se vrací“. Kdo má čas a zájem, dorazte. Těším se na shledanou!

Úterní glosy 5. 12. 2017

Pokud by se novému ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi podařilo to, co slibuje, přestalo by byt české zdravotnictví černou dírou na finance a stal by se sice nepopulárním, ale nejužitečnějším ministrem zdravotnictví po roce 1989.

Ohromný problém však vidím v něčem jiném, a to v metodě: pokud namísto tržních principů a zpětných vazeb zavede ve zdravotnictví princip příkazů, zákazů a kontrol seshora (jak má jeho šéf ve zvyku), bude záhy odejit a zdravotnictví bude ještě ve větším byrokratickém zmatku než nyní. 

 

Sazba daně z příjmu právnických osob byla dosud v USA 35 procent. Daňová reforma, schválená republikány, snižuje tuto sazbu na 20 procent.

Čtěte pozorně komentáře „expertů“ a pak je po čase srovnejte s realitou!

 

Jasné vyjádření Mirka Topolánka:

„Místo stěžování si vyzývám Jiřího Drahoše a další protikandidáty, aby se se mnou utkali tváří v tvář ve férovém duelu. Živý rozhovor z očí do očí ruská ani žádná jiná propaganda zmanipulovat nemůže.“

 

Tomáš Hrdlička:

Všichni Okamurovi vyčítají, že před volbami zvednul téma uprchlíků, když je v České republice prý jen 12 uprchlíků. Tak jsem se podíval na stránky Ministerstva vnitra a jenom zde je uvedeno, že v oblasti cizinců a uprchlíků působí téměř 40 neziskovek, například Organizace pro pomoc uprchlíkům, Poradna pro migranty a uprchlíky, Mezinárodní organizace pro migraci, Sdružení pro integraci a migraci. Takže na jednoho uprchlíka máme, dle výše uvedené logiky, nějaké tři neziskovky… Takže buď tu nemáme jenom 12 uprchlíků, ale máme tady ve skutečnosti mnohem více uprchlíků, které obstarávají ty neziskovky, nebo tu máme příliš mnoho neziskovek na tak málo uprchlíků a je potřeba většinu z nich přestat platit z veřejných peněz…

 

Češi jsou smějící se bestie:

Vědci tvrdí, že život na Zemi dospěl do své poslední třetiny. Vznikl totiž někdy před 3,5 miliardami let a jeho nevyhnutelný zánik nastane za 1,75 miliardy let. Je tedy nejvyšší čas vydat Babiše trestnímu stíhání, jinak by to česká justice nemusela stihnout…

Pondělní glosy 4. 12. 2017

Je už více než zřejmé, že firma FAU, na kterou „klekl“ Andrej Babiš vyhraje i poslední z řady soudů a bude se domáhat zaplacení téměř miliardové škody.

A teď si položte otázku: zaplatí ji Babiš a jeho lokajové ze svého nebo my všichni? Zeptejte se na to obzvláště jeho voličů.

 

Počet zaměstnanců pražského magistrátu:

2012 - 1808

2017 – 2242

e-government v praxi…

 

Zdeněk Švrček:

Právě teď na regionálním okénku ČT.

 V Miloticích nad Opavou otevřela obec (!) znovu zavřený obchod. Jako nájemce sehnali jediného - Vietnamce, zjevně českého potomka vietnamských rodičů. Ten jim řekl: "podniká se dnes velmi těžce. Zavedení EET a podobně, stálé zvyšování minimální mzdy, člověk vůbec neví, jestli na to vydělá. Pokud jako já provozuje více obchodů, pak to ještě jde, jeden obchod by se neuživil (Milotice mají 400 obyvatel.)

 V dalším vstupu - ministerstvo zemědělství zvažuje, že by provoz prodejen na malých vesnicích mohl být veřejnou službou a pak by mohl čerpat dotace!

 Přesně podle Reaganova sloganu k tomu, jak to dělají socialisté: "Když se to hýbe, zdaň to, když se to ještě hýbe, zreguluj to, když už se to nehýbe, dotuj to!"

 

Češi jsou smějící se bestie aneb komentář k Drahošovým slovům o ovlivňování českých voleb Rusy ak jeho setkání na toto téma se Sobotkou:

„Ideodiverzní centrály si Pokorný se Sobotkou a Drahošem mohou našťouchat do konečníků, protože to jsou takové chemtrails pro městské liberální voliče.“  

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Richardem Wilburem

Tesař nechal díru

vprostřed obýváku, stojím přímo nad ní,

shlížím do ní dolů,

ráno o půl čtvrté,

stejně jako Schlieman,

když objevil Tróju.

Piliny v ní září

na šedivých prknech,

hobliny též vidím,

jistě z dávné doby,

barvu mají jablek

bájných Hesperidek.

 

V pokleku se dívám

na konstrukci trámů,

vedle sebe běží, mírně zaprášené

světlo na nich tančí,

pokračují do tmy,

kde se jistě protnou.

 

Vedle míří vzhůru

trubka od topení,

připomíná stánek

s novinami noci,

má však jiný nátěr,

než ty na ulici.

Po čem vlastně pátrám?

Jaký poklad hledám?

Toužím najít místo,

kde má ten dům duši?

Kde ukrývá kroky

nebo naše hlasy?

Tajemno spíš hledám,

za známými věcmi:

vyskakuje z lampy,

napájí se květy,

zapaluje křeslo

v nebezpečném domě.

 

Úterní glosy 28. 11. 2017

Knižní velkoobchod je dokonalou ukázkou vítězství mediální nálepky nad skutečností. Mediální nálepka zní: Macek ve funkci místopředsedy vlády zprivatizoval Knižní velkoobchod a vydělal na tom ohromné peníze.

Skutečnost: coby končící poslanec končícího Federálního shromáždění jsem nechal za vlastní peníze vypracovat privatizační projekt na Knižní velkoobchod, který jsem chtěl přetvořit (s nezbytnou pomocí zahraničního kapitálu) na velký vydavatelský a distribuční podnik, včetně vydávání novin a časopisů. Po prodeji svého podílu, odečtení všech nákladů, zaplacení daní a sociálního a zdravotního pojištění nula od nuly pošla.

V té době byla ovšem manipulovatelnost veřejným míněním ještě jednodušší než dnes; tehdy si málokdo uvědomoval, že oproti každému „má dáti“ exituje v účetnictví „dal“, a že tedy Knižní velkoobchod netvoří jen viditelné budovy uprostřed Prahy a sklady za Prahou, které se tak často objevovaly na televizních obrazovkách, ale též ohromně drahé bankovní úvěry v desítkách milionů korun, které nadělalo předprivatizační vedení a o nichž samozřejmě nikde nepadla jedna jediná zmínka. Také účetní hodnota skladů knih a jejich prodejní cena byly nebe a dudy. A když k tomu připočtu nesmyslné smlouvy — kupříkladu jeden velký sklad za Prahou byl téměř nevypověditelně pronajat jakési dřevozpracující firmě, která smluvně odváděla Knižnímu velkoobchodu 1 % svého zisku měsíčně, takže do účtárny chodily složenky se 3 korunami či 4 korunami sedmdesáti haléři měsíčně, neboť kreativní účetnictví uměl každý začínající podnikatel, není divu, že jsem vše odhadoval nejméně na osm či deset let tvrdé práce, než se vše zkonsoliduje.

Všechny plány však skončily okamžikem, kdy se právní zástupce věřitelů Rychetský jal celou věc kriminalizovat, neboť jsme si dovolili prodat jeden z pražských domů (přičemž veškerý zisk z prodeje do poslední koruny putoval na splacení úvěru u Komerční banky). Potenciální zahraniční investoři odskočili, jako bychom byli nakaženi žloutenkou a náhle šlo už jen o to, jak přežít. Nakonec zvítězilo to nejjednodušší řešení: prostě jsem svůj podíl prodal prvnímu zájemci, který byl ochoten jej vůbec koupit. Že nešlo o miliony, můžete si domyslet a být si jisti.

Novináři mne však stále nutili, abych „dokázal“, že jsem nic nezákonného neudělal, nic neukradl ani nevytuneloval, což je z principu nesmysl, neboť negativní důkaz neexistuje. Proto jsem využil neomalených slov Miloše Zemana, vždy rychleji mluvícího než myslícího, který ve funkci předsedy vlády v televizi prohlásil, že jsem vytuneloval Knižní velkobchod, a zažaloval ho. Tím bylo důkazní břemeno přeneseno do pozitivního dokazování.

Zeman kvůli tomu zaměstnal spoustu lidí ze státního aparátu (novináři vesměs nad touto do nebe volající praktikou mlčeli), ministra kultury Pavla Dostála, bývalého velvyslance v Rusku Baštu, který organizoval celé „šetření“ a další, aby sesbírali asi třímetrový sloupec všelijakých dokumentů a potichu a se skřípajícími zuby nakonec skončili, neboť našli nic, velké nic. Zeman se mi tedy musel veřejně omluvit.

To ovšem nic nezměnilo a nemění na tom, že půlka národa se stále domnívá, jak jsem se tehdy hrozně obohatil a jaký jsem lump. Dokonce ještě letos novinář Blesku u příležitosti mé svatby napsal „Zprivatizoval Knižní velkoobchod, z něhož poté podivným způsobem zmizela většina majetku“. Jenže, má smysl soudit se s bulvárními pisálky a dodávat tak bulváru existenční palivo? To jdu raději dělat něco užitečnějšího a příjemnějšího. Byť u vědomí toho, že se nadosmrti nálepky zvané Knižní velkoobchod nezbavím.

 

Pondělní glosy 27. 11. 2017

Aktivista, který nabízel na webech www.threeka.cz a www.bojkot.shop letáky, plakáty, trička, samolepky s vyobrazeními a texty napadajícími podnikatelské i politické působení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, dostal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pokutu 25 tisíc korun.

Není to málo? Ještě by měl být vyhozen z práce a jeho děti by neměly dostat doporučení ke studiu!

 

Milada Šafránková na facebooku:

Proč AB má již zaháčkovanou SPD? A proč SPD musí již poslouchat? SPD si vzala na volby několikamilionový úvěr, jeden z ručitelů, který ručí majetkem firmy je Radim Fiala , místopředseda SPD, pravá ruka Okamury.
Jeho firma IF Facility zajišťuje pro Agrofert nejen úklid administrativních center, získala i zakázky v Babišových zemědělských firmách Navos, Afeed, Agrotec a Olma. Vyhrála zakázky na ministerstvech, která spravuje Babiš a to ministerstvu obrany a na finanční ředitelství. JEŠTĚ JE TU NĚKDO, KDO SNAD POCHYBUJE O LOAJÁLNOSTI A ODDANOSTI SPD K AB A JEHO HNUTÍ?

 

Někteří fanoušci kontroverzní skupiny Ortel porušili pravidla ankety Český slavík, tvrdí její organizátor v prohlášení. Při analýze hlasování dospěl k závěru, že kapela a její lídr Tomáš Ortel dostali podporu nad rámec pravidel fair play. Pořadatel se proto rozhodl započíst skupině i zpěvákovi stejný počet bodů, který získali v loňském roce.

„Porušení fair play spatřuje organizátor ankety především v obsahu široce sdíleného facebookového profilu Tomáš Ortel Českým slavíkem 2017 (aktivní od 19. 9. 2017). Vyzývá se zde k zapojení do organizované akce, aby se konkrétní subjekt stal Zlatým slavíkem. Tedy nikoli, aby lidé posílali hlasy podle svého skutečného názoru, ale aby se zapojili do akce za určitým cílem a získávali pro něj další osoby a fankluby,“ uvedli zástupci agentury Musica Bohemica.

Co na to fankluby Karla Gotta a ostatních? Byli by organizátoři stejně „féroví“, kdyby nešlo o Ortel? Už to začíná být k velmi hořkému smíchu. Dušan Šrámek k tomu vtipně dodal: Dušan Šrámek: Kdyby se Tomáš Ortel pelešil na Klinice, mohl ke slavíkům dostat ještě cenu Františka Kriegla a Charty 77.

 

Prastarý návod (nepřipomíná vám něco?):

Každá země se dá zničit bez války. Musíte jim rozložit společnost, znesvětit hodnoty, zničit kulturu, znevěrohodnit autority, zesměšnit představitele, zničit jim náboženství a rozdmychávat nenávist. Musíte je postavit proti sobě, rozdělit je, vyděsit je a pak je máte v hrsti.

Nedělní chvilka poezie - tentokrát k výročí

Tam v Kanaán při svatbě, dí svatý Jan,

On ve vodu hned víno proměnil,

a nejen jeden džbán,

to víno každý z hostů přece pil.

 

To vysvětlit lze ovšem jenom tak,

že čeho láska dotkne se, v ten mžik

je svůdně sladké pak

a napojí hned klidně celý šik.

 

Tak dá se říct, že tam, kde láska dlí

je neustále všeho nadbytek.

Tam není život zlý,

tam nepřebývá zloba, zášť a vztek.

 

Tak mějte se vždy jenom pro radost,

a k tomu přeji lásku, mír a klid,

pak vody bude dost

a chuť bude jak víno vždycky mít.

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články