Články

Páteční glosy 9. 6. 2017

Knihu je možno si objednat dobírkou až do domu za cenu 299.- Kč (včetně dobírky) na adrese m.vitovcova@volny.cz

Čtvrteční glosy 8. 6. 2017

Nechápu ty soudní tanečky kolem Davida Ratha. Vzhledem k tomu, co dozajista ví o financování ČSSD a leckterých politicích, nikdy nestráví ani den ve vězení, jen my se čas od času (dlouhého) zase dozvíme, že naši nejvyšší soudcové mají na to či ono diametrálně rozdílný názor. Nevěšme však hlavu, nakonec jako obvykle zvítězí buďto spravedlnost nebo právo.

 

Mají lidská práva sloužit člověku nebo člověk lidským právům?

Středeční glosy 7. 6. 2017

Univerzální příjem se v poslední době stává čím dál častěji předmětem debat. Jeho myšlenku propagují i vlastníci technologických firem, jako například zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Ti upozorňují na to, že technologický pokrok povede k tomu, že v blízké době může zaniknout mnoho profesí a miliony lidí by tím přišly o práci.

Tolik chybná zpráva. Lidé totiž nepřijdou o práci, ale o zaměstnání. Práce totiž na světě vždy bylo, je a bude nekonečné množství. Také dnes by bylo možné ji pro všechny nezaměstnané najít, nebýt „lidumilných“ zákonů…

 

Čtenář glos P. D. mi napsal:

Chtěl jsem Vám napsat takový můj postřeh ohledně návštěvy pana Bělobrádka na srazu Landsmanšaftu. Celý den jsem nahazoval stěny ve svém domku a poslouchal Radiožurnál. Jednou, tuším, že dopoledne zazněl komentář ministra zahraničí Zaorálka v tom smyslu, že ministr Bělobrádek byl na sjezdu jen jako předseda Lidové strany, nikoli jako člen vlády. Tato informace (pokud jsem poslouchal dobře) zazněla jen jednou, zato jsem každou půlhodinu slyšel z veřejnoprávního rozhlasu, na jehož provoz si také nedobrovolně přispívám, že " Za ČESKOU REPUBLIKU  se sjezdu zúčastnil ministr Bělobrádek. No, a každou hodinu přímý vstup reportéra, který popisoval, jaká  je tam krásná přátelská atmosféra. Skoro jsem měl chuť se tam rozjet a obejmout si nějakého svého sudeťáka.  Mohl by to být možná potomek toho, co moji babičku chtěl zastřelit, když si přijela na svou zahradu očesat švestky (zahrada se spolu s domem tak nějak ocitla ve výcvikovém prostoru wehrmachtu), ovšem švestky už byly zabrány německou brannou mocí a babička tak sabotovala  zásobování frontových vojáků. Těch vesnic na sever od Vyškova bylo vystěhováno několik, no  a oni "milí krajané" z německého ostrůvku (oblast několika vesnic s německým obyvatelstvem u Vyškova na Moravě) nelenili a rabovali zemědělské stroje a hospodářské nářadí z domků vystěhovaných Čechů, no a jeden z těchto dobráků  mou babičku nachytal na těch švestkách a střílel po ní když utíkala. Toš tak.

 

Češi jsou smějící se bestie:

Proti globálnímu oteplování je třeba bojovat, i kdyby neexistovalo.

 

 

Úterní glosy 6. 6. 2017

Vláda se pochlapila a rozhodla, že nepřijmeme žádnou kvótu migrantů. Teď ještě, aby nám EU zastavila veškeré dotace a svět, alespoň ten náš, bude zase v pořádku.

 

Čtenář glos F. K. mi napsal:

Pan Bělobrádek na sjezdu SdL prohlásil (podle webu ČT): „Samozřejmě, že nesmíme zapomínat. Hlavně na časy násilí a brutality, před, při i po druhé světové válce. To se nesmí opakovat. Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu.“ Což je rozdíl oproti tomu, co reprodukujete na stránce Viditelný Macek jako příspěvek čtenáře glos V. M. Mám za to, že korektní informace si zaslouží každý, i pan Bělobrádek.

Dodávám:

Zcela souhlasím, zaslouží…

 

Čtenář glos J. N. mi napsal:

Ke  glose čtenáře V. M. si dovoluji  poznamenat, že v letech 1937-39 působili v okolí Stonařova a Brtnic na Jihlavsku, kde jsem  v Želetavě trávíval s rodiči hlavní prázdniny a veškeré delší  volné dny,  „milí krajané“  ordneři, jejichž budovy a veřejná prostranství  zdobily nápisy „Heim ins Reich“ a kteří  přepadali české obyvatele sousedních obcí  (včetně Želetavy), zapalovali jejich stohy a budovy a realizovali podobné  „spoluobčanské“ aktivity. Toto poznání nemám z učebnic, nýbrž z vlastních očí a uší.

 

Živá bytost potřebuje nějakého měřítka, potřebuje míti míru. A charakteristickým znakem jedince v moderním světě jest, že už ji nemá. (C. – F. Ramuz)

 

Pondělní glosy 5. 6. 2017

Česká televize ovšem překonala další hranici šílenství úvahou, zda za tím londýnským atentátem nestojí „krajní pravice“…

 

Také nazývat mnohonásobnou vraždu „incident“ je něco neuvěřitelného! Neměli bychom už ty korektní pomatence konečně poslat do posledního úseku traktu zažívacího?

 

Čtenář glos V. M. mi napsal:

Vicepremiér české vlády P. Bělobrádek na sudetoněmeckém sjezdu v Augšpurku prohlásil, že něco takového, jako byl odsun sudetských Němců po válce, se již nikdy nesmí opakovat. Nějak zapomněl, že se také nesmí nikdy opakovat příčina následného odsunu. Tedy přepadení naší republiky  Německem s výsledkem 350 000 mrtvých našich občanů za dobu okupace.

Nebo i to by Bělobrádkovi nevadilo? V každém případě se této podmínce statečně vyhnul. Takže jen další slabošský reprezentant české připosranosti.

 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát opět s nursery rhymes

Kdo zabil červenku?

Já vrabec praví,

šíp jí ční z hlavy,

já zabil červenku.

 

Kdo viděl její smrt?

Já, komár praví,

já jsem ten pravý,

já viděl její smrt.

 

Kdo viděl její krev?

já, kapr praví,

 proud, kde je dravý,

já viděl její krev.

 

Kdo jí šil rubášek?

Já, brouček praví,

krejčík jsem hravý,

já jí šil rubášek.

 

Kdo hrob jí vykopal?

Já, výr hned praví,

v ohradě kraví

hrob jsem jí vykopal.

 

Kdo jí mši odsloužil?

Já, havran praví,

slouží mi zdraví,

 já jí mši odsloužil.

 

Kdo se mší pomáhal?

já, skřivan praví,

že mě to baví,

já mší pomáhal.

 

Kdo nesl kadidlo?

Já, stehlík praví,

kousek jen žhavý,

já nesl kadidlo.

 

Kdo jí šel za plačku?

Já, žluva praví,

pláč sice znaví,

já však šla za plačku.

 

Kdo nesl rakvičku

 Já, kotě praví,

tak praví mravy,

já neslo rakvičku.

 

 Kdo nesl pokrývku?

 Já, střízlík praví,

též kohoutek plavý,

 my nesli pokrývku.


Kdo žalmy zazpíval?

Já, slavík praví,

 bez not, jen z hlavy,

Já žalmy zazpíval.

 

Kdo zvonem vyzváněl,

já, býček praví,

silný jsem, zdravý,

já zvonem vyzváněl.

 

Ptačí zpěv v povětří

smutkem se, žalem chvěl,

zvonu hlas také spěl

s červenkou k hrobu.

 

Páteční glosy 2. 6. 2017

Jak už v Česku bývá zvykem, nový zákon o zákazu kouření v restauracích je tradičně zfušovaný paskvil, a jak už si mnozí všimli, vůbec nedefinuje pojem kouření. Tedy: když si v restauraci zapálím doutník a nechám jej ležet v popelníku, je to kouření? Vždyť nekouřím. Když si zapálím v dýmce bezinkovou nať, je to kouření? Je, ale zákon ho výslovně nezakazuje, a co není zakázáno, je dovoleno. Když tam zapálím františka, je to kouření? Když v kuchyni připálí kachnu, až vznikne dým, je to kouření?

Já vím, jsou to zdánlivé ptákoviny, ale dokonale ukazují pitomost různých regulací a zákazů, které jdou proti zdravému rozumu, v tomto případě tedy ponechání na vůli majitelů, zda chtějí být kuřáckými či nekuřáckými provozovnami a být takto označeni.

 

Včera jsem slyšel krásnou maximu, která by se měla vyučovat snad od mateřské školky:  Nestěžujte si, na soudě vždy zvítězí buď spravedlnost nebo právo.

 

Jan Roubíček na facebooku:

Pokud máte svoji svobodnou vůli, tak nemusíte chodit do hospody, kde se kouří, pije pivo a hovoří oplzlé věci, ale můžete jít do bio baru dát si koktejl z banánů a brokolice a povídat si o motýlech.

 

I spousta dospělých se stále domnívá, že dotace jsou z Evropské unie.

 

Češi jsou smějící se bestie:

Ostatně soudím, že člověk, který se přihlásí do protikuřácké hlídky, si kompenzuje fakt, že byl v dětství zneužíván farářem.

Středeční glosy 31. 5. 2017

Lidovecký europoslanec Zdechovský prohlásil v europarlamentu, že prezident Zeman je opilec, za kterého se stydíme. Kupodivu jeho šéf Juncker mu nevadí…

Nicméně prohlášení je to typicky lidovecké: tato malá strana vždy měla a má tendenci mluvit úplně za všechny.

 

Zásadní dotaz: Může se kouřit v hospodě mimo otevírací dobu?

 

Jak setrvale opakuji, obraz světa a společnosti je nejlépe vidět na maličkostech. Kupříkladu na větě slavného berlínského kuchaře Tima Raueho z rozhovoru pro „Proč Ne“:

„Nedávno si u nás udělala rezervaci skupina 73 Švédů, společně nahlásili 84 potravinových alergií.“

 

Češi jsou smějící se bestie:

Sobotkovou vizí je Česko bez Zemana a Babiše. Evidentně uvažuje o emigraci…

Úterní glosy 30. 5. 2017

Jak píše časopis Týden, bývalý estébák a dnes vlivný místopředseda fotbalové asociace Roman Bebr má dům vyzdobený (z  recese, jak tvrdí desítkami komunistických symbolů a před ním vlasj vlajka se srpem a kladivem.

Už vidím tu recesi, kdyby měl ve Spolkové republice Německo  v roce 1973 bývalý gestapák a posléze vlivný fotbalový funkcionář vyzdoben dům nacistickými symboly a před domem mu vlála vlajka s hákovým křížem.

Kolik by dostal za tu recesi let?

 

Počínající zánik nějaké civilizace je vždy nejlépe rozeznatelný na zdánlivě nepodstatných detailech. Jak jsem se dozvěděl z Radiožurnálu, ve Spojených státech se nedoporučuje říkat ve zdravotnictví „kuřák“, ale „pacient, který kouří“, aby se kuřáci necítili ostrakizování…

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Miroslavem Mackem

Má oblý půvab krásných žen,

těch se rty s chutí marcipánu,

též s vůní parku v letním ránu,

co pln je květů cizích jmen.

Je jako vydařený den,

v němž jistě pravou nohou vstanu;

má oblý půvab zralých žen,

těch se rty s chutí marcipánu.

To není víno, to je sen,

v němž zasvěcuji čistou pannu

jak polknout jeden doušek jen.

Pak znavený si říkám k ránu:

má oblý půvab krásných žen.


 

Vážení a milí,

 

dočetli jste další ukázku z knížky, ve které vyprávím o všelikých zajímavostech, které mne potkaly cestou od narození (téměř) do smrti, a které by Vám, jak doufám, mohly poskytnout jak zábavu, tak i trochu poučení. V knize jsou též ukázky z mé letité novinové a časopisecké tvorby, výběr z překladů poezie i prózy a také něco z vlastního literárního šuplíku.

Knihu  „Samomluvy Miroslava Macka“ vydalo v líbezné úpravě (a v pevné vazbě s přebalem) nakladatelství Jonathan Livingston, avšak kniha nebude v normální distribuci - objednat si ji však můžete na dobírku přímo domů, a to za konečných  299.- Kč (tedy včetně balného a poštovného) na mailové adrese m.vitovcova@volny.cz, čímž zároveň vypomůžete firmě, která zaměstnává osoby se změněnou pracovní schopností.

 

Také je možno knihu si přímo vyzvednout u pí. Vítovcové (VRV.sro, Petýrkova 1950/128, 14800 Praha 11, tel. 606270219) a ušetřit tak na poštovném…

 

 

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články