Články

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Elizabeth Barret Browningovou

Portugalský sonet X

 

Přec láska, jenom láska stojí za to,

vždy krásná bývá, neboť plamen svítí,

ať hoří chrám či pazderna se vznítí,

ať žárem září železo či zlato.

Když moje srdce úzkostí je jato,

jen láska k Tobě důvodem je žití,

můj smutný zrak se rychle Tvého chytí

a v jejich záři záhy přijdeš na to,

že jiná jsem. Vždyť nikde psáno není,

že láska nízkých nutně nízká bývá.

Bůh milence svou přízní v obry mění

a to, co moje duše uvnitř skrývá,

co svojí silou ovlivňuje dění,

je láska, stále zářící a živá.

 

Vážení a milí,

dočetli jste další ukázku z knížky, ve které vyprávím o všelikých zajímavostech, které mne potkaly cestou od narození (téměř) do smrti, a které by Vám, jak doufám, mohly poskytnout jak zábavu, tak i trochu poučení. V knize jsou též ukázky z mé letité novinové a časopisecké tvorby, výběr z překladů poezie i prózy a také něco z vlastního literárního šuplíku.

Knihu  „Samomluvy Miroslava Macka“ vydalo v líbezné úpravě (a v pevné vazbě s přebalem) nakladatelství Jonathan Livingston, avšak kniha nebude v normální distribuci - objednat si ji však můžete na dobírku přímo domů, a to za konečných  299.- Kč (tedy včetně balného a poštovného) na mailové adrese m.vitovcova@volny.cz, čímž zároveň vypomůžete firmě, která zaměstnává osoby se změněnou pracovní schopností.

 

 

Čtvrteční glosy 13. 7. 2017

Je neuvěřitelné, kolik známých lidí a novinářů se na webu solidárně přiznalo, že močí do bazénu!

 

Honza Koráb na facebooku:

Od rána poslouchám stále dokola, že máslo je dnes nejdražší v historii. To jsou fakt novináři v Českém rozhlase takoví pitomci, kteří jsou schopni do omrzení omílat zjevný nesmysl?

Rok / Průměrná hrubá mzda / Cena másla za kg:

1960 /1303 / 38 Kčs

1980 / 2656 / 40 Kčs

2017/ 27889 / 188 Kč
 
 

Petr Paulczyñski (z Brna o Brně):

Ta koalice socani s ódéeskou to byli gauneři. Nechali za sebou: Opravenou vilu Tugendhat, Špilberk, Joštovu, rekonstrukci Ronda, záchranu Úrazové nemocnice, revitalizované parky Koliště či Lužánky, opravy divadel, revitalizace sídlišť, víc jak 3 tisíce míst pro děti v mateřských školkách, vrácení Plaveckého stadionu za Lužánkami do majetku města, budování velkého městského okruhu, obnovu vozového parku MHD, zdarma dopravu pro seniory a malé děti, vyčištění přehrady, rekonstrukci Hvězdárny, snižování zadlužení města v době ekonomické krize. Miliardu, co nechali na kontě, rozházeli až tihle hoši co jezdí na mrskut do Lvova. Ještě nějaké otázky?

 

To je snad hoax:

Bursík se dohodl s Kalouskem na společné kandidátce, spolupráci vyjednávala Kateřina Jacques.

Pokud není, mají to z toho mávání tibetskými vlajkami. Naštěstí to není příliš nakažlivé…

 

 

Středeční glosy 12. 7. 2017

Evropský soud pro lidská práva odmítl odvolání Česka v případu sporu o odškodnění za regulované nájemné. Stát tak musí třem stěžujícím si majitelům domů vyplatit odškodné ve výši rozdílu mezi tehdejším regulovaným a tržním nájmem.

Což je samozřejmě nesmysl: těm majitelům to zaplatíme my, a to s pořádnou úřednickou přirážkou. Neměli by to ovšem zaplatit ti, kteří zvrtli původní plán?

Takhle to totiž mělo správně probíhat:

Po roce 1991 v souvislosti s vracením bytového fondu původním vlastníkům vydalo Ministerstvo financí nový předpis regulující stávající nájemní vztahy. Regulované nájemné se týkalo všech nájemních bytů, kterých bylo přibližně 1,5 milionu. Nikdo z uživatelů těchto bytů neměl platnou, svobodně uzavřenou smlouvu s pronajímatelem. Původním záměrem regulace bydlení bylo poskytnutí dostatečného přechodného období pro přizpůsobení nájemníků novému stavu, pozvolný nárůst nájemného na úroveň výše tržního nájemného a vytvoření mechanismů pro ochranu sociálně slabších obyvatel. Například v sousední bývalé NDR deregulace na úroveň tržního nájemného proběhla během sedmi let.

 

Úřední šiml řehtá převelice silně také při zřizování letních zahrádek před restauracemi, kavárnami a cukrárnami. Společnost Mamacoffee, která v Praze provozuje pět kaváren, dokonce musela vyčlenit jednoho zaměstnance, který má na starosti pouze vyjednávání s úřady…

Úterní glosy 11. 7. 2017

K burkinám na plovárnách a koupalištích:

Jedna rovina je rovina hygienická, druhá pak sociologicko - politická. Z hygienických důvodů by někdo mohl mít proti burkinám to, že zakrývají podstatnou část těla, tedy i případné kožní choroby, mokvající rány a podobně, což ovšem některé plavky též. Druhá rovina je ovšem podstatnější - již antika razila heslo "V Římě buď Římanem" a z tohoto úhlu pohledu jakýkoliv úmyslný (někdy až agresivní) projev odlišnosti od místních zvyklostí ukazuje na neochotu se přizpůsobit, začlenit, akceptovat místní zvyklosti a kulturu. Následky neodporování těmto prvním symbolům vede a povede nutně k tomu, co už v leckterých koutech světa nastává.

 

Lea Vojteková na facebooku:

Tak jsem právě telefonovala do Čestlic a ptala jsem se, jestli se mohu přijít vykoupat nahá (což bych samozřejmě neudělala, ale hypoteticky).
Paní: ,,Ne, nahá se koupat nemůžete. Jenom v plavkách."
Já: ,,Takže vy diskriminujete nudisty?"
Paní: ,,To není diskriminace, nudisté mají své vyhrazené pláže."
Já: ,,Tak proč tam pouštíte zahalené muslimky?"
Paní: ,,Ehm, ehm… To jsou jejich plavky."
Já: ,,Takže mohu přijít v potápěčském neoprénu?"
Paní: ,,No, máme tady speciální bazén pro potápěče."
Já: ,,Ale já nechci plavat ve speciálním bazénu. Chci plavat se všemi ostatními v neoprénu. Mohu?"
Paní: ,,Na shledanou."

Pondělní glosy 10. 7. 2017

Naštěstí jsem člověk, který vždy bral a bere minulost jako nezměnitelnou, a proto nehodnou jakéhokoliv trápení a mudrování nad ní. Budoucnost pak jako předem neproniknutelnou a nepoznatelnou. Proto také vydávám veškerou svoji energii na co nejpřívětivější a nejplnohodnotnější prožívání přítomnosti.

Ač moje první dvě manželství samozřejmě nepřinášela jen samé životní radosti a slasti a skončila nakonec rozvodem, dobu v nich strávenou pokládám za nádherný a neopakovatelný úsek svého života, který mi toho hodně dal (a to zůstává).

Četba v mládí, teď mám na mysli milované antické klasiky, také v těchto situacích přispěchala na pomoc, neboť to byl Plútarchos, který mne naučil následující: rozum a z něho vyplývající připravenost na všechny životní zvraty je nejlepší lék, nejlepší prostředek ke zmírnění zármutku.

Nakonec, stejně Vás bývalé zhrzené manželky nikdy nenávidí natolik, aby Vám hodily na hlavu darované šperky, jak říká klasik, takže o to je zapomínání jednodušší.

 

Vážení a milí,

dočetli jste další ukázku z knížky, ve které vyprávím o všelikých zajímavostech, které mne potkaly cestou od narození (téměř) do smrti, a které by Vám, jak doufám, mohly poskytnout jak zábavu, tak i trochu poučení. V knize jsou též ukázky z mé letité novinové a časopisecké tvorby, výběr z překladů poezie i prózy a také něco z vlastního literárního šuplíku.

Knihu  „Samomluvy Miroslava Macka“ vydalo v líbezné úpravě (a v pevné vazbě s přebalem) nakladatelství Jonathan Livingston, avšak kniha nebude v normální distribuci - objednat si ji však můžete na dobírku přímo domů, a to za konečných  299.- Kč (tedy včetně balného a poštovného) na mailové adrese m.vitovcova@volny.cz, čímž zároveň vypomůžete firmě, která zaměstnává osoby se změněnou pracovní schopností.

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Oscarem Wildem

Konatel dobra


Byl noční čas a kráčel sám.

A spatřil v dáli hradboví a vydal se hned městu vstříc.

A záhy kroky uslyšel, ten klapot nohou přešťastných, též veselý smích z mnoha úst a tóny louten přemnohých. A na bránu pak zabušil a strážný dovnitř vpustil JEJ.

A spatřil tu dům z mramoru, jenž sloupovím se honosil. To krásné věnce zdobily a všude plály pochodně. A dovnitř vešel tedy hned.

A prošel halou z achátu a prošel halou z jaspisu a poté došel k síni hodovní. Tu v loži temně červeném dlel člověk s růží ve vlasech a rudé víno barvilo mu rty.

A k němu ihned přistoupil a na rameno poklepal a pravil „To je žití tvé?“

A mladý muž se otočil a poznal JEJ a odvětil: „Vždyť z lepry jsi mne uzdravil, jak jinak měl bych poté žít?“

A vyšel tedy z domu ven a dále kráčel ulicí.

A záhy ženu uviděl, jež tváře měla líčené a šaty příliš barevné a boty měla s perlami. A za ní jako na lovu muž kráčel s tváří mladickou a přepestrý byl jeho šat. Tvář ženy byla překrásná a chtíčem mužovi plál zrak.

A k mužovi hned přistoupil a takto k němu hovořil: „Proč takto hledíš na ni, proč?“

A mladý muž se otočil a poznal JEJ a odvětil: „Vždyť navrátil jsi mi přec zrak, jak jinak na ni hledět mám?“

A kráčel tedy za ženou a rukou pohladil jí šat a takto k ní pak hovořil: „Což není tady jiných cest, že cestou hříchu chceš se dát?“

A žena hned JEJ poznala a se smíchem mu pravila: „Vždyť hříchy jsi mi odpustil a hříšná cesta krásná jest.“

A město tedy opustil.

A poté, co je opustil, hned na mladíka narazil, jenž s pláčem seděl u cesty.

A ihned k němu přistoupil a po vlasech jej pohladil a takto k němu hovořil: „ Co důvodem je těch tvých slz?“

A mladík ihned poznal JEJ a přesmutně mu odvětil: „Já zemřel a tvou zásluhou jsem povstal z mrtvých v onen čas. Co zbývá mi, než hořký pláč?“       

Středeční glosy 5. 7. 2017

Zahraniční dluh Česka stoupl v prvním čtvrtletí letošního roku o výrazných 1,128 bilionu korun na 4,656 bilionu. Téměř tedy dosahuje výše ročního HDP, v poměru k němu představuje 97,7 procenta. Meziročně byl dluh vyšší o 1,425 bilionu. Za růstem stojí především vyšší zadlužení bank a vlády související s nákupy dluhopisů zahraničními investory. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Podle ekonomických expertů, kteří se ovšem doposud vždy mýlili, to vůbec nevadí…

(N.Taleb: Vědci tento jev, při němž se „experti“ nepoučí ze svých předchozích selhání, studovali již před půlstoletím. Skutečnost, že celý život produkujete výhradně chybné předpovědi, nemusí být na překážku přesvědčení, že příště se již nezmýlíte.)

 

Ve školství je prý chronický nedostatek peněz. Vůbec se nedivím, když jsou naše daně promrhávány leckdy zcela zločinným způsobem – viz titul bakalářské práce studentky Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze A. Ch.:  „Gender v textech punkové skupiny Visací zámek“.

 

Od roku 2018 se nebude konat hudební festival Brĺvalla v Norrkopingu, který byl ve Švédsku největší a o tomto víkendu tam hráli System of a Down, Linkin Park a The Killers. Důvodem je vysoký počet obtěžovaných žen, policie přijala 11 zpráv o sexuálním napadení včetně znásilnění, uvedla v pondělí BBC.

Absolutně nechápu, co ti Švédové na těch přítomných muslimkách vidí, že jsou tak lačni sexu…

 

KSČM má ve volebním programu vybudování socialismu. Neuvěřitelné! Kdyby se porozhlédli, zjistili by přece, že už je vesměs opět dobudován…

 

Quae expetit animus, libenter credit čili Člověk rád věří tomu, co si přeje.

Proto to zklamání mnohých, kteří dnes tvrdí: „Kvůli tomuto jsme v listopadu klíči nezvonili“ — všichni sice toužili po změně zatuchlých poměrů, ale každý si tu změnu představoval jinak, v intencích toho, co si přál.

Dnes toho obratně využívají mnozí politikové, opětovně spoléhající na to, že nespokojenost se stávajícími poměry jim nahrne dostatečný počet hlasů, aby mohli chvíli vládnout, než lidem znovu dojde, že si představovali tu slibovanou změnu úplně jinak.

 

Dočetli jste další ukázku z knihy „Samomluvy Miroslava Macka“, ve které vyprávím o všelikých zajímavostech, které mne potkaly cestou od narození (téměř) do smrti, a které by Vám, jak doufám, mohly poskytnout jak zábavu, tak i trochu poučení. V knize jsou též ukázky z mé letité novinové a časopisecké tvorby, výběr z překladů poezie i prózy a také něco z vlastního literárního šuplíku.

Knihu  „Samomluvy Miroslava Macka“ vydalo v líbezné úpravě (a v pevné vazbě s přebalem) nakladatelství Jonathan Livingston, avšak kniha nebude v normální distribuci - objednat si ji však můžete na dobírku přímo domů, a to za konečných  299.- Kč (tedy včetně balného a poštovného) na mailové adrese m.vitovcova@volny.cz, čímž zároveň vypomůžete firmě, která zaměstnává osoby se změněnou pracovní schopností.

 

Úterní glosy 4. 7. 2017

Martin Raboch:

Takto zní oficiální zdůvodnění potřeby dotace 100 000 000.-  Kč, která byla udělena: Předmětem projektu je zvýšení technické hodnoty a efektivnosti technologie na výrobu toastového chleba a užitných hodnot nových výrobků (odstranění konzervantů, redukce soli, prodloužení trvanlivosti, zlepšení chuťových vlastností). Jde o pořízení linky s výraznými inovačními prvky (skladování a dávkování ingrediencí, vakuové hnětení, clean-room, inovovaný systém řízení výroby) umožňující realizaci nových produktů (originální vlastní pšeničný kvas, 3 nové druhy toastového chleba).
To je fajn, ok.
V Česku je přes 700 pekárenských společností, které investují do modernizace technologií ze svého. Jen jedna dostane 100 milionů pocházejících z daní, které platí i pekaři, kteří na dotaci nedosáhnou ani náhodou. To není rovná soutěž. Férový není ani důvod udělení dotace, je to v podstatě dotační podvod ne nepodobný čerpání dotace na slavné Čapí hnízdo. Proč?
Konkurenční společnost totiž uvedla svůj první toustový chléb Toasttip s avizovaným výsledkem dotovaného projektu, kterým je odstranění konzervantů, redukce soli, prodloužení trvanlivosti, zlepšení chuťových vlastností, na trh už v roce 2010, loni získal certifikát Česká chuťovka. Poté vyvinula další druhy inovativních toustových chlebů; dětský s vyšším podílem vápníku, s chia semínky, Kornspitz. Bez jediné koruny dotací! Toustový chléb se sníženým obsahem soli a bez konzervantů tady už dávno je, netřeba ho vyvíjet a už vůbec ne dotovat.
V současné době společnost, která umí a musí být inovativní i bez dotací, dokončuje modernizaci linky na výrobu toustových chlebů za více než 10 milionů korun. Z vlastních zdrojů.
Vyvstávají dvě zásadní otázky.
Zaprvé: Jak je možné, že někdo schválí dotaci na inovativní projekt, který vůbec není inovativní, protože jeho proklamovaný výsledek je na trhu běžně k dostání už sedm let?
Zadruhé: Proč antimonopolní úřad podobné excesy, narušující brutálním způsobem hospodářskou soutěž, mlčky přehlíží?
Odpovědi na obě otázky jsou samozřejmě každému majiteli zdravého selského rozumu jasné. Nejasné ale je, proč to tak musí být dnes, když stále ještě Česko není totalitní diktaturou jediného muže. Nebo už snad ANO?"

 

Pondělní glosy 3. 7. 2017

Drahoš: O závažných věcech, jako je členství v EU, by se nemělo hlasovat v referendu.

Pravdu má, občané by měli přímo rozhodovat jen o takových blbostech jako je volba Drahoše a podobně…

 

Přírodovědec a geolog Václav Ziegler:

Děti nepoznají sýkorku, ale cpou jim do hlavy záchranu deštných pralesů. Nerozumíme své zemi a pak se divíme, jak je zničená.

 

Petr Paulczyñski na fb:

Když ti Syřané prchali před Asadem, proč se jich 500 000 vrací na Asadem osvobozené území?

 

Via twitter:

Nebylo by lepší za ty stamiliony na zbourání vepřína, něco pro to etnikum postavit? Třeba zvláštní školy…

 

Čtenář glos P. B.:

Jel jsem v pátek k večeru pro syna na letiště. Obával jsem se, že to bude problém, poslední den v roce, všichni opouštějí Prahu. Od rána všechny stanice informovaly o průjezdnosti a jak že se policie snaží ten den zvládnout. 

Šlo to, pravda jen směrem k letišti. V opačném směru několikakilometrová zácpa. Americké obrněné transportéry spěchaly po pražském okruhu cca čtyřicetikilometrovou rychlostí v tuto hodinu nezbytně na východ, asi měla vypuknout válka, nebylo zbytí…

Nevypukla.

 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Alanem Seegerem

Smrt na schůzku mne pozvala

kde tyčí se zeď barikád.

Teď, kdy se vrací jaro snad,

kdy vůně květů plní vzduch,

Smrt na schůzku mne pozvala,

kdy kolkolem zní jara ruch.



Pak jako svého milého,

už bez dechu a slepého,

tmě ráda by mne předala,

ač možná mineme se dnes.

Smrt na schůzku mne pozvala,

kde rozstřílený leží les, 

kdy jaro opět přilétá

a louka květy rozkvétá.

Bůh ví, že místo nesnází,

bych do peřin si lehl rád,

kde láska v spánek přechází,

by sílu znovu nabrala,

a rána kouzelná jsou pak…

Však Smrt mne přece pozvala,

až zazní zvony kanonád,

sic jaro kouzelné je tak,

však držím slovo, nejsem bloud,

tu schůzku nelze odmítnout.




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články