Články

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Johannem Wolfgangem Goethem

Ein Mädchen und ein Gläschen Wein,

die lindern alle Not,

und wer nicht küsst und wer nicht trinkt,

der ist schom lange tot.

 

Že dívenka a vína číš,

žal tiší, jasná věc,

kdo nelíbá a nepije

je dávno mrtvý přec.

Určitě nakoukněte!

https://www.facebook.com/XYZnakladatelstvi/photos/a.141208885938098.26277.140425332683120/1796998603692443/?type=3&theater 

Páteční glosy 18. 5. 2018

Text na obálce knihy

Miroslav Macek,

 jak se zdá, si nedá a nedá pokoj a místo, aby se věnoval zaslouženému podřimování v důchodu, rozčilování nad poměry, péči o zahradu a mladou manželku či pohupování vnoučat na kolenou, stále něco píše, píše a překládá.

Tu přeloží nějakou prastarou báseň, která už jistě nikoho nezajímá, tu složí nesmyslný limerick, nebo napíše medicinsko - literární úvahu ke svému překladu Poeova Krkavce, ve které dokazuje, že jde o veršované ztvárnění básníkova deliria tremens. A podobných vylomenin by se v jeho tvorbě našlo více než dosti. Dokonce i kuchařku napsal se svojí paní! A také pokračování Jirotkova Saturnina, jen považte!

Zřejmě se tím baví. Kupodivu tím baví i svoje čtenáře.

 

Kdysi dávno jsem si napsal na přídeští Tauchnitzova kapesního vydání knihy Jeroma Klapky JeromaThree Men in aBoat (To Say Nothing of the Dog) neboli Tří mužů ve člunu (o psu nemluvě), jak zní tradiční český překlad, následující slova:

Tato kniha je jako bible. Kdo v ní umí číst, nalezne v ní vše.

Nikdy jsem neměl – a že jsem ji přečetl a prolistoval nesčíslněkrát – sebenepatrnější důvod na těchto svých slovech cokoliv měnit, cokoliv k nim dodat. Platí stále.

Je jen na Vás, jak se v ní naučíte číst…

Miroslav Macek

Čtvrteční glosy 17. 5. 2018

Šlechtová jako ministryně pro místní rozvoj utrácela za VIP salonek i při cestách po Evropě. Tolik titulek Babišových Lidových novin. Zřetelná známka toho, že Šlechtová jako ministryně končí…

 

Opsáno z facebooku:

Když spácháš násilný trestný čin, jsi z Maghrebu a máš nizozemský pas, pak to násilí spáchal Nizozemec.
Když spácháš násilný trestný čin, jsi Čečenec a máš francouzský pas, pak to násilí spáchal Rus.

 

Středeční glosy 16. 5. 2018

Moje odpověď na nechápavý dotaz, jak by mohl škodit Soros:

Jak škodí Soros? Finančně podporuje nevolené skupiny a struktury (a tedy posiluje jejich moc), které vesměs politicky bojují s řádně volenými strukturami. Škodí tedy stejně, ba silněji, než dotace volnému trhu.

 

Emmanuel Goldstein je fiktivní postava z Orwellova románu „1984“, hlava záhadné a pravděpodobně neexistující organizace zvané „Bratrstvo“ a též autor knihy „Teorie a praxe oligarchického kolektivismu“. Jde o hlavního nepřítele Strany, kterého však pravděpodobně vymyslelo propagandistické oddělení „Ministerstva pravdy“…

Z jeho výše citovaného fiktivního spisku:

„Cílem Těch nahoře je zůstat, kde jsou. Cílem Těch uprostřed je vyměnit si místo s Těmi nahoře. Cílem Těch dole, pokud mají nějaký cíl - je totiž trvalou charakteristikou Těch dole, že jsou příliš zkrušeni dřinou, než aby si častěji uvědomovali cokoli mimo svůj každodenní život - je zrušit všechny rozdíly a vytvořit společnost, v níž si budou všichni lidé rovni. A tak se v průběhu dějin znova a znova odehrává boj, který je ve svých hlavních obrysech stále stejný. Po dlouhá období se zdá, že Ti nahoře jsou bezpečně u moci, ale dříve či později pokaždé přijde chvíle, kdy buď ztratí víru v sebe nebo schopnost účinně vládnout, nebo obojí. Potom je svrhnou Ti uprostřed, kteří získají Ty dole na svou stranu předstíráním, že bojují za svobodu a spravedlnost. Jakmile Ti uprostřed dosáhnou svého cíle, uvrhnou Ty dole nazpět do dřívějšího postavení otroků a sami se stanou Těmi nahoře. Od jedné ze zbývajících skupin se okamžitě odtrhne nová skupina Těch uprostřed a boj začíná nanovo. Z těch tří skupin se jen Těm dole nikdy ani dočasně nepodaří dosáhnout svého cíle. Bylo by přehnané tvrdit, že v celých dějinách nedosáhli žádného materiálního pokroku. Dokonce i dnes, v období úpadku, žije průměrný člověk lépe než před staletími. Ale žádný růst bohatství, zjemnění mravů, reforma nebo revoluce nepřiblížily ani o milimetr lidskou rovnost. Z hlediska Těch dole žádná historická změna nikdy neznamenala o mnoho víc než změnu jména jejich pánů."

 

 

Úterní glosy 15. 5. 2018

Doba, kdy se za pravdu začíná opět vyhazovat ze zaměstnání, zákonitě musela přijít…

 

Z programového prohlášení vlády:

"Jedním z hlavních cílů této vlády je boj za zájmy českých občanů v Evropské unii a odmítnutí existující úpravy uprchlických kvót, neboť takto koncipované řešení není efektivní a rozděluje Evropu. Česká republika se aktivně zapojí do zásadních politických jednání v rámci EU a spolu se zeměmi V4 a jinými evropskými spojenci bude navrhovat jiný systém řešení vyvolané migrace založený na bázi zajištění bezpečnosti vnějších hranic, práva výběru uprchlíků na území před vnějšími hranicemi Evropské unie, a to jako efektivní evropské řešení, které je v souladu s mezinárodními konvencemi a respektuje princip solidarity mezi státy EU."

Dodávám:

Zvláště první větě lze věřit. Vláda bude jako lev bojovat za zájmy českých občanů: za dotace pro velkoagrárníky…

 

Petr Robejšek:

Dnes skončilo v Münsteru celoněmecké setkání katolíků, „Katholikentag“. Jeden projev pronesla také Angela Merkelová. Rozhořčovala se v něm nad tím, že v zemi jako je Libye neexistují žádné státní orgány a fungující struktury a proto jsou tam pošlapána lidská práva migrantů z Afriky.

Kancléřka, o které někteří tvrdí, že je věcná a analytická, jaksi zapomněla zmínit, že rozpad libyjského státu způsobily vojenské operace USA, Velké Británie, Francie…

 

Neil Postman

Zapomněli jsme ovšem, že vedle temné vize Orwellovy je tu ještě jedna – o něco starší, o něco méně známá, ale stejně mrazivá: „Brave new world“ („Konce civilizace“) Aldouse Huxleyho. Navzdory obecnému přesvědčení, rozšířenému dokonce i mezi vzdělanci, Huxley a Orwell neprorokovali totéž. Orwell nás varuje před podlehnutím nátlaku zvnějšku. V Huxleyho vizi však k tomu, aby lidstvo přišlo o svoji samostatnost, vyspělost a historii, není žádný Velký bratr zapotřebí. U Huxleyho si nakonec lidé útlak zamilují a začnou zbožňovat technologie, které podkopaly jejich schopnost přemýšlet.

Orwell se obával těch, kteří zakážou knihy. Huxley se obával, že knihy už nebude třeba zakazovat, protože nebude nikdo, kdo by je chtěl číst. Orwell se obával těch, kteří nám zamezí přístup k informacím. Huxley se obával těch, kteří nám jich poskytnou tolik, že nás to dovede k pasivitě a egoismu. Orwell se obával, že před námi bude zatajována pravda. Huxley se obával, že pravda se utopí v moři bezvýznamných banalit. Orwell se obával, že se z nás stane kultura nesvéprávných otroků. Huxley se obával, že se proměníme v plytkou kulturu, bezmyšlenkovitě lačnící po společných spotřebních orgiích a mechanických náhražkách.

, probíhající za za nepřímé podpory Německa.

 

Pondělní glosy 14. 5. 2018

A tak jsem přečetl spoustu komentářů k pirátskému neakceptování Jana Rumla coby kandidáta do senátu a musím konstatovat, že moje paměť už nestojí za nic. Ač přímý účastník tehdejších dějů, pamatuji si vše (včetně detailů) zcela jinak, než dnešní obhájci sarajevského atentátníka Rumla (kteří u toho, samozřejmě, nebyli).

 

Karolina Stonjeková:

Obvyklé nepochopení českých novinářů: namlouvají si, že za skeptický postoj Čechů vůči EU mohou Klaus, Okamura nebo Zeman, aby si nemuseli přiznat, že pravými viníky jsou ve skutečnosti Juncker, Merkelová nebo Macron…

 

 Jaroslav Franc nekorektně na facebooku:

 Festival eurosocialistické písně aneb kýble sraček za dost kaček. Nejvyšší evropské kulturní politbyro muselo nakonec při hledání vítězkyně hrábnout mimo kalné vody evropské shitmusic, neboť v nich zřejmě neplavalo nic natolik odporného a zvráceného, aby to za ty prachy mělo dostatečnou ideovou razanci. Nakonec to tedy tradičně zachránila Synagoga, která sem shodila sud naplněný třaskavou esencí, kterou ve svých laboratořích umíchali konstruktéři Nové Evropy.

 Název této sloučeniny, která byla prezentována v kontejneru zvaném "Netta" se jmenuje příznačně TOY. Pokud to ve vás evokuje kultovní značku TOI-TOI, pak jste tu správně. Otylá, šilhající, mongoloidní, polodebilní žlůva, nadopovaná směsí čikuli a fenmetrazinu, naplní vaší aparaturu pokrokovým a zásadním sdělením o tom, že na ženy se nesahá.

 Pro fajnšmekry, akademiky, masochisty a ostatní výzkumníky přikládám odkazy na příslušné audiovizuální materiály a rovněž originální i přeložený text sdělení. Přeji příjemný psychedelický zážitek.

 www.youtube.com/watch?v=84LBjXaeKk4    

 

Čeština je jazyk vtipný:

 V rámci stoprocentní korektnosti klienti na patologii už nebudou nazýváni mrtvými, ale „klienty v současnosti nevyužívajícími životní funkce”.

 

 

 

 

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s vlastním čtyřverším

Nezbytnost otužování

 

Vida dívku, ve sněhu jak běží,

v bílém sněhu, jak ji Pán Bůh stvořil,

okouzlen jsa, rád bych se jí dvořil,

v kožichu však dohoním ji stěží…

Čtvrteční glosa 10. 5. 2018

Děkuji nakladateli Petru Tychtlovi z nakladatelství XYZ (Albatros Media), který mne k napsání knihy ponoukl, všem jeho spolupracovníkům, kteří se na vydání knihy podíleli a pochopitelně všem čtenářům, kteří si knihu koupili, líbila se jim, a poté ji doporučili svým přátelům a známým.

Stejně tak děkuji společnosti Knihcentrum za skvělou a důstojnou akci.

Ještě jednou díky!

 

Váš

Miroslav Macek

Pondělní glosy 9. 5. 2018

Štěpán Kotrba věcně:

Za prvé „novičok“ neexistuje. Existují „novičoky“ – to je celá skupina organofosfátů, které jsou v různé míře vstřebatelné buněčnými membránami a v různé míře letální. Nejde tedy jen o látky A-230, A-232 (novičok-5) a A-234, ale o jejich všemožné příbuzné. Odborníci je také nazývají „série N“. Ne všechny jsou použitelné jako chemické zbraně, některé z těchto organických sloučenin fosforu (organofosfátů) známe jako prostředky na hubení škůdců v zemědělství či při deratizaci. Novinářská zkratka „novičok“ v jednotném čísle je buď neurčitým označením „jednoho z rodiny“, nebo neznalostním zmatením pojmů.

U nejjedovatějších látek z kategorie novičok je letální množství v řádu 10-50 mikrogramů (milióntin gramu) na kilogram váhy. Ne miligramů, ne gramů. Čili 1-10 miligramů usmrtí spolehlivě 100 kg vážícího člověka. A až 1000 miligramů je jeden gram. Takže prosím berte informaci o deseti dekách novičoku v Salisbury, která teď běží západními médii, za nevzdělanost redaktora New York Times, který měl z fyziky na základní škole nedostatečnou a proto šel dělat novináře. Sto gramy jedu byste možná zabil celé město. Ale oni nezemřeli ani Skripalovi…

 

Na facebooku zase nějací ruští trollové tvrdí, že známý rusobijce generál Pavel vstoupil v roce 1985 po dvou letech kandidátství do KSČ. Že si nedají pokoj!

 

"Týdenník vychovatelský pro učitelstvo národních škol" v roce 1875:

"Obávám se, že půjde-li to tak dále, brzy octneme se na anglicko-amerikánském stanovišti, kde jest učitel degradován na učebnou mašinu.

Takový čtrnáctiletý klacek, ovšem svobodný občan ve svobodné republice, nedá si nic říci; učiti se nechce a poslouchati také nechce…

Co počíti? Nesahejme rušivě od zeleného stolu do prakse.“ Co počíti?
Nesahejme od zeleného stolu rušivě do prakse." Co počíti?
Nesahejme od zeleného stolu rušivě do prakse."

Tať pak jest známka nynější doby: podrývati všelikou autoritu.

Co počíti?
Nesahejme od zeleného stolu rušivě do prakse."

 

Hana Lipovská na facebooku:

"Naše hospodářství dnes vyváží plných 83 procent produkce do jiných členských států EU, bez cel a administrativních přirážek,"říká, zcela správně, končící ministr zahraničních věcí v demisi v dnešních LN.

 Dokládá tím, jak moc potřebujeme Unii pro naše hospodářství.

Napadlo mě zalistovat prvorepublikovými ročenkami. Symbolicky jsem vzala tu devadesát let starou, která uvádí statistiky o vývozech a dovozech pro rok 1926. Chvilka počítání a…:

V roce 1926 (ale obdobně i v dalších letech, jak jsem se ještě propočtem přesvědčila) jsme vyváželi do zemí dnešní EU plných 83 %.

Zkrátka, nebýt Unie, tak vyvážíme pořád jen na východ

 




Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Články