Dopis z Hamburku

Navštívit přístav této „Brány do světa“ je v podstatě povinností, pohled na mořské velikány je impozantní, a pokud si najmete loď sice značně menší, ale neméně krásnou, budete moci obdivovat krásu města ze zajímavě podivuhodných úhlů, neboť počet ramen Labe a různých   kanálů přečísluje Benátky a jen počet mostů dosahuje dvou tisíc!

Také ohromný komplex bývalých skladišť, úložišť, překladišť, kanceláří a rezidencí starých hanzovních firem, zářící červenými cihlami a měděnými střechami a dnes renovovaný do komplexu kanceláří, bytů, nákupních středisek, muzeí, sálů a galerií nelze pochopitelně vynechat.

Středem města je, jak jinak, radnice - a když už jste u ní, nesmíte zapomenout na proslavený Radniční vinný sklípek, v němž se (a nikoliv v kancelářích nad ním) tvořily dějiny města a kde si můžete dát proslavený „gruetzwurst s rozinkami“. Hned vedle je pak burza a bankovní čtvrť, kde se peníze vydělávají a když přejdete přes Adolfův most na druhou stranu řeky, dostanete se pak na „Nové valy“, kde se naopak peníze příjemně utrácejí: začíná zde totiž impozantní nákupní míle, na níž najdete luxusní zboží z celého světa.

Ovšem dozajista se nevypravíte do Hamburku jen za nákupy. Státní opera, divadlo a balet nabízejí zase kulturní zážitky a v Kunsthalle najdete stálou kolekci (zvláště německého) malířství a můžete zde obdivovat díla P. D. Friedricha, P. O. Rungeho či O. Kokoschky, abych jmenoval alespoň tři z těch slavných.

Nádherný obraz již zmíněné Lipové terasy hotelu Louis C. Jakob od slavného impresionisty Maxe Liebermanna pak můžete obdivovat přímo v  hotelu. A když už jste tu, proč si hned nezamluvit stůl na večer?  Hotelová restaurace je proslavená a nedat si v Hamburku rybí menu, to by byl hřích, zvláště když ve vinném sklepě hotelu odpočívá a čeká na Vás 50.000 lahví špičkových vín….

Město ovšem nabízí i jiné zajímavosti až kuriozity. Co byste řekli kupříkladu Muzeu kanalizace, tady zvané Siel? To bylo totiž tak: v roce 1842 postihl město ohromný požár, při němž třetina města lehla popelem a tak se moudrý městský senát rozhodl zároveň s opravou města vybudovat kanalizaci - první v Německu. Dnes má 5400 kilometrů a nabízí nejen prohlídku starých, architektonicky skvostných stok, ale ve výše zmíněném muzeu i různá stará zařízení na čištění vody a ohromnou sbírku předmětů, vylovených z kanálů. Mimochodem, spousta lidí sem chodí najít si svoje klíče, průkazky a zubní protézy, a to často s úspěchem.

A pokud budete chtít po návštěvě podzemí  pozvednout  svůj zrak k výšinám, pak nabízím návštěvu planetária, které sídlí ve staré vodárenské věži v nádherném městském parku.

Nabídnout mohu ještě Muzeum dějin Hamburku, což je největší městské muzeum v Německu., v němž se o dějinách i současnosti města dozvíte všechno, ale také muzeum mnohem menší, v němž na 540 čtverečních metrech můžete obdivovat přes pět set modelů lokomotiv a vagonů anebo Muzeum ponorek, v němž je hlavní atrakcí největší neatomová ponorka světa U – 434, sloužící až do roku 2002 coby špionážní ponorka Sovětskému svazu.

Jsem ovšem přesvědčen, že si různých atrakcí, zajímavostí a hlavně příjemností najdete v tomto městě sami více než dost a až zasednete večer lehce uondání ke skleničce šampaňského před skvostnou večeří, připijete si s radostí na staré dobré  hanzovní město Hamburk.

Krásné chvíle přeje

Miroslav Macek