Vydáno:  

Nedělní chvilka Poezie - tentokrát s Charlesem Bukowskim

Přesně před 100 lety, 16. srpna 1920, se narodil americký básník a spisovatel Charles Bukowski.

Charles Bukowski

Charles Bukowski


Charles Bukowski, vlastním jménem Heinrich Karl Bukowski (1920 – 1994), americký básník, povídkář a romanopisec německého původu a v Německu též narozený. Tisíce jeho básní, stovky povídek a šest románů popisuje sociální, kulturní a ekonomické podhoubí Los Angeles. Na jeho tvorbě se dozajista podepsalo jeho nepříliš šťastné mládí s agresivním otcem, který jej tloukl za každou maličkost, stejně jako vlastní plachost, potencovaná těžkou formou akné v pubertě. Problémy řešil již od útlého mládí alkoholem. Ze zdravotních důvodů nebyl za 2. světové války odveden do armády. Ve 24 letech publikoval první povídku, literárně se však neprosadil a odmlčel se na dalších deset let, dle svých vlastních slov strávených tvrdým popíjením. Pracoval jen příležitostně a žil vesměs na ubytovnách. K psaní povídek se vrátil po nevydařeném manželství a zplození dcery s přítelkyní až počátkem 60. let. V roce 1969 mu John Martin z nakladatelství Black Sparrow Press nabídl spolupráci a v tomto nakladatelství za podpory nakladatele vydal také většinu svých velkých děl, množství básní a povídek však vydával též v malých, často obskurních nakladatelstvích.  V roce 1994, po velmi zběsilém životě, zemřel na leukemii a jeho pohřeb, organizovaný jeho tehdejší ženou ve spolupráci s buddhistickými mnichy, byl symbolickou tečkou za jeho abnormálním životem. Z jeho básnické tvorby jsem si dovolil pro Vás vybrat a přeložit báseň „Decline“…

  

Úpadek

Nahý venku u baráku

v osm večer natírám se

olejem, co, proboha, to zase

dělám?

V tmavých koutech rvával jsem se

s úsměvem.

Už nesměju se.

Natírám se olejem a uvažuju

kolik let mi ještě zbývá?

Či snad dnů?

Mám nečistou krev, temný

anděl usadil se přímo v mozku.

Věci z čehokoliv vzniklé

stejně mizí v nenávratnu.

Chápu zkázu velkých měst

i celých národů.

Nad hlavou mi přelétává malé letadlo.

Vzhlédnu k němu, jako by snad

mělo smysl koukat vzhůru.

Je to tak, už nebe tleje:

nebude už nikdy patřit komukoliv

z nás. 

O autorovi

Sdílej na: Delicious Delicious Facebook icon Facebook Bookmark and Share



Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód FUD845.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.


Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód LJC968.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.



Nejčtenější články


Štítky podle popularity




Kontextová navigace

Úvodní strana Nedělní chvilka Poezie - tentokrát s Charlesem Bukowskim