Vydáno:  

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Counteem Cullenem

Countee Cullen (1903 - 1946), americký básník, romanopisec, dramatik, autor dětských knih, účastník tzv. Harlemské renesance. O jeho dětství je toho známo velmi málo, v devíti letech se objevil v Harlemu s Amandou Porterovou, o níž se domníval, že je jeho babička. V patnácti letech jej adoptoval reverend Metodistické episkopální církve Frederic A. Cullen, který měl na jeho další rozvoj velký vliv. Absolvoval vysokou školu v Bronxu (už během studií psal a publikoval básně), studia latiny, řečtiny, matematiky a francouzštiny zakončil roku 1922 s vyznamenáním. Studium angličtiny zakončil na New Yorské universitě a na Harvardu v roce 1926 a v té době se stal jedním z pilířů tzv. Harlemské renesance. Roku 1928 se oženil s Jolandou DuBois a šlo o svatbu desetiletí s líbánkami v Paříži, po pár měsících však oznámil své ženě, že miluje muže - rozvedli se a žil pak neuspořádaně s mnoha muži. Cestoval mezi New Yorkem a Paříží, vyučoval na universitě angličtinu a francouzštinu, jen v roce 1929 vydal čtyři sbírky básní a intenzívně se věnoval začínajícím černošským autorům. Zemřel mlád na urémii a je pochován v Bronxu. Vliv na jeho básně, ač psal hodně o rasových problémech, měli však hlavně antičtí klasikové a angličtí romantikové, obzvláště Keats. Z jeho poezie jsem si pro Vás dovolil vybrat a přeložit báseň The Loss of Love…  

Countee Cullen na fotografii z roku 1926

Countee Cullen na fotografii z roku 1926


Ztráta lásky

 

Jdu prázdným domem zcela sám

a marně toužím zvědět kde je,

i svíci, kterou v ruce mám,

mi zhasl vítr beznaděje.

A na všem leží těžký prach,

v nějž jméno šlo by napsat jemně

či nakreslit tu krásnou tvář,

co jedné noci přišla ke mně.

 

Dům rozpadá se víc a víc,

zdi dlouho pevné nezůstanou,

už záhy zřejmě místo mne,

se nájemníkem větry stanou.

 

Je plný ovoce můj sad,

a včely stále kolem krouží,

dřív trhal jsem je pro nás rád,

teď ochutnat je nezatoužím.

 

Kde stín je, bučí párek krav,

že nepodojím je, už tuší,

 vždyť ruce zcela chladné mám

je div, že srdce dosud buší.

 

Už ani k pláči nemám sil

a modlitba mne neutěší,

je ztráta lásky hrozná věc,

lžou slova, že prý smrt je těžší.  

O autorovi

Sdílej na: Delicious Delicious Facebook icon Facebook Bookmark and Share



Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód ZBJ728.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.


Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód GEN431.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.



Nejčtenější články


Štítky podle popularity




Kontextová navigace

Úvodní strana Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Counteem Cullenem