Vydáno:  

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Louise Labé

Louise Labé   (1524 – 1566), francouzská básnířka. Dcera bohatého provazníka z Lyonu, vzdělaná, mluvící několika jazyky, milující koně a zbraně. V roce 1540 se provdala za bohatého provazníka Ennemonda Perrina a dostala přezdívku „Krásná provaznice“. V roce 1542 bojovala v mužském přestrojení proti španělským vojákům pod jménem „kapitán Lois“. Ve svém domě přijímala básníky, s Olivierem de Magnym byla léta v mileneckém vztahu, což vedlo k tomu, že ji Kalvín veřejně pranýřoval a nazýval kurtizánou. Po smrti manžela se odstěhovala na svůj statek v Parcieu, kde také zemřela. Z její poezie prostoupené vášní a láskou jsem si pro Vás dovolil vybrat a přeložit jeden ze sonetů, publikovaných v roce 1555…

Louise Labé

Louise Labé


Jen věčná touha, naděje a zmar,

jen vzdechy, slzy, které smutně tekou

z mých očí, až se málem staly řekou,

jež plněna je deštěm smutných jar –

to myšlenek je nejkrutější dar,

tak krutý, až se hvězdy rozutekou:

vždyť první lásku stále s sebou vlekou.

Zda nová láska zmohla ten by zmar?

Když její šípy mířily by ke mně,

byť sebevíce žáru s sebou vzaly

a trefily mne prudce, beze slova,

pak rány, které ve mně přetrvaly

mne ochrání, vždyť není místa ve mně,

kde láska mohla zahnízdit by znova.

 

O autorovi

Sdílej na: Delicious Delicious Facebook icon Facebook Bookmark and Share



Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód AQL112.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.


Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód YWF729.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.



Nejčtenější články


Štítky podle popularity




Kontextová navigace

Úvodní strana Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Louise Labé