Vydáno:  

Nedělní chvuilka poezie - tentokrát s britsko - australským básníkem Georgem Williamem Lewšisem Marshallem - Hallem

George William Lewis Marshall -Hall (1862 - 1915), hudebník, skladatel, dirigent a básník narozený v Anglii, od roku 1891 však žijící až do smrti v Austrálii. Vlastním příjmením Hall, další příjmení Marshall si přidal na počest svégho děda, slavného fyziologa. Mládí prožil dobrodružně na rodinné jachtě, soukromě se učil hudbě, nejprve v Anglii a poté ve švýcarském Montreau. Roku 1880 vyučoval francouzštinu, němčinu a hudbu na Oxfordské vojenské škole a poté na Newtonově škole v Devonu, roku 1886 krátce pobyl opět ve Švýcarsku, kde se stal varhaníkem v Lausanne a po návratu do Anglie vyučoval dirigování a skladbu na Londýnské varhanní škole a od roku 1891 vyučoval na konservatoři v Melbourne. Roku 1896 vydal sbírku básní „To Irene“ a do roku 1898 vydal další tři sbírky básní, z nichž ta poslední, „Hymns Ancient and Modern“ vzbudila velké pobouření mezi věřícími a ukončila jeho pedagogickou kariéru až do roku 1912, kdy přijal místo na universitě, roku 1915 však zemřel na zánět slepého střeva. Od roku 1893 započal s koncerty a úspěšně v tom dalších dvacet let pokračoval, zvláště se skladbami s Beethovena a Wagnera. Napsal též dvě tragedie ve verších - Aristodemus a Bianca Capello, dnes už v podstatě neproveditelné, složil mnoho písní, tři opery a spoustu komorní hudby, ovšem zvláště jeho pedagogická činnost a vliv na hudební život v Melbourne je dodnes nedoceněná. Z jeho básní jsem si pro Vás dovolil vybrat a přeložit báseň „On reading Shakespeare´s Sonnets“…  

G. W. L. Marshall - Hall na obraze Toma Robertse z roku 1900

G. W. L. Marshall - Hall na obraze Toma Robertse z roku 1900


O četbě Shakespearových sonetů

 

Tvůj verš je chladnou potemnělou studnou,

v níž zelený mech kameny stěn kryje,

to není místo, kde zvěř vodu pije,

kde krásné květy modrají a rudnou.

 

Kdo přijde k ní a na hladinu shlédne,

tvář uvidí tam, podobnou té svojí,

v níž žal se tolik se zoufalstvím pojí,

až vlastní žal se umenší a zbledne.

 

Je královský řád ve Tvém smutném rýmu,

žár bez žáru a též chlad bez chladu,

a do všeho dáš hořkou přísadu,

až harmonie podobá se dýmu,

 

jenž k nebi stoupá ze suchého listí,

když jarní kvítí dalo vale světu,

když došly síly znavenému létu,

a podzim přítmím svoji vládu jistí.

 

Ach, králi! Krásný zmar je ve tvém jaru,

též takto jarně zesnout bych chtěl k stáru.

O autorovi

Sdílej na: Delicious Delicious Facebook icon Facebook Bookmark and Share



Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód WTQ394.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.


Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód HJC278.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.



Nejčtenější články


Štítky podle popularity




Kontextová navigace

Úvodní strana Nedělní chvuilka poezie - tentokrát s britsko - australským básníkem Georgem Williamem Lewšisem Marshallem - Hallem