Vydáno:  

Restaurace hotelu Prestige ve Znojmě

Návštěva této restaurace podobá se návštěvě Znojma: záhy se nakazíte jakousi všudypřítomnou schizofrenií. Znojmo je totiž nejen město starodávné a bohaté, se spoustou nádherných památek a výstavních domů, ale také město značně poničené nemalým počtem panelákových a jiných příšerností i děsuplných zásahů do urbanismu města.   Hotel a restaurace Prestige jsou pak umístěny v pitoreskně přestavěném paneláku na sídlišti a leccos v nich je ještě pod vlivem té doby, skýtají ovšem i zážitky nečekaně libé.

Foto:Hotel Prestige

Foto:Hotel Prestige


Ale vezmu to pěkně popořádku. Kdesi jsem náhodou narazil na zmínku o kuchaři Radku Tesařovi, který léta vařil v několika dolnorakouských restauracích, aby pak ve Znojmě započal své podnikání s „vitální kuchyní“, tedy s kuchyní, která využívá místních a regionálních sezónních produktů a co nejčerstvěji je zpracovává na výbornou krmi.

Což mne zaujalo a tak jsme si s Petrou řekli, že se tam příležitostně zastavíme.

Cesta panelákovým lesem k hotelu a restauraci měla sice schopnost předem zablokovat trávení, ovšem pitorekně přestavěný a dostavěný panelák v sobě nakonec skrýval restauraci prostornou, vzdušnou, částečně prosklenou a s venkovním posezením, jehož zeleň téměř dokonale odblokovala sídlištní okolí. Také uvnitř byla spousta zeleně a jediné nevlídnosti sestávaly z umatlaných světlých potahů opěradel židlí (designerovi zřejmě nedošlo, že hosté odsouvají židle rukama), obrazů visících velmi nakřivo, standardně příšerných umělohmotných mřížek větrání a kamery na zdi, přísně střežící případné hosty. Ti ovšem, mimo nás, nebyli, teprve během naší večeře dorazily další dvě dvojice na venkovní zahrádku. Špatné to restaurační znamení…

Pohled do jídelního a vinného lístku ovšem vše napravil: výběr předkrmů, hlavních jídel i dezertů byl zajímavý a výběr převážně moravských vín ještě více (ač stále nechápu, proč většina našich restaurací letos nenabízí hlavně mladá vína ročníku 2009, jak bývá kupříkladu v Rakousku již od letošního května zvykem, ale vína starší, navíc většinou polosuchá).

Schizofrenní pocit ovšem pokračoval: Petřino carpaccio z hovězí svíčkové s bylinkami a parmazánovými hoblinami bylo skvělé, zvláště fenykl v bylinkách ozvláštňoval paletu chutí a vůní, můj zapékaný kozí sýr doplňoval skvělý nakládaný pórek - miniaturní papírový ubrousek pak připomínal nádražní bufet.

Trochu suchou krůtí pečeni na špenátu doplňovaly výborné domácí nudle, candát s vynikající bramborovou kaší s pastiňákem a grilovanou paprikou s žampiony a sojovými klíčky ovšem rozhodně nebyl čerstvý (a jak by také, při té návštěvnosti, mohl být).

Dva nudící se číšníci, jejichž servírování pokrmů nebylo co vytknout, ovšem za celou večeři jednou jedinkrát nedolili vodu či víno, neuvěřitelné!

Tiramisu na ragú z lesních plodů i citronový jogurt s marinovaným pomerančem vzhledově i chuťově zcela splnili naše očekávání, ovšem ke konzumaci jsme obdrželi jen desertní vidličku, takže zbytek moučníků jsme lovili po talíři a před napitím si utírali ústa do ubrousku se stopami předchozích chodů, neboť ani ten nám během celé večeře lelkující číšníci nevyměnili.

Na závěr jsme si na přívětivé terásce dali skleničku správně vychlazeného sektu, naservírovanou ovšem bez jediného podkládacího ubrousku rovnou na hrbolatou kamennou desku stolku.

Dopijeme, odcházíme potěšeni i otřeseni zároveň a říkáme si: byla by to výborná restaurace, kdyby k rakouské kuchyni přibyli i rakouští číšníci a rakouské stolovací zvyklosti. Pak by určitě dorazili i hosté s rakouským přístupem k pohostinnosti…

 

   

O autorovi

Sdílej na: Delicious Delicious Facebook icon Facebook Bookmark and Share



Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód YKM519.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.


Pro odeslání příspěvku vyplňte prosím následující kód YNW778.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.



Nejčtenější články


Štítky podle popularity




Kontextová navigace

Úvodní strana Restaurace hotelu Prestige ve Znojmě