RSS

Rozmanitosti


Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Dylanem Thomasem

Dylan Thomas

Vydáno:   | Přečteno: 674x

Dylan Thomas   (1914 - 1953), anglicky píšící waleský básník a spisovatel. Pokoušel se o žurnalistiku, psal filmové scénáře, pracoval též v londýnském rozhlase, vždy však zůstával spjat s rodným Walesem. Verše psal již od mládí a ihned zaujaly osobitým lyrickým projevem a smyslově bohatým prožíváním života s úporným hledáním jeho smyslu. Z jeho prózy je nejznámější kniha „Portrét umělce jako štěněte“ z roku 1940. Láska k alkoholu jej pak přivedla k předčasné smrti. Z jeho básnické tvorby jsem si dovolil pro Vás vybrat a přeložit netypický, velice provokativní limerick… Celý článek

Přiřazené štítky

O štěstí

obálka knihy

Vydáno:   | Přečteno: 495x

Je neuvěřitelné, jak se vliv nepopiratelného jevu, zvaného „mít štěstí“ (tedy kombinace vrozených a získaných vlastností, a to dobrých i špatných, znalostí a životních zkušeností, opět dobrých i špatných, spolu s nezbytnou příznivou souhrou okolností a náhod, které v žádném případě nejdou ovlivnit) nejen nebere v potaz, ale často přímo ignoruje. Celý článek

Přiřazené štítky

Páteční glosy 19. 5. 2017

obal knihy

Vydáno:   | Přečteno: 3086x

Je s podivem, jak velké množství rodičů si představuje, že jejich dítě bude geniálním přínosem lidstva a ne masovým vrahem, lupičem či stále opilým bezdomovcem… a pak často ty zklamané naděje! Jak říkávala jedna z mých moudrých tet: „Když se ženská vdá, má si představovat, že si vzala orangutána a vším, čím se od něj její manžel v dobrém liší, s radostí brát, a ne vysnít si prince z pohádky, být pak děsně zklamaná a dělat mu ze života peklo. A když se jí narodí dítě, má předpokládat, že to bude debil, který nakonec zavraždí své rodiče… pak nebude zklamána nikdy!“                                                  Což ovšem platí obecně: jedna ze životních poukázek na šťastný život je ta, která Vám radí, abyste nikdy od nikoho nic nečekali, neboť zklamané naděje bolí nejvíc.                                                           Jeden příklad ze života. To jednou přišel do mé venkovské zubní ordinace starý, elegantně oblečený pán, představil se jako Zdeněk Nekovařík a požádal mne o odbornou drobnost. Uvědomil jsem si, že vím, kdo to je: bývalý překladatel z angličtiny a nakladatel edice Walden (v níž kupříkladu vydal slavné Setonovy Dva divochy a samozřejmě Thoreauův Walden ), který si po únoru 1948 odseděl spoustu let v komunistickém lágru, aby pak byl nucen dělat pomocného topiče v blízké továrně. Moji stabilní sestru tehdy zastupovala sestra jiná, která léta bezúspěšně toužila po dítěti. Také jej znala, ale z jiné stránky než-li já: „Jé, pane Nekovaříku, můžete mi hádat z ruky, jestli budu mít děti?“ Pokrčil rameny, podíval se jí do dlaně a pravil: „Madam, je mi líto, ale děti nebudou.“ Sestra uronila slzičku, pan Nekovařík se na ni podíval s nepokrytým údivem, a pak svým nezaměnitelným, poněkud histrionským hlasem pokračoval: „Madam, proč oplakáváte něco, co vůbec nepotřebujete? Vezměte si příklad ze mne! Já si kdysi vzal dceru továrníka ze Smíchova a ten hned: „Mějte děti, mějte děti, ať má tu továrnu kdo zdědit!“ A tak jsem zplodil dceru… nu, a továrnu nám sebrali, dcera mne udala, že jsem ulil peníze do Švýcarska, a já dostal dvacet let. Proč oplakáváte něco, co vůbec, ale pranic nepotřebujete?“                                                                                                                                                                          Já ovšem poslechl další z naučení svého moudrého otce, totiž, že chlap se má oženit a mít děti, dokud je mladý a blbý, snáší pak obé mnohem lépe.   Celý článek

Přiřazené štítky

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s Jackem Prelutskym

Jack Prelutsky

Vydáno:   | Přečteno: 413x

Jack Prelutsky (1940), americký spisovatel dětských básní. Básně začal psát již na základní škole, za což byl učiteli trestán a za trest musel recitovat dlouhé nudné básně. Vystudoval nejprve hudební akademii a poté filosofii a psychologii. Poté se živil příležitostnými pracemi a jako pomocný knihkupec se setkal s Bobem Dylanem, se kterým se záhy spřátelil. Napsal doposud 50 básnických sbírek pro děti. Z jeho bohaté poezie jsem si pro Vás dovolil vybrat a přeložit jednu z jeho typických „podivnůstek“, které děti tak milují…   Celý článek

Přiřazené štítky

Páteční glosy 12. 5. 2017

Obálka knihy

Vydáno:   | Přečteno: 1772x

Jaro je v plném proudu a tak se šeď a nevlídno rychle změnily v orgie barev a vůní. Slunce zkrátilo nejen noční tmu, ale i délku dívčích sukní. A maminky s kočárky jaro vyhnalo z nákupních středisek a čekáren dětských doktorů do parků a do ulic. Také cyklisté zaplavili kraj, zrovna tak jako ryk motorek. Alergici kýchají, smrkají a slzí, tu z pylu řepky, tu z všelijakých jiných kytiček, keřů a stromů. Prostě se vrátilo jaro a vše jako by bylo opět při starém. Ale nemylme se! Časy se přece jen mění a jeden podstatný rozdíl tady je. Nejlépe jej asi ilustruji na dvou zdánlivě stejných příhodách, které ovšem od sebe dělí celé půlstoletí. Obě jsem je na vlastní uši zažil: V poválečném máji přichází ze školy uplakané děvčátko a stěžuje si babičce: „Babi, já se popálila v parku od kopřiv…“ A babička na to: „Nic si z toho, děvče, nedělej. Příroda je moudrá a jistě to zařídila tak, že v parku roste vedle kopřiv i jitrocel. Přiložíme ho na nožičku a záhy bude vše v pořádku!“ Stejná situace, letos: „Babi, já se popálila v parku od kopřiv…“ „Nic si z toho, děvče, nedělej, zažalujeme Městský úřad, že trpí v parku takové svinstvo!“ Přeju dětem samé starodávné babičky a Vám ostatním krásné jarní dny! Celý článek

Přiřazené štítky

Petra při slunce západu...

Foto: Miroslav Macek

Vydáno:   | Přečteno: 116707x

Celý článek

Přiřazené štítky

Válka generací

Vydáno:   | Přečteno: 28394x

Když čtu všechny ty supervážné kritiky, komentáře a úvahy nad hříčkou Issové s Mádlem, nelze nevzpomenout na Škrholu z písně S+Š, který by nebyl za vola, kdyby malé věci řešil rukou mávnutím… Tady je jedno takové mávnutí… Celý článek

Přiřazené štítky

Kniha mého srdce

Foto: Literární archiv

Vydáno:   | Přečteno: 18334x

Na den před sto lety, 7. ledna 1911, se narodil Zdeněk Jirotka, autor nezapomenutelného Saturnina. Před časem vyšla o této knize moje recenze v týdeníku Reflex. Tady je: Celý článek

Přiřazené štítky

Nedělní chvilka poezie - tentokrát s La belle dame sans merci

Foto: Miroslav Macek

Vydáno:   | Přečteno: 11402x

Keatsovu parafrázi starodávné bretaňské balady „La belle dame sans merci“ pokládají mnozí za jednu z nejkrásnějších anglických básní. Myslím si totéž a doufám, že Vás osloví a omámí stejně, jako omámila mne při jejím překladání.   A kdy jindy si ji připomenout, než   pár dnů před slavným keltským svátkem Beltine, plným čarodějnic, ale také lásky… Doufám jen, že narazíte – tak jako já –pouze na čarodějnice   milosrdné… Celý článek

Přiřazené štítky

Nečas po volbách

Vydáno:   | Přečteno: 11261x

Zhruba před šesti týdny jsem na požádání p. prezidenta napsal text o povolební situaci volebního lídra ODS Petra Nečase. Vyšel v bulletinu Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) a nyní máte možnost přečíst si jej i vy. Celý článek

Přiřazené štítky


Nejčtenější články



Kontextová navigace

Úvodní strana Rozmanitosti