Rozmanitosti

Vydáno:   | Přečteno: 469x

Anna Andrejevna Achmatovová, vlastním jménem Anna Andrejevna Gorenková, (1889 - 1966), ruská básnířka, překladatelka, literární vědkyně a spoluzakladatelka básnické skupiny akméistů. Studovala gymnázium v Carském Selu, kde ji ovlivnil tamní ředitel, básník Innokentij Fjodorovič Anněnskij. Naučila se francouzsky a odjela studovat filosofickou fakultu v Petrohradu. Roku 1910 se provdala za přítele z mládí, básníka Gumiljova a na svatební cestě se v Paříži seznámila s malířem Amedeem Modiglianim. Později s ním prožila několik mileneckých týdnů, zaznamenaných v tvorbě obou. Roku 1911 uveřejnila první verše, které ihned zaznamenaly úspěch, a stala se hvězdou petrohradského literárního života. Téhož roku se provdala za asyriologa Šilejka, v jehož bytě v paláci Šeremetěvů prožila dalších třicet let. V letech 1921 - 22 vydala ještě dvě sbírky básní, ale poté se uchýlila do „vnitřní emigrace“ (její syn byl zatčen a uvězněn) a další verše nepublikovala. Během války došlo k jistému uvolnění a mohla opět publikovat, po válce se však stala zásluhou Andreje Ždanova nežádoucí osobou s absolutním zákazem cokoli publikovat. Její syn byl opět zatčen a odsouzen za protistátní činnost k desetiletému žaláři - snažila se ho bezvýsledně zachránit tím, že v roce 1950 napsala básnický cyklus Sláva míru a oslavné verše o Stalinovi. Publikovat však nadále nemohla a věnovala se překladům z mnoha jazyků. Rehabilitace se jí dostalo až začátkem šedesátých let, kdy opět vyšlo několik jejích básnických sbírek. Byla též dvakrát navržena na Nobelovu cenu za literaturu. Z její tvorby jsem si pro Vás dovolil vybrat a volněji přeložit báseň „Poslyš, já tě varuji“…   Celý článek

Vydáno:   | Přečteno: 609x

Robert Frost (1874 - 1963), americký básník, „pěvec Nové Anglie“. Básně začal psát již na střední škole, mezi léty 1900 - 1912 pilně farmařil a veršoval, ovšem jeho básně tehdy neměly pražádný úspěch. Odjel tedy do Anglie, kde opět hospodařil a kde jeho básně začali oceňovat mladí básníci. V roce 1915 se vrátil do USA a byl poněkud nelogicky ihned přiřazen k tehdy začínajícím básníkům „nové básnické renesance“. Farmaření záhy zanechal, neboť jednak byl neustále zván na přednášky, besedy a autorská čtení, jednak působil v profesorských hodnostech na řadě universit. Jeho přístupná, bezproblémová poezie se stávala stále populárnější a populárnější, až se stal celonárodním bardem, kterému dokonce odhlasoval poctu americký senát. Kritika se dodnes nemůže shodnout, zda jeho pohled na svět byl spíše optimisticky idylický nebo chmurně tragický, což bylo zřejmě způsobeno tím, že výklad jeho básní nikdy nemohl být jednoznačný. Z jeho básnické tvorby jsem pro vás vybral a přeložil báseň „Nothing gold can stay“…    Celý článek

Vydáno:   | Přečteno: 681x

Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala americká básnířka maďarsko - rusko - židovského původu Louise Elizabeth Glücková. Narodila se roku 1943 v Novém Yorku, studovala na Kolumbijské univerzitě, ale studium nedokončila, neboť se již záhy začala věnovat psaní. V současnosti je lektorkou na Yaleově univerzitě. V jejích básních převládají „temná“ a pochmurná témata: osamělost, zklamání, odmítnutí… Za své dílo získala před udělením Nobelovy ceny řadu dalších význačných ocenění: Národní cenu kritiků (1985) Pulitzerovu cenu (1993), Bollingenskou cenu (2001), Národní cenu za lyriku (2014) a v letech 2003 a 2004 byla laureátkou knihovny Kongresu Spojenách států. Z její bohaté tvorby jsem si pro Vás dovolil vybrat a přeložit jednu z jejích typických básní, „Confession“… Celý článek

Vydáno:   | Přečteno: 680x

Ella Wheelerová Wilcoxová (1850 - 1919), americká básnířka, která se proslavila již v roce 1883 básní Solitude s nezapomenutelným a od té doby mnohokrát citovaným veršem „S tebou svět bude se smát, plakat však budeš sám“. (Mimochodem, za tuto báseň dostala od časopisu The New York Sun pět dolarů.) Po smrti malého synka se věnovala theosofii a spiritismu, její poezie však nadále oplývala (někdy poněkud sentimentální) radostí a optimismem. Celý článek