ČTVRTEČNÍ GLOSY 8.09.2005
Miroslava Macka
Vláda nám příští rok hodlá vytáhnout z kapes téměř bilion korun, tedy v průměru jednomu každému 100.000.- korun, což v praxi znamená, že těm nejpracovitějším a nejpodnikavějším mnohonásobně víc. Osobně by mně vysoké daně tolik nevadily, kdybych za ně dostával exvivalentní služby, jenže vláda s těmi penězi příští rok bude zacházet mimořádně účelově: vynasnaží se udržet se za ně další čtyři roky u plných koryt. Už oznámila zvednutí platů státních zaměstnanců....
Socialisté už prosadili v Evropském parlamentu jednotnou evropskou politiku boje proti hluku, elektromagnetickým polím a vibracím, jednotnou politiku proti slunečnímu záření se naštěstí konzervativním poslancům podařilo zamítnout - ono přece jenom slunce kupříkladu na Sicílii svítí jinak, než na severu Evropy. Ale už jen fakt, že to socialisté zkoušeli je dostatečným důkazem, kterak nedají pokoj s tím, stát se řediteli zeměkoule a kecat a kecat všem a do všeho.
Ačkoliv, když nad tím tak přemýšlím, co jim vlastně zbývá - jinak by museli začít pracovat a to by se rozhodně tak dobře neživili.
Pavel Páral z časopisu Euro dnes napsal do Lidovek: Kasa je prázdná, stavba a údržba silnic se bude takřka výhradně financovat z výnosů privatizace, ba i z těch, které měly uhradit dluh vlády u ČNB. Jiné zdroje zkrátka nejsou. Za co se budou lepit díry v silnicích v roce 2007 nikdo neví, protože se žádná další privatizace neplánuje. Asi bude potřeba prodat Karlštejn...
A moderátoři i Topolánek a další se na tuto a obdobné věci Paroubka v televizi nezeptají a nezeptají....
Můj včerejší sloupek z Lidovek:
Na přechodu u školy v Nehvizdech u Prahy včera usmrtil řidič nákladního vozu školáka. Málem se mi včera stalo něco obdobného, když jsem velmi pomalu projížděl svým domovským městem Zábřehem, kde je ve středu města nahuštěno na pár metrech asi sedm přechodů, a zpoza protijedoucího náklaďáku se náhle přede mnou objevil chodec, kterého jsem (fyzikální zákony platí) dříve vidět prostě nemohl. Zrovna tak se mi ovšem stahuje žaludek vždy, když z hlavního průtahu městem odbočuji doprava do docela prudkého kopce a náhle musím zabrzdit, neboť z chodníku se na přechod, umístěný absurdně hned za křižovatkou, vrhne chodec, aniž by se alespoň bočním viděním rozhlédl - vzhledem k malé rychlosti by asi nebezpečí těžkého úrazu nehrozilo (i když člověk nikdy neví), ovšem rozbitý zadek vozu od auta, projíždějícího křižovatkou, čekám v podstatě vždy.
Vzpomínám si ovšem, jak tehdy, tuším, ministr vnitra Ruml hřímal v mediích, kterak uzákoněná přednost chodců na přechodech sníží počet mrtvých na přechodech. Což by se jistě stalo, kdyby se celá věc neřešila po našem, po Česku. Že se tedy něco uzákoní hned a podmínky pro bezchybné zamýšlené účinkování zákona se nevytvoří vůbec a nebo až dodatečně, a to velmi laxně a nedůsledně.
Jistě někde na internetu je statistika usmrcených na přechodech za poslední léta - troufám si však bez nahlédnutí do ní tvrdit, že jich po zavedení výše zmíněného zákona přibylo.
Před jeho přijetím totiž neproněhla inventura a revize stávajících přechodů, zrušení těch, které jsou nebezpečné, úprava těch, které by za jistých okolností nebezpečné být mohly a také vysvětlovací kampaň pro chodce, že fyzikální zákony platí i pro ty, kteří mají ze zákona přednost.
Drsněji řečeno: ty mrtvé na přechodech mají na svědomí také ti, kteří před léty takto odflákli svoji práci.
A J. H. Lorimer ústy velkoobchodníka Grahama:
Někteří lidé jsou jako prasata: čím víc je vychováváš, tím jsou směšnější.
Socialisté už prosadili v Evropském parlamentu jednotnou evropskou politiku boje proti hluku, elektromagnetickým polím a vibracím, jednotnou politiku proti slunečnímu záření se naštěstí konzervativním poslancům podařilo zamítnout - ono přece jenom slunce kupříkladu na Sicílii svítí jinak, než na severu Evropy. Ale už jen fakt, že to socialisté zkoušeli je dostatečným důkazem, kterak nedají pokoj s tím, stát se řediteli zeměkoule a kecat a kecat všem a do všeho.
Ačkoliv, když nad tím tak přemýšlím, co jim vlastně zbývá - jinak by museli začít pracovat a to by se rozhodně tak dobře neživili.
Pavel Páral z časopisu Euro dnes napsal do Lidovek: Kasa je prázdná, stavba a údržba silnic se bude takřka výhradně financovat z výnosů privatizace, ba i z těch, které měly uhradit dluh vlády u ČNB. Jiné zdroje zkrátka nejsou. Za co se budou lepit díry v silnicích v roce 2007 nikdo neví, protože se žádná další privatizace neplánuje. Asi bude potřeba prodat Karlštejn...
A moderátoři i Topolánek a další se na tuto a obdobné věci Paroubka v televizi nezeptají a nezeptají....
Můj včerejší sloupek z Lidovek:
Na přechodu u školy v Nehvizdech u Prahy včera usmrtil řidič nákladního vozu školáka. Málem se mi včera stalo něco obdobného, když jsem velmi pomalu projížděl svým domovským městem Zábřehem, kde je ve středu města nahuštěno na pár metrech asi sedm přechodů, a zpoza protijedoucího náklaďáku se náhle přede mnou objevil chodec, kterého jsem (fyzikální zákony platí) dříve vidět prostě nemohl. Zrovna tak se mi ovšem stahuje žaludek vždy, když z hlavního průtahu městem odbočuji doprava do docela prudkého kopce a náhle musím zabrzdit, neboť z chodníku se na přechod, umístěný absurdně hned za křižovatkou, vrhne chodec, aniž by se alespoň bočním viděním rozhlédl - vzhledem k malé rychlosti by asi nebezpečí těžkého úrazu nehrozilo (i když člověk nikdy neví), ovšem rozbitý zadek vozu od auta, projíždějícího křižovatkou, čekám v podstatě vždy.
Vzpomínám si ovšem, jak tehdy, tuším, ministr vnitra Ruml hřímal v mediích, kterak uzákoněná přednost chodců na přechodech sníží počet mrtvých na přechodech. Což by se jistě stalo, kdyby se celá věc neřešila po našem, po Česku. Že se tedy něco uzákoní hned a podmínky pro bezchybné zamýšlené účinkování zákona se nevytvoří vůbec a nebo až dodatečně, a to velmi laxně a nedůsledně.
Jistě někde na internetu je statistika usmrcených na přechodech za poslední léta - troufám si však bez nahlédnutí do ní tvrdit, že jich po zavedení výše zmíněného zákona přibylo.
Před jeho přijetím totiž neproněhla inventura a revize stávajících přechodů, zrušení těch, které jsou nebezpečné, úprava těch, které by za jistých okolností nebezpečné být mohly a také vysvětlovací kampaň pro chodce, že fyzikální zákony platí i pro ty, kteří mají ze zákona přednost.
Drsněji řečeno: ty mrtvé na přechodech mají na svědomí také ti, kteří před léty takto odflákli svoji práci.
A J. H. Lorimer ústy velkoobchodníka Grahama:
Někteří lidé jsou jako prasata: čím víc je vychováváš, tím jsou směšnější.